Ráno

Pobřeží kypí pěnoua má láska kypí prázdnotouDávno nemám sílu něčím začítTak přijď děvče pořád čekámDuha je šedivá a tohle slunce jenom reflektuje měsícStejně i moje duše je tak nějak děraváZkus přiznat lásku a pak řeknou že jsi prohrálDoufám že přijdeš už se zase setmíváZe všech sil běžím ale vítr stále tančíJsi něžně tichá a já víc než ticho nehledámNa podlaze zbyla jenom udusaná hlínaA střepy z lávhve a já pořád pořád ležím sámKlaun v roli krále s rolničkou a měčemShromažďuje vojsko aby zajal svítáníUž hrozně mrzne a já prodal svoji dekuPřemýšlej ryhle brzo skončí čekání.

02. 05. 2007
0
2
474
Volné verše

Měla bys následovat měsíc

Na vodní hladině se lesknou paprsky měsícesedíme na kameni a oba mlčímezima je a ty se něžně jemně chvěješa i když obloha je temná pořád oba toužímePo prvním objetí a nerušeném spánkupo ranním svitu a po porozuměnípo věčném světle věčně stavěného chrámupo zemi kde se víra s časem neměníRuka se chvěje a hlava zvolna klesálistí stromů padlo a teď uvadáje ticho vítr přestal nelítostně skučetz paláce po boji zbyla jen zahradaJsi stále blízko ale dotknout se tě nelzemá duše bloudí tvoje ani nehledáo lásce mluvíš ale ledově jsi chladnánejspíš bys měla jít už měsíc zapadá.

04. 03. 2007
0
0
441
Smíšené verše

Krvavá ulice zasypaná bílým popelem

Jen ticho hraje na svou černou flétnua kolem kráčí zbytek andělůa tulák prodal klobouk koupil rum a řečníněco o božím úděluNejvetší láska leží v koutě v přístavua kolem pochoduje davcvičená křeč navěky tuhne v úsměvuje plný černobílých hlavNad ránem svítá a pak někdo zhasnea měsíc založí svůj předposlední šípproklíná horké slunce nad nímž člověk žasneon chladný romantik jen přebrušuje cípSkleněná panna hraje u příkopu čárublíž k čáře osudu vždy hrst svých idejíchtěla žít čestně v kraji zákonného zmaruteď vzhlíží k cirkusu kam panny nesmějía její věčný bratr probodený básníkzrýmoval další dopis na rozloučenoupíše "Nechť moje básně zdobí cizí pomníkmě dejte strunu samou snahou strženou"Nad rakví pějte písně z nejlidovějšíchjá zlosyn bídy zřek\\\' se metonimíímě rukou třese strach já těžko hrdě kráčímvstříc lepším zítřkům a vůni lilíí.

03. 03. 2007
1
4
421
Smíšené verše

Všichni králové nočních nadějí se smějí

Je půlnoc příliš temnáa strach z nás vyhnal chlastv prach rozpadla se hlínaty po tmě vzíváš slasta měsíc zkalil nebe když sám podřezal si žílya ty básníš o úplňkua já jsem nezdvořilýTeď jakákoliv něhajen zdůrazňuje chladz knih víš kdy je čas brečeta kdy je čas se smáta když už není nikdo kdo by otvíral tvé dveřetak tiše zlákáš klaunaa lžeš mu při nevěře.

03. 03. 2007
4
7
411
Smíšené verše
Nahoru