ODE DNA

Hlas

hlas

Mít ještě jeden hlas, bude zde. Ale pravidla jsou pravidla:)

Na té básničce mi vadí vlastně jen to, že se skládá z krátkých oznamovacích vět, jejichž kupení na sebe působí stereotypním dojmem.

 

Také mi nějak nesedí užití některých slov :

domnělé  ráno

doléhá  prach

 

Tip ale dám.

Mám ráda zaprášeou poezii i básnė bez interpunkce, tady dávám třetí tip.

Do prvních tří se mi to nevešlo.

Tohle není špatné, zpověď na malém prostoru, docela se mi líbí. Ale netipuji.

Vešla se mi do třech tipū, které jsem se rozhodla udělit. Takže přes určité ošívání tipuju.

Úvodní metaforické střihy navozují odloučenost, momentální bezvýchodnost. Domnělé ráno - skvelé adjektivum. Od půlky už si mě text tolik nedrží. Špinavé nádobí, prádlo...by mi nechybělo. Prázdné láhve mohou evokovat i dětské. Tato báseň má pro mě velký potenciál. Ne zcela využitý. Budu na vâžkách.

tady částečně souhlasím s yss, neumím přijít na spojení prvních řádků s ostatním textem

neviem prísť na chuť prvým dvom riadkom, ako mini by to možno na mňa fungovalo od toho tretieho, takže asi mám problém s organizáciou textu- vadí mi tiež možno taká jednosmernosť, bez väčšieho obratu ,plusom je už spomínaná civilnosť a nenásilnosť výrazu

U této minibásně oceňuji /ovšem bez tipů, jak jsem se zavázala v pravidlech/ upřímnou sebereflexi a přes úsporný styl vyjádření "poezii všedních dní".