Písmák Kutnohorská
Létají vzduchem
ledové šípy
bělostnou cestou od nádraží
Dojdi až k náměstí
Zaoceánská
Když za tvým oknem mlčí noc
to mé už zdraví ráno
už neslyším tě hrávat na piáno
a na stůl prostřu
O tichém smutku v nás
Jsou chvíle
kdy je tak zvláštně těžko
na duši
Už není důvod vracet se do míst
Ještě si nepřipadám dospělá
Na špičce jazyka
rozplyne se
trocha horký čokolády
s nenápadnou příměsí ostrýho chilli
Nejde o to zapomenout
Vzpomínka na to
jak chodila jsem bosa po sněhu
najednou už nestudí
už nepolykám horké jehly
Konce(rt) vánočních chvil
Pozoruji svět
zpoza smutných potemnělých oken
světla vánoc u sousedů
kde rozlévá se
Plakáty velkoměst
Za zády Václavák
nad hlavou New York
idylka
řek' by někdo
Černobílá tma
Sněží tma,
stéká
do mléka každodenních starostí
Sněží tma,
Ticho v jeřabinách
Mlčíme s nebesy
a prsty deště
mimoděk
hladí na duši
Co není oficiální se nepočítá
probouzet se sama nad ránem
ta chvíle voní šafránem
ta chvíle
kdy něco se láme
Tenkrát to bylo naopak
Konečně přestala jsem
točit se zády ke slunci
vyšla jsem mu vstříc
a vzduch byl provoněn
Nadechnout se
Slepý běžec uvnitř mě
- mé malé já -
bezhlavě uhání v protisměru
myšlenek
Taky usínání
Mlčeli
ale bylo to příliš těžký ticho
příliš těžký ticho na to
aby mohli slyšet
Moment, než vylije se touha z břehů
Bříška
tvých slov
stoupají
po páteři
Ranní Praha
Po vrcholcích pražských střech
po špičkách
přitančilo
rozespalé ráno
Měsíc a my
Plujeme po vlnách
své vlastní mlčenlivosti.
Nevyřčené
se vrací v ozvěnách - ach,
Message in the bottle
Sedím sama na dně
veliké skleněné lahve.
Připravena se poslat za tebou.
Přeplout ten oceán nekonečného stýskání.
Závislost
Jsi jako moje cigareta.
Moje malá závislost.
Trochu se tebou dusím
a bývá mi z tebe špatně