Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+4 neviditelných
Dieta
datum / id28.03.2019 / 495128Vytisknout |
autorJohanakrupa
kategoriePovídky
témaKaždodenní
zobrazeno174x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Dieta

Dieta

25. března

Milý deníčku, dnes jsem si tě koupila z náhlého popudu. Vlastně mě trochu inspirovala naše bábi, jako dívka do něj vpisovala své zážitky a postřehy. Dodnes ho s láskou hladí po kožené a značně odřené vazbě. Přečíst mi ho ale nedala, mám si prý pořídit svůj.

Jsi takový můj první experiment se psaním. Také se musím někomu svěřit, s našima o spoustě věcí nemůžu mluvit. Tak třeba gympl. Je tam většinou pěkná nuda. Je nás ve třídě patnáct holek a jen osm kluků. Ještě ke všemu jsou to skoro samí zoufalci. Pak si vyber a najdi kluka a já už bych fakt nějakého chtěla. Ve vedlejší třídě je holek snad ještě víc a všechny mají postavu jako modelky- na rozdíl ode mě.

Dnes odpoledne jsem zjistila, že mám velkou zadnici. Šla jsem se svými nejlepšími kámoškami Hankou a Luckou kolem nákupního centra. Neodolaly jsme a zaběhly do nejbližšího obchodu s hadříky. Holky mi pomohly vybrat jedny fakt pěkné džíny. No, byla to velikost čtyřicet, panebože, to už je jak pro starou machnu. Fakt jsem se pokoušela do nich narvat, což se nakonec povedlo, ale ten pohled do zrcadla! Zhnuseně jsem je vrátila na věšák vedle kabinek. Ta zrcadla v obchoďácích snad ještě zvětšují, ne?? Mělo by to být naopak, aby si to ženské nakonec koupily. Fakt to nechápu. Hanka si nakonec vybrala ty samé a velikost osmatřicet, potvora. Mám na sebe vztek. Večer už se nebudu tak cpát.

Máma k večeři udělala kuřecí přírodní řízek s rýží. Dala jsem si ho jen tak bez přílohy jen s jedním rajčetem. Šla jsem spát spokojená sama se sebou, vydržela jsem. Trochu mi sice před usnutím kručelo v břiše, ale pro krásu se musí trpět, že.

1. dubna

Dnes mi opět kručelo v břiše celou hodinu matematiky. Lucka, která seděla vedle mě, se mi snažila promluvit do duše.  Na mobilu mi ukazovala snímky různých anorektiček. Prý ať nedopadnu jako ony. No fuj, taková kostra opravdu být nechci. Navíc, jí se to mluví s její postavou. Říkala, že mám raději začít sportovat. Když mě to ale tak nebaví! Ráda jezdím na kole se starší ségrou či s našima o víkendech, nebo když jdeme s holkami plavat do našeho jezera. Dřít se někde v posilovně nebo skákat a potit se při skupinovém cvičení, mě ani náhodou neláká. Musím vydržet.  Nakonec, všude se píše, že snížením příjmu potravy se hubne nejlépe.

15. dubna

Už mám volné kalhoty, které jsem měla naposledy po Vánocích. Hurá! Hlad už je také menší, konečně se mi asi stáhl žaludek, jak psal dnes na netu jeden výživový poradce. Jsem sice trochu unavená, ale výsledek bude stát za to. Už se těším, jak budou spolužáci koukat, až si koupím vysněné hadříky a vezmu si je do školy.

20. dubna

Dnes mám špatnou náladu. Ve škole jsem chytla čtyřku z angličtiny. Máma šílela, jak kdyby se stalo bůhví co.  Zalezla jsem do svého pokoje a koukla na Instagram. Všude samé krásné, štíhlé a úspěšné holky. Tak trochu bych chtěla být jako ony. Vím, je to povrchní, ale bylo by to super, kdyby o mě měli chlapi také takový zájem. Třeba Myslivcová nebo Verešová, špulily tam zas ty svoje pevné zadky u bazénu kdesi v horách. Vzala jsem si svoje nejhezčí kalhotky, zavřela se do koupelny a udělala si podobné selfíčko přes zrcadlo. Připadala jsem si v tu chvíli sexy a těšila se, že to dám na svůj profil. Po stáhnutí do PC jsem ale všechny fotky smazala. Moje zadnice a stehna v porovnání s jejich jsou asi třikrát tak větší. Prostě hnus, zítra fakt asi začnu běhat. Vytvaruji si tím snad i další části těla a hubnutí půjde rychleji.

25. dubna

Chodím teď každý večer běhat s Hankou a s jejím tříletým retrívrem Benem.  Je to docela zábava, až na to, že tak po dvou stech metrech nemohu popadnout dech.  Hanka mě přesvědčila, že to bude den ode dne lepší. Jsem jí fakt vděčná, je to dobrá kámoška. Když nemohu, půjčí mi Bena a on mě táhne.  Je to legrace.

30. dubna

Ráno jsem měla krizi. Máma zůstala doma kvůli chřipce a musela jsem snít obrovskou snídani. Bylo mi pak špatně. Do večera už nebudu raději nic jíst. Večeři si vezmu do pokojíku a pak ji dám do pytlíku.  Ben bude mít radost, teda pokud to Hanka dovolí.

3. května

Včera mi běhání vůbec nešlo, nohy jsem měla jak z olova a měla jsem zase ten pitomý hlad. Cestou domu jsem se stavila ve večerce a koupila si sušenky. Měla jsem pak celý večer zkažený kvůli výčitkám, že jsem porušila dietu. Škoda, že to nemohu vyzvracet, jak některé holky na netu píšou. Zvracení ale nemám ráda, takhle bych to teda dělat nemohla.

4. května

Navzdory tomu, že jsem včera zhřešila, mám už o osm kilo méně!  Kalhoty osmatřicítky už jsou mi volné, paráda. Jen tak dál. Já to nakonec dokážu a budu mít také konečně pěkné fotky na profilu. Hanka i Lucka si též všimly. I někteří kluci ve třídě, když jsem přišla v úzkých kalhotách a upnutém tričku. Připadám si konečně IN, jako úplně jiný člověk. Sice mi trochu spadla prsa, ale i tak mám pořád co ukazovat.  Ještě bych chtěla pár kilo zhubnout, pak si nafotím na Instagram a Facebook nové snímky v plavkách a spodním prádle.

2. června

Pohádala jsem se krutě s našima. Nutí mě jíst, prý jsem jak kostlivec. Přehání, od začátku jsem zhubla jenom čtrnáct kilo a až teď jsem konečně akorát. Prý jsem anorektička, a jestli nezačnu jíst, vezmou mě k psychiatrovi. Blbost, anorektičky už nemají hlad a já ho mám furt. A nejsou tak tlusté jako já. Akorát se krotím v jídle, chci být pěkná a štíhlá holka jako ostatní. Máma brečela a táta křičel. Oni žijí v tom svém staromódním světě a vůbec mě nechápou.  Zamkla jsem se v pokoji, nebudu je poslouchat. Za pár týdnů mi bude osmnáct a můžu si dělat, co chci. Mám přece vlastní rozum a vím sama nejlépe, co je pro mě dobré. Jako ty vyhublé holky rozhodně nevypadám.  

Tak dobře, zítra si dám snídani. Ale jenom malou, abych neměla takový hrozný hlad. Nechci, aby kila zas letěla nahoru.

12. června

Nějak mě nic nebaví. Připadám si, jako by se můj život smrskl jen na školu, dietu a běhání. Navíc žádný pořádný kluk není v dohledu. Asi skončím jako stará panna. No uvidíme, třeba o prázdninách bude víc příležitostí.

10. července

Dlouho jsem nepsala. Stala se strašná věc. Hanku před týdnem porazilo na přechodu auto. Bohužel v nemocnici zemřela.  Nechápu, jak je to možné, to nemůže být pravda. Mladí lidé by přece neměli umírat! Nemohu přestat brečet, chybí mi…

12. července.

Včera u nás byli Hančiny rodiče. Poprosili mě, zda bych se nemohla postarat o Bena. Prý si na mě při běhání zvykl a Hanka by si to tak určitě přála.  Nemohou se o něj teď postarat, stěhují se pryč z našeho města a do bytu. Souhlasila jsem a naši také nebyli proti. Máme dům se zahradou a já si vždy přála psa nebo kočku.  Beník sice večer trochu naříkal, ale když jsem ho pustila k sobě do pokoje, přitulil se ke mně a pak už jsem brečela jen já.

25. července

Zrušila jsem všechny profily na sociálních sítích. Už tam nechodím, nemůžu to ani vidět.  Kašlu na ty pitomé vyhublé kozy, které nemají co jiného na práci, než se vystavovat ze všech stran a ukazovat nám, jak jsou dokonalé. Kašlu na dietu. Včera jsem začala trochu víc jíst. Už mě nebaví mít pořád hlad a být unavená.  Nechápu, že jsem mohla být tak blbá, tak zahleděná do sebe. Měla bych se radši víc věnovat kamarádkám a rodině. A mám teď Bena, ten mě lenošit nenechá. Chodíme každý večer na dlouhé procházky do blízkého lesoparku. Lucka chodí občas s námi a společně vzpomínáme na Hanku. Teď už u toho ani moc nebulíme a občas se i zasmějeme společným příhodám z minulosti. Navíc teď potkávám v parku jednoho hezkého kluka s kníračem.  Je sice o sedm let starší než já, ale je fajn a máme si o čem povídat.

O nějaké dietě už nechci opravdu slyšet!

Tak dobře, kecám. Možná jednou, třeba po porodu, kdybych nějak moc nabrala…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.04.2019 14:49:09Johanakrupa

Lakrov- díky za návštěvu a kritiku

11.04.2019 13:58:09Lakrov
redaktor prózy

Je to hezká komedie na téma, s nímž se potýkají už (nejméně) tři generace,  zasazená do novodobých kulis komunikačních kanálů. Ta smrt se zdá chvíli  zbytečná, ale pak mi dochází, že je jen prosyředkem, jak ten příběh dovést  k dobrému konci. Poslední věta působí trochu jako otevřené dveře pro případné  pokračování.  Tip.  

29.03.2019 08:51:56Gora
redaktor poezie a prózy

Jsem ráda, pokud ti postřehy jsou k něčemu:-)

tady bych dala - Chodíme každý navečer  - buď - každý večer, nebo jen - navečer, každý navečer je zvláštní spojení. 

29.03.2019 08:41:28Johanakrupa

Gora, díky za přečtení a námět ke korekci. Trošku jsem to opravdu opravila. Je fakt, že člověk musí získat od svého díla trochu odstup. Až si to přečtu za měsíc, ještě tam něco najdu..

28.03.2019 19:39:28Gora
redaktor poezie a prózy

Ať je to fikce nebo autentický příběh, je to rozhodně zajímavý námět. Trochu mi vadí nějaký ten hrubší výraz, myslím, že puberťačka by ho asi použila před spolužáky - třeba prdel nebo žrát, ale do deníčku by si to takhle nevypsala, napsala by zadek a jíst.

Ta slova o smrti Hanky bych napsala osobitěji, jestli rozumíš - výraz jako strašná tragédie by použila média a ne kamarádka.

 Nakonec, všude se píše, že snížením příjmu potravy, se hubne nejlépe. - třetí čárka tam nepatří

..vynechat věty o gymplu a jak jsou kluci nanic, myslím zas, že do deníku by to takhle dívka nenapsala, stejně jako "přehazovat kluky vidlemi", to jsou takové plané výroky:-)

Moc se mi to zamlouvá, a ještě by se dalo hodně "opracovat"

28.03.2019 15:24:26K3
redaktor prózy

Spíš jako deníček. Ale je to zručně a poutavě psané.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.