Pohádka

Ježíš nebijte mne, prosím, za to.

Dva zesnulí bozi,

si ze mne dělaj kozy.

jsem to ale pitomec,

to mělo přijít nakonec.

 

Tudíž budiž,

neříkej už,

že se nudíš.

 

Začali to bozi,

jak jsem řek.

Na holou zem,

hned jsem si klek

 

Však než jako bohy,

jak značiti se nemohou,

já vidím jejich rohy

a kopyta na nohou.

 

Teď to přijde, neusínej,

teď přijde ta gradace.

Zvedni hlavu, nebuď línej,

a připrav si ovace.

 

Zase hnípe, k čertu s ním,

vyprávět moc neumím.

Však se na to vykašli,

hleď....

           ostatní už stejně odešli.

---