Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTo je sen, jít v neděli do LDN
Autor
nascheanou
Na Bílé hoře čekám na krátký autobus
holčička nese obrovskou igelitovou tašku, do které fouká vítr
ve vozidle 164 voní vonné tyčinky
řidič má ruský přízvuk
Staré Řepy
zakroucená kovová skluzavka na kopci, špinavá zahrádka
zrezlá, kovová vana
průjezd panelovým sídlištěm
matky se šourají po zvlhlém chodníku s kočárky
Škola Řepy
u zastávky velká, bílá budova, nacházím vchod, nahlásím návštěvu u vrátného, cítím tlukot srdce v krku, smrt je tak blízko
třetí patro, budova A, beru výtah
ve společenské místnosti sleduje nehybná babička krasobruslení na barevném televizoru, na zdech visí úmrtní listy, hledám pokoj s tvým jménem, máš sousedku u okna, koulí očima a klape umělýma zubama a zvláštně si mne prsty kolem úst a nosu, v jakémsi předsmrtném limbu
pod zády máš podušku, bílé vlasy rozprostřené na čistém polštáři, budím tě ze sna, myslíš si, že mám ve vlasech ptáčky a on je to jen nový melír
přirovnáváš mě k ženám indiánů, společně se smějeme, nasazuju masku hrdinky a předstírám, že se o tebe nebojím
babka vedle klape zubama, zavírám okno a dávám jí napít, koulí očima a slušně poděkuje
ty se usmíváš, sestra donese kávu a punčový řez, je neděle v LDN
ve středu's měla neklidnou noc - bála ses, blouznila's a nechtěla's ležet klidně, zkušená doktorka ti píchla injekci, spala's jak miminko
jak dlouho tohle všechno
asi bude trvat
16 názorů
Nemohu sice říci, že by se mi to krátké povídání líbilo; je na můj vkus moc smutné a přitom takové nějaké strohé, ale onu náladu balancování "mezi životem a smrtí" tomu textu nelze upřít.
šílený... smutný...
Stejné pocity mnou cloumaly předloni, když jsme měli dědu na LDNce... po zlomenině krčku - do té doby čilý důchodce bez jakýhkoli neduhů a léků - po 3 měsících tam zlomený člověk, který to vzdal - seznam léků jak účtenka z Tesca po víkendovém nákupu...
U nás ale happy...start? Vzali jsme si dědu domů a hle, zase ožil, z ležáka na plenách se stal opět štramák, co o sebe dbá, léky zredukoval na minimum. V září 2017 vypadal, že nedožije další návštěvy. Tuhle sobotu uvařil oběd pro 7 lidí...
tobě každopádně t.
lucie.médea.
31. 01. 2019*
Evženie Brambůrková
28. 01. 2019Dobře a citlivě napsané. /T
nascheanou
28. 01. 2019Díky všem. Nominace sámo.
Radovan Skromný - Tvořivý
28. 01. 2019Dobrá sociálně angažovaná. *
Dobrý text, střídáš citově neutrální postřehy s osobními, řekla bych ve vyvážené směsici, tak aby dojímalo přiměřeně, přiměřeně...
pod zády máš podušku, bílé vlasy rozprostřené na čistém polštáři, budím tě ze sna, myslíš si, že mám ve vlasech ptáčky a on je to jen nový melír
přirovnáváš mě k ženám indiánů, společně se smějeme, nasazuju masku hrdinky a předstírám, že se o tebe nebojím
Marcela.K.
28. 01. 2019Hrozné! Skvěle napsané, ale hrozné! Mohu to napsat, protože... Nevím, koho jsi šla navštívit, jen bych si moc přála, aby to nebyla Tvá máma.