Písmák Rač neříkej nic!
Povídej mi o polibcích,
povídej o doteku,
ať jak slza v citu zbytcích
bolestivě proteku.
V den narození člověka ...
V den narození člověka,
co pochopil a věřil,
Mamon purpur obléká
a zlaté tele měří.
Netřeba
Netřeba znát tisíc řečí,
netřeba psát tisíc vět,
když u nohou Ti láska klečí
a Ty nevíš, co povědět.
Vidět svět jinak
Vidět svět jinak,
to bych moc rád.
Ne jako přízrak
jen stíny znát.
Do lahvičky od léku
Do lahvičky od léku
zavřu svoje básně.
Hořká slova nevděku
- všecka slova vlastně.
Povídej o lásce ...
"Povídej o lásce,
lháři upachtěný. "
Tak čmáral obrazce
na bílé stěny,
Láskopustec obecný
Láskopustec obecný
zlaté klece zdobí.
Odpuzuje naše sny,
vábí vůní zloby.
... a mlha zdvihne se.
Je s podivem,
když svět se zhostí
v stylu mámivém
naší lhostejnosti
Mám v zahrádce vílu ...
Mám v zahrádce vílu,
co občas mi zatančí.
Když let na motýlu
už jízas nestačí,
Není oč stát.
Říkám si po sté
a necítím chlad,
jak je to prosté,
o lásce psát.
Medový úplněk
Medový úplněk
na ústech milenců
- povzdech i vděk
tichých šílenců.
As není nám přáno
As není nám přáno
většího přiblížení.
Co tedy nevylháno,
to jako by není.
Z pocitu kremace ...
Z pocitu kremace
promarněné vášně
trhám tu matrace
tak prostopášně.
Studí tak prudce ...
Studí tak prudce
ta zimní tma.
Kde jsou Tvé ruce,
lásko má.
Kdybych byl socha ...
Kdybych byl socha,
srdce mám z kamene.
Chladné ne trocha
a pramálo zmámené.
Myšlenka posedlá ...
Myšlenka posedlá
obhroublým chtíčem
vpadla do sedla
a šlehla bičem.
Čechrám křídla ...
Čechrám křídla
sžírným myšlenkám,
když nevystydla,
když mluví k nám
Lucerny zdvihly ...
Lucerny zdvihly
střípky světla
a sníh si s nimi
přiťukává.
Jsi sen po drátě
Jsi sen po drátě
přes kus bakelitu.
Tydlifon volá Tě
pro dávku citu.
Ospalý anděl
Ospalý anděl
do trávy leh.
Dost se vznášel
na křídlech
Jak hluboký rov ...
Jak hluboký rov
je duše básníka.
V něm tisíce slov
pláče a naříká.
Žít se zmijí
Nalil jsem frťana
v snaze opít zmiji.
Může pít do rána,
přec ji neopiji.
Prvního dne ...
Prvního dne
v novém roce,
kam se hne,
jde bez emoce.
Oni sňali lhostejnost.
Prší venku,
do sněhu.
To převrh sklenku
pro něhu
O JINÉ, JINDY A JINAK
O JINÉ, JINDY A JINAK
Též čas mě dohnal až k těm dnům zlomu,
duše chtěla tam a onde zase tělo.
Tak chtěl jsem něco dát a nebylo komu
Jsem?
Jsem pramen kouře
na konci cigarety.
Jsem hrozba bouře
v lahvi bez viněty.
Tam za mlhu hustou ...
Tam za mlhu hustou,
že dala by se krájet,
v krajinu pustou
chtěl bych zajet.
Houpačka
Houpačka
Houpi houpi houpi,
Byl jsi, Peťko, hloupý.
Svíci svého života
KDYŽ POCIT BEZNADĚJE
KDYŽ POCIT BEZNADĚJE .
Když pocit beznaděje na mysl se vkrádá
a duše schvácená neví kudy kam,
v ní na povrch vystoupí, co kdy měla ráda,
Malá čarodějka ...
MALÁ ČARODĚJKA
V pozdním večeru mám rande s lahví vína,
již po několikáté sklenku dolévám.
Mou družkou v tom tichu je bolest zžírná.
Zavírám oči ...
Zavírám oči před světem,
žehrajíc na jeho drogu,
když všem jeho obětem
dělám tečku v epilogu.
Těžko psáti ...
Těžko psáti
v době nervozity
vyschlou tuží
v kalamáři.
Čekám večerem
Čekám večerem,
že přijdou hosti
-šerem nešeré
mé maličkosti.
Pilulka na nervy ...
Pilulka na nervy
a sklenka s vínem.
Potom se neservi
i s vlastním stínem
Chtíč
Romantický duch
s rozumem se hádá.
A chtíč - dobrodruh
kreje si záda.
Povidel těch syt ...
Tma po oknech stéká.
Cos v ní slastné.
Kalná z ní řeka,
až svíce zhasne.
Jak trosečník ...
Jak trosečník na ostrově
- jako Ty, já vím,
holduji zas samomluvě
a loď vyhlížím.
Bombarduji Tě slovy ...
Bombarduji Tě slovy,
jak dítě umanuté.
Směr nik nenapoví,
ač plachty větrem vzduté.
Nemocen ...
Nemocen na těle,
nemocen na duchu,
tvářím se vesele,
tajím tu poruchu.
Zanedlouho ...
Zanedlouho, nakrátko,
buržoazní pozlátko
Ježíškem se stane.
Se žvancem u pusy
Jsem notorik ...
Jsem notorik
a s lahví vína,
bohu dík,
na svět zapomínám.
Tanči se mnou ...
Tanči se mnou
krok sum krok
s melodií jemnou
a tónů tok
Když láska bloudí ...
Když láska lesem bloudí,
aniž ji kdospatří,
přetěžko je soudit,
komu že to patří.
Přijdi si pro porci ...
Přijdi si pro porci
šílené marnosti.
V rámci Tvých proporcí
bude jí zadosti.
Jsem necelý ...
Jsem necelý,
s duší plitkou.
Zřím anděly
za sanitkou.
Znám jednu dívku ...
Znám jednu dívku sapetitem muže.
Muže ochotného pozřít cokoli.
Až pot poleje, jak žlučník zabolí
- je kupodivu, co ona všechno zmůže.
V ovulaci slov ...
V ovulaci slov
jsem jalový činem.
Lépe se hyne
maje již rov,
Bdím či sním ...
Bdím či sním
to teskné drama.
Tak co je s ním,
když já tu sama.
Večer je tichý ...
Večer je tichý,
jako mé milenky.
Puknul bych smíchy,
být s jednou u sklenky.
Ne, že by depka ...
Ne, že by depka
po mě chmátla.
Na dveře klepká
s razancí datla.
Hajdy hupky ...
A tak opět hajdy hupky
z jedné práce do druhé.
Leží ladem sena kupky
i s mým malým soudruhem.
Zákoutími Tvého těla ...
Zákoutími Tvého těla
prsty se procházím.
Výprava to smělá,
vstříc tajemstvím.
Nepochopení ...
Nepochopení vlastní ženou
údělem je komika.
Ta s rukou věčně napřaženou
nadává a naříká.
Pro neplechu ...
Pro neplechu
do pelechu
táhnu sáně.
Za sta vzdechů
Jen spi!
JEN SPI .
Zavři oči a jdi spát .
Je tomu již přes pět let,
cos opustila tento svět.
Povídám si ...
Povídám si s popelníkem
o závislosti kouření.
Netají se velkým díkem,
beze mě on tu není.
Posílám pozdravy ...
Posílám pozdravy
v korálcíchz bezu.
Tiše ať rozpráví
o krvi v dřezu.
Marná je snaha ...
Marná je snaha
chytit se provázku,
jenž přetrh se mi.
Chvíli váhám,
Kapka s kapkou ...
Kapka s kapkou
padá z nebe
chvíli krátkou
vedle sebe,
Rudým vínem ...
Vínem rudým
kropím žal.
Duchem chudý,
bych se smál.
Ve jménu lásky ...
Ve jménu lásky
páchám nevěru.
To bez nadsázky.
A k večeru,
City hynou pod peřinou ...
City hynou
pod peřinou
ze skvrn bílých
potroše.
Láska je šedivá ...
Láska je šedivá,
ošklivá je nahá.
Když se nik nedívá,
tak po mě sahá.
Prasečí ...
Tepe mi v hlavě,
v těle mám třas.
Začíná právě
chřipkový čas.
Čtu Ti myšlenky ...
Čtu Ti myšlenky,
nedaj mi klid.
Po vzoru přadlenky
předu z nich nit.
Tableta Neurolu ...
Tableta Neurolu
bílá jako sníh.
Konec bolu.
To neřek bych.
Smeťák
Smeťák
Jako děti jsme si hráli
na smetišti plném krámů.
Svět byl tenkrát ještě malý,
Múza se mě straní ...
Múza se mě straní,
jsem bez talentu.
Čekám tu na ni
a v duchu dekadentů
Ve zšeřelé duši ...
Ve zšeřelé duši
rozžehli louče.
To ticho tu ruší
jen malý klouček,
Jdu s touhou vpřed ...
Jdu s touhou vpřed.
Z té touhy v tváři,
jak prasklý vřed
můj úsměv září.
Píši slova do písku ...
Píši slova do písku,
verše uplakané.
Že nemám propisku.
Ba ne.