Ztracen v nicotě

Nevlídná suchá zem, zem žlutá, rozpraskaná, jako kdyby ji bičovalo tisíce blesků bez kapky deště. Stojím tam ve zvířeném prachu, kolem mne desítky tichých postav. V dáli slyším táhlá volání bílých věží. Lidé kolem mne klesají k zemi, svými rty líbají tu prašnou suchou zem.

16. 03. 2019
0
0
145
Miniatury prozaické
Nahoru