Návrat

Agrenar byl odsouzen ke zničení, všichni to věděli, armáda Tarkenů byla obrovská a ani mocné hradby města Sta věží ji nemohli zastavit, přesto nikdo neutekl, všichni byli připraveni bránit své milované město před nepřítelem.
Byl jsem mezi nimi i já, kouzelnický učen, stál jsem na nejvyšší věži kouzelnické akademie vedle svého mistra a byl jsem připraven. Ale když první střely zkatapultů začaly dopadat na střechy domů, když první obránci začali umírat pod deštěm střel a když se brány města začaly otřásat pod nárazy beranidel, cítil jsem, že mne má odvaha opouští. Vzhlédl jsem ke svému mistrovi, stál tam, uprostřed magického pentagramu, mocný a vznešený, vtu chvíli se má odvaha vrátila, sevřel jsem pevněji svou hůl a chystal jsem se bojovat, ale pak jsem vzhlédl znovu a ten obraz se vytratil a já spatřil starého shrbeného muže odsouzeného na smrt jako my všichni.