Písmák Poděkování Velle
1. Děkuji Veronice Krištofové, že se jí podařilo názorně prokázat, že v prostředí literární komunity je literární marketing a manažerský dirigismus brutální omyl.
2. Děkuji jménem komunity, že nás poměrně hladce spojila v potřebě odmítnutí sdílet s ní společný prostor.
Případ Alimra
Případ Alimra
Milá Alimro.
Nazouvám si boty, kterými chodíš, a jdu cestou, kterou opisuješ. Z ní se pokusím vyloupnout, čím jsi prospěla.
Neb pro mne je báseň služba.
Věta pátá: O deziluzích dokonalých
Věta pátá: O deziluzích dokonalých
(Tři ráno. Jediným ospravedlněním pro psaní úvah ve tři ráno je, že úvahy bývají obvykle velmi stručné. )
Pravděpodobně neexistuje autor, který by nestál o přijetí svého díla. Zatím se mi ale nikdy nepodařilo najít někoho, kdo by byl ochoten přiznat, že mu na výsledku jeho práce a přijetí od čtenářů záleží.
Věta třetí: O nadějích začínajících poetů
Věta třetí: O nadějích začínajících poetů
Je mi třináct a učitelka češtiny stojí s mou slohovou prací u tabule, čte ji nahlas a směje se spolu s celou třídou. Slohová práce se jmenuje Moje blbé odpoledne a popisuji v ní tristní život teenagera na přelomu mezi dítětem a budoucím středoškolákem. Stydím se, protože nevím, že ty lidi baví, co jsem napsal, stydím se, nekonečně stydím a červenám. Ale je v tom tolik upřímnosti, že je mi odpuštěno a téměř na celý týden se stanu nečekaným středem pozornosti.
Věta druhá: O redaktorství
Věta druhá: O redaktorství
Je to jen iluze, oblouk, příměr. Představte si budovu pražského Hlavního nádraží, po imaginární anexi zdivočelými spisovateli, básníky, povídkáři, grafomany, pokoutnými mystiky a jinou podobnou čeládkou, doplněnou ženami, dětmi skorálky, bubínky, křikem, zpěvem, smíchem, shafajícími psy, kočkami, vůněmi a zmatky. Nádražní halu, přeměněnou na svobodné korzo, kde vstupenkou jest jen touha, zaplněnou lomozem a zpěvem, vlaky jezdícími do stanic sneobvyklými jmény, jízdní řád změněný na jízdní neřád, na tabuli sodjezdy vlaků mihotající se verše, s podivnými pohyby za skly zavřených pokladen a zřízencem opilým a matně vzpomínajícím na pravidla pro řízení zavazadlových vozíků. Jako místo, ve které je měnou a zákonem Slovo a nic víc.
Věta první: O literárních serverech
Věta první: O literárních serverech
Seifert ve své knize Všechny krásy světa popisuje, jak večer napsal texty a ráno jej otiskly noviny. Stejně tak i Nezval, Hašek, Čapek a další spisovatelé.
Tento stav měla podle nich samotných poměrně fatální vliv na jejich tvorbu. Okamžitou reakcí čtenářstva a neustálý kontaktem s publikem získávali literáti tolik potřebnou zpětnou vazbu, ukotvení své práce vkonkrétním čase a prostoru.
Šroubky (prima večírek)
Šroubky
Takže jopo štaci ze sebe musí každý dostat svrabsedíme u Výlevustarý zvukařsi mě dobírápozoruji, jak mě po součástkáchrozebírá po stole
tak helepodobnejch s kytarou jsem viděl asi pět tisícnejprve jsme dělali áčka šlo to samopak se to nějak zvrhloasi za to můžou ty zdejší šmírácipamatuju si takovýho vola jako ty, co tam furt dělal uměnívšecko mu trvalonakonec nám to stejně sebralia teď ty
můžu ti hodnověrně říctže jsi zhruba stejný zmrd jako ostatníjen občas mám dojem, že by to mohlo být i jinakale panáčkuv téhle velrybí tlamě dokořánje jedno, co která mřenka uprdne do vodynakonec každej se za dva rokyvyvětrámezi otáčením kovový zábrany dole na recepci
Nákladní vagón
Nákladní vagón
Karel, co si ho tak milovala
se nakonec ukázal jako lump
a opustil tě
Dítě, ochutnávač
Dítě, ochutnávač
Dítě
Pod pláštěnkou rozzářené oblohy
nasává hvězdy
Pouštění otěží
Pouštění otěží
Strašně jsi zhubnul
řekla matka
Moc kouříš
V trávě tobogán
V trávě tobogán
Věže, co se natahují k nebi
jsou jen legrace
Babylón byl původně míněn
Šou, skvělá šou
Šou, skvělá šou
Vrah chodí městem
pod pláštěm nese bouchačku
včera
Schíza
Schíza
Na obloze tři slunce
Asi někdo zapomněl
vypnout dva z reflektorů
Tlení
Tlení
Uschlo to rajče,
co jsi zasadila na jaře
s úsměvem si připustím
Ty, jo ty
Ty, jo ty
Musel to být trýznivý pohled
na tančící hladovou ekipáž
extatici, defétisté
Sudba (spícímu hovadu)
Sudba
v krajině březí větrolamy rozřezávají tlustá břicha mrakůmnapřažené kostnaté ruce větví ukazují za obzor stříknutý Hieronymem Boschemcivím, zabořený do země, na město
je nějaký zvláštní systémkterý umožňuje na okamžik prozřítuvidět čas jako kombajn, co seká kouř nad hromádkamimyšlenek
ostním serozesetý v třírozměrném prostoru mřížkysynapse v pravidelných odstupech hudbyneuronální spoje v nepravidelných záškubechvyplazené vytřeštěné očicítím, skrze kroužky páteřejak protahuji drát s poznáním, jaké to je, když ochrnují části těla
Věta čtvrtá: O zrcadlení
Motivací autora je úspěch. Pokud možno okamžitý, zajišťující přísun dalších příležitostí k tvorbě. Autora tedy vždy zajímá metoda, východiska a postupy, které k úspěchu vedou. Ověřeným a jednoznačně nejlepším postupem, jak docílit autorského úspěchu, je naučit se zrcadlit lidi, jejich potřeby a postoje způsobem, kdy se ve vašem zrcadlení sami poznají.