Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Blažena-život vdovy - 6.,7.,8.,9., 10.
datum / id20.07.2018 / 489410Vytisknout |
autorRuža z Moravy
kategoriePróza na pokračování
témaRodinné
zobrazeno46x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Blažena-život vdovy - 6.,7.,8.,9., 10.
6. kapitola - Události milé i nemilé.
 
Uběhlo několik týdnů, ve kterých se stalo několik změn. Kamarádka Jitka našla Blaženě ochotného pokrývače a dokonce přislíbil pomoc i její syn, aby byla střecha rychle opravena.
Nebylo třeba celou ji opravovat, jen přední část musela být obnovena skoro celá, zadní byla v pořádku a starší tašky podle pokrývače byly skoro pevnější, než ty nové. Dokonce měly oboje skoro stejný odstín šedivé barvy. S opravou byli hotovi brzy a nebyla ani drahá.
 
Iva odjela před měsícem s Jiřím do Anglie a mamince se ozvala hned druhý den. Zatím prý je vše v pořádku, Jiří má teď jiné starosti a s ní se vidí jen večer. Nemá žádné podezření. Iva se cítí dobře, nemá ani moc nevolnosti. Byt opravdu pronajali jen na půl roku.
Blažena ji informovala o opravě střechy a ještě o jedné radostné události. Dostala konečně malého pejska, pojmenovala ho Darek- jako, že je to pro ni milý dáreček.
Zaplatila za něj i přes nesouhlas souseda Martina nejnutnější výdaje. Uvažuje, zda mu pořídí boudu nebo ho bude nechávat spát v předsíni na pelíšku. Bude-li štěkat, uslyší ho a to by mohlo stačit. Nerada by ho ztratila, kdyby se někam zatoulal. Možná do bývalého domova, než si zvykne. Kočka Micka ho přijala trochu nedůvěřivě, prskala a utekla pod schody, ale Darek byl na kočku zřejmě zvyklý z bývalého domova a brzy se s ní skamarádil. Blažena mohla být spokojená.
 
Jednou zase jela Blažena na kole do vesnice něco vyřídit a zastavila se v obchodě u Jitky. Ta se jí zeptala:
"Co je na tom pravdy, že se budeš stěhovat do města a domek bude prodávat. Proto jsi spravovala střechu, aby byla cena vyšší? "
Na otázku, jak k tomu přišla, jen opakovala, že se něco dověděla, od koho, už neví.
Aniž by jí to Blažena potvrdila, Jitka ji žádala, ať domek nikomu neslibuje, že by o něj měli zájem - pro syna.
"Není to pravda, nikdo, kromě toho návrhu zetě Jiřího, se nezmiňoval o prodeji mého domku. Je to přece nesmysl, když ho mám teď v pořádku, pořídila jsem si i psa, cítím se dobře a prodávat domek nemíním." Uzavřela Blažena debatu o domku.
Odjela celá rozčilená a když se potkala se sousedem Martinem, její špatnou náladu dovršila zpráva, že má Martin ženu v nemocnici a je to s ní vážné. Má rakovinu jater, trpí bolestmi a podle lékařů není naděje na zlepšení. Zatím to ani neřekl dětem, bojuje s tím sám. Blažena ho chápala, sama prožila ztrátu manžela a znala tu bolestnou prázdnotu po dlouholetém manželství.
 
 
Dojížděla k domku a zahlédla na konci cesty neznámé auto. Kdo tady co hledá? U branky se motal nějaký muž. Přecházel kolem dvora, nakukoval za plot, prohlížel si domek. V Blaženě hrklo. Co ten člověk tady chce? Chtěla se ho zeptat, ale on se najednou otočil a když ji spatřil, rychle odešel směrem k autu, nasedl do něj a odjel . Zůstala jako opařená. To jí ještě chybělo, aby se tu někdo cizí ometal a navíc se jí vyhnul. Možná si spletl domek, jel k někomu jinému a když ji viděl, uvědomil si omyl a raději odjel.
Měla různých myšlenek plnou hlavu, ani si moc nevšímala toho, že ji Darek i Micka radostně vítali za dveřmi předsíně, kam je před odjezdem do vesnice pro jistotu zavřela.
 
Večer zavolala synovi Milanovi a pak i Ivě a popovídala jim o všech dnešních událostech. Milan ji uklidňoval, dcera ji však varovala, protože něco zaslechla od Jiřího, který mluvil o zájemci o domek a nedal si to vymluvit.
"Možná to byl on sám nebo někoho poslal. Jiří jen upozorňoval, že nemá Blažena s nikým osobně jednat, aby prý nenaletěla. To snad není možné, co pořád ten Jiří chce?" Zlobila se Iva. Blažena obrátila řeč:
"Už ví o dítěti, které čekáš?"
" Maminko, v sobotu nebo neděli bude čas na podrobnější rozmluvu, pak mu to už opravdu řeknu. Zavolám ti v pondělí dopoledne, jak to dopadlo.Měj se hezky, musím končit, Jiří jde, vyptával by se, co máme za tajnosti".
To byla poslední slova dcery ten den.
 
Blažena neměla ani chuť na jídlo, udělala si jen čaj a nalila si štamprli slivovice z láhve, kterou měla již dlouho otevřenou a skoro zapomenutou v lednici.
Den končil a ona jen seděla a stále si v mysli promítala události dnešního dne. Co ji čeká v příštích dnech?
 
                                               xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
 
7. kapitola - Iva a Jiří v Anglii.
------------------------------------
Iva se na víkend moc netěšila. Nevěděla, jak by měla Jiřímu říci, že čekají dítě. Tušila, že se bude zlobit spíš proto, že mu to neřekla hned, jak to zjistila. V sobotu měl dopoledne ještě nějakou práci a přišel tedy až na oběd. Uvařila mu oblíbené jídlo, měl rád zapékané těstoviny se šunkou a hráškem, zalité smetanou s rozšlehaným vejcem a nastrouhaným sýrem. Iva měla maminčinu školu a vaření jí nedělalo těžkosti.
 
Jiří byl nějaký zamyšlený, moc si nevšiml, že jí své oblíbené jídlo. Po obědě si sedli na pohovku, Jiří si vzal noviny a chtěl si číst. Iva ho upozornila, že mu musí něco důležitého říci. Zeptala se ho, co by na to řekl, kdyby byla těhotná. Zůstal klidný a jen se zeptal:
"Myslíš, že je na to vhodná doba?"
" Nevím, jak to myslíš?. Podle mě je lepší nyní, než čekat. Nemám tady stálou práci, jen takové krátkodobé brigády a porodit bych mohla jet domů. Pak bychom viděli, kde by bylo vhodnější trávit mateřskou dovolenou. Jsi stejně stále v práci a nebyl by problém aspoň jednou měsíčně zaletět za námi." Domlouvala mu Iva.
 
Kupodivu Jiří nic neříkal a jen se krátce zeptal, jak dlouho to ví. Řekla, že dva měsíce, ale nebyla si prý jistá, tak čekala, jestli se to potvrdí. Nyní je to již jisté. Jiří ji vzal kolem ramen a řekl, že si to nechá projít hlavou, možná má pravdu. K potratu ji nutit nechtěl. Iva mu na rovinu řekla, že si dítě chtěla v každém případě nechat, přerušení nepřipadalo v úvahu. Je ráda, že dítě může mít. Není to v dnešní době mnohdy u některých párů jednoduché.
 
Oblékli se a šli se projít do parku. Iva byla šťastná, že Jiří nemá námitky proti dítěti. Jiří však uvažoval, jak to zařídit, aby měl do života v Anglii - byl totiž přesvědčen, že jim tam bude lépe - nějaký kapitál a tajně doufal, že nyní matku Ivy přesvědčí o tom, aby si od nich koupila byt a domek prodala. Měli by i určitý kapitál pro Ivu s dítětem, pokud by nebyla s ním nějaký čas v Anglii, v bytě by měli pohodlí.
 
Měl myšlenky hlavně u své kariéry, vůbec mu nedošlo, že by Ivě i s dítětem bylo v domku na vesnici lépe i za cenu menšího pohodlí, než v bytě.
V pondělí dopoledne zavolala Iva mamince a vylíčila jí krátce rozmluvu s Jiřím. Blažena byla ráda, že to proběhlo tak hladce. Nakonec není na co čekat a také se těšila, že Iva za ní přijede a bude ji mít alespoň na čas u sebe možná i s vnoučetem. Nepochlubila se Ivě s tím, že přistihla zase nějakého člověka na obhlídce domu a opět se vzdálil, když vyšla ze dveří a chtěla se ho zeptat, koho hledá nebo co tu chce.
 
Také sdělila Ivě smutnou zprávu, že sousedovi Martinovi zemřela žena. Nečekal to tak brzy a byl moc nešťastný. Blažena mu pomáhala alespoň tím, že se postarala o jeho drůbež a kytky, uvařila něco k jídlu, aby mohl vše vyřídit. Měl sice dva syny, ale jeden byl ženatý na druhém konci republiky a ten druhý, stále ještě svobodný, ač byl asi o 2 roky starší než její Iva, byl někde v zahraničí a čekali, jestli se objeví na pohřbu matky včas.
 
"Víš Ivo, vzpomínáme někdy s Martinem, jak ve školních letech si celá ta vaše dětská banda z vesnice hrávala, chodila na zábavy a pak se rozprchla do učení, do škol, později do světa, každý jinam. Napadlo mne, že byla škoda, že ses nedala hromady s mladším synem Martina - Karlem. Byl to pěkný hoch a na tebe hleděl jako na obrázek. Pak jste oba jezdili do jiné školy a ty ses zamilovala do Jiřího. Karel najednou někam zmizel, moc domů nejezdil. Možná byl zklamaný. No nic, chci ti říci, že můžeš kdykoliv přijet, připravím pro jistotu tvůj pokoj. Milan ho na podzim vymaloval , takže jen vygruntuji, povleču postel a je to připraveno."
Iva se zasmála při vzpomínce, jak maminka má všechno permanentně uklizené a že by chtěla ,,gruntovat".
 
Čas plynul a události šly jedna za druhou.....
 
 
 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
?
 
8. kapitola - Vážný zájemce o domek.
--------------------------------------------
 
 
V posledních týdnech měla Blažena plnou hlavu starostí o Ivu, která se nějak odmlčela a již přes dva týdny nevolala. Blažena jí chtěla volat, ale telefon se ozýval jen hlasovou schránkou. Nechávala krátké vzkazy, ať se Iva ozve, ale stále nic. Čekala a když se opět nemohla dovolat, odhodlala se zavolat Jiřímu.Nikdy mu sama nevolala a on volal jen tehdy, když měl dotaz, zda si to nerozmyslela se stěhováním, protože za chvíli bude končit pronájem bytu a co potom, jak se mají zařídit. Trvala na svém, z domku nepůjde.
 
Zavolala Jiřímu a ptala se, co je nového a proč Iva nevolá. Jiří se divil, prý neví, že s Ivou nemluvila. Není možné, že by nebrala telefon. On byl prý služebně pryč. Zjistí to a zavolá jí pak zpět. Divné to tedy bylo.
Hned druhý den ráno jí Iva volala, byla nějaká zamlklá, omlouvala se, že založila někam telefon, nemohla jej najít, Jiří byl celý týden pryč a ona dělala po celé dny brigádu - takovou výpomoc v jedné jídelně. Blažena měla starost, jestli se moc nenamáhá, vždyť už musí být tak pět měsíců těhotná a měla by si dávat větší pozor.
 
,,Nic mi není , mami, zase se ozvu, musím již končit. Měj se hezky". Teprve tehdy si Blažena všimla, že jí Iva volala z telefonního čísla Jiřího. Co se děje? Podle způsobu řeči poznala, že asi Jiří stál u Ivy, když s ní mluvila. Byla nešťastná, že je Iva tak daleko, ona za ní nemůže a zavolala Milanovi, jestli by nějak nezjistil, co se děje. Milan jí potvrdil, že mu také Iva už dlouho nevolala a ani Jiří se neozýval. Jen nevěděl, jak to udělat. No, uvidí.
 
Blažena se podělila o starosti i se sousedem Martinem. Byl pořád smutný po smrti ženy, ale měl dost práce na domku, který si upravoval na samostatné bydlení jen ve dvou místnostech a další prý dá k dispozici mladšímu synovi Karlovi, který se konečně vrátí domů, protože si našel práci v nedalekém městě. Chce být s tatínkem, má už toho cestování zatím dost.
"Aspoň jedna dobrá zpráva. Budeme mít vedle mladého muže a ty pomoc."
"Co se děje, něco špatného?"
"Nejde mi z hlavy to okukování mého domku cizími chlapy. Co mají za lubem?"
"Neboj se, kdyby nějaký přišel, klidně mne zavolej, já uzž si to s ním vyřídím. Domek neprodávej, na plány Jiřího se neohlížej. Nemá ti co poroučet."
 
Blažena byla ráda, že se neobjevoval ten záhadný cizinec, ale při návštěvě vesnice, obchodu se jí ptala Jitka, jestli by opravdu neuvažovala o prodeji domku, že by syn chtěl bydlet ve vesnici a oni nemají tolik místa, aby u nich mohl trvale bydlet s celou rodinou. Blažena se jí jen zeptala, proč si tedy k domu nepřistaví nějaké místnosti, že mají za domem dost velkou zděnou stodolu a určitě by se z ní dalo něco k bydlení udělat. Jitka přiznala, že o tom už uvažovali, ale moc se jim do stavby nechtělo, hotový domek by byl lepší a nebyli by tak pohromadě s mladými. Zřejmě se jí vyvolená jejího syna moc nezamlouvala. To, však bylo Blaženě jedno. Ona se stěhovat nemíní a hotovo.
 
Uplynul asi týden a před domkem zastavilo cizí auto. Darek se rozštěkal a Blažena vykukovala oknem a čekala, kdo se zase objeví. Najednou vykřikla, vyběhla rychle ven a popadla do náruče Ivu, která z auta vystoupila.
Iva měla jen jeden kufr a velkou tašku. Řidič z auta vystoupil a pomohl jí se zavazadly. Iva mu poděkovala, zvala ho alespoň na kávu, ale on s díky odmítl, že spěchá domů. Byl to její známý z práce z města, kde bydlela. Mamince pak vyprávěla, že přiletěla letadlem a poprosila ho, aby ji zavezl do vesnice k mamince, protože nejel autobus.
 
Slíbila , že povypráví co se vše stalo, až se trochu osprchuje a prospí . Je moc unavená.
"Hlavně, že jsi doma, připravím ti něco k snědku."
 
 
 
     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

 

Kapitola 9.- Iva a Jiří, co dál.
----------------------------------
 
Blažena čekala, co jí Iva řekne, ta zase přemýšlela, co mamince říci a co ne. Její vztah s Jiřím se hroutil.
Bylo to možná jejím stavem, byla určitě více citlivá a Jiří byl stále více pohlcen prací. Omlouval se tím, že nyní hodně záleží na tom, zda se bude plně věnovat své práci, jinak své postavení ve firmě ohrozí.
Ivě bylo jasné, že on na návrat domů do Čech, nepomýšlí. Co bude s ní, Jiřího nijak nezajímalo. Jen registroval, že čeká dítě, je v cizině a tím i na něm závislá. Nezajímalo ho ani to, že kolikrát nemá Iva peníze na nákup. Bylo jí trapné žádat, aby jí dal na útratu za domácnost. Navíc někdy neměla ani příležitost, když nebyl věčně doma. Vracel se pozdě večer, když většinou unavená již spala.
 
Bydleli nyní v podnájmu u rodiny, která měla velký byt a nebyla celý den doma. Iva ale musela zajistit místo majitele bytu samozřejmě úklid společných prostor domu- chodby, schodiště do patra i do sklepa. Chodník před domem. Měla potíže obvyklé v těhotenství, ale jinak se cítila docela dobře.
 
Stalo se jednou, že chtěla zase zavolat mamince a nemohla najít mobil. Jiří byl na nějaké delší cestě a již přes týden nebyl doma. Nemohla mu ani zavolat, budka sice byla poblíž domu a mohla by konečně říci i domácím, ale styděla se a tak jen čekala na návrat Jiřího. Když přijel, ptala se ho, zda omylem její mobil nevzal.
"To, snad nemyslíš vážně? " Jiří byl úplně rozčilený. "Někde si jej ztratila a vymlouváš se na mě."
Věděla, že ho neměla venku sebou, stejně by odnikud nevolala, ale nechtěla se hádat. Požádala Jiřího, zda si nemůže zavolat z jeho mobilu. Půjčil jí ho, ale stál a čekal až domluví s matkou a hned jí mobil odebral. Jakoby měl strach, že si ho případně prohlédne. Mamince tehdy řekla, že má práci - brigádu, ale pak Jiřího požádala, aby jí nějaké peníze dal, protože nestačí, že on zaplatí byt a poplatky, je třeba nakupovat potraviny a ostatní potřeby. Nerad sice, ale dal jí větší sumu. Neměl určitě o peníze nouzi.
 
Iva navrhla, že by mohla jet domů, stejně Jiří není stále doma a ona by počkala na porod tam.
"To nepřipadá v úvahu. Už jsem všechno dojednal tady. Dítě bude mít anglické i české občanství. Bude snadnější toho
dosáhnout , když se narodí tady a až o ně požádáme po určité době i my, bude vše jednodušší."
 
Iva byla v šoku. Takto si budoucnost svoji a dítěte nepředstavovala. Nechtěla natrvalo zůstat v Anglii. Měla svoji práci, rodinu , nebyla si jistá, že další život s Jiřím v Anglii by jí nahradil všechno, co nechala v Čechách. Jiří se s ní o tom vůbec nechtěl bavit. Iva byla nešťastná.Oni přece nemusí ze země prchat, dokonce ani za prací. Je to jen a jen Jiřího touha a volba. Nebere na ni ohled. Rozhodla se, že co nejdříve si našetří na cestu domů a bude-li možné, třeba i uteče, až Jiří někam zase odjede.
 
Trvalo to sice nějaký čas, ale nakonec se za pomoci jednoho známého z české ambasády domů dostala. Vymluvila se na svůj stav a matčinu potřebu pomoci-
"promiň maminko."
"No, hlavně, že jsi doma, Ivuško. Třeba se to později všechno srovná a Jiří si to rozmyslí. Přece čekáte dítě."
 
Takhle tedy Iva tu anabázi mamince vylíčila. Blažena jí sice moc nevěřila , že jen touha po domově byla důvodem její cesty zpátky, ale nevyptávala se víc, aby ji nerozrušila.Měla pravdu.
Iva nemohla mamince popsat Jiřího hrubé chování, když odporovala jeho rozhodnutí. Jednou do ní dokonce dost silně strčil, že upadla a bylo jen štěstí, že jen na bok křesla. Sice se pak omlouval, ale jen tak laxně a odešel pak na celý večer pryč.
Nakonec při přípravě zavazadla na cestu našla zastrčený svůj mobil v šatníku, mezi Jiřího prádlem- byl však vybitý a bez kreditu. Nemohla najít nabíječku a kupovat kredit tedy bylo zbytečné. Byla si jistá, že ona ho tam nedala. To byla poslední kapka k jejímu rozhodnutí.
 
Poletí co nejdříve domů...
                                                     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

10.kapitola - Blaženiny radosti i starosti.
------------------------------------------------
 
 
Blažena byla šťastná, protože Ivě se narodil pěkný chlapec. Dokonce to vypadalo, že se Iva a Jiří smíří.
Po odjezdu Ivy z Anglie Jiří zavolal, divil se, proč Iva tak tajně odjížděla. Prý by jí to bez problémů dovolil.
Moc mu nevěřily ani Iva ani Blažena. Na co ale vyhrocovat vztahy. Jiří poslal na účet Ivě peníze a slíbil, že se pokusí co nejdříve přijet, nejpozději po porodu.
Iva ho chtěla překvapit, neřekla mu, co se narodí tvrdila , že to neví. Jen to, že je dítě v pořádku a má to být už co nejdříve.
 
Jiří nenadále přiletěl ještě před porodem, kvůli nájemcům jejich bytu. Uvažovali s Ivou o tom, že po vystěhování nájemníků, si ponechají byt pro eventualitu, že by musela Iva být blízko lékařů. Však pokud by to bylo třeba, matka by mohla za ní přijet a pomoc slíbila i Petra, švagrová. O tom, že jí přislíbil pomoc alespoň při odvozu do města či k matce do vesnice i sousedův syn Karel, před Jiřím nemluvily.
 
Ještě do porodnice potom přivezl Jiří dárky jak synovi, tak Ivě. Překvapilo ji to.
Dokonce zůstal doma celý týden a při odjezdu byl dojatý a od syna se mu nechtělo odjíždět.
Celý další měsíc pak byla Iva u maminky a mezitím nechala vymalovat byt, připravila vše pro to, aby mohla být s malým synkem ve městě. Čas plynul , události šly jedna za druhou. Ivošek byl zdravý, klidný, usměvavý. S babičkou Blaženou se vídaly poměrně často, ale s Jiřím to bylo horší.
 
Iva zatím nechtěla s dítětem cestovat, přestože si to Jiří přál, aby byli s ním v Anglii. On přiletěl tak jednou za měsíc a to jen na víkend, s výmluvou, že má hodně práce. Platil řádně a sledoval , jak Ivošek prospívá. V chování k manželce byl dost chladný, říkala si, že je opravdu dost odměřený a přičítala to jejich odloučení. On však měl své plány a v Anglii už svůj život. Syna se však nechtěl vzdát, čekal jen až povyroste. O tom, že má v Anglii přítelkyni se nepochlubil.
 
Blažena se mezitím velmi spřátelila se sousedem Martinem a když to Jiří jednou při návštěvě u ní zjistil, napadlo ho, že by mohla bydlet v jeho domě s ním a konečně svůj domek prodat.
"Naopak, pokud bych se dala s Martinem dohromady, nastěhuje se on ke mně a jeho dům zůstane synům. Karlovi, který ho celý vylepšil a je i ochoten vyplatit bratra. Tátovi by mohl nechat v domě světničku, pro všechny případy. Domek by otec na něj sice přepsal, ale s doživotním bydlením."
Tímto sdělením vzala Jiřímu poslední naději, že domek někdy prodá.Odjížděl roztrpčený, ale nedal to před Ivou najevo.
 
Syn Milan byl docela rád, že má maminka dobré vztahy se sousedy, měl svoje starosti s firmou, rostoucími dětmi. Byl rád, když mohli tak jednou za dva měsíce přijet na návštěvu celá rodina. Synovci Ivovi byli s Petrou za kmotry.
Blažena byla ráda, že alespoň u nich je vše v pořádku. Osud Ivy s dítětem jí však dělal starosti.
Věděla, že jí musí být smutno samotné. Nemohla by zůstat s chlapcem sama a Blažena tušila, že největší boj by byl nejen o majetek, ale především o syna.
 
                                              xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)



K tomuto dílu není zatím žádný komentář.


Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.