byteček

v Novém Jičíně 25. 2. 2024
včera jsem byla
s Alenkou v říši divů
stoupali jsme do kopce

PF 2024

a není třeba více
než zhasnout
kdy se zhasit má
a nadechnout se světla

momentka

krajina je dnes ostýchavá
vítr jí kasá rozhalenku
vevnitř to vře
a zima venku

panny umírají v listopadu

22 let co zemřela máma
jen tak přisedla ke stolu
sanděly a příbuznými
před pár dny se k ní přidal i syn

óda na zločin

óda na zločin
zas podzim
listů cíchy práší
a kaštanoví Goliáši

dovětek

dovětek
krajina prázdná
v křídlech vran
pan Podzim coby tobogán

ze soudní síně

odlétli čápi s vlaštovkami
krajina zlátne korunami
na hrudích mezí střídají se
barevné brože listí

labutí píseň

labutí píseň
na lemu léta
vyšívané jeřabiny
po laťkách plotu

O dětech

fotbalista aneb vpříštím životě nebudu mít syna
píše mi bez oslovení
neprosí jen žádá
omlouvá se pouze vopilosti

bez titulu

už nejsme princezny
koruny nosíme po kapsách
namísto na hlavě
rytíře volíme srozumem

PF 2023

PF 2023
na hvězdy a na světýlka
na šaty stříbrem vyšívané
pojď si hrát

čekání

úvozem ráno přišla smrtjen myši rázným krokempolekané domáhaly se z posledního života
nicotav mlze po kotníkyofačovaná mrazemhnala se srázemnenávratně dolů
kpoledni přeci jen aleprst slunce píchl do topolů
do jehel bez ucha

Parcela

Moje babička se nechala spálit. Tedy samozřejmě až po smrti. V roce 1977 na vesnici, navíc u zapřisáhlé katoličky, to bylo něco zcela opovrženíhodného.
Maminka ale plnila její přání.

Pozdní sběr

Když je čas, pošlete své “dítě” do světa a popřejete mu mnoho štěstí I pro tohle mé dítě přišel ten čas, symbolicky podzimní čas bilancí a rozjímání, čas sklizně. Mé děvče sbírka s mužským jménem Pozdní sběr už dospěla a vydává se hledat své místo ve vašich knihovnách a srdcích
Lze ji objednat na:
https://www. pozdnisber. ml/
Znova děkuji všem, kteří mě směrovali, vedli a kteří se podíleli na konečné podobě sbírky.

Chrupky

posledním stromem vcípu zahrady
byla třešeň
rodila málo bledé třešně
zdánlivě bez života

rekviem

Adélko, vzpomínám často
jak jsme si hrály
v bukovém lese pod krchovem
panenkám česaly vlásky

Pavel

dávno už ti opadalo peří
přesto u nosu tatáž nudle
labutí vzlyk i křik páva
vroky už mrtvém hrdle

světlušky

rezavé stráně hnědá pole
spadané listí vjednom kole
vítr mu hraje na píšťalku
na nebi jak na katafalku

Tramvaj 1910

Milí příznivci tramvaje,
dnes můj příspěvek bude o trochu jiné poezii, o "poezii" zaniklé tramvajové trati ve městě, kde žiji - a sice ve městě Český Těšín (Kdo nemá povědomí, tak v červenci roku 1920 bylo dříve jedno rakousko-uherské město Teschen rozděleno na dvě části - Cieszyn a Český Těšín. Hranice obou měst v půli tvoří řeka Olza/Olše a žijeme tu prostě pospolu ve dvou státech, ale stále spojení jenotnou historií. Jsme svého způsobu raritou v našem státě. )
Tolik na vysvětlenou a nyní k věci.

Kaňky

kaňky
mží
chvíli po oparu
obloha zmilodarů

Pozdní sběr

ještě to voní létem (světem)a švestkovými koláči
lemuje cesty bodláčí
na nebi slunce
~ kytka od Picassa

láska a jiné vi(í)ry

zubatý březen
ztváří ukusuje
jak zjablek shnilých loňskou sklizní
umírá žízní po životě

Mé ženy

Alžběta
v zádveří bývala lavičkavedle ní konev s mlékemna parapetu muškáty
kvetly ruděa jejich spadané lístkyna prahu rovnal vítrv kostrbatou linku
stejnou jak stužkav jejích bílých vlasech

Cestami cest

slunce se krčí na úvozezemě, jak pastýř volá k noze. na psa co nikdy neštěká
barvy si kopec obléká
cestami cesta možná býlímprodloužit tuhle kratochvíli
dere se cosi zdaleka

Na sklonku léta

na sklonku léta
všem je kpláči
krajina obléká se
do bodláčí

PF 2019

- - -
po roce znova
když jsou k mání
nalouskat přání

PF 2017

zaříkávání prvé

už větve svázal mráz
už krajina jak cukrovaná
sype se do ní bez ustání…
zas touha

bilance

uvízlá vmrazu
dvěma srdci svírám zdi
vnabídce pro a proti
není refrénu který bych zpívala čistě

v mlze

špičáky stromů trčí ve větvích
až k nebím ruku vruce plují
mračiska na žerdích
otylá břicha vystavují

směnárna

za mince křížal
za dobroty
za pramen vlasů zpod slamáku
za mlhy, plískanice, sloty

nepohádka

voda se vaří klokotá
kocour se shání po botách
je čas se vrátit do pohádky
zlatý vlas padá do ohrádky

odkvétá bez

odkvétá bez
a cesty plné žížal jsou
les voní podhoubím
a třešně plané

naše zvonkonosy

úsvit se rozlil
do zděděných šálků
svačiny vtaškách
kráčí na lokálku

Baletky

Má kancelář, šedá a nehybná. Vní dva ztěžka dýchající komputery, dvě zářící obrazovky. Skrze žábra žaluzií vyhlížím zokna. Polojasný den, zelená tráva, pučící stromy… Jaro.

pádové otázky

poslední ticho
vprvním pádu
noc rozprostřela na zahradu
vyhaslé hvězdy

pod rukou

slunce je napůl věc
a vylekaná koniklec
jak krajíc chleba
smedem

PF 2016

zase se nosí rukavice
a hvězdy trčí zpod čepic
je rozsvíceno do sklenic
vaječný koňak lékořice

zlaté míle

je ve dvou miskách
jedna chvíle
a zítřek
který na promile měří

na děje

asi jsme zapomněli
na to co komu patří
oživlí leporely
vzdycháme každý

Kartágo

na listu list
na zítra ptáš se
krystaly ledu tají vkapse
slunce je piha vpodkolení

jedna letní

oblaka hvězdy pasou vdáli
snad se to letos neprovalí
léto že nestyda je
nahé vparku

pátá je k čaji

je svítání
listy trav brousek rosy ostří
louka si píská ještě ze spaní
a prostřeno je

Smrtka

To ji tak potkáte, vlese a skosou, vmontérkách, blůze…, a v oranžovém tričku. Má docela malá očička za hodně dioptrickými skly - a ona to vlastně je on. A vy si říkáte, tahle smrtka je muž, docela obyčejný muž středního věku. Chlap, kterého byste si normálně ani nevšimli, ale teď se stal čímsi zajímavý, protože najednou kráčí proti vám vynořivší se z nenadání zlesa.

poslední snídaně

poslední snídaně
pojídali boží tělo
na oplatce
znělo sladce

povedal mi

povedal mi
už už už.
ľahni so mnou na vankúš
zľahka nastav svoje pery

jarní odysea

slunce nohy smáčí vklovatině
a odškrtává nepovinně
zpiškvorek strání kapky rosy
ptáci bosí

na dně

PF 2015

zima je...

zima je
křišťálový lustr
zhusího peří peřina
a ústí kde se zhasíná

Cizí žena

Cizí žena
Jednou přišla domů dříve. Máme návštěvu, pomyslela si. Za dveřmi plyšový batoh. Kousek dál ležely hnědé kozačky.

variace na podzimní téma

na polích pastýř
ztratil korunu
zlámané hlavy ocúnů
ji vtlení schovávaly

... podzim je

Kalhotky

***
Skalhotkami to u nás holek bylo vždycky těžké. Tedy od určitého věku, kdy většině znás přestaly vyhovovat mámami či babičkami zakoupené pohodlné bombarďáky sgumou až do pasu anebo za komunistů tolik profitované podpultové či tuzexové 7kusové sady srůznobarevnými gumičkovými lemy a nápisy Monday, Thursday, Wednesday,… až Sunday. Půlka vesnických holek znaší třídy odkojená na ruském jazyce ani netušila, co ony zahraniční nápisy znamenají a na jejich klíně byl nejednou zcela nevhodně (zpravidla při převlékání do tělesné výchovy) spatřen vpondělí nápis Saturday. Myslím, že žádnou znás to ale netrápilo.

léto je... (TVAR-ZE-SÍTÍ)

léto je…
zmrzlinový kornout
ledový čaj i káva
ve jménu práva

jaro je...

jaro je oblékání
kabátů zelených a sak
a žlutých nohavic
a krajkového prádla

otázka (dosti zásadní)

pověz mi jenom
dá se smutek prát.
bolestí sušit.
co je to ještě

pole nezor(a)ná

poledne
čas zmámený je
pitoreskním jarem
šílený vítr za rumpálem

Návod k použití (aneb tak trochu neveřejný příběh z veřejného WC)

Znáte ten pocit, když se vám „chce“ a nemáte prostě kde si ulevit. Jedete autem a doslova slzíte, jak už „to“ máte na krajíčku…
Mě „to“ potkalo včera. Cestou kholičce, u které, jak jsem věděla, budu zaručeně sedět minimálně dvě následující hodiny. A to už fakt nedám.

Rum Ti tu nechávám, dcerunko!

Stráně už byly po povodních dávno vyschlé. Chodníky obnoveny. Koryto řeky vydlážděné a bezpečnější. Jen jejich chalupa zůstala živá.

lásko

Amulet - Jan Skácel

Narazila jsem na něj úplnou náhodou a je to opravdu klenot. Tak trochu cítím potřebu se tady podělit.
https://www. youtube.

Kaleidoskop

Kaleidoskop
Co nejlépe znala, byl les. Les za pozdního odpoledne, les vpodvečerním šeru, kdy už se na mechu zvolna usazuje studená rosa, kdy část zvěře zalézá do doupat, schovává se a hnízdí, uondaná zcelodenních úprků, pastev a kráčení někam za potravou. Podvečery, kdy vdruhé části lesa, probouzel se lovec a jeho lačné oči hladovým kuželem osvítily krajinu. Dravec, hnán touhou se zasytit.

půlnoční rozhovory

kolik je ticha
od jednoho listu kdruhému
když zítřek odpadá
kolik citoslovcí.

požářiště

PF 2014

O životě nahoře a životě dole, staré skříni, kaprovi a tak trochu i o Vánocích

O životě nahoře a životě dole, staré skříni, kaprovi a tak trochu i o Vánocích
Stála před vchodem na půdu. Tam, kde se krovy svažovaly a tvořily jakýsi rovný přístřešek, který zastřešoval stříbrošedé schody a prostor malého podestu. Těsně před vstupem pod klasickou trojúhelníkovou místnost podkroví oddělenou třemi dřevěnými stupínky. Stará vyřazená skříň.

listopadovádění

***
zas pánbůh tahá za draky
a trouchnivějí bodláky
rozbřesky mají zpoždění

zas na jabloních křížaly a plaňky

zas na jabloních křížaly a plaňky
nasládlým čímsi čpící sad
zas listopad
vítr už vyfoukává baňky

tři podzimní

I.
do jinovatky rána píší písma
tak svatá, že až kúzkosti
a ryby plavou břichem vzhůru

O metafoře

O metafoře
má mušli ve výstřihu
pochází odněkud zjihu
přitom ~ seveřanka

pohyb/nehybnost

pohyb/nehybnost
fouká
a víry na pěšině
vpodivné pantomimě

přímořské

… co ještě nikdo neprozradil
lasturou na přídi dubové lodi
prý ~ vyryl pro mne vzkaz
a on vší vody rozrážel

žestě

aneb jak to znělo a zní vtomhle městě
suzafon
zamrzly letos jeřabiny
krůpěje krve

(zoufalé) maličkosti

šiji
zbílých prostěradel polí
přebírám
vývrtky vin i vín

i-n-t-i-m-n-o-s-t-i 6

něco ti povím
nastraž ústa
jsem země
dávno

osamělost-panelstory-iluze

osamělost
útroby města
propriety
krokoměr asfaltových rýh

konce

teprve máj
a už vkoncích
poslední jablko
dohnívá kdesi ve sklepě

bezvýznamná

jsou věci
co se nerozpojí
co mají oči někde vnás
je polostín a poločas

Shirley Valentine

Shirley Valentine
někdy se nedopátráš delšího konce
umřeš uprostřed souvětí
zatímco na pánvi svolskými oky

Chvění

jak plaší jsme na březích vlastních vod
kameny - kruhy - kameny
v šelestu srdce hnízdící havrani
(ačkoli privátně jim jako domov

bylo i nebylo

bylo i nebylo
dřevěná branka sukem zralá
a šalvěj s bukem na stráni
klobouk a hůl a taky šírák

z večera

zvečera maminka tesknila
to prý že sousedé po letech
přesekli v polovic zahradu vrátky
končila neděle

slepičí

za brankou kurník
bez, splody černějšími noci
rdící se kuličky rybízu
maminka vzástěře zpepita

tenkrát

když z jara ze strání
slunce stáhlo prostěradlo sněhu
maminka upekla beránka
kávová zrna vtiskla do očí

novoroční

to zlatě prší na Tři krále
a hromadí se v pokladničkách
a cinká, cinká,. kutálí se
jak slza, kterou propustily

PF 2013

i-n-t-i-m-n-o-s-t-i 5

ve dřezu moře
lodě ztalířů
a plachty z porcelánu
vobjetí bublin

lov

už od rzi sedral podzim
pláňky boží ~ nás
a na policích polí
ukládá se mráz

o slepotě

za obzor
na odiv
na špice topolů, bříz,
borovic borových

Bolehlavy

zas pole kouřem mlhy
dusí se
z výstřihu noci
pleje chryzantémy

o hluchotě

tma ~ plena ve větru
pleská do prsou
a kůstky hvězd
proradné peckovice

tři podzimní variace

***
už zase vítr barvy rozházel
do tváří štípá dříví
a zodřezků pak chtěl by

pastorále

***
zas podzim zmlhy
vyřezává topoly
to rány

rozlety

rozlety
ulice
plátna bez rámu
nevyplé rohy křižovatek

sešlá

hrají mi
zdá se
osudovou
a zorchestřiště

o lásce

všechnu tu lásku
vezmu pod paži
a stočím jako list
jak noviny

sena

jdou sena
a zvoní kosárkami
pod sluncem
napečeno

praktická k nepoužití

věším větrem sešlé cíchy
šiji teplem vrozích tich
po zápěstí pláč i smích
pne se vdivném stromořadí

žena - růže - píseň - kost

žena
Madona vkaméliích
hnětena
do všech svých podob

do rána sypat sůl

do rána sypat sůl
většina světů, vztahů i lidí
se rozpadá kvůli hloupostem
kostrému řezu

přání-touhy-sny

přání
jsou to jen obrazce
co smíme lovit
vzapovězených vodách

dny; hadi

dny
- - - hadi
plivance prorostlé mlíčím
zmazané kaší

f-á-z-e

probouzení
ve strunách brázd
objevit znovu
trsátka čapích zobáků

misky

misky
vymývat misky
po stopách koťat
bloudit po kdekom

povětrná

zvedla se vlna v úbočí
až kdekomu šla hlava kolem
to vítr sukně roztočil
to zavzlykaly lesy bolem

fata morgána

fata morgána
krajina hoří
po věky zapálená
s ústy od mračen

probouzení

noc vymíchaná do polevy
a pak ta rána
naléhavá
pupence, trylky, jehnědy

zimní

zima je konfeta
krystalek zářivý
zmrzlá tůň
po kruzích oblevy

Skvrněnka

Skvrněnka
(aneb pohádka o žirafím krku)
V daleké slunečné zemi zvané Afrika, na území pojmenovaném Keňa, uprostřed sluncem zlacené a větrem ošlehané savany, žilo a bylo jedno žirafí stádo. Páslo se v něm asi 30 žiraf a žirafáků různého věku a velikostí. Často putovalo za zelení křížem krážem savanou celé dlouhé dny, aby pro všechny ze skupinky bylo vždy dostatek jídla. Jen tohle léto zůstalo stádo na místě.

záblesky

dnes nebudu
jíme
porcuji událost
titulní stranu jakýchsi novin

Pavouček Máček

KAPITOLA 1 - NITKA
U lesa, pod velikým smrkem, na stéble přesličky, se jedné pavoučici zjara narodil malý pavouček. Patřil k slavnému druhu Alopecosa aculeata (slíďáků borových), kteří v tomto lese žili velmi dlouho. Byl hodně maličký a slabý, sotva jako zrnko máku, a tak mu maminka dala jméno Máček.
Jak rostl a dospíval, trpělivě ho zasvěcovala do umění spřádat sítě a kladla mu na srdce, že je to velmi důležité pro jeho další obživu.

Písmáci dětem

Po několika měsíčním plánování, sestavování, výběru a pilování konečné verze, až k finálnímu tisku samizdatem, spatřil světlo světa a já Vám ho chci touto cestou představit.
Takže - hezký den dámy a pánové, a především milé děti. Tohle je sborník poezie určené těm nejmenším i těm větším, nazvaný zcela jednoduše Písmáci dětem. Je jakýmsi unikátním projektem a reprezentuje výběr poezie skupiny dvanácti zdejších autorů, kteří se povětšinou ani osobně neznají a které na stránkách knihy dohromady spojilo potěšení nalezené v tvorbě pro děti a právě server písmák.

město na hranici, svět

***
a sněží
do úst mu věčnost sněží
jako šperk dobou zašlý

... z odkazu praotce Čecha aneb Jsem veš nebo blecha?

asi si nejsme souzeni
já a svět
duhová bublina rozkoší
rozkvetlý kaktus

tichá

kdybych jen věřila
Eviným světům
i moje tympány
zněly by střídmě

ponocný

zdál ses mi
vmezaninech podvědomí
ametystový mrak
stín filmového pásu

PF 2012

poezie

dílna

dílna
po hřbetu polí
horizont
hoblina Truhlářova

tři

naděje
dýcháme proti zdem
neónové zvěsti
vkrajinách stínů

odcházení

I.
svítá
větvemi stromy
splavují stíny křekám

čtyřikrát vodní

proudy
do sítí
pochytat den
rýžovat zlato

září - kavání

den skáče šipku
do zezlátlých polí
a první mrazy
hlínu drolí

návraty

úbočí zraje
sráz zdobí střevíčníky
zas je čas tichý
panenek

Řekněte...;není to léto letos drzé?

už zas mi léto
tlačí na ohryzek
že se až těžko polyká
je další krize

kluci ze Žižkova

to kluci zeŽižkova
sny jako Káču
roztáčejí vkalužích
a vustřižených kalhotách

..jak chutná tma?

je jako uhlí
těžkne v hrudi
a v šedi rudou utrácí
a střelná bývá

střípky

***
svítá
větvemi stromy
splavují stíny křekám

panelstory

to pořád kdesi v sobě
stavíme města
bez cihel
do rámů oken

v autoškole

jsem v pasti
dopravní
znova jsem uvízla
v kráterech

Veselé Velikonoce - mj. K.O.U.L.E. - K-O.U.L.I.Č.K.A.

zas jaro mlíčím
tahá housata
v zobácích čápů
houpe narozené

noc

noc tříbí nás
nás zatoulané
zubatým ostřím
hýčká cizí

open office

Má novou práci. Ráno vstává ve třičtvrtě napět. Neříká tomu ráno, protože pro většinu lidí, stejně jako i za normálních okolností pro ni, tato doba znamená ještě hluboký spánek a noc. Toaleta, koupelna, zuby, trocha stínů na víčka, maskara, občas horkou kulmou stočených pár pramínků vlasů…
Za dvacet minut už sedá do auta, startuje, do otvoru v palubní desce vkládá panel autorádia.

nicotnosti

milý
zas nebe drozdy šílí
peckami
do brázd se vtírá

i-n-t-i-m-n-o-s-t-i

I.
nevím
nejsem
nemám

L-S-Jédé

lamí
indické slamy
přepadly lamy
vhubách jen samé

roz-fou-ka-ná

je něha
vrostlá do země
od tebe ke mně
ktobě ode mne

srpy

stmívání
den úží boky
překlopen za obzorem
ve výmyku zalknut září slunce

Sokolovna - K.O.U.L.E.

jako zvěř jsem
vjádru lovná
když mě zláká
sokolovna

na vysoké noze

občas mívám sen
o mámě sholými prsy
jak leží na perském koberci
spunčochami na půl zadku

město

město je hlíza
pod mou kůží
soblouky natě
spí kostrbatě

předsevzetí

zas leden svléká
okna
zkorálů
do čepic tříkrálových

SOSUE - superježiš

poznala jsem vNikarague
na výletě sličnou Sosue
přes rameno měla etue
podpatky

PF 2011

Výlet na planetu Hexahedron

Výlet na planetu Hexahedron
Planeta Hexahedron ležela na konci galaxie Hexadrila. Tam, kde se žádný zastronautů nikdy nevypravil, až za miliardami světelných let, kde se jen těžko dal předpokládat život. Vypadala docela jako pyramidy, které venušané znali z malé planety nedaleko Slunce, planety Země. Povídalo se o tom, že tam žijí tvorové shlavou do kostiček.

ponravy

celé dny kolotoč
s divnými sedadly
řetízky oblouky ohbí a zábradlí
po nichž se večery

Slavní básníci: sobečtí, nechutní, zvrhlí! Kteří to byli?

Tak na to jsem dneska narazila náhodou na netu a docela mě to pobavilo, tak se dělím.
http://zena. centrum. cz/volny-cas/kulturni-novinky/2010/10/21/clanky/slavni-basnici-nesnesitelni-sobecti-nechutni-zvrhli/

...na konec

ulice hladoví
je liduprázdno v nich
a bohapustý smích
se po kolenou plazí

příkazová

podzim je zbalónů
a zmraků
vyšlehaných
do pěny

EUREKA

měla jsem srdce
zpolí démantových
vnáplavech řeky
blýskalo se chtivě

V zelí skákal pes

šla Nanynka do zelí
i když jiní sázeli
i když milí rodičové
výchovou ji zrázeli

part I.

***
servaný čas
až na kost vzlyká
hrobníkům brousí lopaty

Brýle nesluneční

mám brýle proti slunci
vjezerech skel
spí sumci
a ryby

nemožnost možností

umím ti splnit
vše co dá se
hřebík je přibit
nehoupá se

Bum, bác...

nudím se lásko
vtomhle světě
co virtuálně
porcuje tě

časy

jsou časy přijít
i když nejste zváni
též časy sklizní
časy vinobraní

...laděno do podzimu

zas
z drátů telegrafních
mizí tečky Bůh ví kam
list za listem

...za mřížemi

za mřížemi zklestí
není ticha
není štěstí
do šelestí

babí

hlava mi sládne
motouz ticha
na krk
mi mládě vlčí

šílenství je jako noc

stále se vracím
jako zběh
ze všech cizích válek
někdo mezi světy

žebřík a kolečko, s. r. o.

na první šprušli
od ráje
se schází pěkné partaje
když chceš

...jak chutná tma

je jako uhlí
těžkne v hrudi
a v šedi rudou utrácí
a střelná bývá

blízké setkání třetího druhu

potkala jsem tě
za soumraku
tuším
že vjiné galaxii

Zvířecí estráda 2

zamotaly se ovečky
nevěstě kozí do vlečky
zvolna se jaly všechny ztrácet
v té naškrobené bílé kráse

Médea

chtěla bych si tě omotat
jak rybí vlasec
na jateční háky
a na vrcholu Golgota

Nikdebyla Odvěká

je jí tak málo
z půli břehů
jak parukářka
chytá něhu

...všeliko kvaltování toliko pro hovádka dobré jest...

den je jak středník
mezi světy
rozseklá ústa
vpůli věty

..dráždit kobru nohou bosou, zasluhuje smrt prý...s kosou....

hladím tě proti srsti
ošíváš se
jak láhev vratná
v příliš velké tašce

voda

dá se i zapomenout
jak děsivě
stoupá po deštích
a z břehů

Znovuzrozená

až se zas rozejdeme
v dobrém
však na zlé strany
a události

V tom domě

pod peřinou tady
spávala rýže
a teplo bývalo kobědu
u stolu ostýchavě

Léto

slunce jak meloun
plive pecky pih
a nosík tvůj
je

cirkulace

jsi jako lístek
větrem uondaný
vprůvanu tančíš
skrz nádražní halu

Těšínský kvítek

Vydává Excellens paper jako příležitostný tisk v nákladu 50-ti v kůži vázaných výtisků na velkolosinském ručně čerpaném grafickém kartónu.
Grafický kartón je vyráběn technologií ručního čerpání, používanou kontinuálně již od roku 1596.
Sborník obsahuje signované grafiky Edgara Barana, Józefa Dronga, Barbary Kowalczyk, Zbigniewa Kubeczky, Bronislawa Liberdy, Jiřího Neuwirta, Eduarda Ovčáčka, Ladislava Szpyrce, Ivany Štenclové a Stanislava Waszka.
Texty poskytli Pavel Gan, Theofil Halama, Alena Hasáková, Darek Jedzok, Tomáš Kočko, Jan Kukuczka, Radovan Lipus, Jaromír Nohavica, Lucyna Przeczek - Waszkowa, Renata Putzlacher - Buchtová, Jacek Sikora, Wladyslaw Sikora, Bogdan Trojak a Zuzana Voznicová.

malé věci

mám ráda malé věci
kamínky u cesty
ulity
dávno už opuštěné šneky

Ozvěny roku 2

~ leden ~
slunce jak tác
na němž o hrdlo hrají
zamrzlá jezera

ne-če-ka-ná

jsem rozcestí
však
beze směrů
kulka

z a /z/ u z l u j i s i t ě

za/z/uzluji si tě
akademicky
globálně vše vzato
čistě technicky

Tajemství ochutnaná

píši Vám pane
na pelest
neb nepřiznané
všechna čest

mezi vlnami

~ nadějno ~
projdu prsty
středem
holubími kroky

Nahá

zima mi údy stloukla
jako nýty
nikdo mě za nic
nezachytí

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené.

sám Archimédes
stvořil tě
exhaústně
těžiště určil

Fata i Mogána aneb Půl-noci do rána

lodě už vyráží
všemi směry
plují ti po řasách
gondoliéry

Má či nemá - býti láska - otrávena?

- - - - - - - - - -
nebe nám klečí
na rameni
padne jak hádě

Elegie

Elegia - Stash Malinowski
/tym, co współczuli Polsce bardziej niż ja/
Ludziom zdarzają się niedobre, ale prawdziwe sny.
Z ust, zamiast słów, wychodzą im zęby.

zvířecí estráda

povídala straka strace
snaž se holka neutrácet
střež si zlato
drahé kovy

Sto a pátá

ještě se modlím
dočista
z jistoty bývám
nejistá

K. O. U. L. E. - Lehce alkoholická Óda na džina slečny Jožiny

Povídá mi Jóžina.
„Napiš ódu na džina. “
Cpouc si pusu preclíkem.

11-12

~ listopad ~
všechno je ze rzi odlité
častěji zvony zvoní
umíráček

Živé ploty

sleduji okna
pulsující úzkost
živé ploty

6-7-8-9-10

~ červen ~
do brambor raných
vrůstají tajná přání
k pomilování

1-2-3-4-5

~ leden ~
slunce jak tác
na němž o hrdlo hrají
zamrzlá jezera

březnová

blýská se
na zlé časy
je proměnlivo
po počasí

O stojatých vodách a pravdě věčně tiché

zamrzl rybník
voda stojatá
a vrba prostořeká
střapatá

Schovávaná

nechám ti
všechny prosby
uzlíky
v rozích místností

Jak se dělá prázdno z plna

. aneb když zoufalství hřeje více než vlna.
----------------------------------------------------------
den zachvěl se
jako pokladnička

PF 2010

Cesta hlavní - úzkou hlavní

někdy mi vjícnu ledy tají
/kartograf vmapách leží ztracen/
vlaštovky vzduchem štěbetají
jenmě se na jih nechce vracet

Obrázky z Beskyd

Obrázky zBeskyd
I.
tam na Radhošti
řekla

Z ticha šitá

jsem z ticha šitá
vykřičených barů
sny schovávám si
pod almaru

Ze života OPON....K.O.U.L.E

úklona stranou
cukrbliky
opona sukně
padá na kotníky

Dušičková

léto má kabát děrovaný
v rukávech
na tři strany
vítr kvílí

Sirka-KOULE

Sirka
lýtka ti nezapálí
hravě však
poradí si

Je podzim...

je podzim
mlhou stloukaný
do trička
sbírá kaštany

KOULE - múza

na krku uzel
uvážu múze
uvodím si ji
na vodítku

Pohádkově - svatební

postav mi ve větru
vzdušný zámek
budu tvá princezna
v zlatých rámech

K.O.U.L.E/Sběratelství/Herbář

mám herbář
a v něm
sbírku listí
když podzim z hávu

K.O.U.L.E. Socha

nevěřím na nebe z obláčků
život se neučím z taháčku
mé tělo nemá tvar modelky
prsa mám

Doznívání léta aneb právo veta

nebe je dneska
leda na draka
a z ampliónu huláká
zběsilý vítr svíjivou melodii.

Ztracena

do zvláštních křehkostí
zakletý den
ze střepů křišťálových lustrů
broušená úzkost

Hádanka na téma Hnízdo/K.O.U.L.E

klíčem si neotevřeš
ani drápky
jehličím možná jen
taktéž i střípkem

K.O.U.L.E/Háber/Nohaté sľnko anebo Slunce nohaté

mám zubatou
ofinu
nedokonalost ti
prominu

Kam se ráda vracím /místo/

tam ráda chodím
kde jsou dveře
kde ve zdích nebývá mi úzko
kde záclonovou blůzkou

Krajina u holiče

stmívá se
s ústy plnými píce
česači očima hledají
žně na spáncích

k.o.u.l.e. Rumba v červeném

dva tahy štětcem
po tvých zádech
a v uších hudba
výdech

Průzory

střecha je pánev
touhy plná
po ní se žene
světel vlna

Melantrich

jsou krovy
srostlé červotoči
a půdy v nichž se
větrům točí

Ženy

mají své hráze
stavidla
a náspy
pěkně navršené vzhůru

Přitažlivost zemská

Dnes nad ránem jsem si obula křídla. Ano, čtete správně, obula. Normální člověk by si je asi navlékl na záda. Prostě by paže provlékl takovými těmi gumovými popruhy, na kterých jsou křídla připevněna a bylo by.

K.O.U.L.E. - před léty

měli jsme svatbu
před léty
dorty od cukráře
koláče od tety

Bašta fidli

I.
řekni šnečku
v tvém domečku
kdo tam asi

Soutěž - Napište báseň z vyjmenovaných slov

být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Bydžov, Přibyslav
být bystrým býkem zBydžova
kobylou být
bylinou

Různo-v-lásky

Různo-v-lásky
jaké máš vlasy
do pramínků
brunetko vláčná

XX. Mezinárodní divadelní festival "Bez hranic"

Dvě z jednoho "pera"

Novinářská
sedm hrnců
od umrlců
a ten osmý

Iluze

v oparu rána
sedí si sama
na duze
smáčená deštěm

Nestydatá

je čas na krátké vlasy
a splést si všechna asi
surčitě
čas

Zahrada

máš v sobě zahradu milý
třešeň ti v skrání vykvétá
je staletá
jak bývají snad v alejích jen lípy

Na dosah

zapálím si tě
zlámanou sirkou
ve vyhaslém bytě
rozsvítím vlákna

Eskymo

V zimě jsem úplně mimose svým šmakem na eskymonež mi mrazy vazy srazíchci se v jeho chuti plazitrozvlnit si páteř. míchulahodností na jazykueskymo hold led je tenkýk prolomení peněženky.

Ber nebo neber

den křtěný jinovatkou
přišla si zkratkou
noc včerné šále
a za korále

Rusalka

na břehu stála
zmála žen
až do kolen se vody ptala
do kolen

Prosím neklepat...

láska je krystalická
bláznivá nicka
bez jména
hambatě odhalená

PF 2009

Budiž světlo

byli jsme stromy
vvětvích hnízda
a vítr do uší nám hvízdal
ze sazí

Advent

je tma
jak kouty sazí
vymetená
až do němoty

Martin

ustýlal na plotech
kopyty sbíjel chodníky
a stolik těžkou hlavou
plnou koňských žíní

Po notách...

***
to ráno
vmlze
tráva vlasy myla

Pozvánka na jazz

Pavouček

Motto:
síť pevnou
ať tě udrží
nad propastí

Dva takty do tmy

…
hodiny mají
závrať ze tmy
zmlžných úst rána

Jak zima zhaní sny o létání....

každé ráno
dne o krok méně
a léta zase o berličku
taháme zkapesníčků

Dva krajíce pod ošatkou nebe

Dva krajíce pod ošatkou nebe
…Bůh je nejspíš žena ….
ostřeji vtomhle čase
kradou se špičky nožům

život začíná v neděli

víš
život začíná vneděli
/říkali ve zprávách/
jako by věděli

Za dveřmi

za dveřmi zticha
vjednu stranu
je klika lichá
zmarcipánu

Mezinárodní

povedal
či spíš vlastně říkal
maličká, buď už prosím zticha.
nedala nic jsi do boje

Kdysi...

byli jsme kdysi spolu
sevření vpase
vdosahu vzdálenějším
nežli

Sedím na konári...

léto
má příliš krátkou sukni
fouká mu na kolena
pod ní » noc dřímá

Nevěrně tvá

někdo mě volá
kdosi
lká mi
je rozestláno

Fragment

Všechno je teď. i to, co dávno bylo. vždycky když vzpomeneš
ožije mrtvé
aby se zalíbilo
tátova písničkaúsměvy mámypanenkastojan s novinamikde vše je zaručeně čerstvévšak

Ráno

Ráno
ráno je zatoulaný chodec
pošťák co vejde
bez zvonění

Domněnky, směnky, den a noc

asfalt je tetovaný akty
pasu své stíny
kopretiny

Doprovázení

mluvím
skrz cizí oči
cesty našeptávám

Inventář

píšu ti do pekla
do žáru nocí předešlých
až kdesi do červeně
že roztál sníh

Černí rána česaná

už zase
stojím tu
ulicí opásaná
/jen věšák na čísi kabáty

Kino na Hranici

X. ročník Mezinárodní filmové přehlídky KINO NA HRANICI29. 4. 2008 - 4.

Hra

hrajeme na rez
pokrouceně
a za humny se ~ cosi žene

Zatmění

ztrácím vědomí
kdesi v křížení ulic
v zívání dveří domů
vzít za kliku

Adresát nezastižen

můj milý
stydím se ti psát
jak uběhla jsem rychle
~ příliš cest

Veselé Velikonoce

O Pepanech

„Pepan, to je ten, který se furt sprchuje mami“, řekla mi dcerka, poučena reklamou na sedlčanský hermelín. Ovšem tím dala najevo, že votázce původu tohoto jména má absolutně jasno, což se o mně rozhodně říci nedá.
Snad se mohu přiznat, že tohle, u nás tolik oblíbené, jméno, nemusím. A to snad už od dob France Josefa, tedy vyjádřeno hodně nadneseně.

Osmý den schází nám

týdnu už visí ruce podél těla
ani netleská
odbila půlnoc ~ celo-celá
a tma

Květy

den zlehka noci polyká
a rána
mlhavá
jak sluncem našlehané bílky

Konec světa

kdo jen by řekl,že je konec. mě naopak se zdálože při pátkuznova jsem pěkněna začátku.

Kartografická

mám okna dokořán
mapuji dráhy měsíce
jak kartograf
kreslím ti na stehna

Dialog s osudem

I.
je ve mně klec na ptáky
vní ~ peří kolibříka
a kdesi uvnitř budík tiká

Lednové menu

rok odkrojil nám zboků
libového
kobědu ironie
lednových povodní

Deštivá

bydlíš
vpeřinách
až kdesi na okraji kontinentu
kde vítr mraky natřásá

K prvnímu

kprvnímu
za krk dýchá mráz
a na zástěrách obtiskuje měsíce
i dýchá se

PFko

Zapalme tmu vločkami sněhu
ledové varhany
nechejme hrát
… a třistatřiatřicetkrát…

Z Nových světů...

já….
formičkou vykrajuji srdce ztěsta
a město mhouří oči
pod peřinami zmraků ruce sepjaté

Čtyřsvíčková

i letos
Bůh peče město
zlineckého těsta
cukrové okenice

Jin a Jang

hořký jsijako pelyněkjak lék na srdcetaješ pod jazykemzázraky děláš ovšem s otazníkemjak. za kolik. a komu. jsi součást mého chromozomumé jin - to tebou přímo přetékávšak kdesi uvnitř mého jangus drtivou sílou bumeranguse řítí pravda odvěká.

Svatební

Návštěva
předsíň
plná bot
vnichž nikdo nepřišel

Listopad

Listopad
taková urousaná krajina.
jak by jí ustavičně teklo znosu
a mlžný kapesník

Malá pytlácká

ztvých vlasů vyčesat len
do modra vymalovat rány
vyhnout se hřebínkům
a nekonečné nitě příst

Partie

byl večer
ztrácely se cesty
mlha se drala ku zápěstí
přes loket ~ kdesi k roztažené dlani

Jezinky

…za hory…
…za doly…
počítám
kolik že prstů mám

Září

ticho si nad údolím
rozepjalo šaty
a nahou hrudí
budí strašáky

Podvečer Babí

podvečer škrobí pole
kdesi ve Francii
snad sečou levanduli
a ženci vážoudo snopů

Můj dnešní nákup v supermarketu

Takže přátelé, chystám se nakupovat. Kmístnímu supermarketu Kaufland je to tak 2kilometry, a protože můj nákup bude miniaturní a pojmou ho útroby mého batohu snášivkou Canon, vydám se na cestu kolmo. Tedy rozumějte na horském kole, výhodně zakoupeném vjiném /tady zdůvodu skryté reklamy/ nejmenovaném supermarketu.
/Poznámka pro Jika: Jsme vcelku malé město, takže zatím máme pouze supermarkety, doufám, že nebude vadit, že se chystám vyměnit předponu hyper za super.

Nedoručeno

můj drahý
píšu ti po střechách
a na okapy pískám
o vodě - která sama bere

Pojďme si hrát

pojďme si hrát
na vodu vpříkopech
na vlny
na pěnu na hřbetech útesů

Na konci světa

stávám se cizákem
vykradačem potrubních pošt
voranžovém převleku poštovních schránek
vtomto městě

Bylo nás pět

bylo nás pět
dohromady
a pecen chleba málo
voněly škvarky v kotlíku

Panenka

Panenka
Schůzky si domlouval u výloh. Tuhle vybíral neobvykle pečlivě. Bylo to na rohu Akátové ulice, kousek od nového pekařství. Fascinovala ho vůně čerstvého pečiva.

Bílá místa

město je plné zipů
na kabátě noci
knoflíky lamp
podél cest

Odpočítávání

šaty s výstřihem
jak dlouho ještě
sen bude rozhoupávat třásně na bocích.
. a spánek taje

Sládnutí

hlavu mám plnou fíků
přes tváře list
a vrukou sládnutí
nepíšeš mi

Pozdrav z dovolené

některé tratě spojují břehy
vůní pražců
některé tratě jsou
nejen pro pěší

Snad raději bosá

odkvetly lípy
vsadu za domem
chystá se kčaji ~ o páté
včelaři do něj navečer

Vítání

zalitá do jantaru
tak tady bydlím
pod paží chléb
v dlaníchstůl

Lehni si

lehni si
budou žně
čas
kdy srp měsíce

Jen tak na okraj

za letu chytnout telegrafní drát
a vlny vzduchu jen tak hnát
plachtovím dlaní
mít rozkrojené slunce na snídani

V šepotu

svlékla se
šaty na zem kladla
jak na postel se kladou
prostěradla