Jsem jmelí

Jak krůpěj deště po peleríně

tak chladně, odpudivě a líně

po tobě stéká má kapka slzí.

Slovopády vyčítání mrzí.

Spálím ústy, jak za tebou pálím?

Vím to, že mýto své lásce pálím.

Místo místa na výsluní citu

v oharcích já ohař tápu… „Jsi tu?“

Pod psa je život v tom spáleništi.

Smlouvám s láskou. Žiji na tržišti,

kde nic nekoupím nic neprodám.

Z hadrů handrkování mám krám.

Balada z hadrů? Kdo si baladí?

Bol se štěstím? To notám neladí.

Nelad. Jsou ladem má marná mýta.

Ticho v odpověď mě denně vítá.

Vítej tedy, můj předivný vitae.

Splní se mi sen…? Jen když už spíte

po špičkách cizí spasu ze stánků.

Jsem jme(n)lí. Cizopasím na spánku.