Písmák rým ze snu
Jako rybu mě chytíš i bez háčku
budu Tvou pampeliškou do posledního padáčku.
Před hodinou
Když se člověk od světa odpojí,pak tone v kalužích slz v pokoji. Je mnohem míň než sám, je bez sebe. Srdce mu mrzne, chlad ho nezebe.
Ne, nebrečí kvůli sobě.
Bajka o drakkaru
Bál se drakkar, že se v boji na moři utopí. Celé dny se houpal ukotvený v přístavu. "Nechci, aby se mi něco stalo. Nevypluji z fjordu.
Nosí mě na ruce
Pištící lesk tříská do ocele
mezi svými hledej nepřátele
Obklíčená tvář moje se směje
že v osudu hledala naděje
V kapce skryt
Mrknutím rozetnul jsem kapku
Naruby se obrátila a vše se skrylo v ní.
Ve slze deště jsme latentní.
Nic se nezměnilo, zdá se.
Hovnitř
V každé péči končím řeči.
Jsem ze dna kvasícího prázdna.
Stvořen zbytky hnojím kytky.
Kytiny mají ze mě vidiny.
TMAT
Strč mi prsty do prdele a obrať mě naruby
ať vypustím tmu vntřností a nacpu ti je do huby
Skrytá znakronika
Nos prorokem byl
nelhal a brzy ho objevil
přejetý živočich silnice
tůze podobá se kronice
Ródost
Tiše kluše naše klišé
zvěstím já s tím naše štěstí.
Ne sám klusám ke všem spásám
jednu várku plnou dárků.
Svatava, rozcestí
Svatava, rozcestí
zažila neštěstí:
řidič busu
v rychlém klusu
Server
Vážně to neber
že spadl server
jen si to nech
až spadne sever
Vhlíně
Topí se v hlíně, božském klíně,
v beznaději by nejraději,
poslal živé bubliny
na kovové hobliny.
Dokonce slunce...
Proč je to tak, že každý pták,
ke sklonku života,
překvapí pilota,
ve zlaté raketce,
Spláchnutá péče
Opustil jsem exkrementy,
budu platit alimenty:
Denně aspoň kus papíru,
utopím ve vodním víru.
Trn
Jdeš lesem, kde jsem tělesem:
plnohodnotným a účinným a respektován.
Jdeš městem, věříš pověstem:
že jsem věcí doličnou, zbytečnou a zabarvován.
Ebola
Sranda by to nebola,
kdyby na nás zezdola
přišla hnusná ebola.
Půjčila by si u mola
Blbá díra
Kráčíme děravou pouští,
kde každá díra nás pouští
na prazvláštní základnu.
Na kterou znich však propadnu.
Medvěd píše...
Medvěd škrábe na stromy,
jaké zažil pohromy:
Prý mu došel sladký med,
v plavání mu bráníl led,
Zasrané duše
Bez kontroly s drápy
Žijí ve vyvřelých vnitřnostech kamarádů
Oči jim nesedí do hlavy k průrazu
Krvaví z kamarádství
Vlakem
Teče dráha koleje,
kam nás asi vyleje.
Ušlo mému zraku,
pole plné vlaků.
První revoluční pátek
Papír rozkrojil prostor a čas.
A navždy tím změnil chod věcí v nás.
Není nic jako dobro a zlo.
Přesto však viva zlo vyvázlo
Říše v kapkách
Klasy prosa
Na nich rosa
V rosách světy
A v nich květy
O tom, jak Tom je atom. Aneb Kudybrk je voyer.
No. jak bych začal. Je to taková trochu mírně papředlouhá doba, co jsem se , coby Kudybrk, rozhodl vyprávět, nebo spíš jako napsat, co se mi děje. Vskutku dlouhý čas.
Piváti
Pluli jsme několik měsíců. Loď s posádkou neustále hledající pevninu. Všichni byli nervozní, upocení, hladoví, vysílení. Všichni až na kapitána.
Syndrom vytopení
my jsme na sebe tak zasraně hnusní
jak o tom ani chudáci satanové nesní
zdokonalujeme řezání a sekání hlav
baví to tebe mě i dav
Pellář
Lidské členy vyschlé lisujeme v knihách od pleny k zdechlé sketě.
Lučební cesta humanů bez učebnice významů.
Změna bez účinku.
Lenost jít zabít.
monolog-pedagog
V hlavě barev od hoven larev.
Strach je píchá v době ticha.
A co je kvapné to je trapné a budou psycho stát jen když musí srát a žrát a srát.
Nebojí se rány a nepoznají vrány.
Lesy nikoho
Zakořenil Svět do Stromobce
Vypotil mezi kmeny psochu
štkací více než věčnost v kobce
trhající vše v rovnou plochu
Honostroj
Hopsala bezmála Amála z kanála dva roky
Hop sem hop tam: mami já chci koky
Nedostaneš panečko ani zvadlé vajíčko
A pak tam přišel ten pán co nosí bradku níž než norma dokazuje
Krásný svět
není dosti radosti.
Což neslyšíš ptáky pět.
Nevoní Ti ten nejkrásnější květ,
plnokrás a milý šťastný svět.
Prapůvod hudby i zvuku
Prve tichá byla louka
zvuky i hudby žádné
avšak zahřměl chechot brouka:
"Tohle ticho to je vadné. "
6 za 6,- || 51 za 12,- || 492 za 18,-
Kolik stojí bláznu čest:
Devět, 15 nebo šest.
A je víčko propisky,
pro uši či pro pysky.
Sadomasáčov
Jak jsem se jen sem dostal.
Kdysi jsem zavřel oči, jako každou noc
Ale neotevřel jsem je s hlavou v peřivacích
No vprvu jsem neměl tušení
První den: Home sweet home
K útočišti vedla buď Kozí stezka po skále, či svah z lesa. zjistil jsem to až ráno.
Babysteps- První cíl: Opevnit hrad
Nebylo náročné najít balvany a haluze. Byli všude.
Mrakodrapy strachu
Mrakodrapy strachu podléhají prachu
Stojí lámou větry odvah
Díky nám destruktorům
padaj hlučně ty veledomy
Knihožer sžitý
Když to tak vidí
nedivme se
Rád by je poklidil
Rád zařadil
Nevypínejte mě prská Slunce
Není lehké topit země
Není lehké svítit ve tmě
Není více síly ve mně
abych slzy sušilo
Mrkvoprst lenošný
Prsty v půdě topí
mnoho pravěků
A přitom je tak sranda
lepit mu na záda listy
Praroháč skvrnčistič
Je velký asi takhle
a je jich docela dost
Žijí v útěrkách léta
Pijí vodu jim darovanou
Naruby obrácené orchideje
V zahradě zvrácených
do sebe zírajících
květů itimního ženství
se krásouslepne
Městopád
Prší města ke hvězdám
Prchaj daním taky mzdám
Nikdy ale nezdrhnou
Kam si sednou hle,
Sýkorka parapetí
Sýkorka parapetí k okýnku mi zase letí
nasypu ji semínka jakomilá maminka
Sedolez
Sedolezavě stojoletím po glóbusu z nebedrápu
Kdyby jen vzdělárny nebyli tak moc peklovlezlý
neksichtil bych se na lezoploše tak placatě
Podenohy jsou nezebové až pobodvarové
Hádanec
Jo má korunu, ale není to král.
Pro tupce: žije v lese.
Kdo čicoto je.
Nějaký pán co si koupil korunu a žije v lese.
Opravdové bouře
Vidí skrze zdi a cítí vedle aut
Nevidí je slunce ani měsíc
V prachu mraků skrytí
Opravdové bouřky hromů
Kapky srsti
Z dlažbyvylétávají fénixové bouře
Pera z plamenů a vášnivýchtužeb.
Vůně řek nehasících oheň
Pohled člověka stačí
My, knihy
Ležíme v regále.
Ležíme v regále.
Ležíme v regále.
Někdy si nás přečtete.
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||W
<>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <>< <><
\|/ \|/ \|/ \|/ \|/ 3 1 2
[][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][][]||||||||||||||||||||| | | | | | | |
Kudybrkova letmá vzpomínka na imaginárního přítele ze stáří jeho mrtvého prastrýce Paparukyho
No ne moc vlastně. Zřítka kdy by to tak mohlo být, vlastně. Ne, nebude. Však to znáte.
Asymetrická harmonie do sebe nepasoucích dílků puzzle
Obraz černé vily na černém pozadí pracujícího muže s vlasy v kapse.
Skládat puclíky obrazu stejného nepasoucích dílků mizerného celku.
To mám rád a ještě spoustu věcí.
Pokud spíte ve stoje a mlčky dojdete až do světa nehořících lamp.
Kudybrkovo snažení a naběhnutí do světa kouzel a čár a prvenství ve smíšeném fotbalu s minimálním počtem pravidel
Včera jsem dostal fakt zajímaví nápad, vlastně jsem ho dostal teď. Abych mohl vyřešit nynější problém s nevelice nevelkými slimáky země gigantů, musel jsem se naučit kouzlo či čáru neb čáry k zahubení těchto slizkých nedobrých slimáků. Šel jsem, já Kudybrk První nely Nultý doškoly kouzel a čár a a prvenství ve smíšeném fotbalu s minimálním počtem pravidel.
Stráž brány hlavní tedy jediné: Ani krok, stát.
Plná prdel písmen
Akorát tak na zápal plyc před skokem do mlýnku na kávu.
Bourá krabička zápalek do sodovky ze vzduchoprázdna.
Což není dobré jíst berušky ze sálátů mrzačených bělásky.
Daleko tomu co zpíval kos o pustine, která nekončí a je vesmírem.
Jak pes Pes potkal psa Kdebila, který byl zlý
Pamatuji si to, rotože se to stalo nedávno. před pěti minuty. Pes Pes snědl psa Kdebila, ale to už moc předbíhám. Vše to začalo tím, že pes Pes snědl kost, kterou si přivlastnil cizý pes.
Jak nemohl najít Kudybrk vhodnou toaletu na vyprázdění močového měchýře po Bubloidu
Stalo se něco skutečně neskutečného. Kadibudka byla napadnuta hnusnými odpornými škaredými špinavými smradlavými zlými Výkaly.
Výkalové jsou podivná rasa. Vypadají totožně jako lidský výkal, jen trochu větší a hnusnější.
Tajné zveřejnění Kudybrkova psaného díla
Jednoho dne, byl myslím večer, jsem dostal chuť napsat něco, co nikdo nikdy ještě vůbec asi nenapsal snad, jenže kde to je. Hledal jsem ve svém nitru dílo tak velkolepé, že by všichni přestali pracovat, bo by věděli, že právě toto v skrytu duše chtěli napsat. Pak by však neměli kritici práci. kdyby neměli kritici práci, a že jich je, museli by pracovat za ně jejich ženy, ty však neexistují, protože kritici jsou bručouni a nemají ženy.
O tom, jak Kudybrk se Psem hledali kámen, kterým byl ukamenován mučedník jménem Franta Fanta
Jo to vám bylo tak nějak předevčírem zítra, kdy jsme viděli v místních starynách článek, že byl usmrcen Franta Fanta, mučedník a vynálezce žlutavého bublinového moku, který prý pomáhal s nespavostí.
"Co ty na to ty pse. Pujdeme. "
"Mě se nikam nechce.
O tom, jak Kudybrk nic nedělal a nudil se pohledem na jeho zeď
Nevím jak se to stalo. Prostě se to stalo. Nudím se. A nevím jak dlouho.
Taková kniha, koupil jsem ji z ciziny... byla stará, nová.. nikdo ji nezna
Ale bohužel. neměl jsem být tak pomalí.
někdo to přeložil přede mnou. no a já nevím co teď
Teď 4Ž N5C 6NEC Ě1TE SSE 06C *Ě2NĚ A DĚ2415 TA 31ASG49*E-6RDN1ZH89ČW*HG1*NVB96EAWBV*W9/E6HG9W2=Č4/HN10GB9=W/-6ŽN02H=W9ČNHG0B=9WČ*/5-NBGW=9E6*54 6V1 9=WE 8ZW98 =1W9E8= TW1E98 TG1E9AGY4* 5W0CE 1BHG*Ú6W/E9Z´1ČW9Ř´=
Sněhonory
Dělá si díry
dělá je do sněhu
bojí se víry,
Pro vášeňpro něhu.
O naprosto nemožném činu Kudybrka a jeho psa Psa
No není to lehké vyprávět. Co vám budu vyprávět se mi stalo asi teď někdy. Bylo to včera. Jmenuji se Kudybrk a všude kde byla hlavní postava tohoto příběhu jsem byl i já.
Knedlezrod
Jo a když ty starší krajíce chleba čtyři až pět,
namočíš do sněhového mléka a necháš ho tam zozblemptat,
tak je připraveno k posipání nějakýma věcmama:
Tak třeba vajíčko a dvě deka krubičko,
Drama přímo pekelné III.
A teď přijde drama,
mami, došla Rama.
Úděl útěrek
Hle lžíce od hořčice
a tu mastný talíř,
i kdybych se udřel prací
nedostanu halíř
O pomazánce z jmelí a tanci pochmurného Jacka
Nebylo nějak moc pozdě, když tak na to vzpomínám teď, ale že by to bylo před dnem, to ne. To spíš tak před třema dnama, co ten pes přestal mluvit. A nemluvil o tom jmelí, ale nemluvil vůbec, a tak jsem vlastně nevěděl, kam jít na to jmelí. A tak jsem smutný, protože mě stejně zabije ten Hadrman.
Nikalatatu
hoplinitu koplinitu hokalabana ka
Tudu rudu tududu
tudududutududu
Nekelepeseklenepe
Drama přímo pekelné II.
Sílu lesa cítím,
pachem tímse sytím.
Heiklodan
Heiklodan leží sodan,
psokopisko těží bodan,
sakohnisko trpí kodaň.
Huntaroladapečená roláda,
Pokémoon
Hodíš-li naň kouli,
zříš moc velkou bouli.
A poté velký lesk,
uškvaří Tě mocný blesk.
Drama přímo pekelné
Včerné noci sedím,
a z okénka hledím.
O hadu
Byď delší nežli kdejaká mrcha, koukám na sssvět z pohledu brouka. Vlastně i brouk je větší, když ho tak vidím. Chci ho sssníssst. Ale běda mi, ten brabeneccc.
Vlče v pampelišce
Sedí tam tiše v klidu,
ni člověka, ni lidu.
Sedí s pampelišky,
sám bez medvěda, lišky.
Ve škole knihovníků
Ve škole knihovníků zas,
slyším listů zašumění.
Listů plných slov, umění,
(ne)smyslů co píše sám čas.
O vlčátku
Před tím než-li půjdeš spát, slyš mě a příběh o vlčátku, s kterým si půjdeš ve snu hrát. Je taky tak maličký, zrovna jako Ty. Má tlapky s drápky a modrá očka. Jistě má Tě rád a Ty budeš mít rád vlčka.
Heklanvapa
Heklanvapa
Prolog
33. 15. 651991 Někde
Ztupil si drápy o ostré skály kdesi, kde se narodil. Opět krvavý.
Vázané verše
A hle nemám větu - už cítím křeč.
Budu to muset ošidit . židle.
Jenže co mám teď tak dělat.
To Biblio
No tak zase čtu to Biblio,
slyším to klování těch slepic do těch klávesnic
když píší svým klukům a holkám a tak
no a jsme knihovníci tak to všechno přečteme no
Serete mě!!!
Zasraný Písmák.
Už tolikrát se mi text vymazal před publikováním.
Naučil jsem se, že mám ukládat častěji a přesto se to zkurví.
Tolik věcí zhynulo kvůli té nedokonalosti.
Při mrvení těsta
Jaká je největší chyba demokracie, kromě toho, že může volit kterýkoliv kretén.
Bílá pampeliška v říji
žila byla jedna bílá pampeliška a ta, krom toho, že byla celá bílá, umírala. Už jí zbývaly poslední dva padáky. Stačilo by, aby jen trochu zafoukala a celá bílá pampeliška by bývala byla vyfouklá k smrti.
Let smrku
Šťuknoutto jsem chtěl,
ale je to lepší
do prdele "he-pšííí".
Z jam mého kameného nosu cosi letí,
Řízek
Vajíčko vyklepnutý, stróhanka a móka,
jsou kamarádi.
Oba tvoří schránku šnicle takovýho.
Ve vodě móka mění tvar ve vajíčko snů.