Písmák Modlitba legie
Jsou světy
kde slunce nesvítí
ani v nejpalčivějším žáru
krajiny Gadarenské
Pýcha
Planeš
pod povrchem věcí
rozpínáš se pýchou
- prý inflace prostoru -
Je tolik lásky
Je tolik lásky
která nikdy nepronikne ven
řekl Malickův otec
A proto je tolik poezie
Pane, ochraňuj
Pane
ochraňuj holátka v hnízdech
jejich matek
kde vlastní vytrhané peří
Adelheid
Setkaly se
rovnoběžky v nekonečnu
po Boží levici
je i lež pravdou
Je tolik lásky II.
Těžká byla cesta,
tvá pravice i palčivá slova,
nedala se unést
ani v azbestových rukavicích.
Svět za světy
EKG země
zachytilo arytmii
Vysoké proudy
nejsou dost pragmatické
Listo pády
Zem se slehla za poklady
z oblaků odezírá
dešťovými prstoklady
padá na spáče v dírách
Kaleidoskop proměn
Kolegyně kdysi pracovala na dětské onkologii
ne - nebylo tam smutno
jen bujno hlučno a hravo
občas přerušené toxickými náložemi
Přelom
Obzor zprůhledněl
sním i útěšné scény zítřků
ve hvězdách
okupujících torza korun
Všesíť
Když černá pantomima oblak
zastře publiku zrak
je pak snadné si zmýlit prst
ukazující na Měsíc
Babí léto na Lysé hoře
Vzestupné proudy -
na laně plachtí kluzák
na vlákně pavouk
Nálet větroně
Mosty
Neprošla jsem
cestou z lidských kostí
a noc se vpíjela
srdce v kalhotách
Balada o buličích očích
Na kraji lesa
dítě shrbené únavou
vede za srdce býka
kam jdeme bratře.
Po letech v rodném městě
Přerostlé stromy
město nemá na provoz
změnilo se v park
Okno naproti
Drátky a nitky
Vědomí
špička ledovce
hlava na ráně
soudců
Něco jako jizva
Vyzvalas mě na souboj
ty - artemis v plné zbroji
mě - somračku na schodech
jenže někdo snad Bůh
Sedmé geologické období
Karvinský černobyl
ohlušená černozemě
vzduté vlny černomoře
kde tu a tam stožár vraku
Dokud je léto
není svatokrádež
porušit zákaz vstupu
do pásma temnoty
kde jen mravenci mají kuráž
Hra
Dlouho jsme si spolu hráli
i když jsme dávno nebyli dětmi
a ty dny byly plné déjà vu
jako bychom si hráli od věků
Vědomí
. někdy z čista zazní podezřelý šramot
jako zašeptání do bezesné tmy
šmátrání po odjištěném ránu
jako tlaková vlna
Požehnání
Přišla ke mně pacientka
vyzval jsem ji
aby poklekla
a přijala léčebné požehnání
Květen
Kam zmizelo to prázdno
kdy byl život zas holý
slunce skleslé až na dno
chomáče peří vpolích
Principy civiliZOOvanosti
Z lůna džungle
prochází skrz mříž
beton sklo zdivo šeď asfalt
parfém kůži krev mlíko obratle vlákna kosti
Nezaměnitelnost
Je tak vlídné
jemně a vytříbeně hodovat
přesycenému
když věčný hlad
Soumrak
Ukryté za dýmovou clonou
slunce překročilo hranici
v holém vzpažení olšin
spálilo za sebou most
Navždy, nenávratně
Nenávratno
se vždy vrací na místo činu
jako na koni
(trojském)
Příliš krátké jaro
Je jakousi hříčkou přírody
že tvář čerstvého šimpanzího mláděte
má tolik lidských rysů
že se lovec raději vyhne pokušení
Bilance
Země se probouzí
z nekonečného spánku
zkřehlými údy ohledává
petlici loňských ztrát
Tohle léto
tohle léto
přepadlo jako záblesk atomovky
za stín mé zahrady
zrezlá náruč
Tvarová paměť duše
Všechno má svoji skrytou DNA
ve Světě s velkým S
ačkoli pokud jsi (z)dravě skeptický
a profík na jazyk jedniček a nul
Stín
budovy jsou prý lidé
vrhající stín do tmy
na poschodích se tancuje
ve sklepě rakve a kříže
Na obou stranách
Tehdy pod křížem
napila jsem se ze studánky
lektvaru, který černobílý anděl stmívání
umíchal a nalil do vody
O velikosti člověka
Panujte nad vším stvořením
ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř
všechno nebeské ptactvo
všechno, co se hýbe po zemi
Fiasko
Chtěla jsem ti něco dát
abys na mě nikdy nezapomněl
aby vlákno ve světové síti
spojující právě teď nás dva
odpověď
napsal jsi do modři ikonu
vzaklenutí jiné perspektivy
musela jsem blíž závrať nezávrať
chytit se na samé hranici
Škvíra ve zdi
Ten den, kdy zmizela půda pod nohama
a přece tu někde bylosnad.
ten den, kdy se ukázalo
že bránu nikdy nikdo nehlídal
Spojení
Je třeba pročistit kabely
když (za)drhne hlas
a spojení vynechává
prý jen za plného vědomí
Housenka
Na naši obhajobu nutno říct -
tenkrát jsme byly fakt ještě hodně malé
a nějak jsme se dostaly opravdu strašně hluboko do lesa
při naší městské zhýčkanosti
Ke kořenům subjektu
Tak jsme se zase něco dozvěděli
jednou prý bude možná teleportace člověka
už se to podařilo satomem
dokonce snad i s virem
Prosincová tá(pá)ní
Co sníh před světem tiše skryl
žalujícími gesty
prosinec náhle odhalil
deštěm zaronil cesty
Zimní slunovrat
Hmota prý obsahuje život
už když je mrtvá
jinak by se přece nestvořila
formujíc in formace vjádro
Hlavou XXII
I.
Stal ses mi hlavou
jak káže Slovo Pravdy a
a. já tobě srdcem
Pomíjivost
Přes noc náš javor spáchal harakiri
s japonskou důsledností
stoicky klidně se té role zhostil
postává teď v haldě ohně a síry
Patetický listopad
Zával
nad hlavami
jako by to tušili
ptáci ulétli neznámo kam
Prý jsme utkaní ze zmrzlého světla
U pramene světů
tryská hudba
slovo na počátku
znělo ve vysokém C
Předdušičková
když slunce vchází do vah
a saturn do duší
když mlha klesá do spár
spálenišť záduší
V haiku
V hájku tě potkám
ruch dne míjí ticho bříz
v plachém pozdravu
Svit dvou měsíců
V lesoparku
Čí to byl nápad
rozvěšet plátna v červotočivých rámech
na hradby vedrem zvolněnéhoměsta
návštěvníci galerie
Samomluvy ve tmě
Zadumaná samoto se sežehlými křídly
panovnice pýcho, krutá je tvá žízeň
nač nám bez svobody všechna Jeho přízeň
prý vzdor, prý non serviam, když drali jsme se zřídly
Neprobuzené probuzení
Trailery vjemů
bloumají sem a tam
po černém plátně
světlo přibývá
HALÓÓ!!
V potůčcích potu
probuzení z bdění
do černé díry
odvěká nicota
Kdo řekl, že jazz je mrtev?
I. Znám dvě díry do světa
do úplně jiného světa
jedna je za našim potokem
který se ale musí překročit
V Benátkách
blížili se a zpívali
vlastně jen hráli - to mi spíš zpívalo vžaludku
vlastně hrál jen jeden
ten nejpotetovanější
Moment podezřelého ticha
hlava vyžlete
jak kotouč úplňku
uši tak důstojně
odstávající
V supermarketu
Kdysi tady byl močál
takticky ukrytý uprostřed ruchu města
oáza ticha rušená jen nočními rozhovory žab
poblíž byla nakládací rampa
Chan Chan
Smutný déšť
tají úsměv pod mrakem
zkřehlé ruce jara – nejara
zahřejí kubánské rytmy
Důkaz Boží existence pro skeptiky
Tak dlouho jsme se neviděli
a poslední zásoby padly
když v tratolišti smíchu
skončil se náš půst
Ostrava
Hvězda nad haldou
už ne ta rudá
a kyklopové důlních věží
strmí dnes nějak zaraženě
Březen
Do říše smrti
zavítal sluneční jas
Polehlá tráva
nevstává na povel
U močálu
Paprsek slunce
zaniká cestou ke dnu
ticho v rákosí
Oči rosničky
Jaro chce vtrhnout
Dech mízy na tváři
z balkónu noci visí
do polí kapající
opona předjaří
JÁ
Hledala jsem sama sebe
věčně jsem o sebe zakopávala
a honila se za sebou
poklepávala si na rameno
Já a My
Hledala jsem domov
ale všude už někdo bydlel
Hledala jsem dál
mezitím ubývalo stromů
Návštěva
Stíny léta
za brankou dětství
dávno zarostlou
a všechno je tak jiné.
Podruhé
Měls´ pravdu
bylo to fakt lepší
mračna buřňáků
podpálila nebe
Za městskou zdí
Šepot hebrejštiny
z přikrčených náhrobků
ukrádá břečťan
a čas
Podzimně-zimní haiku
Podzim svlékl šat
dál se vkrádá pod kůži
syrá nahota
Zavátý život
Dar
Nabízel jsi mi nebe a peklo
život a bolest
lásku a smrt
tedy přesně to
Dotek
Zaživa
Podpálená
Sálám z otevřených ran
tvůj jazyk - upír
Tváří v tvář
Pozdní Ikarové brázdí nebe
někteří se vrátí
někteří jsou už příliš vysoko
a nemnozí