Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Dřevo
datum / id07.06.2018 / 488428Vytisknout |
autorOle1973
kategorieVolné verše
zobrazeno132x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Pila desky starého nábytku dělí na dvě půli, tvé dětství rozřezává
Ruka otce voňavou desku hladí, jako malého kluka, jako malou holčičku, jako dětství, které jsme měli rádi, které se nevrátí
Nábytek mohl by vyprávět příběh lidských životů, voňavou píseň o lásce, lásce a o lásce
On však mlčí a jen sladkou vzpomínku zanechává, když pila staré dřevo na dvě půli dělí
Na lásku, která byla a na tu, co nás čeká
Pak nás duše opustí
Pak plamen dřevo a vzpomínky pohltí
Pak tvá dospělá ruka další nábytek na kusy rozdělí
A zůstane láska a zas jen láska
Dřevo
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.06.2018 06:51:18Jeff Logos

Je třeba vícekrát přečíst a myšlenky v textu jsou inspirující. Pravda je v textu trochu stylistické neobratnosti, ale kdo z nás ve stresu je perfektní? Nejsem přítel rychlých odsudků a nevzdychám ech och ich. Ale na tip to tentokrát není.

07.06.2018 14:34:44Whitesnake
redaktor poezie

"Pila desky dělí na dvě "půli", to snad ne... ve vstupním verši hned odradíšod dalšího čtení. Důvod? Nevypsanost? Problémy s gramatikou? Nesoustředěnost?

Ještě že zůstane láska a zas jen láska... ech och ich


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.