Písmák | 18.02.2004 00:00 | K dílu: Azyl v beruškách | Nepatrej |
| Pěstí prohrábnu tvé kypré rty nebyl si nikdy kamos do party. Chorobné žádostí zbavím tě rázem, dřív než tvůj obličej dopadne na zem. Sám sobě seš vopichu milencem a honcem, chtíč tvůj přebujelý bude tvým koncem... Driv nez stehno kolegyne tva ruka zas zprzni, v chladu svych rybých oci pred zrcadlem zmrzni! Pak smocis své prsty v zrcadleni sebe, pro všechny ženy toť pravý dar z nebe! Rytířské ctnosti ti byly vždy cizí, co seš to za chlapa? Hovado ryzí! | ||