Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Varující vize

11. 10. 2003
15
16
4200
Autor
synáček

Je krásné nedělní ráno, den poslední. Stejně tak, jako každé jiné, mohlo i toto být symbolem začátku... něčeho rodícího se, něčeho nového, neboť ránem  začíná vždy nový den, nenávratně směřující k večeru. Stejně tak slunce, ráno se rodící, míří přes vrchol zenitu do hlubin západního obzoru, ve kterých končí jeho pouť. Ale člověk ví, že slunce zapadá proto, aby opět na protilehlé straně oblohy ze stejných hlubin vzešlo. Ví, že každá noc bude vystřídána ránem. Je to neměnný zákon po miliony let...

Za tuto dobu se tvář země změnila k nepoznání. Člověk vyrobil pluh a rozbrázdil zemi. Změnil toky řek a spojil světová moře navzájem. Postavil velkolepé stavby, stanul i na cizích planetách a vyrobil umělé chlopně k lidskému srdci. Měl obrovskou šanci vybudovat na této zemi ráj, neboť vše potřebné bylo (v nadbytku) k dispozici...

Ale vymyslel i kopí a jedovaté šípy, poznal střelný prach, vyrobil pušky, samopaly, kulomety, děla a tanky a sestrojil atomovou bombu. A teprve potom dostal strach a začal se bát... sám sebe. Je také možné, že "dorostl"  a chtěl přestat s tou dětskou hrou na vojáky: Vyspěl do své lidské podoby...

Začal vyjednávat a podepisovat smlouvy, ale i budovat a zdokonalovat své obranné systémy, aniž by tušil, že právě odtud přijde jednou jeho zkáza. Netušil, že pouhou náhodou, v jinak naprosto spolehlivém "mozku" jednoho z obranných systémů, bude vydán povel k akci proti neexistujícímu vzdušnému nepříteli. Netušil, že nebude mít čas vysvětlit omyl... Tím méně mohl však tušit, že se to stane právě tento den...


16 názorů

Dobrá debata, aneb k čemu vede taková úvaha.:)

synáček
16. 10. 2010
Dát tip
Pozornost zatuhlá na jednom místě nemusí být vždy obranou, ale třeba jen prostou letargií. A také ne každá změna musí nutně vyvolat obrannou reakci. Po ostražitém zpozornění může klidně přijít uvolnění a radost, prostě primární je změna, tedy její kvalita. Ale nejspíš máš asi pravdu a onen rozpor mezi námi bude jen zdánlivý, jsou to příliš jemné nuance… i ostražité zpozornění může být (za jistých okolností) považováno za reakci obrannou… stejně tak i letargie…

Armand
15. 10. 2010
Dát tip
A to jsi napsal přesně. Nevidím rozpor mezi tvým a mým textem. Ona ostražitost, zpozornění má u různých lidí různou míru. Cožpak není obrana jen pozornost zatuhlá na jednom místě, někdy dovedená do podoby kamene... tedy jakési zdánlivé nezměnitelnosti? :) Na čem lidem tuhnou jejich pozornosti? Na tom, co znají, co jim připadá jisté. Nebo na tom z čeho mají hrůzu. Což je jen jiná strana téže mince. Tebou zmíněné zpozornění se týká vědomí. Ten, kdo je vědomý "ucítí" přicházející změnu dřív, než se jí musí bránit. Má možnost se vlastně změnit sám, než bude změněn proti své vůli tou přicházející událostí, než se dostane do jejího vleku.

synáček
15. 10. 2010
Dát tip
Chvíli mi připadalo, že už souhlasím… nicméně pořád mi tu něco nehraje. Obrana, jako reakce na změnu je (dle mého soudu) nepřiměřená. Mnohem přijatelnější by pro mne bylo pouhé zpozornění, či ostražitost, což ještě nejsou reakce obranné. Je to jen zvýšená pravděpodobnost, že k obraně dojít může… (ale nemusí) .

Armand
14. 10. 2010
Dát tip
ah, jak vidím, hned dvakrát se to otisklo... nemyslím, že je to složitější. Pouze z hlediska duality, to ano. Věčný spor. Z druhého břehu však, zdá se to být velmi prosté. Vyroste-li strom, vrhá stín. A tudíž... vyroste-li obrana... :) Obrana není z hlediska jednoty reakcí na útok, ale na změnu. Změna je útokem, tedy obrana je vždy obranou proti tvoření. A přirozeností stvoření je tvořit a to co je neměnné (ve stavu obrany) jeví se jako doslova připravené pro pře-tvoření. V tomto smyslu obaran vyzývá k útoku (ne tedy nutně k agresi).

synáček
12. 10. 2010
Dát tip
Rozpínavost vede ke smrštění pouze jen tehdy, jestliže nepřekročí jistou (kritickou) mez. Pakliže je tato mez překročena, dojde k sebezničení. Ovšem u lidské psychiky by něco takového mohlo fungovat, to souhlasím… Obrana možná vyzývá k útoku. Je ale nutno uvážit i onu (zatracenou) otázku s vajíčkem, co tedy bylo dřív, vejce, nebo slepice? Byla-li prvotní agrese, potom nevybudování obrany je vlastně sebevraždou. Myslím, že ta otázka je trochu složitější.

Armand
12. 10. 2010
Dát tip
o strachu z ticha... zaujalo mě, žes mozku přiřkl funkci obranného systému :) To mě vede k úvaze, k otázce která se dnes opět vynořila: Kam vede budování obrany? Pokud rozpínavost vede ke smrštění, pak obrana vede k útoku. Souhlasíš? K čemu však vede uzavřenost a odmítání (obrana) v lidské psychice? Nemůže vést třeba k otevřenosti? chm... obrana vede k dobytí, vyzývá k útoku. Ten, kdo se brání, na toho bude zaútočeno. Tak je to. That what you fear the most will meet you half-way. Je však ještě možná varianta, že na něj zaútočeno nebude. V tom případě vyrazí do útoku (ať už proti obléhateli nebo symbolicky sám proti sobě). Tak si člověk přivozuje nemoci a nehody. Poslední variantou je, že se vzdá... tudíž se přestane bránit. Pak může žít či umřít. V každém případě půjde o transformaci. Díky za inspiraci * .-)

Armand
12. 10. 2010
Dát tip
o strachu z ticha... zaujalo mě, žes mozku přiřkl funkci obranného systému :) To mě vede k úvaze, k otázce která se dnes opět vynořila: Kam vede budování obrany? Pokud rozpínavost vede ke smrštění, pak obrana vede k útoku. Souhlasíš? K čemu však vede uzavřenost a odmítání (obrana) v lidské psychice? Nemůže vést třeba k otevřenosti? chm... obrana vede k dobytí, vyzývá k útoku. Ten, kdo se brání, na toho bude zaútočeno. Tak je to. That what you fear the most will meet you half-way. Je však ještě možná varianta, že na něj zaútočeno nebude. V tom případě vyrazí do útoku (ať už proti obléhateli nebo symbolicky sám proti sobě). Tak si člověk přivozuje nemoci a nehody. Poslední variantou je, že se vzdá... tudíž se přestane bránit. Pak může žít či umřít. V každém případě půjde o transformaci. Díky za inspiraci * .-)

renegátka
12. 03. 2010
Dát tip
Už se to jednou stalo synáčku, už jsme byli chviličku ve Třetí světové válce.Špatně vyhodnocená situace a rychlý a nebezpečný sled událostí.S první odpálenou jadernou hlavicí končí dialog s potenciálním nepřítelem.Dále se vede jen dialog se smrtí a každý sám za sebe.

Ó
07. 09. 2009
Dát tip
...pěkně napsané...

A.H.
23. 08. 2009
Dát tip
velkolepé *t*

synáček
10. 08. 2009
Dát tip
Marlav: Ano, někteří lidé si kupují pozemky na měsíci... zatímco na Zemi umírají některé děti pro nedostatek obyčejné pitné vody...

Marlav
10. 08. 2009
Dát tip
a člověk začal prodávat půdu na Měsíci..některé pokroky jsou děsivé...

synáček
31. 05. 2009
Dát tip
Díky za povzbuzení, Honzíku...

Almerion
21. 07. 2005
Dát tip
Je pravda,že můžete tisíckrát plácnout do vody a nic se nezmění.ale je taky pravda že nevíš jestli přitom tisíckrát prvním plácnutím se v někom něco nepohne.myslím,že pokud někdo bojkotuje život negativním pohledem na věc,tak si buduje vlastní obraný systém, který ho zahubí.Tak buďme pozitivní a plácejme do vody. tip

I_v_a_n_k_a
15. 10. 2004
Dát tip
možná píliš rozvleklý úvod...ale myšlenka skvělá a skvěle zdělena....jako vdy...t*

synáček
16. 08. 2004
Dát tip
Ale jo... máš pravdu... jenže problém je v tom, že do politiky chodí právě jen určitý typ lidí...a ti... kteří by mohli politiku skutečně změnit... se "o politiku nezajímají"... neber to osobně... jen si mi nahrál na smeč... Myslím si, že jde o to změnit sám sebe... ale - abych měl čisté svědomí... tak bych měl asi i "plácnout do vody"... a tedy k těm volbám jít... a zas je to o tom: Půjdou-li plácnout všichni... dojde ke změně vlády... je to o osobní odpovědnosti ke společnému celku... a díky, žes tu byl...

synáček
16. 08. 2004
Dát tip
Ano... od smrti K.K. jim nikdo nedokáže nastavit zrcadlo... Teď si uvědomuji, že jsem Ti tykal... a Ty mně ne...navrhuji, abys přestoupil na mou stranu... ale jestli chceš může to být obráceně... mohu Ti vykat...

andromeda
13. 05. 2004
Dát tip
Jde z toho strach, člověk vynalezne něco úchvatného a místo toho, aby to využil k dobru planety, zneužije to....a nebo to nezvládne a obrátí se vše proti němu.........určitě tipové

vesuvanka
26. 04. 2004
Dát tip
...a teprve potom dostal strach a zacal se bat sam sebe... Je to, bohuzel, tak. Uvaha je velmi pekna k zamysleni - davam tip

pozorovatel
20. 04. 2004
Dát tip
Jako motto k románu to je dobrý. Jako úvaha nic moc.

synáček
07. 12. 2003
Dát tip
Všem se vám omlouvám, že jsem nepoděkoval již dříve. Jenže, byla to první věc, kterou jsem tu napsal a pořádně jsem ani nevěděl, jak bych to provedl technicky...a také jsem si netroufal: Jedna věc je anonymně sem (cokoli) napsat a něco úplně jiného je, reagovat potom na vaše odezvy. Sleeping beauty, Andulka: Děkuji za to, že jste si Varující vizi přečetli...a zanechaly zde po sobě stopu...poznal jsem již mnohokrát, jak to potěší.... Don´t Worry: Je mi to moc líto…ale přiznám se bez mučení, že tahle „Varující vize“ bylo původně jen něco jako „motto“ k románu, který jsem kdysi doufal, že (snad, možná, někdy…) napíši. Ten pokus je dávno zničen, částečně zapomenut, či opuštěn… Varující vize a Poslední soud jsou to jediné, co mi z mých dřívějších literárních pokusů zbylo…chtěl jsem vlastně jen zkusit , co to s vámi (a se mnou) „udělá“… Všechny ostatní věci zde, jsou již současné a datum jejich uvedení je identické s dobou jejich vniku. Pokud jde o to, že nejen zbraně „umí“ zabíjet, tak pochopitelně souhlasím, to je smutná pravda. Dokonce toto „umění“ není ani nutně vázáno na hrubou hmotu. Zabíjet dokáže ztráta naděje, stejně tak jako nedostatek lásky. K smrti mohou dohnat člověka falešná obvinění, křivá svědectví, zrada někoho blízkého, pomluvy…stejně tak jako (ale jen) špatně se vyvíjející hokejový zápas, sledovaný v TV… Diana: Vzpomínám si, jakou radost jsem měl z Tvých slov, když jsem je poprvé četl! Ano - o to tu přece jde! Nemávat rukou nad něčím, co je nám (dokonce už i) protivné neustálým opakováním. A začít se měnit! Třeba už jenom tím, že (vědomě) přestaneme mávat rukou… Barbar: Totéž, co Diana…a díky za rozvedení oné myšlenky. Peter Vilain: Totéž, co Don´t Worry. Torolfita: Omlouvám se, všimni si, prosím, že od této Tvé poznámky jsem se snažil všechno dávat pod ostatní (event. pro radost, ci blbůstky), o což jsem se snažil již u Posledního soudu, ale přeskočilo mi to (nevím, jakou chybu jsem při tom udělal) z ostatního na medailonek. Dnes již umím provádět opravy, tehdy jsem z toho byl na infarkt. Nakonec jsem si ale řekl, co – vžyť to nakonec je o životě někoho (dost!) známého, takže jsem to bral spíše jako „fór“ a už to nezměním. Jen jednou jsem udělal tu samou chybu jako zde – u té malé Julinky, kde to však bylo spíše z pietních důvodů…nicméně okamžitě jsem dostal rovněž přes prsty…takže se, prosím, nezlob a díky za jistý druh uznání (spíše shovívavosti),což tam rovněž vidím… Adam G: Díky…Není co dodat…velmi děkuji, jinak totéž, co Diana! Zvedavec: Skláním se před Tvojí moudrostí, „milý barbar“! Tobě ale „pouze jen“ poděkuji, neboť tam, kde bylo řečeno vše podstatné, nemělo by se již dodávat nic, co by původní ryzost a čistotu rozmělňovalo (v marné snaze ještě něco vylepšit). Pouze bych škodil. Takže děkuji…nemám co dodat…! (Něco přece jen: Jsem upřímně rád, že se pod rouškou zvědavce mohla ukrývat žena…)

zvedavec
05. 12. 2003
Dát tip
milý Barbar, toto sú slová, ktorými ma častuje kde-kdo. Aj keď trochu súhlasím, nie celkom súhlasím. Veď preto otváram ústa, aby som zmenila aj niekoho iného, nielen seba. Napr. aj tu v Písmákovi. Má to inak zmysel? Jasné, je to aj spätná väzba pre mňa. Hovorím, píšem, aby sa priestor na určité veci, ktoré sa mi nepáčia, zmenšoval. A naopak. Osobne si myslím, že každý môže zmeniť seba tak, aby ovplyvňoval svojou troškou verejnú mienku a verejná mienka zase bráni MOCI byť bezohľadnou. Moc si dovolí len toľko, koľko verejná mienka dovolí jej. Ale ja v tom vidím aj svoju vlastnú ZODPOVEDNOSŤ, nedovoliť inému robiť to, čo sa mi zdá nefér. Neuvoľňovať pasívne priestor zlu či bezpráviu. Čo Ty na to?

Adam_G
07. 11. 2003
Dát tip
Všichni máme plné pusy slov, to známe, o tom už víme, ale kdo se tedy mění? Dávám Ti tip. Díky.

Torolfita
02. 11. 2003
Dát tip
Trošičku si na úvod rýpnu a to tím, že tohle má od úvahy daleko. Ale jinak si zpracoval soudobé téma, takže proč ne?

mohla jsi se víc rozepsat, líbilo se mi to, ale u takového maxi-tématu bych čekal něco delšího

Andulka
12. 10. 2003
Dát tip
:-)

Barbar
12. 10. 2003
Dát tip
změnit může člověk jen sám sebe. ...kdyby to udělal každý, změní se svět.:-))) Měňme sebe a zemi v nebe...:-) BARBAR

Novinka nenovinka, mohl ses rozepsat víc, alespoň mně se zdá. Varující vize světu? Nejsem velký optimista, ale tohle najdeš všude, když otevřeš noviny. Je to čtivý, ale člověk se přitom neuhodí do hlavy, že je to pravda...zajisté, je to pravda, ale tu už známe. A nakonec...neřekla bych, že jen zbraně umí "zabít" člověka. Těch aspektů je víc.

Diana
11. 10. 2003
Dát tip
Žádná novinka...tím víc to svádí zvyknout si, nevnímat. Je dobře, tohle znovu uvidět a znovu varovat. Bohužel, změnit může člověk jen sám sebe. Ale kdyby to udělal každý, změní se svět.:-)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru