neskutečná SCI-FI pohádka

V parku na kopci Na okraji města Žilo z almužny několik bezdomovců BLÁZNŮ Jeden z nich, Ten Největší Každý všední den ze stromu v podřepu Na celé město k ránu kokrhal Ti BLÁZNI byli vychrtlí a každý den jen víc a víc Urovnávali svůj klid Aby o šesté ve zvucích v troubení Ozřejmil Ten Největší nepohaslý podvečer Na Konci Světa toho města Stálá v onom parku nedokončená kaple- Zastavení Křížové cesty V omýtce v nitru někdo kdysi vyškrábal Šípem probodené srdce a vedle nápis I LOVE YOU V tom parku konávaly se slavnosti Kam nikdo z města nezavítal Všichni bývali vždy srdečně zváni Vždyť mnozí BLÁZNI ve snech Vítají jen ráj Starali se o sebe pečlivě a dobře I oheň doma i venku měli v bezpečí Jen nesměli spolu spát A tak o mnohých záležitostech nemuseli už mluvit Po parku opečovávali také pávy A pěstovali ve srázu na slunci jedlé hlízy Měli se navzájem rádi.

---