Studánka
Nikdo tu není
studánky zrcadlení
živé obrazy
Šeptají listy
Srub
Paprsky potichu odemykají starý dub
tam hluboko v lese usmívá se. zarostlý srub
Listy na dveřích. a větve v okýnku.
skrývají nejednu milou vzpomínku.
Zahrada rajská
Semínko mi v dlaních klíčí
krásu nikdo neponičí
život je velkou záhadou
stávám se rajskou zahradou
Znovuzrození
Jako by mi někdo v hlavě
brnkal na struny
Celé tělo ve vibraci
se obrací
Mezi břízami...
Mezi břízami
a lučním kvítím posed -
magické místo
V dálce...
V dálce zní ptačí zpěv - krotí mráz
spojený stromů dech - ticho v nás
píseň má tóny všech hvězd
barevná hudba dvou cest
Odvahu do rukou vzít...
Odvahu do rukou vzít
své poslání uchopit
A věrně při něm stát
Skutky dobra vykonat
Odlétám
Odlétám jak list
jako s básní lampion
do světa divů
Do jemné malby
Místy...
Vhlavě už kvetou jasmíny
a do oka vlétla jiskra
zohnivého obrazu
vsrdci hraje hrací skříňka
Obrázek pro radost
Černá silueta
dívky tajemné
maluje pastelem
v západu slunce
Na zamrzlé řece
Ležím na zamrzlé řece
ledovou hladinou vnímám
bublání hlubiny lehce
podobá se hodinám –
Tanec větru se sněhem
Kolem stromů tančí sníh
zmrzlé krystalky se vrhají
ze střech do náruče větru
vzdušné proudy unášejí duši
Dlaň prameniště
Pro všechny snivce, vodomilce, milovníky přírodních miniatur, léčivých barev a slov, která vyvěrají z jednoho Zdroje, aby se jako voda po kapkách oddělovala a zanechala svoji stopu v mysli nebo vědomí čtenáře. a zároveň se spojovala do jednoho toku myšlenek, proudila životem, dlaněmi či ústy a obohacovala tak svět v jiných podobách. chystám vydání své druhé básnické sbírky s názvem Dlaň prameniště.
Kdyby se tady někdo našel, kdo by chtěl podpořit vydání této sbírky, posílám zde odkaz na Hithit, kde je možné si ji předkoupit i s různými maličkostmi pro radost :-)
https://www.
Rosa
Rosa padá do trávy
broukům rovnou na hlavy
Klasy vlají ve větru
ukazují ke světlu
Nad řekou
nad řekou tiše zaznívá
zvonkohra večera
kačení píseň mazlivá
šeptání do šera
Vánek
vánek svěží vánek
přinesl vůni borovic
od vodopádů po dešti
načepýřené ptačí peří
Za horizonty
Kamsi do jiných světů se vydala
aniž by si čas a prostor hlídala
Kolik má vlastně člověk těl.
Skterým by vesmír obletěl.
jen dotek krásy...
jen dotek krásy.
andělské hlasy
uvnitř mé hlavy -
hledím do dálavy
Strom
strom splody vholé krajině
jak stařec se svým poznáním
jež nemá komu předat
zemi jedině
...čistá voda spí...
čistá voda spí.
vánek jí
průzračné prameny čechrá
loděmi listů dubových
Magnolie
rozdávám lásku
kvetoucí magnolie
doteky dlaní
v žilách mi žije
V zahradním okně
v zahradním okně
malina cinká o slunce
místo zvonkohry
Lžička v šuplíku (nejen pro olomoucké autory)
Občasník pro literárně-kulturní degustátory Lžička v šuplíku (http://lzicka. wbs. cz)
Kousání hrušky
Jednou za čas
se stane,
že si nemáme co říct
I kousání hrušky
záludná matematika
. kéž by ten pocit
mohl být věčný,
ale když touhu naplníš
v hlavě rýsují se sečny.
...výpustky...
sítko na dně umyvadla
zadržuje výpustky
našich nedorozumění
Oranžový drak
Nad polem za naším domem
chytl se drak drátů
Vítr se ho snažil sundat –
Roztrženým plátnem
Dům
několika ústními otvory
vdechl jsi vůni večera
a vydechuješ rozprášenou omítku -
výměna mezi dvěma světy
Ve skladu
Vezem se jako palety
pokaždé s jiným
materiálem na těle
Vidlice duše
Ztracený vzkaz
Zatím jen tuším
rozpíjím inkoust
kapkou potu z čela
Co se mi snažíš říct
Prstem
prstem na ústech
zašívám ránu
po bolestivých slovech
až půjdeš kolem
Zeď
Přes tu Zeď
s veršem o kouzle na štěstí
házím obalené kameny
papíry modliteb
Vraky na kolejích
Vlak jako starý koráb
mluví tajnou řečí
vrzáním z hlubin
proudem vzruchů
Okno
jenom to okno září
tmou nebeskou
a nikdo neotvírá
písní slaměných balíků
Utišit
Ruce stromů
hrají na provázky
tílek polonahých zad
Píšou listy
Za Druhé
Bezcílně civím
obracím se v nic
nevidím / zvracíš
zavírám oči / pliveš
Příroda je fasádou
kratochvíle
krajina rozkrájená
na krajíce
krajky kráterů
u krajnice
Jaro z budovy
Deštníkové housenky
vylézají zbudovy
Kuklí se a transformují
vlarvy
Brýle
Brýle je nutné jednou za čas vyčistit, ale někdy neuškodí úplně je odložit a dívat se na svět pomocí jiných smyslů.
Volání zevnitř
Černá díra v hrudníku
čeká na světlo
vesmírné lodě
Mezi zimou a jarem
Ve váze svítá
pouliční lampa
stín růže vykvetl na stěně
a samota nemůže usnout
Korálky
Navlékám korálky
citátů na nit
svého života
snad některé mi pomohou
Stropy mají uši
Slyšíš. -
šumění pěny
z vany od sousedů
špitání klíčů
Fikční
Tančíme uvnitř
fixních světů
a nevnímáme odpovědi
není čas
Stromy
Jednou budou růst
stromy okny
a listovat
v našich knihovnách
Stisk ruky
Kdesi uprostřed dlaně
září tvé město
okna domů
ústí propletených ulic
Paměťník
Z památníku
někdo vytrhal stránky
balancuješ
na jeho pevných deskách
Bluesový dotek
Bluesovou linkou
kreslím introsvět
na svůj horní ret
Čekám až se
Vlaková romantika
Dvě PET láhve
jedna poloprázdná v červené
druhá plná v modré etiketě
koukají na sebe
Plout
Tak často mlčím s deštěm
učím se dýchat kapky
ze všeho se zout
ale nemůžu jít
Uvnitř
Tak oblačno
až se chce rozepnout knoflík
na modré blůze večera
Tak teskno
Schody
Nastal čas
uzamknout chvíli
rozebrat myšlenky
na kostky lega
Piktogramy
Záříš jako citrín
vystavený paprskům Slunce
Letmo jsem se dotkla
tvé žluté aury
Podzimní moment
Nebe má vyražený dech
na stromě ani list
nechvěje se
Papírový drak
V představách
Žijeme v představách
barevných fantaziích budoucnosti
černobílých filmech minulosti
přítomnost tančí kolem nás
Ve vlaku
Sleduji tě déle
než běžící stromy v okně
Sleduji tě
v odrazu
Rušnou ulicí
Prorůstám rušnou ulicí
ohmatávám kolemjdoucí očima
snad mi někdo odpoví
přivoní k medovým květům
Virtuální
Rozpouštím se
ve virtuálních dnech
mizí můj hlas
a pohledy
Zdalipak
Už zase v kapse mám
svůj sen
Proč dokola se ptám
zda jsem.
Každý básník...
Každý básník
po smrti zkrásní
a jeho podoba
stále žije
Pohromy lidstva
Záplavy talentů
Tornáda slávy
zamotala naše hlavy
a spustila náhlé
Přemítání
V závětří zavíráš se
jako květina
jež vítá podvečer
má hodino vykrojená
Inspirace
Pomalu vytrhávám plevel
ze zarostlých slov
a mrtvý básník
na mě dýchá
Jsi tím, co máš rád...
Jsi zpěv
hluboký a tajemný
vážný i rozverný
Jen s tebou sladit dech
První otazník
Kdo vykročí
když oba couváme
Kdo se první otočí
když každý čekáme
V trávě
Česala louku
hřebenem prstů
motýli teď sají rosu
z její čáry života
Teras(n)ová
Popadané okvětní lístky na terase
mění svou barvu
a mezi nimi vrabec
klove obraz do rohlíku
Odraz
Jak odraz v oku
leskne se uvnitř
naděje
křišťálová koule
V kapce
Kapka po kapce
do rtů mi bubnuje
kapka po kapce
tě objímá
Pršavky
Zaplést pršavky
do vlasů
a skrýt svůj svět
do kapek
Zasněná
Zavadilo nebe
o struny dlouhých řas
Rukáv se zachytil
o kliku něžných krás
Nedotčená
Pohladil ji pomerančovou vůní
nesměle a průsvitně
na rýhu pod nosem
rozehrál kaRetní hru
Pastelka
Prameny oranžových stínů
leží hluboko na dně pastelky
kterou maluji svůj svět
fialovýma rukama
Klobouk
Do klobouku padají
listy strachu
taháš je po jednom
čístíš od prachu
Tvé obočí
Pěšinka zarostlá mechem
uprostřed lesa
vzávoji večerních pavučin
Lehám si na ni
Kostelní zvon
Dozvuk zvonu
v tmavěmodru
dokreslil první hvězdu -
ústa milenců
Stopa
Ráno má dnes prsty
na hmatníku
hraje ve mně ještě k večeru
a šimrá řasami na kotníku
Kabát
Na kabátě je napsáno
rozhodnutí
odkládáš ho
něco tě nutí
Pod polštář
Přílivem dlaní
omývám tvou tvář
Jsem mořskou kolébkou
sny se ti o mně nezdají
Jarní
Můj jarní vánku
vybarvi mi tělo
jak omalovánku
a vyfoukej mokré
Když nechce se domů, když jsou mrazy
Jiskření dvou pólů
ruší elektrický proud
Lampy vyblikávají morseovkou
nevyslovenou frázi
Vyčerpanost
Je tak snadné
prochodit večery snížinou
pak zavřít dveře
setřepat všechnu mokrou bělobu
Tanč(n)ící záložka
Tančit s knihou
kolem sálu.
Schovám ti boty
houslím do futrálu
Šepot úsměvu
Prozradilo nás už
posturální echo
.
a každý letmý dotek
Povánoční
Smích se rozpouští
pod hrající fontánou -
vločka po vločce
Socha
Jsem socha vytesaná
co mluví očima
a dlaněmi se otvírá
někdy jsou slova zbytečná
Večer
Stmívám se
když vycházejí hvězdy
tvé prsty ve vlasech
Pohled z okna
Sníh tiše kroužíkolem smrkové špičkyv pátém poschodí.
Myšlenky
Ty nejmenší myškyve skrýšico spolykaly závažíkdyž se jednou odvážívyjít a sestavit slovatíha se změní ve vánektma do světla se schová
Kruhy
Jsou body v pamětikterých se dokola dotýkáme -kruhy pod očima.
Větrovky
Miluji dny větrových bonbónů -jedním dechemrozcucháš mi vlasy.
Poznání (se)
Až jednou poznám sev poznámce pod čarouaž světlem dotknu sejediné pralátkypak najdu smyslsvé přestupní stanicerozletí se dveřea rozplynou hranice.
Voda
Pij z prameneVe vodě se odráží nebeNásleduj prapůvod V přírodě najdeš Boha.
...jen...
. jen se modlím tišeza mrtvé z věnce květyza motýly v břišea za rozdílné světy.
Sémiotická
Zpívám v jiné tóniněnež slyšíš uvnitřChtělo by to naladitakustické obrazy.
Jezero
Jezero, které usíná
Modrá vteřina, minuta, hodina
V bublinách rozkvétá útěcha -
Lotosy na hladině
Javore
Vdechni mi javore
tichou radost
z konečků
rozevlátých vlasů
Jako by zhasla na tomto světě
Jako by zhasla na tomto světě
a zasvitla na nebi fiktivních příběhů
záložka
kterou někdo prudce přivřel
Nachlazení
Kdo doprovází lásku,
když odchází z domu
na vycházku.
- tvoje vina, moje vina,
Zahraz(ď)ená
Už dlouho je mi záh(r)adou,jak vklínit se do tvojí hlavy,aby z jasmínuvykvetly mysmíny.
FénixUm
Za hranicí barvy myšlenky
běží písmena
ve stádech antilop
anebo plameňáků
S lístky
Slístká se mipo barvách letozimníhointerludia,v nemž vyvěrá víraz hloubky basových klíčů. Zamykají kořeny,otvírají brány nebes. Ne, bez barvy úsměvuklíční šišky,nebude bránaza svatou brána. V noci, večer, vrána.
Motýl
Jsou louky barevných světélekjsou motýli co někdy zabloudíkdyž není o čem mluvitjen jeden usednena palec u nohyjen jeden plní lampu přánízamává když nepromluvíšrozsvítí ti. odletí.
Otazník
Otazníková cesta
ženského těla
s tečkou
rumové pralinky muže
Mandalové ráno
Snímám svůj pokojmandalovýma očima -i strop zkulatěl.
Mandlové ráno
Snídám svůj pokojmandlovýma očima -ze stropu padajípražené kapky
Sbíráme
Sbíráme za sebou
kamínky
já do hrnku
ty do sklínky
Dívka v dešti
Černé pramenyve větrných vlnáchzlehka objímajítorzo deštníku.
...přívonnost...
přivoním si tě
k sobě
v jakékoli denní době.
Iluze
Na světelnou milisekunduuvízla v iluZorném polihvězdářského dalekohledua pod víčkyzanechalačáry.
Kdo?
Kdo naučil nás do ztracena
snít. Do remízků, letokruhůbáseň s písní zasnoubená. Štít
...volají...
kde jsiiivolají lesyvolají cestTyvolají (v)ola na (v)oko volnostia člověk. zima je. od.
ProPojení
Jeden Kmen
drží naši větev -
dva kalíšky z listů
jsou plné mízy
...takový klid...
. takový klid
že i můj dech
je výkřik
a tikot pumpičkových hodin
...Vlčímu kvítku...
. a ona mlčí
jen se jí myslí
obrazyprocházejí -
zametá
Svěcená voda
V očích máš svěcenou vodu
pokřti mě podruhé
pokřti mě znovu
ať můžu otevřít bránu
Teplo
Jak krásné je zapadnout
naschvál válet se
ve sněhu po pás
když má tě kdo vytáhnout
Šašek na olomoucké kašně
Do zvuků tramvajíšašek na kašně Tritonů
s flétnou
píská si
jako by nezapad
Přání
Jako slova v protisměru
jak tajenka křížovky
jsou naše přání
a v rohovce oka
...koloběh...
dělám si z tebe metaFóry a smysl to má jen když dva rozdílné příběhy spojí se v jediný koloběh.
Padají na mě a já na ně
a ve tvých očích jak v mléčné drázeplují ta slova v souhvězdí básnínení to klišé nejsou to frázepadají na mě a já zas na sníh.
...napiš...
napiš mi báseň bez hranic napiš ji prstem do prachu a potom přestaň - nepiš nic jen tajně čekej potichu.
Síť z vlasů ve snu
Sítí třepe probuzeníje polapen a přece není. pavoučích kusadel -dvou těl-mučidelnoc se s ránem potkávávlasy už váže si do coputa dívka z nití sešitá.
Divadlo poezie
Píšem si v řeči náznakůhrajeme divadlo poezieněkde uprostřed diváků. hudba slovvpíjí se do barev obrazůdo pohybu stínových tělTepeme do tepelpísmena fantaziemrzí nás do mrazůkrok. sun strof.
Bankomaty na city
Skoro na každém rohubankomat na city -po vložení penisuzadejte pin. a paknezapomeňte svouhotovost.
...až...
až ucítíš to jemné ťukání
vezmi ho pomalu do dlaní
z prstů vytvoř motýla
a leť s ním bílou krajinou
Pomalu
Už mi jen klavírdokáže vykreslitmelodii vesnicev mlze městaNemůžu hrátchci se jen taknechat hladitposlouchatZahnat rychlostdo koutajednodušemilovat pomalu
O tom, kam patří naše city a náš rozum...
Exotiku můžeme obdivovat,domov milovat. _______________________anglicky upravené se mi to jaksi líbí víc:We can adore foreignnessbut our love and personalitycan only bloomat homeon that placewhere we belong to.
Na dálku
A přece je krásnékdyž obraz zhasnea hlas ti hlesnepověsí ticho na šňůryčíst v cizích myšlenkáchrozvířit lehce prachvloupat se do kůryRoztrhat obálkuve vztazích na dálku.
Autorovi
Na řasy vážu si nitky
čtu písmenkové polívky
dojídám slovní zbytky
Všude vidím povídku
Ze snů
I fotka za postelí spadenávystrčila růžkykdyž myšlenky mi utíkalya shazovaly tužkya přikovaly rucea svazovaly srdce. a tak jen ze snůvždy tiše hlesnuneodcházej.
Pater noster
Pater noster qui es in caelisnese mne nahorui s tvým letmým polibkemtéměř bez dotekua přesto ho stále cítímVystoupil jsi v nějakém patřea já jela zase dolůa pak tě viděla v přízemíodcházetPřistoupil někdo jinýa od té dobyjsem nevystoupilaTočíme se, stoupámea klesámeobčas se zaseknukdyž chci bojovatjako stařec s mořemale nikdy nezvítězím. když nedočtu knihu.
Světlo do nového roku
V oknech blikají novoroční přáníčka
– zhaslo světlo lamp
Ztrácení
V nekonečném koloběhuv troše bláta v kupě sněhuz objetí do obětíspojení do odnětíbereme mlhámdáváme slzámztrácenívracenído svých dlaní.
Mezi... -
mezi aposiopesí a elipsoukdesi. kdesi jsoutři tečky a pomlčkanaše předchozí slova -pocitová rozlučka.
Jak čtete báseň?
Zajímalo by mě: Jak čtete báseň (myslím tím jakoukoliv báseň jiného autora, ne svoji :-)). Vztahujete si ji nějakým způsobem k sobě, ke svému životu, nebo v ní hledáte nějaký autorův záměr, nebo se tím snažíte poznat a pochopit samotného autora. Jak si ji interpretujete. Nevím, jestli jsem se zeptala dobře a srozumitelně, ale za diskusi to možná stojí.
Světlo
Světlo je v bouřinápad mužekdyž voda se loužív záhybech kůžebaterky odrazůčajové svíčkyZapal mne pohledema zhasni víčky.
Miniatury
Do lentilek na dlani
dýchám svoje pokání
Ber si.
Prázdno
a prázdno trčído všech světových stranmé přelétavé. sušepláču -žízním po svých slzách.
Kdo potom pomůže slepci?
Napadají ho
Myšlenky.
. jsem slepý
Ale vidím to
Pořád dokola
Není nám dáno
mít vymalováno
jak bychom si přáli
Není nám přáno
Spojení
Bosímalujem si palcina průhledné svitkyvzducholoděmalomocné kytkyA když se nohy unavírukama lámemepředstavydo barevných vitrážíKaždému na druhém koncipřirostl začátektaháme se v dálceo jeden špagátek.
Roční období
Když na jaře kvetli motýli
zapomínala jsem pro jejich květy
na plody
V létě jsem ochutnala plody -
ínasp usipod
žu es míjaten mít ež im íbyhc karz
a otorp ďet ušíp avols kapoan
žydk es im ičo íčorkzor
ykdář es uondevz - íčotú
Ztracená píseň
1.
Snadno se ztrácím ve svojí mysli,
nemůžu najít výchozí bod.
Naději hledám vhudbě a básních,
Šach
Je to trochu jako v černobílém filmu - postel bíloprázdná a igelitky šoupou rohama o šachovnici v kuchyni Silueta sedící na židli chytá cigaretový kouř mezi prstyV nejdřívějším ranním světlepronikáš oknem mé rozespalostiNemůžu tě pohladitpo vlasech.
Kohouti rana
Nemůžu spolknout
ta kohoutí rana
se třemi netopýry nad hlavou
Do tmy zachrastil
Kostas
Polštář stále voní zmrzlinou
a za sklem dveří
střídají se barvy
Mám spálené uši
Neptej se
Neptej se
proc v dalce prsi ze spanku
neptej se
proc laska preje chudakum
Loučím se na léto
Ahoj všem,
jenom jsem chtěla říct, že od úterý 8. 7. 2008 budu až asi do konce září pracovat na Krétě,kde se k internetu asi jen tak lehko nedostanu, pokud ano, možná sem napíšu nějakou tubásničku. Každopádně se chci rozloučit touto cestou se všemi milými písmáky, se kterýmito nestihnu, nebo to nebude v mých možnostech.
Postřeh
Ještě jsem nepoznala muže,
který by při jídle nekousal do lžičky.
Oči spáče
Znám tě skoro jenom z not klíčem houslovým mi odemykáš chrámy Tajně přeskakuješ plot jdeš mým stromovím a já ti dělám šrámyProč někdy světlo zabolído tmy se tiše pláčeproč zanechals mě svévolia dal mi oči spáče.
Rozbor Holanovy sbírky Bez názvu
Vladimír Holan – Bez názvu
Holanova sbírka Bez názvu je cyklus 74 básní, které byly zařazeny do prvního dílu obsáhlé knihy lyriky Ale je hudba. Ta vznikala vletech 1939–1948. Samotnou sbírku Bez názvu psal autor mezi lety 1939–1942, tedy vokupační době. Dobová atmosféra se v jeho verších silně odráží, avšak čtenář je nucen hluboce pátrat v básníkových jinotajích a symbolech.
Polibek
Vychutnám siten dar moudrého muže -správná odpověďkterá mi zavře oči.
Učím se šetřit
Učím se šetřit -Pravidelně líbám už jen hrnekSvůj oblíbený.
Oficiálně ruším svůj alternick Svobodová
Naše počnutíNenezapomenuna tu počáteční touhunašich písmenNa první vzhlédnutíod sešituNa zpocené dělníkyDržení dveří od výtahuNa zapařenou PrahuHrdopýškaRyba mrskalaocasem ironieV očích ohnivý chladNoc nikdy mi tak nevonělatrochu odvázanou tkaničkou atrochu po jahodách. viz http://www. pismak. cz/index.
Lilie
Dnešním dnemse otevřela liliea provoněla můjzatuchlý sklep
Kai
jak ti říctkdyž vězenía Norskojsou mi dálnež heavy metalže jedna tamburínave mně nepřestala hrátže tě občas najduvnejedné hitovcea pak stebou ležímcelou nocna vězeňské pohovce
jak ti říctže tě nemilujuale nosím si tě vnáprsní kapseže mě občas nastartuješjako auto šroubovákema to mám chuť se zbláznitzbláznitzbláznitzbláznitkrástfetovatprát se
a pak být zase hodnájako ty
Komunikace
Často stojíme za dveřmia bojíme se zaklepatČasto stojíme přede dveřmia bojíme se otevřítBalóny hlavplněné myšlenkamise vznášejí u stropuChceš abych mluvilaale zakazuješ mi otvírat ústa.
Chci s tebou cestovat
Razítko boty vasfaltu –naše omega
Tiskáme začátkybarevnými dlaněmina zdi zastáveka déšť je smývá
Až se naše barvy spojívjednu tyrkysovou linkuodjedeme spolu
Z nástupiště
Pořád mi voní vlasy,i když už nejmíň dvacetkrát umyté,tvým posledním výdechemz nástupiště.
Zapomenutá
Život úží seJak čárky jeho mžourekNemá už potřebuOtvíratVšechno už vidělNa všechno si sáh
Jen jednaunikla muJen tase krčí vtmách
ZbitáA nemytá….
Čtyři stěny
Čtyři bílé stěny Hledí si vzájemně do očí Láska Bolest Radost Smrt Slečny neoděny
A člověk ve středu Klíčem krájí čtvrtky Rýhami do omítky Dveře Nikdy neotevře
Každá Chtíč nechtíčTouží se milovat.
Koncert
Rock od krokuodráží sena horním zápěstíOlomouce
Omítkou Moravského divadlavlají stínové šatyNěkdo ubodal tichoPohřeb začíná.
rTy
Laskal jí hláskypostelním dechemkostelní echospojilo jim rtyTy rty Ty rty Ty rty -slova co tepouobkročněsdruženěpřerývaně.
Květena
Foukáš do škraloupůhorkého kakaana pohovce mých očíJarní schoVánkuStromy otevřely oknaNa dveře už pršíkvětena.
Dotek ve tmě
Vzduch se nepřestával smátslepeckým tajemstvímZtracená náušnice v trávěDva prsty se potkalya mlčky zůstaly stát.
Pocit
Nic nebylojen tmaa hrnčířský kruhco se točilv rytmu tvé krční tepny
Nic nebylojen tvárná tmapod mýma rukamaa pocit umělcekterý (h)ladí své dílodo posledního detailu.
Na lavičce
Dvě hřívy svoněly se v jeden vzduchobod -Jívy si češou vlasy nad kolébkou vodyUsínáš a víčka tikají zhasínánímCirkusové hory v mlzeNa plátně se promítáSouloď ryby s pet lahví.
Vzpomněnková
Padají špendlíkyz nástěnek nitrodušnýchObrazy v kalužíchuž se lesknou matně
Ztratil jsi podobua našel tvářkdyž ti někdo náhodoupomáhal vstát
Zdálo se mi
Zdálo se mižes do mě zapichoval očiVe vzdálenosti našich úsměvůbyl celý sálA lidé v němtvořili slovaco jsme si nestihli říct.
Blbečkovi
Zbylo tu po tobějen DNAna dně hrnkuotisky prstůz klávesnicejsem už setřelakolikráttě budu musetještě zabít.
Při uklízení...
Poslouchámcinkání porcelánua vysavač nemravazvedá mi sukni
je mi červenminulý rokještě tě neznám
venku chumelídneska se asi potkámezas jednoupoprvé. Zapatlám se od zmrzlinya budem se oba stydětPak ti zase naletímsvedeš měsvou něžnou ironií.
Sníh
Z oken se stalypointilistické obrazydva dnypřed příchodem jara.
Horolezci
Když nám slova ránem nekončípro moudra horolezcůvzdávám se ti schválněza pět písmen půlnoc
Hodina citlivých bodů na těleTvé podvědomí ve stavumezi bděním a spánkemodpovídá na mé otázky.
Jablka
Vítr si povzdechldo korun jabloníkdyž jsem ti trhala jablkas ošatkou svých šatůsbíral sis listyz obličeje.
Kombajn
V poli mříža kříže z klasů,kde dravec zapomnělsvé drápy zatnout. Prstýnek z trávyve vyschlé skruži,tam, co se copánkyk sobě druží,zlátne na slunci.
Nevědomky
Slovaprotkaná zlatou nitíuž píšeš mi po sté s kytaroua mně pak pocit bezejmennýlíbá ušní lalůčky
Jsem jen jméno vkalendářikaždý rok na stejné stránces jiným obrázkemA někdo mě hladínevědomkykdyž v něm zrovna listuje
Námluvy
pár chameleonůlaškuje na jedné větvi -duha v teráriu.
To pak usnu i nezakrytá...
Jó, už se směju stereo
a máčím vlasy mopu.
Lepší je totiž
utahat se rukama a pusou,
Tři tečky
Dozrávají užtři tečkyza oknem našich herHlavně netrhat.
Jen přivoňa zakousni sedo vzduchuPíšu ti prstem na záda.
V pohybu
Déšť létá něhou nosovek Francouzská pýcha klavír sotva neudýchá Neměla jsem otvírat okno do ulic Kapky tančí v kabaretu a já stírám tóny z parapetu stínem náušnic.
Konec světa
naposledy vidím tvoje oči - zelené aury na okenních tabulkách zůstávají dlaně nedosáhnu na ně.
Že by ještě něco málo ke konci světa?
Do rachotu stíhaček
zpívá Nouvelle Vague
I’ll stop the world and melt with you…
na baru stojí už jen dvě sklenice
Prostředník
Radostí váhám a ležím tvář obrácenou naruby z měňavých dnů naskakuje hroší kůže
nejspíš jsem vztyčený prostředník Boha jako ukazatel cesty
nakopnout a potají dávat korálky inspirace zůstat jen tenkou nití trhající se při každém vy(s)vlečení
až dojedu na konečnou a složím všechny puzzle budu pevná jako skála počkám si až mě otesášať už jsi kdokoli.
Dvě růže
Zašeptala popraskanými rtyJsi mé jaro, co stále nepřichází. Ticho prosvítá záclonouVšechny barvy splynulyJejí dlaněDvě růžeNehybně rozevřenéNa bílém povlečeníPřestaly vonět
Nechtěná
světelní andělé si lámou vaz do prázdna počatá jen cítila mráz dvě křídla rozpjatá svět dýchá čas svou duši objala s ní mrtvou hráz . . . a neuměla lhát a neuměla odpouštět.
Pohlazení
Pampeliškou hříček z tvojí kapsy Objatá v tajnosti Házíš myšlenky jak žabky na hladinu Lovíš něhu dlaněmi A jsi čajem co po kapkách Zahřívá mě ENergiÍ.
Mé dny
Mé dny jsou jizvy v paži s každým ztrácím kapku krve slévají se v jednu řeku co člověk to hrot netupím nebrousím jen chodím okolo otupělá.
oPraz
Prahotočím se v toběJsem javorová nažkaco krájí inverziv parku beze jména.
Olomouci
Do lístků zeleného čajenavátý hvězdný prachvracím se do pavučinco rozvěsilas na nebemléko s medemrozlité v očíchz dírek knoflíkůkoukají tvá zákoutíslévám si olověné kolážez kol kolejí a holubů na báníchz horních a dolních podloubíloudím úsměvy smolařůco se zatoulali jako jáv tobě má rozmiláOlomouci
Kočka na plotě
S kočkou na plotěčekám napnutěna tvůj krokkdybys jen věděljaké to jepořezat seo rozkrokmožná bys našlapovals citemne s vášní.
Praho
Jako drobek z chlebana tvé dlanizneuctěná v křižovatkáchbráním něhu maloměstna svém tělePraho ušpiněná.
Hledám
Jsou to už roky kdy byl pro mě tvůj obličej mandalou a já si ji mohla každý den vybarvit jinak Teď jenom zapomínám ve vzpomínkách a hledám potmě ztracené pastelky.
Cestičkou žilní
Učit se znovu chodita psát jako malé dítěpřitom neslyšetpohádat se do potuse svým svědomímpotom se svěřovatpočítadlupřevracím hoze stranyna stranuco kuličkato chybaČas někdy vyprávíčernobílejindy tě bodá do očía kouše přítomnostípřešla mě chuťna čokoládové šiškyspíš se mi chce. skočit z lávkydo potokaa projít ho celýproti proudu.
Pohádka
Pramen fantazie Omamný nápoj usínání Hádanka zamotaná ve vlasech Árie pro jeden hlas ve dvou barvách Dalekohled do jiných světů Křídla něhy co se třpytí Ametystový pohled dítěte.
Modrá a Oranžová
lítost v kapičkách
olizuje moji schopnost
vyzařovat
i přes modré jádro
:DD:
Nemít čas už ani na úsměv ani na ironický úšklebek topit se v myšlenkách na smrt jak poetická dnešní doba.
Hranatý den
Hranatý denrozlil se mi do koutkůnahorudolůpísmenem Czašívám si ústakapky potu stékajípo mokrých vlasechnikdo už mě nepohladízhluboka dýcháma v nose mě pálísauna přetéká.
Bublina
mýdlová bublina praskla na klíční kosti polibek zasyčel.
NorMemory
album Anoukdvakrát dokolavůně měsíčního šamponuco se mi zaryla pod kůžijeden náhodně zahlédnutý Smirnoff Iceprotiskluzové ponožky na noháchcigaretový kouřzradaprotestlestmstabolests křížem na konci slovasrdcové kamenyco nejdou vyoperovatvzpomínky.
Malíři
Obraz na stěněvypoulil na mě očia tvůj autogrampotichu do mě vkročil.
Les
Rozepnul's ruce a tvůj stín oblékl mě Máš ústa plná ostružin.
Nevyznám se v sobě
Z prostříhaných básničeklezou kusy mého tělasvé srdceto veliké klišéjsem nikdy neviděla.
Horké maliny
Horké maliny v klíněV očích svatozář mění tvar a o kolenaopřená tvář maluje si víčka.
Šumperk
Šumperks barvami krabiček od pastelekŠumperktryskající do oblakŠumperks deštníkem zaschlé vodys ňadrem Venušea krvavými vlasyŠumperks rozsypanými zápalkamis pupíkem sovyŠumperkco tiše pokuřujeměsto fontán a kopcůměsto které mnevdechuje.
Večerní
v lampách svítáa mlžná impresesvádí panenkyk tanci do neznámau hospod čepujíhranice stínůŠumperks barvami panelákůdýcháhasičské sirényjímá pokušení smrtižaluzie zamrkaly.
Česká krása
Okna jsou udýchanáa jako by klavírprohrávaljemně a smutněna každé střešePamátníkz černých závojůa bílé pěnyprobourané stěnyčeské krásymokré vlasya igelitový pytlík ve větruNarostly mi očido nehtových lůžeka už se bojímdržet tě za ruku
Verš
Tvůj verš plave v mé mysli a vana těla čeká až se v ní vykoupeš nahý prostě bez. . písmen Básníku.
Šlápoty
Za hrob samoty maluju šlápoty malých radostí třeba mi přijdeš naproti zvedneš mě a očistíš ruce od bláta ne že bych na to spolíhala ale něco mi říká že na to myslíš v koutcích svých rtů.
Černé světlo
Jsou dny kdy mi vanilka voní druhým životem letem létem s motýly A jindy ve mně křičíš a dupešKarlíku a všechny vůně splývají mi v samotu Mé druhé já stojí na konci černého tunelu a svítí obrysem mladé Markétky
Jsem jiná
Jsem jináa je to moje vinaže je mi cizítvoje blízkosthryže měaž na kost.
...zamlžení...
pojďme zas aspoň na tři chvíle líbáním mlžit naše brýle.
Rozpitý čaj na stole ;)
v kuchyni na stolezamrzl rozpitýheřmánkový čajs lístkem na šňůrcepohrává siprůvan.
Je zima...
Kloužeš sepo ledové plošemého srdcadlataju tvým obrazema tříštím sev odrazech botJe zimateplo ve mnězamrzá.
Krásné Vánoce a šťastný celý nový rok!
Přehlížená
Průhlednáaž neviditelná potkaní tlapka Šmejdím v zákoutích a je ze mě vidět jen žaludí čapka.
Příští zastávka - Fibichova - přepracovaná
U kruhového objezdu hraje Fibich své tramvajové symfonie lavičky v plesových šatech tančí si dlážděným sálem proplula sama v mokrém kabátu má rozkoš zabalená stírám kapky vykulenýma očima.
...předvánoční...
u zvonů kostelníchzapomněl vítr váta nebes bílý hříchne a ne napadat.
Příští zastávka - Fibichova ;)
U kruhového objezduhraje Fibichtramvajové symfoniekaždý večerkdyž chodímkolem blikajících neonůtančí mi lavičkyv plesových šatechco se třpytí kapkamiproplouvám samadlážděným sálemv mokrém kabátu.
Na zajíčky
Když v nocistíny šeptajíhraju si s nimina zajíčkyabychom se nebálitrháme strachuzuby.
Pane docente
Často je mi do smíchu,když Vás vidímv kulichu,pane docente.
Oči na jazyku
Dívám se očima na jazyku a chutnám pohledem aby můj život měldvojsmysl.
Tasemnice
Bolí to čím dál vícvysátá přísavkamidvou tasemnicv sobě zamotanýchjedna má kousekz méhocitového orgánua druhámě serehlavně po ránu.
Sternum
Stoč si mě na sternum aspoň dnes večer chci být tvoje kost
Sen
Snažíme sepomoci druhému,ale jen si tímvzájemně ubližujeme. Pak tě čtvrtímve snu,Lásko,s beznadějným pocitem. Chci tě zachránita mám na sobě tvoji krev,aniž bych si touvědomovala. Otevřu očia ty vedleklidně spíš.
Brečet a jíst
Plavu v tomjak oliva v nálevuUž zase mám chuť.
Smrk
Zatímco líbášsněhové vločky očima,kradu ti z kapsybalíčekkapírovýchpapesníků. Zase Vánoce. Koukámna zasněžený smrk.
Ledviny
Proč všechny mé hříchy, vinyusedly mi na ledviny. Tak teď močím jako pes,lidi, vážně, je to děs. A do dutin nosníchnapadal mi snad sníh. Musím troubit jako slon,pač mám hlenů milion ;).
Polykat pelyněk a slyšet pysk
někdy je nejlepšízdekovat sedo dekya být bydlitpolykat plynout plýtvat vzlykánímzpytovat a pak pykatsyčet sypat (sůl)výt a výskatzvykatsina tvrdourealitu.
...z výšky...
někdy se mi chce vykřičet kameny ze skály vyčůrat močopád z výšky když místo očí má někdo jen plechové plíšky.
...zase jsem se za...
zas mě to hřeje jak čaj z termosky na vršku hory první pohlazení po vlasech letmý dotek šály jsem zazimovaná.
...Feng-yün Song...
v duši mi dozníváčínská poezieztracenáv barvách lampionusakuraa červený drakco do světlazazpíval.
...píseň...
a ta píseň
jako opar na rtu
rodila se vnás
tón plynul za tónem
U vrby
Dvě řeky vjíždí si do vlasů
a větve vrby
kol pasu
objaly mě
Rozrytá hlína
Rozrytá hlína
polámané pastelky
a dětský smíchopláč
na zemi našla jsem
...hallelujah...
opíjiš své očido němotyněco jsi našela hned ztratilv dýmu dýmkynadějenic se nedějejenom z dálikdosi tiše zpíváhallelujahhallelujah.
zapomněla jsem si
zapomněla jsem si u tebepár vzpomínekvrať mi je prosím někdydo schránkyP. S. : až je budu nejvíc potřebovatzavolám do prázdnaadresu znáš.
vím že je těžký
vím že je těžkýžít v pavučiněse stovkou mucha nesmět ani jednuzakousnoutzadlužit se do posledního křídlaa ztratit přátelejsem člověkco jen tak nezapomenena to co se ho dotklouvnitřa i když už se skoro tři rokynevídámea já o tobě slyšímjen to špatnývzpomenu si vždyckyna ty nejšťastnější chvílekterý jsme spolu zažilinevím kde jsinevím co dělášnevím proč neplatíš dluhynevím proč jsi mi nevrátil krabicive které byly vzpomínky na tebea radši to ani nechci vědětjenomstane se někdyže se mi něco vybavía to mi stačík povzdechu.
Pepř čtyř barev
Drtíš mě jako mlýnek kuličky pepře ve čtyřech barvách
...bez papučí...
a víš že mě pořád baví držet se tě za kalhoty jako malý děcko vydupat si nový boty do kaluží a pak u vás neposlušně chodit bez papučí jen abys mi vynadal s úsměvem na rtech.
...touha...
nechám se pro tebe ukřižovats kapkami deště na sklevlaky nejedoukvůli výlukáma stigmata na semaforechnepřestávají krvácetještě minutua narostou mi křídla.
Pořezaná
Řízl jsi mětam kdesi u prvního žebratrošku vlevo. Zprvu to skoro nebolelo,ale pak jsi do té rányzačal plakata ona se prohloubila. Teď už nekrvácí,jenom je citlivána vzpomínky.
Usnula jsem
Usnula jsem
přede dveřmi
vašeho bytu,
byla bouřka
A grain of sand
I can see your eyes
through the darkness
I can feel your look
through my heart
Pocitovka z Norska
…noc je tu chladná a vzdálená
dešťové náramky
kapou zmého zápěstí
peřina je až příliš teplá
Elegie jedné sbírky
Možná jsem jen přání zašeptané do větru,
možná jenom nitka zapletená ve svetru…
A sama nevím,
kam a komu patřím.
Duha
…tvůj úsměv
se maluje vmé mysli
jako duha
do šedivých dnů…
Znovuzrozená?
Vytvářím si
druhé dětství
vdospělosti,
abych přelepila
Mráz
. šimrám tě na bocícha pozoruji mrázjak ti běhá po zádech.
PIANO
Tu noc jsem byla tvé piano
hrál jsi tak něžně
že mě skoro nebylo slyšet
a na klapky na očích
Balónek
Nebe roztrhané na cáry
lepím dohromady
Jen mokré rukávy
objímají mé paže
Molo
Molo odplouvá míjím tvůj pohleda předlíbeníUcukla jsemabys mě nemohl držetvhrsti Molo odplouváa lodě se drží ústybřehuNěco se pálí –moje vlasyhoří tvýma rukamaMolo odplouváa já tě ani neobjalaTopím seholohlavá
Pozdrav z Norska
…vyšla jsem před chatkua jako bych slyšela sekačku.
Tak se podívám kolem,a nikdo se vtrávě nemiloval,
jen komáři…
3 hřbitovní haiku
Svlečený javorchvěje se před hřbitovembránu už zamkliHrobník si kouřísvou dýmku spokojeněopřený o plotSlunce se snášíjak mýdlová bublinaza nejvyšší kříž
PÁPÁ - hvězďouš vám odlítá
Dává se na vědomí, že malinka_hvezdinka (mořská hvězdice) odlétá letadlem Airbus Industrie A320-100/200 dne 9. července na daleký sever do Norska do lokality Hurdal (80 km na sever od Osla), kde si bude nelegálně užívat a pracovat až do 22. srpna, kdy z této krásné země uprchne Boeingem 737-400. Je možné, že po dobu pobytu bude mít občas přístup k internetu, pač si s sebou bere noťas, takže se tu eště asi objeví ;).
...pírka...
pro pírka smířenípřijdu si po setměníaž ani hvězdynebudou světélkovatprotože ve tměčlověk poznápřátelstvíto pak i křídlaodpuštěníbarvy měníz radostiže mohou zamávatznovuzrozeným.
Ezoterie
Bloudíme v kruzíchezoterienaše barvyse vpíjí do sebejako teplo Sluncea chlad atmosférytočím se ve spiráláchpaprskůa ty kreslíšmodrou křídouna hladinusvým rybím okemuhranuls mneproč ryby nemají víčka. házím tiduhový oblázeka ruce mi vonípo voskovkách.
...mozaikou...
mozaikouz barevných sklíčekprosvításiluetatvé tvářetak trochu nebeskyvznášíš se v odrazecha mně zatímstydnečaj.
...nejmenší noční hudba...
a tak i tu nejmenší noční hudbu roztáhnu si notovou osnovou mezi ukazováček a palec Chvilku ji podržím a zamotám ti ji mezi chloupky na nohou A pak spojím své prsty vzdušnou čarou s oblohou.
Zavírám
Zavírám zavíráš bezednou skříň rozkvetlých bodláků jsme si blíž konečně já uvnitř ty vně opřeni o dvířka jen víra v konečcích našich prstů se pomalu provrtává skrz svou hrdostí vyryli jsme si každý vlastní nápis svoboda oběť už nevidím tmu pro zamlžené oči.
...džbán...
kdo bude upíjetz mého džbánu,jenž něhou přetéká,když pro tebe je něhapříliš sladká. Zatrpkne časem,lhostejností. Marně pak budeš hledatu měpohlazení.
V bichli
Nebudu brečetjen potit slzyv plavkáchna balkónějak tvrdé yv bychlizměknuv bichlipro své vědomostišprušle zmoknoua pak se potichuvypařím.
Ranní mouchy
Mouchy mě budíze spánkusvými šimravýmijazýčkyšťebetajícosi mi našeptávájíjedna přes druhoupostel se propadáa já s nína dno ránas očima zavřenýmav/sloup
...stihomam...
pronásleduje mě tvůj stínráno má nejdelší prstysahá mi na stehnakdyž se nemůžu hnoutv noci se schovává za postelpotměšilestihomamhledá můj klín.
...šmouha...
někde nad ránemztratila jsembarevnou hloubkusvého pohledučernobílá fotkaa na ní rozmazanášmouha -tvůj úsměvmá touha.
...tvoje jméno...
vymyslím ti sto přezdívek a pokaždé tě oslovím jinak, abys nepoznal, že jsem zapomněla tvoje jméno. . hlavně nenápadně.
Usínání
Za mlhou sen kamení už zase na tvém rameni rozverné ptáče tiše dřímá odzvonilo mu ale ještě vnímá nádech výdech příběh co proudí ve tvých žilách . přikrytí lipovým odkvétáním zapomněli na svítání.
...fonetika...
v proudu hlásek dva ubrečené vzlyky a velký zásek vyměním učebnici fonetiky za tvůj barevný hlas bez příkras.
Pro chuť za hmat
Spočítej mi pihy na nose pramínkem vlasů a já ti pak stejným počtem obsypu tvář polibky Spočítej mi znamínka na zádech svými prsty a já ti pak stejným počtem pokapu páteř vychladlým čajem jen tak pro chuť za hmat .
...vzpomínka...
zahřmělo mé srdcea blýsklo se mi před očimaTo jen vzpomínka na teplotvých dlanía úkryt ve tvém náručíprolétla celou mou bytostíNoc se choulí strachemkdyž tu nejsia nehladíš souhvězdísvými polštářky.
...papírová růže...
. skládám si origamize smutných písničeka papír mi voníto asi ze všech slovco nečtou se očima.
Děkuji
Za ruce s mozolyza unavené očiza mokré botyza vůni ohněve vlasechza úsměvna vrásčité tvářiza radost psaco vítá pánaza to Ti Paneděkujiže dáváša nečekáš nic zpětže mlčíš skrze lesya mluvíš skrze násže miluješ náš světa že s tebou jde vše snázTi děkujia modlím se znovaza všechna krásná slovaProsím Díky Miluji.
Nechte mě nebýt
Ve stínu tvých pažínajdu klid a oporukdyž se opuštěnáchytám kořenůa když mi zbyljen prázdný světs velikýma očima V odrazech řekyna tvém kmenihledám třpytivé zábleskyútěchyZarytá v kůřenechce se mi odejítjen meditovatbez tikotu hodineka zvonění telefonuZpívat jako ptákkterý si udělal hnízdomezi tvými kořenymísto v koruněUž trávou zarůstámzem si mě (s)chováNechte mě chvíli nebýt
Až budu odlétat
Slibuju že mě neuvidíš plakataž budu odlétatNechám slzy stékat dovnitřA až budu pryčstanu se ponorkou
Rychlokurzy potápění
za 22. 50
Možná pak zapomenuna tvůj hlas a na tvé rtyAle nikdy nena tvoji zradu.
Po americkým dojáku
Ach jo. Asi nevíš, jaký to je. pustit si večer ten největší americkej dojáko samotě. A pak se podívat na svý uslzený očido zrcadlaa říct si:Tvůj život není film, holčičko,dokonalí chlapi neexistujou,tak běž radši spát.
...ples deštníků...
jarní déšť zulíbal mi tvářea vítr vyfoukal vlasyteď můžu na ples deštníkůtancovat v kalužícha modlit se za žár sluncekterý tě spalujeaby mi vysušil šatytvýma rukama.
HOUSLE
Mé dlaně chladnounoční ulicíjdu samaa strach mě jímádo svých zřítelnicale housle mi ještě teďhrají na citybýt tak strunoua nechat se hladittvým smyčcemvzdychala bych blahemkřičela rozkošívrněla spokojenostízpívala radostí i úpěla žalem.
Jednou tě opustím
Jednou tě opustímvydechnu naposledna tvé rtya odnesu si s seboutvůj pohled a slzyJednou tě opustímale ne na dlouhovrátím se zasdo tvých obrazů a slova vydechnu s větremna tvou šíjiDotknu se tě jemnětam někde uvnitřa ty budeš vědětže na tebe čekám
...nostalgická...
. oba dva dohromady a přece každý sámdo hrudního koše radost ti nasbíráma pak sama vskrytuvydechnu všechen žalže pro mne radostnikdo nesbíral.
Tři nejdůležitější věci ve vztahu
Jedna kamarádka se mě nedávno zeptala, které tři věci považuji ve vztahu dvou lidí za nejdůležitější (kromě lásky, ta je samozřejmá), tak by mě zajímalo, jaký na to máte názor vy. .
V jednom dýmu
Vítr si pohrál s tvým stínempo poli tančily klasyOpít se medovým vínema potom ti cuchat vlasyto by mi šlojak dítěti na veselcešlo šlo šlo šlodělat si své kotrmelceJá mám rým a ty máš rýmutak to dejme dohromadyVšichni jdeme v jednom dýmunevystrkujte ty brady.
Láska je láska :o)
Na Prvního Májedva vyhnaní z Rájesvé fíkové listyslíbali si ústy.
Tajemství podkolenních jamek
Tajemství podkolenních jamek Motýli v padácích S nápisy na křídlech Skládají čtyřlístky v letu
A jdeme dál
Ave, ave vymodlené kopřivyčekala jsem na vaše květyruce se sápoupo žahadlecha světlo mi protíkámezi prsty u nohouzase jsme prorostlikořeny pichlavého nemluveníAve, ave, úsměv se pokřivía jdeme dálty buben já varhanyjsme jinítak jsme si zahrália jdeme dálkaždý za svým tónem.
Kukátkový obrázek
emise polibků za tři úsměvy ve zmrzlinovém krámku u tajemného domu s malou věžičkou kde má každé okno jinou barvu jako průhledná náplň člověka životem pošahaná siluety v odrazech zaplpaných výloh od dětských prstíků občas zakopnu o vlastní stín aby si sklo ve mně mohlo poskládat kukátkový obrázek a prodávat ho za holubičku nad hlavou
Jakoby omylem
Kreslím si na sedadla rychlíků
Po vzoru letadel na obloze
Lámu se ve světle
Tak průhledná
Terminátor
Tvůj dnešní vultus
zdá se mi
jako Pearsonova pozitivně skloněná
křivka koeficientu šikmosti…
Život je pes
téměř slza i na nebi dnesjoooo život je pesa čeština fenajak kdosi kdysi řeka byl to Polák tuším tak zas podél řekmlčím kačením ušímznovu nenarozena
V čínské restauraci
dvě zrnka rýže na jednu čínskou hůlku šikmé pohledy
Listy ve vlasech
stoletá lípa zahazuje svá srdce listy ve vlasech
Zatím se vznáším v bublinách
Lesk hrajících fontán
Hrne se do mých myšlenek
Osm bílých pramínků
Smršť kapek
Diakritička
Má to háčekdám ti tečkucukrová hvězdičkadělám si čárkujsem totižD I A k r i t i č k a.
Dadajedy
Z mrakodrapů lidopády. rozpustile žbleptášsvoje dadajedy do záclon a výtah zacinkal v 18. patře přikryl jsi mi oči denním stiskem Podívej. ziskuchtivé vzkříšení nehoda na dovolené akrobati jaravařící vodou polívám ti boty da da dávej pozor.
Hladový dítě
Jsem tvý hladový dítě
se zlatým prachem ve vlasech
Ruce od bláta
Krkavčí nálady
Ja soldat
V dálce znělo ruský reggae"я солдат, я солдат. "Obrátil seske svým rodným horáma splynul s nimiv jednu zeleň"я солдат"Tvůj poslednípohledstřelil měslepýmn á b o j e m.
na dně sáčku s meruňkami v jogurtu
tak se dnes cítímjako ztracenána dně sáčkus meruňkami v jogurtunenasytnáobklopena sladkostížlutými skvrnami sluncechce se mi tancovata lámat suché větvičkyna trávníku v parkutípni tu cigaretustejně se spálí dřívnež si stačíš potáhnouta hurá na paseky.
jen to sudé
s l y š e l a j s e ms r d c e t v év e v ě t r ub i l o ( m n ě )b y l o ( m é )z b y l o m n ěj e n t o s u d éo s u d e
Rusovláska
Prameny vlasů planouzapadá sluncezrudlá rusovLáska s/ním.
Beránku
Přiviň se
ke . . mně
b e r án č í° °
nezkrotnouk r o t K o s t í
Střepy
Utopená láhevve vlastních vináchmea maxima culpasbíráš střepydo svých dlanízářezy životabarevné vzpomínkyt s o l u n i msklopils víčkamea culpamozaiky slovprosvítila tma.
Turbulence
Slyšitelné turbulence
Šelestivě šeptáš
Do mých žil
A ve mně vř e
Potápím tě...
spojené průhledyspojené mlčeníspojené břehy nocísny v soumrakyse rozptylujínechci tě shoditz nebe tvých představtvé rysyv mlze dálekv slze z leduv oparu horzapadajído propastispojené průhledy spojené mlčení spojené břehy nocí spojená něhaspojená touhaobjevených lodípotápím tě. a ty o tom nevíš.
Vlčí mák
No tak si mě klidně urvi. Zvadnu ti jako vlčí mák. Budeš se tlouct do palice, žes mě nenechal růst. A sypat semínka prázdnoty do mého náručí.
Vypelichaná křídla
Vypelichaná křídlav deštiSvět nám nepatřípřesto se snažímeho vlastnitViděla jsemumírat andělaÚzkostně svíralSvětlo v dlaniA pak ho pustilmezi světla autDal mi svou nadějia zmizel v prachu cest.
Bezvědomí
Už jsem si zvyklapolykat jehlya cítit chuť dřevaokousaných vařečekna patřeHoď po mně koštětemZametu ti práhabys měl čistéb e z v ě d o m í.
A rýhy jsou na mých zdech
A rýhy jsou na mých zdech Jitro skučí v nitru V nitru mého zápolení A rýhy jsou na mých zdech Nic než ten hlas Hlas tohoto pokoje Hlas který mrazí První doteky První vzdech A rýhy jsou na mých zdech.
Inspirace = vdech
Inspiroval jsi měa já nechci,abys vydechnul.
Špendlík
Zarostlé pískovištěBosé vosyNa posprejovaných lavičkáchČekáš na zázrakSetřel jsi prachZ mých ramenTak abychom zaseZačali mlčet. V uličce někdoSehnul sePro spínací špendlíkDomy vybuchlyTichemA ve dveříchBolestiZachrastily klíče.
Manželství
Jedna píseňVe dvou světechJedno srdceZe dvou strunTrnitou alejíDvě růže seNavzájemProplétají.
Opičí oči
Zase se ve mně houpouopičí očivečer pod vodopádemzhasnu pohledemSpusť svůj stíndo zatopeného lomuVečerko ustyděnávoníš mi po kameniUšpiněná zapadám.
Pruhovaný den
Pruhovaný densedl mi na víčkaMezi žaluziemisevřené paprskyzpívajíA neviditelná rukarozhrnula mé vlasyna polštáři.
V jinotaji
Duše dokořán vítr je můj pán průvanem roztrhán závojový sen Světlo na řasách rozpolcená tvář stojíš v jinotaji V hledáčku hledám tě prosvítáš čajové sítko.
Animálie
Muší pár na zdiNa zdimuž mouchasi tak cestubrázdía šťouchásvou nevěstupomalouna malouŽabí idylkaRosnička z rosyKuňk Čao vařía skokan bosýmezitím paříSobSob sobu sobcemsežral ho s kopcemzelené trávya teď se dávídobře mu takv břiše má tlakBuldočekNáš buldočekspal u kočekna mokrý čumákdaly mu šumákteď chodí a pšikájak stroboskop blikáKočkodaniZtratili sev temném lesekočkodan a kočkodankabyla po nich v kleci sháňkaU výběhu rysa ostrovida bez háčků a čárekRys a ryskaskrabali si briska:o).
Vymávaná kolečka
Spojila jsemnaše vymávaná kolečkana zamlženém okněpo tom co jsi vystoupil…
Jsou teď jako očidvou neznámých lidíkteré ksobě našly cestuve stejném vlaku.
Tetování
Myslel sis,že zapomenu. A já přitom stále mámvyšeptanétvoje tetování. na šíji.
Šálek
Jediný šálek rozumímému nadšení,zápalu pro láskua snaze dělat všedokonale…
Prolíbám snímchladné večery.
Konvička nehnutěnaslouchá uchemmé osamělosti,pomalu louhujesmutek ve mně skrytý…
Svíčko,má důvěrná přítelkynězpytuji ti svědomí…
Čirou náhodou
Za jednou tvou bázníje můj hříchJsi mé světlo tichév závějích
Za jednou mou básníje tvůj smíchJsem tvé číslo lichéslepý mnich
Na konci tuneluod dlaníodrazím slabotuplakání
Potmě ti usteluke spaníDám ti svou nahotuksnídani…
Eduard
Až se mi to vymkne z ruky,přijde za mnou snadstřihoruký Eduarda naučí mě vidět krásu,která řeže jako nůž. řeže do očía přítom se mnejen křehce dotýká. A možná mi tím zlepší zrak,že už ani brýle nebudu potřebovat.
V hlavě mi zase sněží...
Třeba se mi to jenom zdá,že se cítím líp sama. Jsem sama. Pod očima tlačí měněčí prsty. - Vždyť to je jen rýma.
Roztříštím noc
Zanech mě na pochybách -roztříštím noc…
Stojíš tak blízko,že jsi mi narušilmoji osobníprostorovou bublinu.
Ústupkyjsou jen pud sebezáchovy,každý krok -strach zchyby…
Ztrácím rovnováhu,když jsi nablízku.
Dva stíny
Dva stíny na stěněNěmá gesta. pav okně naprotiA všichni sousedé jsou hluší. Světlo nad ránemv duši tmaa místo krvealkoholUž zase nemůžu spát.
Dieta :-) - povzdech postaršího muže
Co člověk vytrpí pro krásu. -Žena mi sežrala klobásu.
Jako pool blázna aneb Magorčiny labutí plísně
Konec VánocDětské oči mlsně hledící -poslední tlamička v krabici. BouřeJednoho dne večerpřišla velká bouřePepík skrytě brečeloči nezamhouře ________________ Hromy blesky lítajíjá se modlím potajíať mě čertům nedajíNápis na dveřích v paneláku v době Velikonoc Hody hody kloužou schody sežeňte si doprovody. V kroužku mladých biologů Podívej se na motýla jak se snáší k zemi dostala ho jeho kýla létal s vaky třemi
Sourozenecká hádka(aneb učební pomůcka ke studiu literatury - metonymie)
SynekDochadcerce Dochy:"Tvoje hruď plochánevábí hochy. "
Sexuální deviant
Začarovaný kruh
Poslepu půjdu putovatjako báseň bez veršůza hranice nevyslovenéhovandělské svatozářizačarovaný kruha dva rohysvět můj a tvůj
nikdy se nevzdámněhy a novotvarůslovem tě obejmui srazím na zemvždyť mě mášpřečtenou….
Polibky moře
Moře líbá břehstopy v písku hlazenésmutné vzpomínkySlané polibkys větrem vlny tančí sitak přestaň plakat.
Zase Vánoce
A srdce stále tluče jakože nic neví zase Vánoce Divadlo úsměvů nazdobené city seprané svědomí Jenom nebe je tak přirozeně modré a sníh nespěchá .
Svítání na dlani
Duše třese sesvou skrytou maličkostísvítá na dlania do skla rytékvětiny obracejísvé tváře k slunci.
Bez jízdenek...
Za nízkým živým plotem,co chytá kolemjdoucí za nohy,otvírá se brána. Brána elektrických stožárůa stromů bez listí. Z komínů stoupá dým havranů,když noc se protahujea zívá až k ránu. Geometrii kopců a skalrýsuji si ve své hlavě -bezhlavě.
Tak ...
Tvoje letní polibkyrozplývají se mi na jazykuHorečka stoupáa dny se přetahujíSvět se utápív podzimních slzáchNálada se měníjako spodní prádloZa rty si schovávámpár letmých úsměvůna horší časyA taky na Vánoceaby bylo co rozdávatOčima hledím do polštářea ty zas do peřinyTak . kdy už mě přikryješ.
Letadla
Vykřičet své stesky do Bystřičky
Na hřbitově sfouknout všechny svíčky
Tramvají celé město objet
Po letácích azbukou psát:
Ježčími krůčky
Ježčími krůčky zapíchneme den.
Prsty se zimou milují
a vůně z aromalampy
stoupá do podkroví
Rozcestí
Na stole tužka vzpomínkou mi zavoní. "Zvedni mě naposled," slabounce žadoní. V rozlitém šamponu slova tichem tonou,chuť hořkých mandlí vznáší se za oponou. Do deště marných slz koník smutkem tiká.
Čokoládovna
Vítr mi nosí zprávy
každý večer z čokoládovny.
Iměsíc se po nich olizuje
a můj šál je objímá.
I know your face
Znám tvoji tvář
a tvůj potutelný úsměv
v hrníčku s kávou.
Znám tvé rozmrzelé nálady,
Tramvajové (za)koukání
Zahlédla jsem tvoje očiv přeplněné tramvaji. Mlhavé dálky,jež objímalo slunce. Dva vodopádydopadající na okenní tabulky. Osvěžovaly mi tvář.
Do rukávu
Až ti jednou na podzimspadne lístek do rukávu- bude to moje stýskání. Moje touha splyne s větrem. Vášní vymaluji noca ty rozžehneš svítání.
Šance
Dvě bludičkyv závoji tvých vlasůzlákaly mne zasa já zabloudilamezi přízrakytvých plachých pohledů. Chytni mě jako štěstíčko,ať ti neuletím. Toulám se na cestácha tvou tvář si kreslímv myšlenkách. Někdy mi snad odpustíši to, co nevíš.
Cestou do Norska
Větrné elektrárny
melou červánky
a mně spánek
sedá na spánky
Přátelství
Až se mi ztratíš
v kapkách rosy
tenkých pavučin,
budu tě hledat
Zrníčko od jahody
Zrníčko od jahody.
Já a můj veliký svět
vkrabičce od zápalek,
kde nejezdí tramvaje
Myšlenka
Je mi z toho smutku
až do smíchu.
Protože,
kdyby nás někdo nezranil,
U rybníka
Dnes ani nebe nevyprávílegendy o vzniku hvězd,co se třpytína médlani,když nabírám voduz rybníka. Proteče mi mezi prstycelý modrochladný večera hvězdy jednodušesklouznou zpět
do rozpuštěných vlasů oblohy. I když nemají rty,šeptají tiše:„Pojď s námi plouta svítit námořníkům. “.
Do palety
Zamíchám ti do palety
barvu svých rtů,
Když se usmějí.
To abys už nevyprávěl
Pamatuj na mne
Až se tvá bolest v růži promění Až tě obejmou křídla odpuštění prosím pamatuj na mne Až ti vítr v noci pošeptá co chtěla jsem ti říct už dávno… pamatuj na mne Má duše v síti víry lapená bude ti nablízku A naděje tě políbí že jednou sejdeme se na koberci z oblaků… A místo prstýnků navléknem si prstence barevných planet vesmíru… pamatuj na mne Až ti bude šedesát a tvoje oči zešednou Až ti stáří vlasy vybělí budu se na tebe pořád smát… pamatuj na mne Každé léto ti přinesu vůni jasmínu a vdechnu ji do tvé tváře… pamatuj na mne Když večer usínáš hladím tvoje rty a sním s tebou nad tebou …v tobě… …pamatuj na mne… .
Cesta
Jako cesta,po které kráčíš. duše má. pobledlátouhourozehřát tvoje chodidlaa ukazováčkem hledattajemství ukrytáv záhybecha mezi prsty.
Jako cestaušlapaná.
Asi...
Asi se zabydlím
v domečku tvé levé ruky.
A víš proč.
Protože levá je blíž srdci
Vydechnutí
Uprostřed louky
v trávě
flétna si vydechla
a její dech
Zahraješ mi Popelku?
Zahraješ mi Popelku,
když ti dám tři oříšky.
Každé jadérko
bude mít jinou chuť.
Nic víc nechci
Mraky se trhají
o věž staré kapličky
a ptáci roztírají
svými křídly
Mám ráda...
Mám ráda tvůj zaujatý výraz,
když sleduješ něčí prsty
na hmatníku.
Jako kdyby ses snažil
Dvakrát víc...
Roztočený jablečný kolotoč
mi stoupl do hlavy
nechali jste mě tam.
s kytkou na koleni
Lásko...
A i kdybys mlčel navěky,
máš moje slovo.
Slovo, které ti proletělo hlavou
a zachytilo se na tvých nejněžnějších spáncích.
V čajovně
Do maličké svíčky
oči mi smutkem zaostřují
skládám si své hříčky
a rty jasmínové chuti
Kašlem na to...
Notak, zlato,
nalej mi tu opuncii.
Kašlem na to,
že nás láska takhle míjí.
Klekni...
Listy hladí hladinua z třešňových květůstávají se lekníny.
. Klekni. před svatostánkemze stínu zvonků,co zVoní u kaplese střechou dubovou.
Panna nebo orel?
Javor hodil korunouorel padl na pannua listí je přikryloModřín hodil korunoupanna padla na orlamodrá krev je zalilaČlověk hodil korunouorel padl na pannua přikryl ji peřinouNoc hodila korunoupanna padla na orlaa světlo je zaliloLáska hodila korunoutu orel pannu políbila čas zavoněl vzpomínkou
Porod myšlenky
Na víčka spadlydva laloky jinanupamatuješ si.
Oči zavřenév listech se otevřely. porod myšlenky.
SouZvuky
***
Souzvuky myslí. vnímám,symfonie harmonie,
myšlenky v ní nám. znína telepatních drátech.
Posílám ti slova,ale bez poštovních holubů,
POSED
Nespočetněkrát zbloudilá. zbloudilá lesostavba.
Posed Posedlýzeleným stromoVím.
Jarní touha,barvit nebe do zelena,činí ho posedlým.
Nechám se unést
Nechám se unésttřepotem tvých dlouhých vlasů. ve větru. který tě za ně jemně tahá.
Jak vlastně vypadáš můj milý
Jak vlastně vypadáš, můj milý. Tvé oči se mi nezjevily. Tvůj hlas jen slýchám ze spaní,než probudí mě svítání. Paksi čmárám do zdí naději,že tvé rty se na mě usmějí.
Studánka
Studánko studivámodré stuhy svého studuvážeš mi na kotníkyMá duše bloudívámodlit se za tebe buduvěčně Bohu vzdávat díkyVe vědru tvém se spustímdo hlubokého nitrastudánko stulenáStuhy tvé neopustímv polibcích jitravoda je studená.
Literatura
Už mi z té literatury Hrabal. Ostře sledované vlakyjezdí na mých hodináchjsem uvězněnáza Drdovou Němou barikádoupopsaných áčtyřekcitím se Nemilovaná pane Lustigua Plným krokem v hlavě mi kráčímyšlenky šeptající Otčenášeksnad to zítra zvládnunaložím se do Plné bedny šampaňskéhoa napíšu o tom reportážza kterou dostanu Zlaté úhoře od Oty Pavlaa vy pane Lustigumi nasadíte na krk Démanty nocipak budu šťastnažít Život s hvězdou Weilovskou.
Dívka s očima laně
Dívka s očima laně
tak plachá
slova jí pláčou pod kopýtky
listí do mechu schovává si
LESNÍ ROH
Až uslyším tězpívat v lesním rohumezi kmeny hou hou houhoupavé houkanísovy tam u hlohumezi kmeny hou hou houhoupací nitě sítěuhoupou ke spanímoje oči jako kolébkuopona ze zelených listůuž padá v lesním rohuna nebi vidím alchymistuco sahá prsty pro lebkua on míchá mi cha chánápoj spánkudo červánkův lesním rohuusíná dívka placháv lesním rohuna lesní rohhraje si hochhou hou hou.
Slova k ránu
A slova jsou tak rozcuchaná k ránukdyž slunce kreslí prsty po pianua klapky mačká nesměleskrz noty věkem omšeléA slova jsou tak rozcuchaná k ránujak ukradená z hnízda pelikánůjim vycházet se nechcejen zívání jde lehce.
Sukýnka
Sukýnka dlouhá z fáčovinyzapnutá na knoflíčkyukrytý kousek domovinys oranžovými flíčkyv tobě se schovávámceličkák tobě se vracívámmladičkáv černých linkách nakreslenáv hnědých vlnkách zašitáhranatá i zaoblenájsi můj chrám i mešita.
STEJNĚ SE MI JEŠTĚ STÝSKÁ
Stejně se mi ještě stýská,krajino tajemně jemná.
Obrázek na stěnětak upovídaný,až řasy k líčkům přišívám.
Denně sedávala ve tvé zříceniněta malá rozvernice,co cihly na hlavuhází ti dodnes.
Ortenova Modrá kniha
Tu v Kainarově inkoustové nociOrten zjevil se mi ve své Ohnicive snu Kde tma byla dvojitásvoji Milostnou šeptal mi tiše
Víčka spustila jsem Dojatáa byl klid Jen kapky tekly zvýše
Jablka z ošatky na zempopadala a ten senmi divoká voda vzalaTa jablka uplavala
a mně zbyla ráno jenModrá kniha pod polštářemAslova za dveřmi tam stálaA mlčela A neťukala
Labutí slzy
Padám v bělostném vodopádu do tvé náruče
na hladinu z labutích slz
tvé oči ve vlnitých odrazech přivírají víčka
a naděje z kamenů skal šeptá mi tiše
Šumperské slunce
Šumperské slunce zapadlo
do jasněbílých závějí
fontánky už netryskají
veliké sněhové chapadlo
Hvězdář
Na prst navlékl jsi mi
zatmění Slunce
Hvězdáři z modré planety
poseté bílými beránky,
Darovaná růže
Umíráš
a přesto ještě voníš
darovanou něhou
růže s otrhanými trny
V srdci Básničky
Uprostřed verše uvězněnv srdci maléBásničkynevíšjak dálcopočít sis rýmemco smotal se do smyčky
Divý muž
Poblouzněn bludičkou
v hlubokém lese
odsouzen sudičkou
co svíčku nese
Skácený dub
Stmívá se za okny
chalup na stráni
a sněhová světélka
rozsvěcují střechy
Epitaf
Do skal mé jméno vytesejte
do luk můj popel vysypejte
ať stanu se tím
co na zemi jsem tak milovala
Zapletená
Zapletená
ve tvých řasách
míhám se v oka-mžiku
před tvým zrakem
Cesta ránem
Pichlavé ráno se mi zakusuje
do ušních lalůčků
pár lidí na ulici
vypouští z úst obláčky
Babiččin starý bylinkový hrnek
Tahám tě za ouško
z rožku poličky v kuchyňské lince
Zaprášený Otlučený as pár lístky na dně
Babiččin starý bylinkový hrnek
Vidívám tě...
Pohledy hvězd na rozkvetlém nebi
sbíráš potají a v tiché tmě
potkávám tě s náručí plnou lístků okvětních
které rozdáváš všem na potkání
Nakresli mi lásku
Nakresli mi lásku
bez háčků a čárek
pokornou a čekající
v nebeském krámku se ctnostmi
HARFA
Jako struna harfy
chvěje se můj hlas
zpívám ti před spaním
jsi umělec který hraje
Uvidíš duhu
Jsi v slzách
a já ve světle
opři se o mě
a uvidíš duhu
Výkres
Až se světlo stane tmou
a holubice budou černé
namočím kopretinu do žluté barvy
a otisknu ji na oblohu
Perseida
* * *
Sametovým nebem
co hladí mou duši
jako Perseida
Barevná skleněnka
Místo srdce nosím
barevnou skleněnku
která se kutálí
zďolíčku do ďolíčku
Pojď
* * *
Pojď poletíme spolu lesem
mezi stromy a jejich kořeny
po šiškách a přes kameny
Oceán
Mé srdce je oceán
a Ty jsi bouře
co zvedá jeho vlny
a po kapkách
Masáž
* * *
V tichu po bouřce
hledí do tmy
a masíruje
Srdíčko
Srdíčko v dlaniukrývámtak malý dárekjsi mi dala tak vel kou radostz něho mámmalinké červené dřívkotisknu ke rtůma srdce mi tlučeaž v břišetak jako tehdy v nocikdyž jsi mě líbalvždyť víškam.
Jsi vonnou svíčkou
Jsi vonnou svíčkou
právě zapálenou
co zahřívá mé srdce
Tvůj horký vosk
Plaveš ve mně
Plaveš ve mně
jako lístek jasmínu
co propadl sítkem
když cedila jsem čaj
Schovaný
Schovaný pod víčkyplaveš v té hlubiněkde světlo nezhasíná
píšeš na duhovkybarevným písmemtajný vzkazco nikdy neuvidím
ale srdce cítíkaždou čárkujako kdybys mě hladilkonečky prstůpo mé smutné tváři
a rozpouštěl se v slzáchco nitrem stékají mik nohám
Srostlá
Toulat se tak s teboutou dálkou zelenouodletět po větruaž nad vrcholky hordoplavat po voděk vodopádůma spadnout do peřejísrostláse srdcem Tvým
Ve stínu lípy
Ve stínu lípytancuji naháa bez křídelN E V I D I T E L N Áskrývám se ve větvíchZ R A N I T E L N Ákoupu se v rosea srůstám s kmenemv objetíV Ě R N Áčekám na někohokdo přijdea obejme hoz druhé stranyN A I V N Í ale S V Á.
z listů srdcovitých stvořená
Ještě mi voní
Ještě mi voní
líčka po smíchu
a vlasy po něžnosti
však srdce roní
MANDOLÍNA
Po zádech mi běhá mráz
když hraješ na mandolínu
a tak se nenápadně tisknu
k těm Tvým
R O Z P I T Á
Melu břehy
a toulám se ulicemi
beze jména
za černým pláštěm
FAGOT
Třešňovou alejí
s hudbou fagotu
tiše našlapuji
abych nerušila
Heřmánkem
Heřmánkemtě ukoLíbámtvoje víčka pohladíma do klubíčkastočím se v ruce tvépak rozmotám sea zbyde jenom nitkakterou zašiješsvé srdce
HOBOJ
S hobojem jemně hrajícím
objímám zívající
pohádkovou krajinu
slyším hlasy polí, luk a lesů
Štětcem
Namočila jsem si štětec
do modré barvy
a maluji oblohu do mraků
aby už nepršelo
Žluťásku!
Žluťásku.
Neplač pro lásku
na okvětním lístku růže
to ti nepomůže.
Kamínek
pošeptám kamínku
svou modlitbu
a hodím jej do propasti
třeba až tam někdo půjde
Maluji...
Maluji prstem
na orosené okno
malého človíčka
a prosím slunce
PIKOLA
Pikola stříbrná
koupená u Brna
jako meluzína hraje
jako když víno zraje
DOBRO - nástroj strunný
Zahraj mi na dobro
na ten nástroj strunný
zásnubními prstýnky
moná u nadobro
DUDY
Na dudy si hrál
ten dudáček malý
přitom tancoval
a všichni se smáli
KONTRABAS
Klidný spánek medvědů
Odpočinek po dlouhé cestě
Noc plná tajemna
Tornádo bořící domy
VARHANY
Černý tu havran
seděl u varhan
poslouchal jak libě zní
jejich hudba pompézní
BUBÍNEK
Bubínku v koutě položený
tvé srdce ze dřeva
přestalobušit
tvou kůži už
KYTARA
Šest kovových šňůr na každé jeden kolíček
ale prádlo na ně nepověsíš zavaď o ně začnou se chvět
a zpívat píseň dopadajících kapekv la k
dlouhý krk ale nepatří žirafě____na něm__________________________________spousta pražcůale