Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

K čemu jsou nám přechodníky?

Výběr: Lyryk, Rabb
13. 11. 2002
19
1
21327
Autor
aRmida

Sepsal jsem pár poznámek o přechodnících a jejich použití a obohatil je několika drobnými příklady. Doufám, že Vám pomohou k jejich správnému utvoření a použití ve Vašich dílech...:-)

Co jsou přechodníky?

 

Přechodníky (neboli transgresívy) jsou slovesné tvary vyjadřující současně probíhající nebo časově předcházející děje, které autor projevu hodnotí jako druhotné (což ovšem nemusí znamenat méně závažné). Přechodníky tedy umožňují hierarchizaci probíhajících dějů a zároveň zhuštění psaného textu nebo mluveného slova, v němž jsou použity.

 

Příklady:

Hledě z okna pil čaj.

Zatímco hleděl z okna, pil čaj.

Pije čaj hleděl z okna.

Zatímco pil čaj, hleděl z okna.

 

Důležité je, že přechodník musí mít stejný podmět jako přísudkové sloveso ve větě. Až na výjimky v podobě přechodníků ustrnulých (viz níže) není opačný případ přípustný.

 

Příklad:

Petra obědvaje polévku píchla vosa. NELZE!

(Přechodník se vztahuje ke jménu Petr, které je však ve větě předmětem. Tuto situaci je však možno vyjádřit přechodníkovou konstrukcí s přísudkem v trpném rodě, kde je jméno Petr podmětem):

Obědvaje polévku byl Petr píchnut vosou.

 

Jaké existují přechodníky?

 

Existují dva tvary přechodníků – přechodník přítomný a přechodník minulý.

 

Přechodník přítomný

mužský rod, jedn. číslo            -e (prose)                    -a (nesa)
žen. a stř. rod, jedn. číslo         -íc (prosíc)                   -ouc (nesouc)

množ. číslo, všechny rody        -íce (prosíce)               -ouce (nesouce)

 

Přechodník minulý

 

mužský rod, jedn. číslo             -v (vyprosiv)                bez konc. (přines)
žen. a stř. rod, jedn. číslo         -vši (vyprosivši)           -ši (přinesši)

množ. číslo, všechny rody        -vše (vyprosivše)         -še (přinesše)

Přechodník přítomný se používá u sloves nedokonavých a vyjadřuje děj, který probíhá současně s jiným dějem. Přechodník minulý se používá u sloves dokonavých a vyjadřuje děj, který předcházel jinému ději.

 

Příklady:

Obědvaje, četl jsem si noviny.

Zatímco jsem obědval, četl jsem si noviny.

Obědvajíc, četla jsem si noviny.

Zatímco jsem obědvala, četla jsem si noviny.

Obědvajíce, četli jsme si noviny.

Zatímco jsme obědvali, četli jsme si noviny.

(obědvat je sloveso nedokonavé)

 

Poobědvav, přečetl jsem si noviny.

Poté, co jsem poobědval, přečetl jsem si noviny.

Poobědvavši, přečetla jsem si noviny.

Poté, co jsem poobědvala, přečetla jsem si noviny.

Poobědvavše, přečetli jsme si noviny.

Poté, co jsme poobědvali, přečetli jsme si noviny.

(poobědvat je sloveso dokonavé)

 

V odborných textech se namísto o přechodníku přítomném a minulém hovoří často o přechodníku současném a předčasném. Tato terminologie je věcně správnější, poněvadž termín „přechodník přítomný“ vyvolává dojem, že je možno použít jej pouze v přítomném čase a „přechodník minulý“ pouze v minulém čase. Opak je však pravdou. Přechodník současný (přítomný) je možno použít v čase minulém, přítomném i budoucím.

 

Příklady:

Píše domácí úkoly poslouchal jsem hudbu.

Zatímco jsem psal domácí úkoly, poslouchal jsem hudbu.

Píše domácí úkoly poslouchám hudbu.

Zatímco píši domácí úkoly, poslouchám hudbu.

Píše domácí úkoly budu poslouchat hudbu.

Zatímco budu psát domácí úkoly, budu poslouchat hudbu.

 

Také přechodník předčasný (minulý) je možno použít ve všech třech časech.

 

Příklady:

Dokončiv přípravu oběda odpočíval jsem.

Poté, co jsem dokončil přípravu oběda, odpočíval jsem.

Dokončiv přípravu oběda odpočívám.

Poté, co jsem dokončil přípravu oběda, odpočívám.

Dokončiv přípravu oběda budu odpočívat.

Poté, co dokončím přípravu oběda, budu odpočívat.

 

Za bližší zmínku stojí poslední příklad, tedy použití předčasného přechodníku v budoucím čase. V dobách minulých omezovaly kodifikace použití předčasného přechodníku pouze na minulé děje. Předčasnost v budoucnosti se vyjadřovala tzv. přechodníkem budoucím, který je vlastně tvarem přechodníku přítomného použitého u dokonavého slovesa. Přechodník budoucí však zcela vymizel a použití přechodníku předčasného se rozšířilo i na budoucí děje.

 

Příklady:

Přivítaje hosty půjdu nachystat na stůl.

(přechodník budoucí – archaický, dnes vymizelý tvar)

Přivítav hosty půjdu nachystat na stůl.

(přechodník předčasný vyjadřující budoucí děj)

Obě věty znamenají: Poté, co přivítám hosty, půjdu nachystat na stůl (přivítat je dokonavé sloveso).

 

Jediným slovesem, které tvoří tvary přechodníku přítomného i minulého, je sloveso být (přítomný: jsa, jsouc, jsouce, minulý: byv, byvši, byvše). Časté je použití těchto přechodníků v konstrukcích se slovesem v trpném rodě.

 

Příklady:

Byv dotázán jal jsem se odpovídat.

Poté, co jsem byl dotázán, jal jsem se odpovídat.

Jsa ukryt ve stínu stromu slyšel jsem podivné zvuky.

Zatímco jsem byl ukryt ve stínu stromu, slyšel jsem divné zvuky.

 

Přechodníky absolutní, ustrnulé

 

Tvary přechodníku současného u některých sloves ustrnuly a dnes mají spíše povahu příslovcí než sloves. Mají většinou tvar mužského rodu, avšak mohou být takto užívány ve všech rodech a obou číslech (chtě nechtě, leže, sedě, stoje kleče). Tvar ženského rodu je u ustrnulých přechodníků výjimečný, používá se také ve všech osobách (tak říkajíc). K úplné ztrátě povahy přechodníku jakožto slovesa došlo ve spřežkách (vleže, takřka). U další skupiny ustrnulých přechodníků došlo k ještě většímu oslabení lexikálního významu a tyto tvary mají dnes funkci předložky či spojky a nemohou stát bez rozvíjejících výrazů (vyjma, nehledě, nemluvě, počínaje, konče, nevyjímaje, nepočítaje, soudě).

 

Použití přechodníků

 

Přechodníky jsou v dnešní spisovné i hovorové češtině pokládány až na zmíněné ustrnulé tvary za výrazy archaické, knižní, mizející a neadekvátní dnešnímu paradigmatu vyjadřování. Je možno se s nimi setkat spíše v psaném textu, více v poezii než v próze, v nejrůznějších archaizujících, historizujících a slavnostních projevech, v odborných textech, zřídka v administrativních textech a jen výjimečně v publicistických textech a v mluveném projevu. Na přechodníky velmi bohaté jsou staré texty (viz např. Bibli Kralickou). Časté je použití přechodníků v některých nářečích, zejména na východní Moravě, kde však přechodníky mají jiné tvary než ve spisovné češtině a často nerozlišují osoby ani časy.

Přestože současná spisovná čeština na přechodníky víceméně rezignuje a ani obecná čeština ve své hovorové podobě přechodníků významněji nepoužívá, nelze jim upřít výhody, které poskytují, a sice již v úvodu zmíněnou možnost hierarchizace dějů a zejména kondenzaci (zhuštění) textu a stručnost vyjádření. Vidíme také, že v různých jazycích (angličtina, ale také zmíněná moravská nářečí) jsou přechodníkové konstrukce velmi živým, často až převládajícím jevem, což nasvědčuje tomu, že mizení přechodníků je problémem spíše specifických poměrů v současné češtině než zastaralostí či neadekvátností přechodníků či jejich obdob v jednotlivých jazycích jako takových.


1 názor

Velmi užitečné. Ukládám.

Ferrda
28. 07. 2005
Dát tip
tak to je konečně vskutku čin záslužnější, než by se zdálo od časů Jungmanna se to snad muselo nějak pozapomenouti leč následkem toho, že blbost je faktoriál, protož čiňme vše naprotiv tohoto nešvaru prznění jazyka českého HOWGH

johanne
28. 04. 2005
Dát tip
Jo, to jo :). Tak to bylo myšleno ;).

aRmida
27. 04. 2005
Dát tip
dimenzi něčeho krásného... tajuplného... vznešeného... prostě out of this world...:-)

aRmida
25. 04. 2005
Dát tip
jo, v mluveném projevu je občas použiju. a jsou lidé, kteří to dělají mnohem častěji. pak mluva získává úplně jinou dimenzi...

johanne
25. 04. 2005
Dát tip
Asi dimenzi něčeho dost akademického (nebo alespoň tak znějícího...)

johanne
21. 04. 2005
Dát tip
Nemyslím si, že by přechodníky měly víc výhod než nevýhod, přesto je dobré je znát a občas i použít :). Fakt občas. Neumím si ale dost dobře představit mluvený projev byť s jedním přechodníkem. Tyhle tvary už jen vegetují... :)

Rising_Star
01. 03. 2005
Dát tip
Zbyhon: prised je vyjimka ve tvorbe prechodniku, je to prechodnik od jit autor: v casti jake existuji prechodniky mas prohozene oznaceni prechodniku minulych a pritomnych (ty prvni jsou minule)

Rising_Star
01. 03. 2005
Dát tip
albi: taky je mi to lito nesmyslne mi prijde zruseni budouciho prechodniku, ten pritomny tvar tam se mi libi

aRmida
01. 03. 2005
Dát tip
rs: kde to mám opačně? nevidím. zdá se mi, že to mám správně...:-) co se týká budoucího přechodníku, ten nebyl zrušen, ale vymizel. přirozený proces. jinými slovy - můžeme si za to sami. kdybychom jej používali, nevymizel by...:-) ale i tak je to škoda...:-)

Zbyhoň
28. 07. 2004
Dát tip
Díky, hlavně za informaci o někdejším přechodníku budoucím. Nevíš náhodou, co znamená tvar "přišed", jak bývá v Kralické a někdy i v jiných textech? To je tvar předčasného přechodníku? Když jsem nikde neviděl "přišev, přiševši..."

Lyrel
27. 04. 2004
Dát tip
pravda, dnes je moc neupotřebíme a je to škoda, protože nám dávají možnost psát místo vedlejší věty(nebo opisu) jedno slovo: Vyšívajíc poslouchala rádio. X Během vyšívání poslouchala rádio. Když vyšívala, poslouchala rádio.

Robynson
09. 09. 2003
Dát tip
Musí nemusí, trocha stylové anarchie je osvěžující

Albireo
10. 04. 2003
Dát tip
Velmi záslužné. Mizení přechodníků v současné češtině velice lituji, ale proti uragánu... Tip

Kalim
16. 01. 2003
Dát tip
užitečné

Sidonius
12. 01. 2003
Dát tip
Dovolím si přidat jednu poznámku, která snad bude užitečná při diskuzích o budoucnosti přechodníků: Doposud tady nebylo zmíněno, že přechodníky jsou archaické už nějakou dobu, na začátku osmnáctého století nikdo pořádně nevěděl, jak se mají psát, a psal si cokoli kamkoli (leckdy se to přechodníkům nepodobalo ani vzdáleně). Kodifikace, kterou máme dneska, vznikla za národního obrození, když se češi vraceli k češtině doby Veleslavínské a ke Kralické Biblí; jenže obrozenská pravidla jsou jiná než jaký byl původní úzus (ten, který můžete porovnat právě u Kralických). Ergo: v novodobé historii češtiny (tedy od národního obrození dodnes) byly přechodníky vždy čímsi archaickým, zvláštním a literárním, a fakt, že dožily dneška, svědčí o jejich houževnatosti a nezmarnosti a tom, že český spisovatel si své podivnůstky hýčká.

Armand
07. 01. 2003
Dát tip
skvělé! a dnes potřebné. Osobně patřím k lidem, kteří rádi, tu a tam, použijí přechodník i v mluveném projevu. :) * dávám avi Lyrykovi a návrh k zařazení díla do klubu estetických kontextů. Pozn: u přítomných přechodníků slova být máš v ženském a středním rodě patrně nedopatřením chybu.. místo "jsouc" jen "jsou"

aRmida
07. 01. 2003
Dát tip
:-)

Platan
21. 11. 2002
Dát tip
:)

quapa
20. 11. 2002
Dát tip
...sorry, myslela jsem, ze te to zajima, mohla jsem stravit vecer jinak nez psanim nesmyslu

aRmida
20. 11. 2002
Dát tip
... zajímá, proč nesmyslů? vždyť je to k věci. to spíš mě nic neomlouvá, že používám termíny aniž bych věděl, co znamenají...

quapa
19. 11. 2002
Dát tip
nojo ,jsem rada,že se jeste vubec někdo zabyva prechodníky i teoreticky,vic toho bohužel neříká ani téměř desetikilova akademická mluvnice, co taky dodat? snad že dnes,když máme všichni tolik naspěch a nechceme se zdržovat ničím déle,než je nutno,bychom mohli více využívat úžasnosti kondenzace, již nám transgresivy(říkám to dobře?) nabízejí. ad ostrich: používat jen jednoho tvaru?Dobrý nápad, leč svědčí pouze o tom, že k přechodníkům nemáme ted už zase až tak blízko (nebo někoho snad napadne používat i u aktivních tvarů sloves jen jednu koncovku?) Já bych naopak byla pro důsledné dodržování i tvarů dnes již ustrnulých, není to to jediné, co se v jazyce plete.

aRmida
19. 11. 2002
Dát tip
ostrich: abych pravdu řekl, nemám na sjednocení tvarů jednoznačný názor, respektive skoro bych byl ochoten podpořit jak zachování současné kodifikace, tak i redukci. je pravda, že hodně lidí asi vnímá pouze existenci tvaru pro ženský rod, a pokud by to mohlo přechodníky oživit, jistě by to stálo za diskuzi. podobné změny v české gramatice jsou ovšem prakticky vždy taženy poptávkou, tzn. kodifikuje se to, čeho užívá obecná čeština, ovšem vzhledem k tomu, že obecná čeština na přechodníky takřka rezignuje, neexistuje vlastně žádná poptávka po změně jejich kodifikace. máš pravdu, že přechodníky znějí v dnešní době archaicky, což je samozřejmě dáno tím, že se nepoužívají, a ne nějakou jejich archaičností o sobě. budoucnost přechodníků si netroufám odhadovat, ale přemýšlím nad vlivem angličtiny na náš jazyk, která tvarů odpovídajících našim přechodníkům zhusta užívá. je docela možné, že anglikanizace naší řeči si vynutí návrat přechodníků, byť možná ne ve stávajících tvarech, nebo jejich náhradu něčím úplně jiným. teď mne napadá ještě taková drobnost k té redukci na jeden tvar - v poslední době se tak trochu zabývám valašským nářečím, a jak jsem vypozoroval, toto nářečí má pouze jeden tvar přechodníku, nerozlišuje přechodník minulý a přítomný, a přitom přechodníků používá poměrně hodně. (viz papyrův příspěvek o přechodnících na nedalekém slovensku) věty, které uvádíš, by ve valašštině zněly asi takto: "Žeňa koňa přes lúku viděl sem, jak sa nebe zatahuje mrakama." "Viděl sem dneskaj ve městě chlápka, kerý jedl meča." posuď sám, čemu je to bližší, asi to do odpovídá tvaru pro mužský rod, a akademicky to rozhodně nezní!:-) quapa: jsem pro, regulérní tvary u ustrnulých přechodníků bych rozhodně obnovil!

quapa
19. 11. 2002
Dát tip
1.ad obecná čeština.armido!!!! To si říkáš znalec jazyka, akademie nikdy nekodifikuje výrazy ani paradigmata obecné češtiny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! všechny jsou nespisovné (ikdyž se o to pár snařivců už chvíli snaží (a já osobně bych proti tomu pracovně nic neměla - osobně však vše,sama jich (téměř) neužívám, ale chápu, že jsem jedna z posledních), ale na kodifikaci ob češtiny si ještě počkáme. Kodifikuje se norma a norma není vždy to, co používá 80procent národa,nýbrž to, co se akademikům "zdá" (býti způsobilým pro kodifikaci) 2.ad valašské transgresivy: nevím, ale v povídkách psaných muži (taky dvojznačné, ne?) tedy chlapama lze jaksi očekávat mužské tvary, ale jako žena a věrná posluchačka vlakových rozhovorů vím, že veta by klido mohla znít "Ženúc koňa přes lúku viděla sem, jak sa nebe zatahuje"mrakama" ...s tím mečením si nejsu jistá a vůbec tvary této skupiny (-e,-íc,íce), ale ženúc, idúc, nesúc v pohodě

quapa
19. 11. 2002
Dát tip
...zapomněla jsem dát tip za nejspís nikdy nedoceněnou práci...skvělý refetátek**

aRmida
19. 11. 2002
Dát tip
quapa: znalec jazyka rozhodně nejsem, ale nechceš mi přece tvrdit, že nejsou kodifikovány jevy pocházející z obecné češtiny? samozřejmě nechci tvrdit, že všechno, co vypouští lidi z huby, je obratem kodifikováno, ale takové věci jako "oni musí/musejí", "z" v -ismech/-izmech, diskuzi apod. přece vycházejí z paradigmat obecné češtiny. v mém předchozím příspěvku jsem mluvil o tom, že pokud by měla nastat změna kodifikace přechodníků, nastala by tak, že by se napřed objevila v obecné češtině a pak byla kodifikována, ale rozhodně ne tak, že by se zničeho nic bez vnějšího podnětu parta akademiků rozhodla, že v zájmu zjednodušení zredukuje tvary přechodníků. co se týká valašských transgresívů, mám pocit, že se to místně docela liší, ale například takové "dívaja sa na tebe" se podle mne ve variantě "dívajúc sa na tebe" nevyskytuje. o tom ale těžko můžeme vést seriózní diskusi, protože nejsme takto od stolu (alespoň já tedy ne) říct, co je tradiční valašský tvar, co je čechismus a co například slovakismus. teď mne napadlo se podívat, co píše o přechodnících silvest kazmíř ve svém slovníku valašského nářečí (aniž bych chtěl jako text považovat za normu věda, že v oblasti lingvistiky jde spíše o nadšeného amatéra než vědce). cituji: Přechodník přítomný: jeho používání bylo značně rozšířeno. Pro všechny rody se užívalo pouze dvou tvarů s koncovkami -, aci (beraci, buďaci, čekajaci, čujaci, dávajaci, hleďa/ci, choďa/ci, chyťa/ci, obuďa/ci sa, řekňa/ci - řeci, stoja/ci, příďa/ci, učuja/ci, viďa/ci, výjďa/ci apod.). Přechodník minulý se v nářečí neužíval. Konec citace. Podle něj by tedy spíše než náš "mužský" tvar byl častěji užívaný jakýsi tvar "množného čísla", ale musím říct, že s tím jsem se já v textech, kterými jsem se zabýval, nesetkal. "ženský" tvar tady nezmiňuje vůbec, takže asi půjde spíše o slovakismus.

aRmida
19. 11. 2002
Dát tip
chyba - ty koncovky ve valašském nářečí podle kazmíře mají být -a, -aci

quapa
19. 11. 2002
Dát tip
možná by stálo za to zjistit, zda pod pojmem obecná čeština rozumíme oba to samé: obecná čeština je jakýmsi českým interdialektem, není to vrstva jazyka vertikální (archaismus,knižní výraz, spisovný, hovorový,nespisovný), ale horizontální (nebo naopak,vzdycky se mi to plete, ale to je jedno), tedy je určena územím na kterém se používá, tedy s minivýjimkami celé čechy a západní část moravy až k brnu a možná ještě dál, vyznačuje se hlavně jinými koncovkami přídavných jmen, protetickým v (sorry,nevím, jak se to řekne slušně) a ej za ý +dalšíma věcma co nejsou tak důležité -dobrý pivo -dobrej mobil -dobrý kočky -dobrý kluci -hezký voči + částečně intonace, pak tvary typu choděj, musej,prosej, maj pak něco jako já tam byl, já to viděl pak něco jako von to sněd, splet oni musí tedy podle mne není obecná čeština a nejsem si jistá kodifikací oni musejí, fakt si nejsem jistá,ale moc bych za to nedala, a to, že se před časem kodifikovaly tvary typu sází vedle staršího sázejí nevychází tedy z ob č, protože ta právě všude používá to -ej(í) i tam, kde to rozhodně nejde (prosí,musí, chodí) no a pak samozřejmě výrazy jako rozsvítit-rožnout +tuna dalších co se týká izmu/ismu----to taky nebude obecná čeština, to se používalo i na nejvýchodnější moravě,kde fakt ješte ob,č, nemá moc šancí a taky, jak známo, sklon ke znělé výslovnosti mají hlavně moraváci (co říkáš? schoda nebo zhoda?) .....co tedy z toho plyne? můžeš vesele používat obecná čeština ve smyslu mluvená, dokud nenarazíš na bohemistu. Hovorová taky používat nemůžeš,protože ta je teoreticky kodifikovaná (jak možná neznámo,máme dvě podoby kodifikace spisovné č: psaná podoba,tedy spisovná, kterou musíme psát a hovorová,kterou můžeme mluvit a je to správně,ale neměli bychom to psát. Budiž útěchou, že tyto dvě podoby se moc neliší, rozhodně obecná čeština není hovorová spisovná) neunavilo tě to? mě to vyčerpalo

aRmida
19. 11. 2002
Dát tip
jsem naprostý vůl, protože plácám o věcech, kterým nerozumím. asi zavřu krám a půjdu lepit plakáty.

Platan
17. 11. 2002
Dát tip
Díky, už dávno jsem toužil znovu se naučit přechodníky. S radostí jsem si to nabral no clipboardu a vyklopil do Wordu.

Fame
17. 11. 2002
Dát tip
Já vím, proč tě mám mít ráda :-) Dobrý nápad!

Ostrich
17. 11. 2002
Dát tip
Opravdu skvělý příspěvek. Zajímal by mne tvůj názor na budoucí vývoj přechodníků v češtině. Mně totiž připadá, že se přechodníky nepoužívají právě proto, že jsou v mnoha případech nehezké, nejasné (viz papyr), hlavně tvar pro mužský rod je takový opravdu akademický. Přimlouval bych se za jeden tvar stejný pro mužský i ženský rod, a to vždy tvar ženského rodu. Nepřipadá mi nijak svatokrádežné, kdyby se psalo: "Ženouc koně přes louku, viděl jsem, jak se nebe zatahuje mraky. " a ta horší: "Viděl jsem dneska ve městě chlápka, který jedl mečíc." Ženský tvar je zřetelný. Jenže kvůli strnulosti akademických pravidel se asi změny nedočkáme, i když právě tvar ženského rodu je jediný, který podle mne lidé obecně (?) jako přijatelný přechodník vnímají. *

Mpj
17. 11. 2002
Dát tip
Záslužná toť práce ;-)

Narvah
16. 11. 2002
Dát tip
*!

Adams
14. 11. 2002
Dát tip
Ok. Taky to beru jako bezva nápad. -))

papyr
14. 11. 2002
Dát tip
Bez debaty tip. Prechodniky su jedinou oblastou ceskej gramatiky, ktoru som dodnes nezvladol, pretoze mi ich nikto nikdy nevysvetlil. (Slovencina ma len jeden prechodnik.) Takze som pouceny, toto "dielko" uz mam ulozeme ma disku a mozem studovat... :) Aspon sa nebudem musiet hanbit v klasicky vzdelanej spolocnosti... :)

Danny
14. 11. 2002
Dát tip
***

Pája
14. 11. 2002
Dát tip
skvělý

aRmida
14. 11. 2002
Dát tip
papyr: a jak je to tedy s přechodníky ve slovenštině? rádi se přiučíme.

papyr
14. 11. 2002
Dát tip
Koncovka je podľa typu slovesa buď -úc alebo -iac (vidiac, robiac, mrznúc, pracujúc), rod, číslo a čas sa nerozlišuje. Od slovesa byť je prechodník súc. Ustrnulé prechodníky sa tiež vyskytujú, ale v menšej miere (napr. pravdu povediac...) V tomto je slovenčina veľmi zjednodušená. Ostatne je zjednodušená aj v iných oblastiach: ako obľúbený príklad udávam nerozlišovanie českých slovies jet a jít, tj. na Slovensku vlaky i autobusy chodia načas. Ďalšou jednoduchosťou slovenčiny je neexistencia zhody podmetu s prísudkom v minulom čase (muži boli, ženy robili, mestá sa budovali...) V neposlednom rade české predpony pro- a pře- sa do slovenčiny prekladajú predponou pre-, teda protlak i přetlak je pretlak. Jedinou výnimkou je latinská predpona pro-, ktorá i v slovenčine zostáva pro- (napríklad proamerické postoje vlády...) Čeština má ďalej obrovské množstvo do slovenčiny nepreložiteľných slov a slovných spojení, samozrejme funguje to v menšej miere aj opačne (napr. preložte si do češtiny doslovne "nech sa páči" alebo "vplývať"). Z uvedeného vyplýva, že napríklad 4 české slovesá - projet, projít, přejet, přejít - sa do slovenčiny preložia ako prejsť. :)

aRmida
14. 11. 2002
Dát tip
se máte:-) dík, je to zajímavý příspěvek do přechodníkového klubu:-)

řásná
14. 11. 2002
Dát tip
vypros si vši........pěkně přechodný požadavek :-)

aRmida
14. 11. 2002
Dát tip
ř: přechodníkujíc daduješ? nebo spíše dadujíc přechodníkuješ?

řásná
14. 11. 2002
Dát tip
přechodně přecházím přes chodníky dadujících přechodníků .....už jsem přešlá ....da da

Siriik
14. 11. 2002
Dát tip
Shledaje, že je to přesně ono, dávám TIP.

Siriik
14. 11. 2002
Dát tip
TEDY SHLEDAV (sem to ale trubka)

aRmida
14. 11. 2002
Dát tip
chybovat je lidské. hlavně, když se ty chyby pak napraví:-)

papyr
14. 11. 2002
Dát tip
hehe, prechodníky v češtine... Napríklad taká žena. Žena koně přes louku, viděl jsem, jak se nebe zatahuje mraky. Alebo klasický vtip: "Viděl jsem dneska ve městě chlápka, který jedl meče." "To zas můj tchán jí mlaskaje." Krása :)))

budu studovati :-)*

Wopi
13. 11. 2002
Dát tip
Výborně. Sice tu už něco podobného bylo, ale zavál to čas. Bohužel si myslím, že se stejně i nadále budu na Písmáku setkávat s větami typu "hrajíc fotbal ukopl jsem si palec", ale za to Ty nemůžeš Díky za snahu. :)

Miroslawek
13. 11. 2002
Dát tip
Dík

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru