Den, který mne čeká, mne náhle tolik neděsí....

Odněkud se přede mnou objevila další sklenka vína. Spheere se ušklíbne a zdvihne tu svou vnaznačeném přípitku: „Tak na mraveniště a žádný stoky. “
Uchichtnu se.
Ťukneme si a oba do sebe obrátíme skoro polovinu pohárku.

02. 01. 2020
2
1
524
Miniatury prozaické

Návštěvy

Mou myslí obchází průhledný postavy
-nevěstky, zedníci, pekaři, vrazi
Občas mi naplijí nenávist do kávy
někdy jsou milí a jindy drzí

19. 07. 2012
11
7
1604
Vázané verše

...a to je chyba... vol 2.

Skloněná hlava, mý horký slzy řasy skryjou;
(tam dole pod mramorem pár let už Tvoje kosti hnijou. )
A přesto jako by nic každej rok vyroste i slehne tráva
(jako by Tvůj život nebyl příliš rychlej a Smrt příliš nedočkavá. )

08. 06. 2012
9
7
1811
Vázané verše

Vzpomínky

"Tohle už dávno není město nespočetných tajemství," řekl, a já ho poprvé uviděla takového, jaký opravdu byl: pivní mozol nad ´plesnivými´ džínami, které přestaly být v módě někdy kolem doby kdy jsem se narodila, červený nos, zpocené čelo trochu příliš vysoké (naštěstí nezkoušel onu u pánů pozdního středního věku tolik oblíbenou fintu s přehazovačkou, která stejně nikdy nikoho neoklame): vystoupila jsem ze svých představ a Učitel přestal být mentorem, duchovním vůdcem na cestě Poznání - seděl předemnou náhle nahý, anonymní v dlouhém zástupu přestárlých kantorů kteří o všechny iluze o svém povolání přišli asi tak před tisíci lety, a teď už na svých místech za katedrou jen s mlčenlivou rezignací obrůstají mechem.
Věděla jsem, co mě čeká. Tak jako s neměnnou pravidelností přichází po noci den (nebo, pro některé, po dni noc), tak po páté číšce levné vodky s Učitelem přicházela přednáška o tom co všechno jsme prošvihli, o co všechno má generace přišla: jako listy ze stromů opadávaly v Učitelových vzpomínkách listy z kalendáře, jako sochy dávných pohanských bůžků na Petříně se kácely milníky doby. Revoluce, samozřejmě.

17. 11. 2011
7
8
1804
Povídky

Páteční

V řece teče více vody,
studeněji vane z hor
když mi dýcháš do nálady
spadaného listí chór

16. 11. 2011
7
7
2097
Smíšené verše

Hořkosladká rhapsodie

Zbývají jen dvě cigarety než odzvoní pátá ranní.
Trochu moc přemítání (emočního vinobraní)
působíš mi v předsvítání
trochu moc myšlenkového masochismu a duševní hereze

10. 04. 2010
12
11
2658
Smíšené verše

Podzimmní přání

S večerem vyplouvají plachetnice až tam, kde to nebolí
prý aby nebylo takových více, zaplatil Hanuš očima astronomické soukolí ve věži radnice
třetí hodinu ranní ohlásí ponocný troubením polnice
a Orfeova uťatá hlava plave po Vltavě zatímco vlny si hravě

10. 04. 2010
11
6
2061
Smíšené verše

Noční bitvy

Pro Tvé lodě -po dohodě-otevřela jsem brány přístavu
Odysseus mých snů uzmul na Kolchidě zlaté rouno,
pak usedl ke stavu,
aby si z třpytivé vlny upletl svetry

10. 04. 2010
18
12
2440
Smíšené verše

Za píšťalou

Zase pryč jedna z nocí kdy jsem jen pila, kouřila Camelky a ráno zvracela
-deportace duše z útrob, protože deportovat, to je od portského – dé Porto-
na kolenou rozklepaných docela jak u stařenky vstávala jsem od mísy
došla jsem do kuchyně a jala se prohlížet střenky, zdali jsou patřičně ostré

17. 11. 2009
28
26
4335
Smíšené verše

...a to je chyba...

Bylo Ti jenom dvacet let, sakra, nestihly jsme vypít tolik vína, říct si spoustu hloupostí,
sklánět ksobě hlavu tak, jak to holky dělají, když potají
po půlnoci, někde vbaru zkoušej´ vymyslet
zdali i kstáru, za iks desítek let

29. 07. 2009
20
16
2551
Smíšené verše

Nenávratno

Vysadili Tě na jeviště, aniž Ti předtím dali přečíst roli
nejsou tu žádná „možná příště“
a vmanuálu nevarují, že život občas trochu bolí
Náhle tu prostě stojíš a jsi nucen hrát, a do toho skřípeš zuby,

28. 07. 2009
10
11
2812
Smíšené verše

Baro drom ňigda phenel avri pre Te... // Cesta Tě nikdy nezradí



I. Průjezd
Našla mě sedět vprůjezdu. Byla jsem vyčerpaná, unavená jak májové kotě.

19. 07. 2009
12
10
2643
Povídky

Domov je...

Co jsem slyšela, první světová válka se vedla vzákopech, bodáky a bajonety. Druhá ze vzduchu bombami. Ta třetí byla rychlá, chemická.
Ta čtvrtá, ve které jsme bojovali my, byla už zase o dlouhých rezavých riflích a bajonetech.

17. 07. 2009
8
11
3126
Povídky

Kompromisy

Byla jsem blbá – tak blbá, jak jen v osmnácti může být někdo, kdo neví, co ho čeká, a těší se na to.
Mělo to tehdy příchuť nadějných očekávání a velkých plánů. Odmaturovali jsme všichni, celá třída, více či méně úspěšně, a kupodivu, přestože se naše gymnasium honosilo adjektivem „soukromé“, nikdo nemohl říct že by ´maturu´ dostal zadarmo.
Euforická nálada ze složení zkoušky dospělosti smazala všechny rozdíly, a když jsme vzanedbaném parku u Rokytky popíjeli na oslavu, zdálo se, že fakt úspěšného absolvování maturity nás spojil tmelem, který vydrží navěky.

13. 07. 2009
21
23
4064
Povídky

K tý řece se budu vždycky vracet...

Odra je strašně neškodná říčka.
Vesničkou, o níž bude řeč, protejká po celý její dýlce. Vlétě, když je opravdu dlouho sucho, můžete ji přeskočit, a vzimě snadno zamrzá. Vrby na jejích podemletejch březích natáhnou větve, na bruslích vjedete do tunelu a najednou je to jako vpohádce o Zimní královně.

10. 07. 2009
20
34
4155
Ostatní nezařaditelné

Ouroboros

NOC.
Shovívavě přivírá oči nad korálky,
a nijak se je nenamáhá sbírat
zté klenuté černé dálky

09. 07. 2009
14
18
3516
Smíšené verše

Temperami na hladinu

Duhová víla
naučila
mě, že po každým vzletu přijde pád.
Navzdory kocovině

13. 05. 2009
12
17
3535
Smíšené verše

Malá noční revoluční

Sem se možná za těch nějakejch dvacet let měla poučit, jo,
že jednou vyřčený slova se zpátky nevrací
a že kdo nepije, ten potom nezvrací
a nebolí ho hlava, no,

06. 05. 2009
11
20
3854
Smíšené verše

Dřív, než přijde ráno

Nerozdat se vdrobnejch dřív, než přijde ráno
je moje jediná ambice
a odolat volání brokolice smáslem, protože už zase držim dietu
tak si dám rači cígo

06. 05. 2009
8
14
3765
Smíšené verše

Káj sal...?

Me som adaj,
e Tu sal dúr.
Je vendes kames perel jiv,
menge i Tuke adinakov;

01. 04. 2009
3
9
2894
Volné verše

Ad astra per aspera

Dávné hravé vlny byly nahrazeny pouští.
Už jsem dospělá a vím, že vše, co máme rádi, časem pomíjí.
Těší mne na tom jediné – tomu, co se neodpouští
písek obrousí hrany.

18. 02. 2009
10
24
4365
Vázané verše

Jsem paní...

Jsem paní laskavého, útulného domu
zeleninovou zahrádku a ovocný sad si připočtěte ktomu;
a prádelní šňůry napjaté pod květy zplanělých mandloní
co všechna trička a všechny džíny tak hořkosladce provoní.

11. 09. 2008
22
25
4096
Vázané verše

Včera večer touhle dobou

Včera večer touhle dobou jsem byla opilá jak zákon káže
(takticky ukryta pod stolem, tak mi to nikdo nedokáže)
i kdyby snad býval někdo chtěl
chytit dým z cigaret, co mi pryč uletěl

19. 08. 2008
4
11
2400
Vázané verše

Polovina

Výběr

Cigarety
kouřím jen do půlky
natruc
abych si mohla

27. 11. 2005
4
1
3440
Volné verše

Důvody

Psychovat
před cizíma lidma
se nevyplácí
protože byste mohli

27. 11. 2005
1
0
429
Ostatní nezařaditelné

(A Excalibur je hračka z plastiku, můj čaroději...)

Jsem slepý, slepý.
Ooh, jsem slepý, nemohu se dívat do vod Jezera,
v nichž zrcadlí se slunce
ale přitom nejde nemít hlavu skloněnou.

15. 08. 2004
3
8
7498
Ostatní nezařaditelné

Tři tečky

Zatím na stromě nech růst
náušnice ztřešní
Ať chvějí se teplými doteky slunce
než zítra někdo slíbá je zTvých uší,

07. 07. 2004
20
11
11724
Volné verše

Oxymoron chtění

Přála bych si
už si nic nepřát
vědět, že nejsem -
ale to nemohu aniž bych byla

08. 06. 2004
13
6
7917
Miniatury, hříčky

Nevím, jaká jsem...

Když lidem na férovkua do očí říkám, co si myslím,jsem drzá a oprsklá.
Když mlčím, a myslím si své,je ze mě pokrytec.
Když od srdce se směju,nebo si jen tak výskám radostí - jsem hlučná a otravná.
Když někdy zalezulízat si rány, a nad nějakou bolístkouchci prolít pár slz - je ze mě hysterka, co dělá scény.

24. 04. 2004
8
3
1145
Volné verše
Nahoru