Tichá

Za maskou ticha se schovávalo červivé jablko. Oděno do šatu nevinnosti a čistoty viselo na přívětivě se tvářící plané jabloni a čekalo na chvíli, kdy uslyší kroky vyhladovělého poutníka. Hořelo touhou, nabídnout světu svá červená líčka, třáslo se nedočkavostí, ukázat svému okolí, že už je dostatečně zralé, těšilo se, až uslyší ódy na svou krásu, dychtilo vidět výraz ve tváři lidstva vokamžiku, kdy pravda vyjde najevo, vminutě, kdy se ukáže, že se uvnitř rozvaluje tlustý a spokojený červ.
Jablko má stříbrné vlasy, alabastrovou pleť a krásné dlouhé nohy.