19.03.2006 23:37 K dílu: pocta leonardu cafy
jednou za týden mám chvíli utápět čas v televizi a zrovna natrefim na opravdu kvalitní a inspirující dokument - tak proč to trochu nepředat dál;)
22.01.2006 00:00 K dílu: cafy
moc oceňuji začátek(především 4.,5.,6. řádek): je to jako bych byla v ledové jeskyni utvářené po tisíciletí do bizarních tvarů a z každé stěny by se donekonečna rozezněl tenký hlásek ... Paříž nikdy neztratí svou eleganci, jenže pak už se pro mě most až moc zužuje..cítím tendenci, jako by se úvod směřoval jinam, nejspíš atmosféra a poslední sloka je prvkem propojení..
22.01.2006 00:00 K dílu: viditelnost cafy
vdechuje do člověka okouzlující atmosféru - začíná to již první slokou: zadýchaná tvář skel prokvétá ...z okenních tabulek si ke mě hledá cestu stínem čekám zda se dotkne mých rtů ale kdo z nás by v zimě dokázal někoho poznat? teď, když podzim odvlekl tvé obrazy a zůstala jen tvá drásavá nepřítomnost... tohle všechno se mi líbí nejvíc! i člověk, který moc neholduje dlouhým řádkům si tam najde svůj spád, pocit a náladu.. *
18.01.2006 00:00 K dílu: 18. ledna (1896) cafy
něco, co dokáže vykouzlit v jednu hodinu ráno na tváři ospalého děvčete obdivný úsměv zasluhuje t!p!! ..nejvíc se mi líbil ten nápad(společně s načasováním a interpretací-čte se to na jeden nádech;)
07.07.2005 00:00 K dílu: derniéra cafy
Si, si...každej stojíme na těchhle prknech života. Poměrně rychlý spád mi kupodivu nenarušuje druhá sloka, ale pro mne vyčnívající slůvko "no"... Za to "útesy ega" a název se mi líbí!
Nahoru