Písmák Hazard
Jde trpaslík temnotou,prach mu skřípe pod botou. Jde a zle se tváří,střezte se ho lháři. V krčmě staré zastaví se,pečeného sní rorýse,zaleje ho medovinou,zaplácne klobásou vinnou. Dýmkou lokál provoní,Tu ptá se ho podkonízda hrou v kostky pohrdne.
Krvavý pohár
Orkovi přede mnou táhlo z huby jako z chlívku. Zbytečně velká helma se mu na hlavě kymácela ze strany na stranu. Zubatý chránič čelisti kvalitou připomínající práci lidského kovářského učně měl nejspíš budit dojem drsnosti, ale zastrašil by možná tak elfa. Při vypočítávání protivníkových slabin se tento kus železa jevil jako malý zázrak, který mi seslal snad sám Grugni.
Zahradní trpaslík v puntíkatých trenýrkách (K.O.U.L.E.)
Má milá Rozárka bydlí z kraje vesnice,
doma má kanárka a na dvorku slepice.
Je to dobré děvče, je krásná, chytrá, milá.
Chutné buchty peče a jen zřídka mi spílá.
Hádka
Ty laciná děvko.
Ty prašivej lháři.
Stojí si naproti, tvář proti tváři.
Jak jsi jen mohla.
Marnost nad marnost
K čemu je víra, když ona ji nesdílí,
k čemu být spolu, když jenom na chvíli,
k čemu jsou sliby, které se poruší
a k čemu se omlouvat - vinu to nezruší.
"K.O.U.L.E. / Anděl na houpačce"
Petr Anděl šel špinavou ulicí nočního města, šel a špunty v uších mu vnucovaly cizí myšlenky.
. když ji ohneš o zábradlí
a zataháš za vlasy
je tak pěkné nepohodlí
Rodina je poklad
Hengar Těžká ruka z klanu Zlatoznalců vešel do kanceláře svého otce Zhufbara Neuplatitelného a jako vždy se jí musel obdivovat, stěny po jeho levé i pravé ruce lemoval zlatem okovaný nábytek z těžkého dřeva, který by se hodil lépe do královských komnat, než do kanceláře trpasličí banky. Stěnu naproti Hengarovi zdobily obrazy jeho předků ve zlatých rámech vykládaných drahými kameny a přímo před Hengarem seděl za mohutným železným pracovním stolem pokrytým svitky a knihami jeho otec a kouřil dýmku ze vzácného černého dřeva. Dlouhý bílý vous mu sahal až na kolena a svýma hlubokýma modrýma, na jeho věk neuvěřitelně bystrýma očima, sledoval svého syna.
Hengar za sebou opatrně zavřel těžké dveře a znovu se obrátil ke svému otci.
Vanilkové embargo
„Hej Billy, dej sem ještě pivo. "
„Jasně šéfe, hned to bude. ” Odpověděl mladík s úsměvem a rychlým krokem zamířil ode dveří, kde stál na stráži, na druhou stranu prostorné kanceláře, tam se nacházela stará lednice. Nacvičenými, už snad po tisícáté opakovanými pohyby, Billy otevřel dvířka, ladně vyjmul jednu lahev a rovnou ji otevřel o otevřená dvířka, pak dvířka zabouchl levou nohou a s orosenou lahví přispěchal ke svému zaměstnavateli, panu Samueli Conorovi.
Hrozný jak víno
Psi vyli na znechucenou stařenku, ta jen tázavě pozvedla obočí a nechala parní válec udělat dobře. Když se to slilo, vypadalo to jako pizza, šťavnatá až moc.
Šla dál, do nákupního centra zbývalo ještě kus času. Ťápoty se množili, jako červi mající svůj den.
Být, či nebýt?
Vyskytl jsem se v zasedací místnosti a skočil na ozdobný lustr, odkud jsem měl dobrý výhled. Bylo tu spoustu lidí v oblecích a kravatách. Olízl jsem se za uchem, těmhle vlákna přerušuju docela rád.
Mým cílem byl ulízaný křikloun sedící v čele velkého proskleného stolu.
" K.O.U.L.E. / Hurvajz "
Seděl jsem na pohovce a koukal na fotbal. Naši zase prohrávali. Rozhořčeně jsem upil z posledního lahváče.
Kde se zas toulá ta nána, brzo mi dojde chlast a to jako mám k fotbalu pít vodu.
Když nemohu v noci spát
Vzpomínám na doby, kdy noc ještě byla tajemná. Kdy přízračné světlo měsíce, tříštící se o okenní tabulky, občas vdechlo život stínům. Hračky nebyly jen hračkami a hvězdy se daly trhat jako jahody. Tenkrát bylo pár ulic celý můj svět a malý pokoj se zelenými stěnami byl jeho středem.
" K.O.U.L.E. / šáša strýce Jiljího "
Měla Barbie Kenyho
pak přišel šáša strýce Jiljího
a vzal jí ho
se slovy
K.O.U.L.E. / věc - Ten nej vynález
Představte si lidé rozmilí,
jak by to tady vypadalo,
když WC lidstvo by neznalo.
Nic nezbylo by čistý, bílý.
Rozbředlá kaše - 22.10.09
V mozku se mi hrabe čísi rozverná ruka v gumové rukavici, ne že by to bolelo, v mozku nejsou nervy, ale je to divný.
Myšlenky se posouvají pod gumovými prsty, přelévají se a spojují úplně blbě.
Cítím se ospale a napadaj mě divný věci: Třeba se mi strašně moc chce naplnit zelenej kastról krví z prstu. Proč proboha zelenej.
" K.O.U.L.E.- sirky " - Útěk
Tma přede mnou.
Tma za mnou.
Tma je všude kolem.
S každým mým tápavým krokem se chodbou ozve hlasité rozléhající se žbluňknutí.
K.O.U.L.E. / Zážitek z Rf8
„Dávej kurňa pozor. ” Okřikl mě Pít, když se další meteorid střetl s energetickými štíty naší malé Růt.
„Si to zkus sám,” zavrčel jsem odpověď a dál se soustředil na průlet mezi meteoridy, kterých bylo kolem planetky s označením Rf8 plno.
Rf8 se nacházela na okraji galaxie Zeulon a podle všeho se jednalo o jedinečné naleziště kronia- paliva potřebného k prostorovým skokům.
"K.O.U.L.E. pro múzu/ " - Bez ní..
Pomalu jsem usrkával další z dlouhé řady panáků skotské a přemýšlel stále nad tím jedním.
Co se to se mnou sakra děje. Proč se mi nic nedaří. Odpověď na tyhle otázky jsem vlastně znal, ale i pouhá myšlenka na ni bolela.
K.O.U.L.E. / Rumba v červeném
Lehké krůčky, pár sem, pár tam, rychle a pak zas pomaloučku, slyším šustot svých rozevlátých šatů, i vlasy mi vlají jako by si s nimi pohrával vítr, mám zrychlený dech.
Je to tak vzrušující. Tančím o život, plýtvám úsměvy na všechny strany a přidupávám do rytmu. Občas si ze samé radosti trošku povyskočím, či se zatočím rychleji, než je zdrávo, ale to nevadí, tančím pro sebe, pro radost.
Bloody dance
Sekera jak vlasy tanečnice
mihne se
její ostří v záři večernice
blýskne se
u Anděla
Pod horou v krčmě u Anděla
seděly dvě postavy.
První víno před sebou měla,
druhá si pivo lila do hlavy.
Láska? Přejde.. Nebo ne?
Na sedmnácté ulici
pán s paní se líbá.
Co na tom, že jsou zombíci.
To není jejich chyba.
Tažení
Svit měsíce se nese tmou,
Krajina ponuře se tváří.
Trpaslíci tou tmou jdou
a pochodně jim v rukou září.
Trpaslík
Pozdě, až před polednem každý den vstává.
V hospodě pivo po ránu si dává.
Pořádnou sekeru u sebe nosí,
dotěrný elfy stále s ní kosí.
Ústafní báseň
Jednou jeden žáček
(jmenoval se Ptáček)
končil školu základní
a chtěl jíti na střední.
Královnička
Queen of my heart
Sun of the darkness
Fantastic art
A little madness
Jaro je tu
Jaro je tu-lásky čas,
zabíjet se bude zas.
Komáry, mouchy, vosy
Rajd proti hmyzu zkosí.
Jízda
Jízda
Po tom co jsem prošel dveřmi na lampami osvětlenou ulici nočních Pardubic mě ovanul chladný vítr. Fouká správným směrem, řekl jsem si v duchu. Klíče při vytahování z kapsy kovově zachrastily a následně ticho přerušilo i cvaknutí zámku. Ovšem po tom, co se mi ve sluchátkách ozvou bubny a hlas Angely Gossow, neslyším už nic jiného.
Poslední cesta
Poslední cesta
Vzbudila se někdy uprostřed noci, okny její dřevěné chatrče proudilo dovnitř studené měsíční světlo, když v tom se klepání na dveře ozvalo znovu a jakoby naléhavěji. Vstala, zapálila svíčku na nočním stolku a jen v noční košilce se vydala vstříc dveřím. Trošku se třásla, z polen v krbu už zbyl jen popel a pár rudě žhnoucích žhavých uhlíků. A měla strach.
Prachmatická romance
Prachmatická romance
[Varování: Četba tohoto díla je všem diskofilním kreténům zakázána pod hrozbou smrti. ] Potkal jí v kovošrotu a přišlo to z čistajasna, jako rána krumpáčem do zátylku. Nemohl z ní spustit oči, její pracovní kombinéza byla skrz na skrz propocená a pokrytá špínou, pracovala prachmaticky a horečnatěji, než málokterý dělník, kterého znal. Když vzhlédla, spatřil v jejích očích, že pouto je oboustranné- jejich srdce byla navždy spojena stejně pevně, jako by je svázal ostnatým drátem.