Minulý život

Dočteno, takže komentuji. Začátek mi přijde, jako náznak nějaké  "únikové hry", dál je to pak na můj vkus takové hodně oznamovací,  takže o závěrečném překvapení, chápu-li to správně, mohu říct jen tolik,  že ho bylo dosaženo poněkud nezáživnou cestou. Nebo mi něco uniklo.  Přeju lepší čtenáře.  

My dva se už „známe“ dlouho, asi tušíš, co ti napíšu. Máš skvělé nápady, ale to, jak s nimi zacházíš, mě mrzí. Tohle není povídka, to je náčrt povídky. Text mi nepřipadá naivní, ale povrchní, odfláknutý. Taková trochu podrobnější osnova pro skvělý příběh, který by se dal napsat... Ale pokud ti opravdu stačí vytvořit anekdotu, tak ji nevydávej za povídku.

Že se děj nějak týká počítačové hry, mě napadlo okamžitě, když tvůj hrdina dal najevo, že předem ví o truhle, která čeká na konci. Určitě by se to dalo napsat jinak, aby čtenář nevěděl hned, na čem je. Nesedí mi taky slovo kobka. Kobka je malý těsný prostor. Pochybuju, že by se v ní dalo nějak putovat a utkávat se s příšerami. Podle popisu jde spíš o nějaký podzemní labyrint, spleť chodeb, možná s nějakými sály či jeskyněmi... Tvůj hrdina by se asi neměl tvářit, že nemá ponětí, „co tady sakra dělá“. Přece se nenarodil s mečem v ruce, musí vědět, jak se tím bojovníkem stal. Jestli to bylo jeho rozhodnutí (touha po dobrodružství, kvůli penězům, kvůli tomu, aby udělal dojem na ženskou...), nebo jestli to třeba „zdědil“ jako řemeslo, nebo je to nějaký trest, někdo ho přinutil a podobně. No a podle toho, jaký „důvod“ mu vymyslíš, bys ho také měl nechat ptát se a lámat si hlavu. Aby ta cesta k mnichovi měla nějakou logiku. Řidič kamionu nebude hledat odpověď, proč je řidičem kamionu, on to ví. Ale mohl by se ptát, co ho to proboha napadlo se na takovou práci dát, nebo proč není schopen s ní seknout, když mu nevyhovuje. To už by snad mohlo mít něco společného s karmou...

Myšlenka je super, ale to je začátek a pak to chce psát, tu povídku bych si fakt ráda přečetla.

Má to dost co do sebe. Já se tedy držím hezky daleko od těhle počítačovejch stvůr, ale každý v sobě asi kus určité stvůry má a nemusí mít ani počítač. Záleží na tom, jestli ji dokáže zvládnout. Líbí se mi ta filozofická myšlenka.

Správná myšlenka vtipně podaná. :-)))  Docela jistě se formujeme podle toho, na co nejvíce a nejčastěji myslíme - a do té podoby také formujeme své okolí. Mysleme lmoudře, ušlechtile a hlavně laskavě! *********

"Naše duše si bere tvar podle toho, na co myslí, čím se zaobírá: a to poté určuje, do jakého světa a situace se nadále zrodí: pohleďte, hrdino, váš minulý život:"

mám také tušenie blížiace sa presvedčeniu, že nielen ten prípadný budúci, ale celkom iste (aj) náš terajší život je bohatý, alebo chudobný v závislosti od toho, či svoju dušu plníme myšlienkami budujúcimi,  ušľachtilými, alebo brakom, hnevom, zlobou...

Tak to se máme na co těšit...