Písmák Smuteční oznámení
Nepíše se mi to lehce a trvalo mi celý den, než jsem k tomu odhodlal. Dnes ráno jsem se dozvěděl, žeRebecca13 /Rebecca Marten / MelanieUž není mezi námi. Mezi námi živými. Víc informací k tomu zatím nemám.
Lu_Po a jeho kniha
Kdo si pamatuje Lu_Pa alias Jindřicha Píšu. Skvělého muzikanta, baviče, básníka a také spisovatele. Lu_Po napsal velmi zajímavou knížku, takové poetické podobenství o vlkovi, lásce, hledání sebe sama atd. Opravdu moc hezké.
Potká Raubíček Kohna
Potká Raubíček Kohna a vidí, že Kohn si čte nějakou knihu.
„Copak to čtou, Kohn. “
„Ále, to je Buď rád, že nic nemáš. Od Igora Indrucha.
Smí se menší reklama?
Nazdar ve spolek. Možná jste někteří počátkem roku zaregistrovali, že jsem si založil malé nakladatelství. Původně jsem se chtěl orientovat hlavně na e-knihy, ale jak se zdá, bez tištěných knih to nepůjde. Zatím se nakladatelsky podílel na dvou tištěných titulech, a sice na knize brněnského blogera Machala „Egiho“ Egera Egiho milý deníček a básnické sbírce Za všechno se platí výtvarníka a hudebníka Štěpána Málka.
Nemohu být střízlivý
Nemohu být střízlivý(možná je to báseň)
Nemohu být střízlivýzvlášť, když zorarůžovoprstáse zjevuje s úsvitem jitraNemohu být střízlivýkdyž vracím se k Penelopéa ta kurva už zase není domanemohu být střízlivý
když po modrém blankytubělavé páry hynoua jáa já jen kokrhámod prvních červánkůaž po kolenav mlhách na blatechkdenemohu být střízlivý
Guru smrti,nemohu být střízlivýkdyž sleduji tvé krokya jsem jenstarý mužz Valmezuco říká:Já tam ještě vylezu
Autorský workshop
Což takhle udělat si 8. srpna výlet do Valmezu. Ono se to ještě málo ví, ale já jsem si letos založil nakladatelství. Hodlám v něm dávat prostor i začínajícím autorům, a to jak v oblasti prózy, tak poezie.
Po vlastních stopách
A tak jsem zas přišel domů pozdějo, nepřišel jsem včasve všech oknech už byla tmai za dveřmi a v každém rohuzachycená v pavučinách
Schodiště vzdychalo pod mými krokydo ticha do prázdnaach, ach, ještě víc, přitlač vícjak je ta samota bezedná
Jenže já byl jen stínjen jsem se lačně plazil po zdichladivě a temněpo místech kde tolikrátbez užitkudo zeměmé vsakovalo sémě
Sem
Z okna smíš vypadnoutNa větvi smíš visetKdyž skočíš do vodysmíš se utopitI když ti to nikdo neporučilI když ti to nikdo neukázalI když tě k tomu nikdo nenavedl.
Stromy umírají vstoje
Stromy neto myumíráme vstojeleháme si až pakdávno bez životaleháme sijak porouchané strojestromy větve skláníkdyž z kořenůk nim nedospěje mízastroje na vrakovišti reznoudošel jim benzín, dízlna asfodélové loucehledáme se věčněleč místo stromůstáleumíráme vstoje.
Existencialismus
takové to dítěta nepopsaná deskajeho otecjeho matkadiktatura proletariátuželezná pěst dělnické třídyČtyři z tanku a pesBolek a LolekJen počkej, zajíci. Čuk a Gekspímsámve své postýlcesám se svými snysámse svými snyvstávej. Proč. Musíš do školyKakaoChléb s máslemautobuspot dělnické třídylavice a židleaktovka na háčkutabulekřídahoubajsme jen náhodná tělesavyvržená do prostoru a časuvšechno má nějakou vůnispíš pachškola voní po násilído školy jdešaby ses otrkalpoznal tu dravčí, hyení povahu v lidechučitelku, co si tě podá, vychutnáa předhodí tě tříděk šikaněza tmavší barvu pletiza šišlání, za koktáníza předkusdiskurz je násilí páchané na lidechnáboženství je opium lidstvamožná jsme se narodiliprávě pro tento okamžiknechte maličkých přijíti ke mněTreblinka, slovo jak z dětské říkankyženy mají kunduta kunda krásně voníhorníci fárají do dolukupónová privatizacehoří, má panenkokdo si nic neukradto musí chápatjakože nic nevyhráltakletíme shořet ve Sluncilásko.
Hostinec U kamenného stolu
Vždycky je to jen čekánína tu správnou chvílijak rybářten tichý blázenna své stoličcez hladiny zvedá se mlhachlad proniká až do kostíčaj s rumem v termosceto jistía prutční nad vodunikdo jinýuž tu nenínikdo jinýnerozumíjen tak rybaco lačněnávnadu polknezkřehlé prstyrychle chytají udicirybě se nechce na pekáčmlhy jdou v cárechjak rubáš k těluDrahý můjtak dlouho jsem čekalana tu správnou chvílí
To se mi líb
Vánoční
Hola hejk dobrému ránuk církevnímua státnímu svátkupletem si oprátkucelou nocjsme nespalinásledovali jsmepříkĺadu Jana Jakuba RybyHej, mistřetni bystře.
Kočár její výsosti
Kočí má bičkloubouk a dlouhý plášťa prší a sněží mu rovnou do dušejeho kůňto jsem jášlapu stálestejnou trasupodkovami zvonímchomout mi sdírá šíjikrálovnu vezuněkam na plesproto žiji.
Hovno drát
Všichni jsme z věcíz děravých hrncůrezavých valchmechanických budíkůse strženým péremkoster ukradených bicyklů
Ledovce tajíteplota oceánů stoupámořské proudy mění směr
a námrzivěšupinatí kůže
Někteří lidé
Někteří lidéa jejich to a onosmíšené strasti a slastiza oknemna noční oblozehvězda zvaná Pelyněk
Pod hlavami tlumíveškerou tíhu snůměkoučké poštáře
Sen
Měl jsem takový sen. Umřel jsem a přišel před tvář boží. „Tak co. “ povídá bůh.
Ga ga ga
Potřebujeme splývat s okolímproto se raději zítra oholíma že jsem tak smělýoholím se celýkdyž bude den vlahývyjdu si ven nahýsnad mou hladkou kůžiocení nejen mužinechtějíce zůstat pozadunásledují mého příkladupůjdem, jak nás pánbůh stvořils čerstvou krví vlitou do žilkrásným pochodem husítam, kam každý jednou musí.
Tesco (pásmo)
I. Tesco, to já mám rád
Tam nikdo netísní se
Pořád tam zní ta známá píseň
Máte kartu Club Card.
Na koho se vaří voda
Tak třeba střela do čelaa holka, která brečelatoxiny a alkoholykurva, moře láskyaž to bolíjak rána v solimoucha, co čekána pavoukaaž jí bolístku pofouká
Cézura, pičo
rty lepí se na sklona tu tabulku v okněco odděluje senod chladných ránna trávě kvete jinovatkajdeme sbíratpřemrzlá jabkado ozvěndo stínůdo odleskůdo krvedo masado odřezků
Člun si pluje po hladiněpřevozník veslyčeří voduco už se vařína tebe, ty svině
Dneska ráno
Ve čtyři hodiny ráno vybuchla atomová bomba. Hezky jsem se opálil, rozpadl na prášek a zanechal na zdi svůj stín. Předtím jsem měl ležet na misce štětku na holeníPředtím mě maminka chodila políbit na dobrou nocPředtím jsem četl Joyce i Prousta. A žil jsem.
Salamandra salamandra
Čtyři hodiny po půlnoci
(to se slézají švábi na pivo
a také na východě salamandři
ohniví mloci)
Poselství minulým generacím
Je to prostě poselství
poselství minulým generacím
heil hitler pičo
z Lidic jde plamen a dým
Řidič, ten tvrdý chleba má
Že kola se točí a voní a zvoní
o asfalt
že za bezesných nocí
i muž slzy roní
Zkažený den
Dobrý den, pane, jak se vám daří.
Co to máme za den
Dnes, v kalendáři.
Co je dnes za den.
Něco o krvi
Už dlouho mi netekla krev
příliš
jen občas z dásní
když přitlačím
Odpočítávání (Unthinkable) - extended version
Takže, čím začneme.
Na počátku filmu všechno vypadá jako v klasické americké teroristické krimi. Máme tady úvodní zápletku, sympatickou (alespoň pro mě - mám Carrie-Anne Moss velice rád), takže očekáváme standardní thriller - patrně něco ve stylu Mlčení jehňátek. tento dojem zesílí, když se na scéně objeví od počátku kontroverzní Henry Harold 'H' Humphries v podání Samuela J.
100 000 POETS FOR A CHANGE
Tahle akce se mi líbí: http://www. bigbridge. org/100thousandpoetsforchange/
Rád bych toho 24. září něco zrealizoval tady ve Valmezu, takže kdo je odsud nebo z blízkého okolí, tak budu rád, když se mi ozve.
Tak nějak mě to všecko sere, pičo
Ty dráty a vlny co omotávaj planetupavučinaa lidská jakási cosi se v tom zmítajs nějakou myšlenkous nějakým pocitemŘvát svoje třesky plesky do světatuhle jsem vidělneskutečnou píčuhttp://www. youtube. c. o-nejodvaznejsi.
Repulsionův blog
Nějak mi poslední dobou všelijaké tyhle servery přestávají vyhovovat. Takže jsem se zařídil pro sebe:
repulsion. bloguje. cz
Na hlavní stranu to dávat nebudu, páč to za tak důležitou informaci nepovažuju, kdo bude chtít, si to najde.
Jdou ovečky, jdou
Jdou ovečky jdou, pěkně za sebou
a pořád jenom bébébé
a jdou zas hezky dál.
Ať je horko nebo zima
Aj, kunda, kunda
Aj, kunda, kunda,
kunda nemytá
už zas tady řádí
jak svině litá
Ej, píčo, píčo je v koši
Mám jen jednu otázku: Vello, proč.
Už zase chčije, pičo
Už zase chčije, pičoA cvrliká to v rýněObzor je rozmazaný a šedivýJako by ho někdo přetáh hadrem na podlahuTo bych si i přečet nějakou knížku, pičoVe vyhřátém pelechuČet bych a čet a čet…Až bych přestal vnímatTu smutnou chcankovitost za oknyA husí kůže na duši by zmizlaV tom teplém pelíškuBych nechal mysl vandrovatČet bych a čet a čet. Jenže se na to vyseru, pičo.
Salo, pičo, to je Pasolini
Já vím, pičo, já vím
Třicet melounů za Stalina
Pár mělo to privilegium dostat kulku do týla ve sklepě na Ljubljance
Většina pomrzla někde na Sibiři
Zasraní grafomani, pičo
To je slov, pičo, to je slovjako když hovnocuc stříká na polea ty ležíš, kurva, v brázděno to je ale pechoči a uši zalepenézakuckáváš sehovna v krkua ono furtvalí se to na tebenemá to koncetak to jsou ti zasraní grafomani, pičo.
Ach, pičo, pičo!
Ach, pičo, pičo,
Nemůžu spát, přechlastávám prášky
Po zemi od whisky válí se mi flašky
A Bondy Egon z Mejly zpívá hrdla
Až zas budete vydávat knížku...
Vždycky mám radost, když se někdo dokáže dotáhnout do konce nějaký svůj sen a třeba si vydá vlastním nákladem knížu.
Ovšem když to někdo dělá poprvé a sám, obvykle se nevyvaruje celé řady chyb.
Jednou z takových chyb je absence ISBN. ISBN je mezinárodní číslo, které když knížka má, je dohledatelná v nejrůznějších databázích.
HRACHOVKOIDNÍ VELESRAZ: PREZENCE
Velesraz hrachovkoidní se valem blíží. Budu rád, když tady napíšete, kdy asi tak dorazíte, abych se na Vás mohl psychicky připravit :o))
Poslední instrukce:Zahrada se nachází na okraji Valmezu. Tam, kde začíná místní část Podlesí. Je to u výpadovky směrem na Vsetín.
Velesraz hrachovkoidní 2006
Tedy:
Co to je Velesraz hrachovkoidní.
Velesraz hrachovkoidní je největší setkání všech internetových psavců. Právě nás čeká druhý ročník.
Kdy to je.
Nábor do sekty
Mí noshledi mi rozumějí. Mí noshledi se dovolávají pevnější organizace, jasného programu a pevně stanovených zásad. Nuže dobrá - nastal čas vystoupit ze stínu. Je naší morální povinnosti šířit hnědé evangelium a nabídnout celému lidstvu cestu ke spáse.
Trošku se tu lže
Vždycky, kdyžsem nakouknu, vidím tu nepřiliš pravdivou informaci v novinkách. Zpočátku jsem se na to chtěl vykašlat, ale jak to tam pořád vidím, začíná mě to pomalu ale jistě srát.
Upřesňuji tedy informaci:
Redaktor Repulsion se představil a tento počin byl přijat jednoznačně kladně. Redaktor Repulsion se pak pokusil vyjádřit k práci adminů - nejprve slušně a neagresivně - čimž na svou hlavu přivolal hněv řečených adminů.
O PIČISMU A PIČOVÁNÍ
Písmákem obchází strašidlo - strašidlo pičismu.
Boj proti pičismu je věcí každého z nás. Je to i tvůj problém, když sousedův dům hoří.
Pičismus je zákeřná nakažlivá choroba (někdy však může být i dědičná), která napadá převážně lidský mozek, ale může zasáhnout i jiné orgány - třeba oči.
Žádný redaktor Repulsion nebude
Je mi to moc líto, opravdu jsem chtěl být na Písmáku dobrým redaktorem a příspivat svou obětavou prací k jeho slávě a prosperitě, leč není tomu tak souzeno. Když jsem zaznamenal první známky jevů, které považuji za nežádoucí, rozhodl jsem si Písmák tak trošku otestovat. Výsledek testů vyšel jednoznačně:
Písmák a Repulsion nejsou vzájemně kompatibilní.
Aspektů nekompatibility je hned několik.
ADMINI, NECHOVEJTE SE JAK PIČE!!!
Je tedy mou smutnou povinností konstatovat, že admini se zatím chovají
JAK NESVÉPRÁVNÉ ZAMINDRÁKOVANÉ PIČE
Tímto je vyzývám, aby toho nechali a začali se chovat jako dospělí a inteligentní lidi.
Minulý správce Písmáků Lyryk se nětěšil mezi uživateli přiliš velké popularitě. Nemálo jich kvůli němu odešlo na jiné servery. Proč tomu tak bylo.
Blokování uživatelů
Ti, co mě znají, už vědí, že jsem velkým odpůrcem nějakých "administrativních" zásahů do chodu virtuálních komunit, jakou je iPísmák. Můj názor je ten, že tyto komunity mají poměrně značnou samoregulující schopnost a s většinou rušivých elementů se dokáží vypořádat samy. Jakékoliv restrikce a omezování dle mého soudu celkově zhoršují atmosféru na serveru a ve většině případu jenom přilévají oleje do ohně.
Myslím si, že zásahy adminů by se měly omezovat pouze na případy, kdy byl zjevně porušen zákon.
Velikonoční (remake)
Tak blízko k Bohukdyž dlí v našem srdcitak blízko ke křížico tlačí nás k zemiV krajině vyprahléhledám dávné stopyje opona vejpůla nebe se mračíblesky se rozplodíhadi sykotavíBěžím, už běžímvytáhnout hřebyIbalgin v kapsea jehlu a niťJen v lednu je krvejak z volských hlavv únoru rozbíjím číšev březnu se koupuv mrznoucí voděv dubnu jdu beránka obětovat.
Repulsion končí
Je mi to moc líto, opravdu jsem chtěl být na Písmáku dobrým redaktorem a příspivat svou obětavou prací k jeho slávě a prosperitě, leč není tomu tak souzeno. Když jsem zaznamenal první známky jevů, které považuji za nežádoucí, rozhodl jsem si Písmák tak trošku otestovat. Výsledek testů vyšel jednoznačně:
Písmák a Repulsion nejsou vzájemně kompatibilní.
Aspektů nekompatibility je hned několik.
Abstraktní algebra
Dech beroucí
ve zvířetníku si tajně mačkáš uhry
hvězdy si vrážíš do očí až to bolí
až na vrchol sosny jdeš honit kunu
Proč andělé nemají křídla
Nocí tiše mihnul se nůž. Nezablýskl, nezasvištěl. Filmové efekty do běžného života nepatří. Ani oběť neměla čas vykřiknout, zaúpět, zachroptět.
Untermensch
Requiem aeternam dona eis, Domine.
Né, ach né. Nechte mě spát. Proč.
Spiklenci slasti
Kdo o chrup řádně nedbal
Kdo zkrvavil si dásně
Kdo pro své ukojení
na šourku dělal třásně
Kadíš jak hrom!
Není nikterak ojedinělým jevem, že dílu, které tak zásadním způsobem vyniká nad běžnou produkcí, není zpočátku věnována taková pozornost, jaká mu náleží. Ale nevadí. Není ještě všem dnům konec. Pro ty zVás, kteří máte spřijetím mé básně potíže, jsem připravil stručný výklad, který Vám pomůže lépe porozumět jak její formě tak obsahu a následně si ji pak konečně naplno vychutnat a náležitě ocenit její kvality.
Quo vadis, šuline?
Zakníkal nocí šulinův vzdechDo píči pták ten se pomalu nořilV píči jen hlen a tma a krevA čurák se ptá - kde hlavu bych složil. Dí tampón bimbáskovi:\"Koukej se stáhnout. Tady je krámů církevní státZde nemáš kámo co pohledávatRadu ti dám, ty zduřelé teleStrč si svou hlavu do prdele. \"
Vlčí
Jsem vlk s vyceněnými zkaženými zuby maják hladu a táhlého vytí jsem úplňkový nespavec se sny jak šípkový keř beránek sám sobě obětovaný šelma s bílým rounem v žaludku chladná tvář do mozku vypálená stín sám sebe pronásledující.
Přijmu tvou dlaň k pohlazení a ohlodanou ti ji vrátím nelaskej šelmu vílo před beránkem prchni je ve mně dobrého asi tolik co v melounu jenž hnije zevnitř.
Kdybys však přece jen ruku chtěla vztáhnout tři kouzla musíš znát:
To první je v hlase co tóninou mollovou svazuje démony pod kostí spánkovou
Repulz du jour
Nekorektní slizouni mlátili palicemi jeden druhého hlava nehlava nebe dštilo oheň a síru a kousky sedmé pečeti válely se opodál.
To ráno jsem vstal časně a dobře posnídal.
To ráno jsem se nenechal ničím vyvést z míry.
To ráno jsem si dal kávu a tři čerstvé koblihy.
Classic
Znuděn jsem k pláčiTlejícím masem, mrtvolným puchemZubatými úsměvy hromadných hrobůMám dost všech těch truchlícíchVadnoucích květů a svíček do křížeJsem červem vyžírajícím okoHezky od bělma k nervuJsem hrobařík zaopatřující potomstvo. Mohu se převtělit, kdy se mi zachceBýt kýmkoliv, čímkoliv. Mohu být kulkou provrtávající tvůj mozekNapalmem žhnoucím jak pekloMohu být vráščitýma rukamaDobrotivé matky TerezyTvou první dávkou sladkého heroinuZářivým úsměvem na tváři politikaZatím jen odpočívám v Katyňském leseDruh k druhu se tisknemA je nám teploučko. Fátihu prozpěvuji v SrebreniciKoupu se v krvavých vodách KageryA nemyslím na nicNic mě nezajímáNudím seHrozně se nudímMám krásný senŽe všechno bude hořetA já budu konečně osvobozenZ té strašné, strašné nudyVšechny bariéry se zhroutíKdyž budu chtít, dolétnu až na AlbireoA tam se vykadím na jedno z dvojčat.
Repulsionův pláč
Zkurvené Rusko.
Slyším ten pláč, cítím ten strach
Nemůžu to rozchodit
Nemůžu se z toho vypsat
Světlonoš
Amen, pravím vám. Vlasy sežehnutyOči vyloupányNehty vytrhányKůže sedřenaMaso v cárech servánoKosti na prach rozemletyVše do jícnu sopky svrženo
A kdepak je teďTa jeho krásnáNebojácná duše.
Repulsionova samota
Takže si dáme malý test - já řeknu vždy jedno slovo a vy mi ihned odpovíte slovem, které vás napadne jako první. Rozumíte tomu. Dobrá. Tak začnem:Láska - hovnoPravda - hovnoTouha - hovnoUmění - hovnoŠtěstí - hovnoKrása - hovnoŠlechetnost - hovnoDobro - hovnoUpřímnost - hovnoPřátelství - hovnoSpravedlnost - hovnoDobrá, necháme toho.
O svobodě
Smrdí mu ptákJe to tak, je to takVšak Do pusyTi ho strkáBez láskyRty svýmiJej obepínášNe, kurva ty nejsiJsi jeho žena
Veselá velikonoční
Ach, Boží prdel, lotosový květA proč ho držka pálí. Blesky se rozplodíHadi sykotavíA běžím, už běžímsejmout ho z křížePanadol v kapsea jehlu a niťJen v lednu je krvejak z volských hlavV únoru rozbíjím číšeV březnu se koupuv mrznoucí voděV dubnu jdu beránka obětovat
O společnostech hluchého muže
Vibrace bubnů vnímám skrz brániciTancuji s ostatními okolo nepříteleChycen byl a spoután mýma rukamaDo tábora přiveden živýBolest ho čeká k uctění bohů. Zaživa rvát mu vnitřnosti z tělaZ nich polévka bude pro ženy a dětiPozvednout k nebesůmJeho srdce ještě tepajícíJe výsadou vítězeTralalaTancuji s ústy od krveTralalaOřezáváme maso od kostíTralalaDnes máme důvod k radosti
Sounds of Repulsion
Ryba zní nakřápleSrdce jí pukloPoletuje skrz ušiHlava je tunelDlaně prostřelenéRozlitým sklivcemNikdo nemá rád tvůj dech. Dětičky štěbetajíA v rukou malé nožíkyPojď si s námi hrát. A už zase hraji hlavní roliV Andaluském psuNikdo nemá rád tvé jméno. ProměnyPohlaví zotročenéRůžovým hademPoupátko rosnatkyTorzo natrávené včelyChcípni.
Setkání s moudrým starcem
Tuhle jsem zase mrdal v parku, když ke mně přišel postarší chlápek a prej:"Chlapče, proč mrdáš. ""No, přece… mrdám, abych zapomněl…""A na co. ""No, to už jsem právě že zapomněl…""Tak proč pořád mrdáš. ""No… mrdám, protože se snažím si vzpomenout…""Ale před chvílí jsi říkal…""Já vím, říkal, neříkal… zapomenout, vzpomenout… to máte jako nalej - vylej.
Ach, jak duše tvá překrásně voní...
Ty hnido povrchníMasturbante tupáZas už ti srdíčko hopsáNad cizími vzdechyZase už soucítíšZas připadáš si krásnýMáš záchvat něhyA dloubeš se v noseCitů máš na rozdáváníAle prdel dědkoviUtírat nebudešNa to jsi moc nóblAť si dochcípá v hospicuTam mu prdel utřouTam sou za to placenýNo, možná to trochu flinkajTak si holt poleží chvilku v hovněZ toho se přece nestřílíA ty si zatím pustíš bednuA budeš fanditBudoucí superstarAle jednoho dneNa to vem jedZ ní vylezu jáTo budeš čubrnět,Kokote prašivá,Naprdím ti do uchaA zarazím tam špuntNaseru do vočíZkratka a dobře -Párat se s tebou nebudu. Já nikdy nekňučímJá vraždím své vrahy.
Hvězdné války II.
Típnul člun. Hovno. On vohnul člun. Pít…
Dejte mu napít.
Sliz
Dušička babího léta
Vánkem rozfoukaná
S otrokem na kříž. Hřebíků škoda…
Ach, jak ti závidím
Svěrače mého tklivý vzlyk
Do očí bodá
Mísa svou zářivou bělostí
Netečně odtažitá
Hladkost glazury
Koncovka alias zadovka
V tom konečníku
Jen tma a pšouk
Zaťatou pěstí
Druh druha ukájí
Repulssionatto
Anténa napnutá od pólu k pólu vše vidí vibruje bolestí vše cítí vibruje bolestí vše slyší vibruje bolestí jsem svinutá spirála měděný drát jsem výdech a nádech jsem rezonance.
Bezzubé ruce vráščité dásně
Krev na rtech na ňadrech sliny
Jsem zrod a skon a resistence.
Hvězdné války I.
Natíral mu ten chleba krví
A vesele se smál
Bylo ráno a ropucha nebyla ještě dost propečená
A hvězdy padaly a padaly…
Sen o otcovství
Každá prý svatá
Aby rod sílil
Onanuji.
Kde zasadíš
Anděl
A mrdal, a mrdal, a mrdal jen
A mrdal a mrdal za mrzký yen
Mrdán byl, mrdán byl, do zadečku
Vojel ho autobus Japonečků
The Repulsion Manifesto II.
Jsem Repulsion, přišel jsem k vám z české země a přinesl hnus. Možná si myslíte, že hnus nepotřebujete, že ho znáte. Možná ano, ale rozhodně k němu stále zaujímáte špatný přístup. Stejně jako orchidej vykvétá z mrtvoly stromu, stejně jako my živíme svá těla mršinami zvířat, stojí i celý tento svět na hnusu, vraždě, znásilnění.
The Repulsion Manifesto
Proč vítězí jalové sračky i tady, kde o prachy (snad) nejde. Všichni se tlačíte k vysněnému korytu show- a artbyznysu. Nehraju s vámi na stejném hřišti.
Jsem Repulsion, přicházím k vám z české země, přináším vám hnus.
Pozor! Vylétne motýl!!!
Nebudem se zakuklovat
Jen se tak volně
Zavěsíme na větev
V teplém letním vánku
Spoután konvencemi
Něco mi říká,
že bych tě měl mít rád.
Pečovat o tebe
a robátko naše budoucí