Písmák FAQ
Zabloudilas, duše.
Jak říct to jednoduše.
Tuš, tuše,
Zkřivila své modré rty
...
Přízračná světla na tvých rtech vykvetla
a jinovatka prorostla řasy
bílými kořínky nebývalé krásy,
jež propůjčila svá křídla
Tečka.
Rozervat schránku, do níž nepatřím.
A bledou kůží prorazila křídla.
Vyvrhla zem svou vůli a mne s ní.
Hlína a lidé - karmínová zřídla.
já,já,já.
Jsem prázdná dutá nádoba,
kde každý úder duní temně
jako břit vodní hladinu,
prořízne chladnou kůži jemně.
Zasněžené město
V polštáři rozpíjeny rudé skvrny,K oltáři, mantra tajemné runy. Šeptaná výtka-neznámými slovy. Zbořená zídka-tiše ve stínu stojí. Království v zemi samo pro sebe.
Pravda skutečně?
Chtěla bych dýchat prach z hvězd. Teď nasávám jenom ten z prašných cest. Nenech se plést-není to trest. Jdu dál.
Vztahy,vztahy..
Pojď čelit duši. Můžeme to zkusit spolu-dýchat o něco víc. Víc než stromy, dmouce hruď, tyčíce se k nebi. Vysoko v oblacích.
Možná sny.Jak by jste to nazvali vy?
Jednou,jen jednou
chopit se existence
a tvořit,tvarovat
znič ty věnce
Obrazy za oponou
Rozrušena životem, snažíc se uchopit své niterné živočišné touhy neviděného a nepoznaného. Tiše duše klaní se a současně zabíjí tělo. V odlesku chladného ostří rozbitého zrcadla zamlženého horkým přerývaným dechem se rodí myšlenka. Proč já.