Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
Uzavřený svět
datum / id20.05.2002 / 51706Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
sbírkaDannyho scifáče,
zobrazeno4420x
počet tipů14
v oblíbených0x
zařazeno do klubůFantasy a sci-fi, Fantasy a sci-fi,
Prolog
Uzavřený svět
Tomáš se posadil na svou židli v jídelně. Dnes byl první
kdo vstal. Ospale si prohlížel známý interiér největšího
pokoje v bytě, jako už tolikrát. Včerejší nespokojenost jej
neopustila. \"Říká se ráno moudřejší večera - takže zřejmě
spokojenost není moudřejší nespokojenosti.\" napadlo ho.
Hmmm... možná tuto myšlenku zapíše do deníku, který si
před pár týdny začal vést.
Vrzly dveře. Michal jej pozdravil, s veselým úsměvem na
rtech \"Tomáši, zdarec! Dnes jsou k snídani párečky, ňam,
ňam, nejseš rád?\" \"Ále jo.\" zabručel Tomáš.
Když přišla ke stolu Monika, Tomáš uhýbal pohledem. Od
lehce předvídatelného konce jejich nepovedeného vztahu
uplynul už měsíc, ale stále se navzájem vyhýbali.
\"Vlastně se jí nemůžu pořádně vyhnout\" přemýšlel Tomáš
\"když jsme všichni celou dobu tady...\" zarazil se
\"ale kde bychom měli být jinde.\"
Zbytek - Jitka, Aleš a Zdena - dorazil za chvíli.
Navzájem se dohadovali ohledně toho co udělají na
oběd. Stejně neměli mnoho na výběr.
Při snídani udržovali všichni nenucenou přátelskou konverzaci.
Po snídani se rozeběhli: Monika s Alešem odešli hrát šachy,
Jitka se Zdenou si něco špitaly a Michal šel jako obvykle
hrát videohry. Tomášovi se nechtělo připojit k žádnému
z nich. \"Ty dny, jeden jako druhý,\" přemýšlel. Přitom
chodil po bytě sem a tam jako tělo bez duše.
Dvě ložnice, kuchyň, jídelna, obývák, bytové jádro a spíž.
Nic víc, nic míň. Mikrokosmos.
Nikdy nevycházeli ven. Ani vlastně pořádně nevěděli, jestli nějaké
\"ven\" je. Několik pokojů bez oken bylo jejich celým
světem po dobu... po dobu... ani vlastně nevěděl jak dlouho.
\"Ty, Michale?\" Tomáš se zrovna ocitnul v obýváku, kde
Michal hrál videohru. \"Hej, Tome, dívej, už jsem v úrovni
dvacet, co je?\" \"Michale, jak dlouho tady vlastně jsme?\"
\"Jak... dlouho... tady.. sakra, Tome, to je mi ale divná
otázka. Prostě od nepaměti, kámo, rozumíš? Byli jsme,
jsme a budem tu furt. Co by to byl jinak za pořádek?\"
\"A odkud se bere jídlo ve spíži? Vždycky přes noc se
tam nějaké objeví...\" \"Kdyby se tam neobjevilo, co by to
bylo za pořádek? Měli bysme hlad, ne?\" Michal zapauzoval
hru a podíval se Tomášovi do tváře \"Hele, kámo, ty ses
ještě nevzpamatoval z rozchodu s Monikou, že? Kašli na
to, nejlepším lékem na ženskou je jiná ženská. Všiml sis,
jak po tobě Zdeňka kouká?\" \"Hmmm...\" Tomáš se otočil a
šel do ložnice.
Dva dny nato seděl Tomáš v jídelně na křesle a poslouchal
hudbu. Jeho oblíbenou \"I want to break free\". Zajímavé bylo,
že slovům rozuměl, přesto že nebyli řečí, kterou spolu v bytě
mluvili. Vtom si vzpomněl na nápis na videoherní konzoli -
byl taky tou řečí \"MADE IN CHINA\" - \"vyrobeno v Číně\"
Takže přece jenom existovala jiná místa než byt!
Celé odpoledne se Tom nemohl na nic soustředit a začal
přemýšlet: \"Je tento systém dokonale uzavřený? Nebo má
nějaké slabé místo?\" Vtom zaslechl Zdenin hlas z vedlejšího
pokoje: \"Alešíí? Dneska přišly chipsy, nedáme si?\"
\"No ano!\" pokračoval v úvahách \"Spíž, kterou přicházejí
věci - to je ta slabina!\"
Tu noc nešel spát. Světla zhasla, ale díky tomu, že znal
byt jako své boty se bez problémů dostal ke spíži.
Čekal u dveří asi dvě hodiny a když už začal přemýšlet
o tom, že toho nechá a půjde spát, uslyšel zevnitř šramot.
Potichu zkusil vzít za kliku dveří, ale dveře tím neotevřel.
Zamčeno.
Druhý den byl celý bez sebe vzrušením. Cítil se trochu jako
kacíř, že narušuje hranice danosti, proto také o svém objevu
nemluvil s žádným ze svých přátel. Odpoledne si od Zdeny půjčil
sponku do vlasů. Měl plán.
Až zase světla zhasla, připlížil se znovu ke spíži. Jakmile
uslyšel divný rachot, dal se do práce. Až se divil, jak snadno
se mu podařilo zámek otevřít...
Zadní stěna spíže byla otevřená a za ní se táhla dlouhá chodba.
Ve středu místnosti stál modře oblečený muž, který se zabýval
vytahováním potravin z pytle a rovnáním do police. Tomáš dostal
strach. První věcí kterou uviděl - konzervou - muže omráčil
a vydal se chodbou.
Náhle se světla v chodbě rozsvítila. Zazněla veselá fanfára.
Stěny se odhrnuly a Tomáš zjistil, že se nachází na pódiu.
Vedle něj stál muž s mikrofonem v ruce. \"Kde to jsem? Čína?\"
zeptal se Tom. Muž se usmál a pravil do mikrofonu:
\"Vážení diváci, jak vidíte, naše soutěž Kdo první pronikne
nyní končí. Vítězem je tady Tomáš. Zítra soutěžícím obnovíme
zablokovanou paměť a Tomáš dostane hlavní cenu - milion
kreditů! Pokračování uvedeme příští měsíc.\"
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

11.05.2005 00:00:00evalota47
no v podstatě souhlasím s rozporuplnyma názorama,ale i tak se mi to líbilo T
26.03.2004 00:00:00johanne
věčné téma :o
03.01.2003 00:00:00hurvinek
zaver podstatne slabsi nez povidka samotna
06.06.2002 00:00:00Anais
dobry*
skoro sociologicky
ten zaver... no, nejakej to mit musi - kvuli forme
23.05.2002 00:00:00Psychopat
pointa je m,azec
\
23.05.2002 00:00:00Psychopat
sakra -tip
21.05.2002 00:00:00Spvrivs
Mně se konec obzvlášť líbí. Ne že by byl kvalitativně něco extra, ale je pozitivní, což velice oceňuju. Příjemně mě přequapil (v tom smyslu že 'sem čekal něco "trochu" iného). Za nápad *! :-)))))
21.05.2002 00:00:00Calavera
suhlasim s nazorem, ze konec neni moc poveden, rekl bych, ze odflaknuty, btw: jako scifista jsem cetl nekolik podobnych povidek, samozrejme na vysii urovni a s hlubsi myslenkou, takze je to mlaceni prazdne slamy, jinak ti bych dal tip, protoze verim, ze to byl tvuj vlastni napad, ale...
21.05.2002 00:00:00myrinda
jednu chvili mi to pripomnelo nonstop (aldiss)
pointa se mi libi
ale asi by to chtelo si s tim jest epohrat, pripada mi to cele takov emoc hrr
ale za pointu si tipnu :-)
20.05.2002 00:00:00Toxman
Podobně jako Wopi, za zajimavy napad tip :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.