Autor čouhán

20.07.2006 14:44	K dílu: vítr ve vlasech	čouhán
Působí to opravdu přesvědčivě (až na ty prázdné zrezlé broky :-)), upřímně, autenticky. Líbí se mi i nepravidelě překvapivé řazení rýmů (snad kromě některých ve 2. sloce). To už je dost na tip.
20.07.2006 14:24	K dílu: Extrémní pocity a svobodná vůle	čouhán
Měl jsem opravdu na mysli obyčejného člověka, který má kde spát, co "žrát" a občas dostatek času na fantazírování. Navíc se to týká jen psychických pocitů, takže o onom obyčejném člověku nepředpokládám, že trpí ve smrtelných bolestech. (Vlastně i smrt lze s trochou cynismu považovat za promarněnou příležitost žít dál.) Konečně by mělo být ještě řečeno, že oba dva "nej" pocity jsou vybrány jen z těch pocitů, na kterých by se většina lidí shodla, že jsou extrémní. Kdybych to ale pojal až takhle obecně, nebyl by to citát, ale filosoficko-psychologický traktát podepřený průzkumem veřejného mínění. Takže máš pravdu, jenyku, že ten můj citát nemá tak obecnou platnost jak to na první pohled vypadá. Na druhou stranu - který citát má obecnou platnost?
19.07.2006 12:09	K dílu: Jako ta hvězda	čouhán
První dvě sloky mě navnadily, ale zbytek mě zklamal. Chápu, že se do toho promítly nějaké Tvoje hořké vzpomínky, ale navenek to zní jalově a vyznívá do ztracena. Rýmy máš vcelku dost nápadité (až na to otřepané nebe - zebe). Taky mi vadí druhý verš. Šlo by to jednodušeji a rytmičtěji, např.: "co vídáš ji i po zániku". Je z toho vidět, že máš na víc. Chce to jen dát tomu zřetelný náboj a pointu, aby z toho měli něco i ostatní.
16.06.2006 14:08	K dílu: Zahrada za domem	čouhán
No teda, to je síla! Rýmy máš jako břit, hrůza je vyostřilla. Chybí jen lůny svit. ;-) I krví oslepen vidím ten rudý květ I Mácha s Erbenem mohli by závidět.
16.06.2006 13:24	K dílu: Tázání s ostnem	čouhán
Děkuji Ti, milá Incognito, za uznání mého vyznání-tázání. Odhalilas mě. Rád si hraju - a ne jenom se slovíčky. ;-) Všimla sis i odlišnosti první sloky od zbylých dvou. Ta písnička opravdu měla zpočátku jen tu první sloku. Později a pod jinými dojmy vznikl zbytek. Proto ten kvalitativní rozdíl. Nějteré dojmy jsou zkrátka intenzivnější. :-) Tak, že to někteří zvlášť vnímaví jedinci z textu poznají. Máš talent nejen na skládání, ale i na poslouchání. Už se těším na Tvoje další písničky!
15.06.2006 09:19	K dílu: Šeptání racionální blondýně	čouhán
... že bych přidal ještě čtvrtou? :-)
15.06.2006 09:10	K dílu: Tázání s ostnem	čouhán
Aha. To je ono. Poslední slabika 3. a posledního verše každé sloky je ta "protažená". Je vlastně první dobou nového taktu, na další dvě doby připadá pomlka.
14.06.2006 10:41	K dílu: Tázání s ostnem	čouhán
Díky, za postřeh i chválu. Mám rád staré skotské a irské lidové písně, takže mě zřejmě ovlivnily. Slova Ti k melodii nepasují možná proto, že ta moje hra na flétnu není rytmicky dokonalá. Když v ní ale přesto rozpoznáš tříčtvrteční takt, tak by ses měl chytit. Text je členěn po trojicích slabik celkem pravidelně. Lepší by samozřejmě bylo nazpívat to s kytarou, ale můj hlasový projev ani kytarový doprovod se s tím Tvým nemůže měřit. :-)
14.06.2006 10:35	K dílu: Tázání s ostnem	čouhán
Díky, za postřeh i chválu. Mám rád staré skotské a irské lidové písně, takže mě zřejmě ovlivnily. Slova Ti k melodii nepasují možná proto, že ta moje hra na flétnu není rytmicky dokonalá. Když v ní ale přesto rozpoznáš tříčtvrteční takt, tak by ses měl chytit. Text je členěn po trojicích slabik celkem pravidelně. Lepší by samozřejmě bylo nazpívat to s kytarou, ale můj hlasový projev ani kytarový doprovod se s tím Tvým nemůže měřit. :-)
28.03.2006 13:22	K dílu: O lásce milenecké a manželské	čouhán
Hele, Jenyku, Plzáka si po nocích nečtu a ani ho necituji. Spíš mi byly inspirací citáty Oscara Wilda na toto věčné téma. Odpustil jsem si ovšem ten jeho sarkastický tón. Přesto to může být pro někoho poučné. Nechci ale v žádném případě nikoho poučovat! Každý se stejně nejradši spálí párkrát sám, než si udělá nějaký takový podobný názor. wedle_vazy, tos vystihl moc pěkně. Díky. Přesně takové citáty se mi líbí - když provokují už svou souměrností. Vissel_, rozumím Tvým rozpakům. Nejsi sám. Já už jsem si zvykl. Ber to prostě tak, že citovat můžeš koho chceš, včetně sebe. :-) V případě cizího citátu je samozřejmou slušností uvést jméno autora. To je, e.danae, na citátech to nejpůvabnější - jednoduše a kategoricky něco prohlásit o něčem složitém a mlhavém. I pojem milencká láska je mlhavý, jak jsi správně postřehla. Myslím, že pro účely tohoto citátu bohatě postačí mít alespoň mlhavou představu o významu slov "milenec" a "láska".
20.03.2006 13:50	K dílu: Kamínek	čouhán
Tak je to nejopravdovější - když tak nějak sama vyleze. Jen málokdo má však takový dar, že z něho lezou písničky. Závidím Ti, ale jenom naoko, líčeně. ;-)
20.03.2006 13:48	K dílu: Kamínek	čouhán
Tak je to nejopravdovější - když tak nějak sama vyleze. Jen málokdo má však takový dar, že z něho lezou písničky. Závidím Ti, ale jenom naoko, líčeně. ;-)
19.03.2006 18:18	K dílu: Kamínek	čouhán
Tenhle Tvůj kamínek je hotový klenot. K samotnému textu bych měl sice zase nějaké výhrady, ale ty jsou klávesami Tvého klavíru ubíjeny do malichernosti. Melodie je naprosto úchvatná, snad nejlepší z těch co jsi tady kdy vystavila. Pod jejím dojmem začínám rozumět tomu Tvému textování. Připadá mi, že texty Tvých písní jsou jako nevybroušené diamanty, které sice mají menší cenu než ty vybroušené, ale za to jsou větší a ryzejší. Jejich krása je skryta pod povrchem a náležitě ji může ocenit jen opravdový znalec. Největší cenu má ovšem pro jejich objevitele.
19.03.2006 16:48	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
Tvůj postřeh, že prof. Vopěnka je "dědic barokního ducha", je skutečně výstižný a plně to podporují i dojmy ze setkání s ním. Díky za tip na Sousedíkovu knihu.
14.03.2006 21:24	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
To mě těší, že Tě ta Vopěnkova kniha zaujala. Mám ji taky, ale stále rozečtenou. Upřímně řečeno, Vopěnkovy knihy ani nemůžou být jen tak přečteny a odloženy. Je třeba se k nim stále vracet. Takových knih je velmi málo - samozřejmě včetně té první, jedné, jediné ... ;-)
14.03.2006 21:23	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
To mě těší, že Tě ta Vopěnkova kniha zaujala. Mám ji taky, ale stále rozečtenou. Upřímně řečeno, Vopěnkovy knihy ani nemůžou být jen tak přečteny a odloženy. Je třeba se k nim stále vracet. Takových knih je velmi málo - samozřejmě včetně té první, jedné, jediné ... ;-)
14.03.2006 20:59	K dílu: Píseň natřikrát pošetilého starého mládence	čouhán
To je jedna z těch tří pošetilostí toho zapšklého starého mládence (já to nejsem ). Přidal jsem ji tam jen jako provokaci - pro zpestření a poškádlení. A taky do počtu, aby byly tři. Konečně, třetí sloka tu neurvalost snad trochu zachraňuje, ne? A kdy Ty zas dáš k lepšímu nějakou další zpěvnou písničku? Jsem zmlsaný Vlaštovkou.
08.03.2006 19:40	K dílu: ŘEČNICKÁ **	čouhán
Pro mě je to nepokrytě jasné a věrohodné tak, že tu košilku přímo vidím. :-) Dávám tip za vytříbený vtip a styl i laskavou nadsázku.
08.03.2006 19:17	K dílu: SFÉRICKÁ či KUBISTICKÁ tendence ???	čouhán
Zefane, Zefane, Ty tomu dáváš na frak. Tvůj ušlechtilý záměr zřejmě mnozí písmáci nepochopili a berou Tě za slovo. Na to mají plné právo. Ty však, místo abys svou myšlenku blíže vysvětlil, je neomaleně napadáš - neoprávněně. Přinejmenším Fanýsova námitka o hranatém tvaru těch kuliček je namístě. Věřím Ti, žes v Ilustrátoru vytvořil koule, ale Ilustrátor je jen počítačový program, takže nemůže z principu vytvořit dokonalou kouli. Dal jsem si tu práci a zvětšil, na Tvou radu, jednu z těch kouliček. Vypadá takhle: Jako filosof nepochybně znáš Platóna. Ten se mimo jiné zabýval vztahem dokonalých geometrických útvarů (úseček, kružnic, koulí atp.) k jejich grafickému obrazu. Jeho známé "ideje" jsou vlastně zobecněním oněch dokonalých geometrických útvarů. Pokud se Ti zrovna nechce číst Platóna, podívej se alespoň na ty obrázky, na které Tě odkázal Fanýs. Pak snad přestaneš opovrhovat úhlem pohledu.
13.08.2005 00:00	K dílu: Našla jsem...	čouhán
Já naopak tenhle styl vyhledávám. Nadchlo mě to. Mácha s nečím takovým začal sice trochu dříve ("zborcené harfy tón"), ale to Tvé básni vůbec neubírá na působivosti. Je přímo provokativní.
02.08.2005 00:00	K dílu: Anglické přísloví	čouhán
To je hezký příklad zákona, který platí, i když to není ani přírodní zákon, ani společenský (právní) zákon. Je spíš psychologický - jeden z mnoha projevů zákona schválnosti.
02.08.2005 00:00	K dílu: štěstí	čouhán
Ten citát je spíš o uspokojení než o štěstí.
21.02.2006 00:00	K dílu: Proč?	čouhán
Někdo takový, kdo si tu odpověď doopravdy připustí, se snad přece jen najde. Proto.
18.02.2006 00:00	K dílu: Co je čas?	čouhán
To by taky šlo. Vždyť se to tak i říká: "jakoby se zastvil čas". Navíc, když se nic neděje, nedá se čas ani nijak měřit, takže vlastně jako by nebyl. A co prostor? Může být prostor prázdný?
17.02.2006 00:00	K dílu: Co je čas?	čouhán
A jak v tom případě říkáme době, v níž právě něco probíhá?? - O tom Feynman nic neříká. Možná proto, že když něco probíhá, nemáme s chápáním času potíže. Pak totiž můžeme docela intuitivně vyjádřit čas pomocí toho pohybu, který právě probíhá. Tak se čas přece i měří. Co kdyby se nás pak ale někdo zeptal: Co je pohyb? :-) Ta Tvoje třetí otázka, Rabbe, se už ale trefuje přímo do černého! Odpovím protiotázkou: je někde hmotný bod? Nebo absolutně tuhé těleso? Zažil někdy někdo rovnoměrný přímočarý pohyb bez působení síly? Všechno to a i ty ostatní věci, které do nás učitelé hustili, jsou zkrátka jen abstrakce. Stejně tak je to i s tím Feynmanovým citátem. Ale ani sám Feynman, ač fyzik, to tenkrát neříkal jako definici, ale spíš jako provokaci. Nicméně chytrou provokaci. Takové (a takoví) mají tu moc přinutit ostatní (snad jen kromě Barbar_Cohena) zamyslet se. Jsem rád, že se mu to povedlo - i po 45 letech. :-) woman_who_fell_to_earth: Opravdu? I když na někoho čekáš? ;-) Těší mě, Noyjl, že jste se s Feynmanem shodli. On byl totiž tak trochu i filosof. Skoro to vypadá, že fyzik může být dobrým fyzikem jen tehdy, když je taky tak trochu filosofem. Incognito: ... a kdyby existovala, ... co by to znamenalo?
21.02.2006 00:00	K dílu: Žoldáci	čouhán
To máš samozřejmě pravdu - ovšem jen z hlediska železné logiky. Jinak, lidsky chápáno, rytmus patří k hudbě přinejmenším zrovna tak jako hudba k rytmu. Měl jsem na mysli Josefa Kainara. Podle jeho veršů prý Vladimír Mišík poznal, že Kainar je taky hudebník. Proto vlastně Kainarovy básně zhudebňoval. No, nemám zkrátka tak vypracovaný hudební cit jako Mišík. :-) Na druhou stranu je taky docela dobře možné, že hudební nadání vpodstatě máš, jen o tom ještě nevíš. Zeptej se Mišíka. ;-)
20.02.2006 00:00	K dílu: Žoldáci	čouhán
To se teda, Mirku, docela divím. Všechny Tvoje básně jsou díky jejich nenuceně pravidelném rytmu a nápaditým rýmům velmi zpěvné. Tahle si však o zhudebnění přímo říká. Honza_bordovicky si toho taky všiml. Rozhodně si Tvůj text nechci ani vypůjčit. Prozpěvuju si ho jen tak pro svoje potěšení. Kdyby ses ale rozhodl recitovat ho při nějakém písmáckém setkání, rád Tě na harmoniku doprovodím. Posílám avízo mé oblíbené Incognito. Ji určitě taky hned napadne nějaká (nepochybně lepší :-)) melodie.
20.02.2006 00:00	K dílu: Žoldáci	čouhán
Je to taková síla, že mi to ještě pořád zní v uších. Asi takhle: http://couhan.php5.cz/pisne/zoldaci.wav
17.02.2006 00:00	K dílu: Žoldáci	čouhán
Zní to jak temný dupot jejich okovaných bot ... Slyším to jako drsný recitativ podbarvený vzdálenou, tklivou melodií na foukací harmoniku - tak dojemnou, až to balancuje nad propastí kýče (ta melodie, ne Tvoje báseň. :-) Ta si zaslouží tip jak z děla).
12.02.2006 00:00	K dílu: Už to ví	čouhán
Teda musím se přiznat, že tahleta Tvoje poslední písnička mě vůbec neoslovila - ani text, ani hudba (bez ohledu na předchozí kritiky). Zpíváš stále krásněji, ale přesto mě to zklamalo. Nenech se ale v žádném případě odradit! Máš na víc.
12.02.2006 00:00	K dílu: O nemožném	čouhán
Tak tak, to asi jo.... Ale čeho víc? ;-)
11.02.2006 00:00	K dílu: O nemožném	čouhán
V tom jsme zajedno, má milá Incognito. Jen bych místo těch Tvých prvních tří teček pořádně zdůraznil, že nejdříve je potřeba vynaložit zatraceně notnou dávku odvahy, vytrvalosti, sebedůvěry, pokory a snad i geniality, aby se to zdánlivě nemožné povedlo. Něco takového měl zřejmě Svatý František z Assisi tenkrát na mysli. S tím přetavením nemožného v nutné jsi mě doopravdy pobavila. To, o čem se vyprávívávalo v pohádkách, má dnes každý doma nebo v kapse (např. televizi, mobil) a leckdo to dokonce považuje za nutnost. Nevím ale jistě, jestli to je smutný osud velkých činů nebo jejich skvělé naplnění.
11.02.2006 00:00	K dílu: O nemožném	čouhán
Dobře, žes to napsal, Rabbe. Vůbec to nejsou žvásty. Doufal jsem, že si toho paradoxu někdo všimne. Nikomu se přece nemůže povést něco nemožného - už z definice toho pojmu. Někomu výjmečnému se ale může podařit něco, co ostatní pokládají za nemožné. To však jen tehdy pokud se bude držet Františkovy rady. Výjmečnost některých lidí totiž často spočívá v jejich schopnosti nalézat zábavu a potěšení v tom, co ty ostatní nebaví.
04.02.2006 00:00	K dílu: O nemožném	čouhán
Těší mě, že všichni (snad až na jagaru) tak pěkně souhlasně přikyvujete. Čím dál vtíravěji se mi však vnucuje kacířská myšlenka, že daleko zábavnější je právě opačný postup než ten, co doporučuje svatý František. ;-) Který z obou postupů je náročnější?
04.02.2006 00:00	K dílu: O nemožném	čouhán
To napsal taky Svatý František z Assisi? 8-o
02.02.2006 00:00	K dílu: Módní hit	čouhán
Mně naopak připadá, že kvalita Tvých písniček (už tak dost vysoká) má stále stoupající tendenci. Zvláště textů; přinejmenším po formální stránce. Nezbývá mi než obdivně zahvízdat: Když se hejhula, lecjakej hejhula, vzmůže na čin, je to docela, ať dělá co dělá, jenom Tvůj stín.
30.01.2006 00:00	K dílu: O barvě pleti	čouhán
Odpověď je snadná, Nickyx. S citáty to prostě tak chodí. Někdy napíšu svůj, jindy někoho jiného, obvykle věhlasnějšího a moudřejšího. Podívej se na ostatní citáty, jestli se Ti to stále zdá divné. Já vím, že ten Saroyanův citát zní banálně. Saroyan to kdysi dávno napsal v jedné povídce svým typickým, prostým, laskavým stylem, který dnes ostře kontrastuje s křečovitě politickým kontextem rasismu. Proto jsem ho sem dal. Ve skutečnosti to tak jednoduché není, ale řešení i těch nejsložitějších problémů by vždycky mělo vycházet od jejich základních principů. A ty opravdu bývají průzračně jasné, samozřejmé, ba i logické, chcete-li. Děkuji Vám oběma za názor.
23.01.2006 00:00	K dílu: Nerostné srůsty	čouhán
Půvabná hříčka! Jasně, stručně, vtipně, prostě, snad jen Žáček by přerost Tě. Jenom nevím, jestli jsi žlučníkový nebo ledvinový kámen.
01.02.2006 00:00	K dílu: O objevování a využití	čouhán
Aha. Díky za poučení. Seženu si je.
01.02.2006 00:00	K dílu: O objevování a využití	čouhán
Díky za upozornění na Kafku. Ve které knize to napsal?
26.01.2006 00:00	K dílu: O objevování a využití	čouhán
To ano. Když ale přece jenom k nějakému takovému šťastnému objevu dojde, bývá to radostné překvapení. Smutné je pak jenom to, že k tomu dochází tak zřídka. Smutek a radost chodí často spolu. + = ?
21.01.2006 00:00	K dílu: O zkouškách	čouhán
Jsem rád, milá Incognito, že s mým oblíbeným Oscarem Wildem souhlasíš. Dovoluji si ale připomenout Ti, že to tvrzení se týká jen gentlemanů. O bláznivých študentkách se v něm nic neříká.
29.01.2006 00:00	K dílu: Čekám (nahrávka)	čouhán
Tak jsem si to včera večer znovu pustil - a až do teď si ten refrén broukám. Je chytlavější než leckteré evergreeny. Asi už se ho nezbavím (docela rád). :-)
15.02.2006 00:00	K dílu: digitální myšlení	čouhán
... ještě tip a avi.
15.02.2006 00:00	K dílu: digitální myšlení	čouhán
Já vidím stejně sdělný význam i v těch odtatních slovech. Snad jen ta dvě poslední tam jsou jen kvůli rýmu. To ale vůbec nevadí. Celé to je konzistentní, originální, úsměvné dílko. Hodnotím ho velice kladně - a to nejsem počítač.
15.02.2006 00:00	K dílu: Štěstí	čouhán
Obávám se, že z věty "Dispozice k závisti má každý, ale projeví se jen u těch líných a hloupých." se toho nedá moc vyvodit o dispozici k závisti. Stále mi připadá, že ta prapříčina závisti by neměla být závislá na vlastnostech konkrétního člověka, ať už to je lenost, hloupost nebo slabost. Je to něco hluboko vtištěného do samotné člověčí podstaty, podobně jako instinkty sociálního chování. Ty projevy závisti, které jsou patrné navenek, svědčí jen o neschopnosti nebo neochotě toho závistivce rozumově se s tím pudem vypořádat. Pokud je závist způsobena opravdovým, neobyčejným hladem, dá se pochopit a snad i omluvit. Jsou však lidé, kteří jsou schopni závidět i to, co vůbec nepotřebují.
11.02.2006 00:00	K dílu: Štěstí	čouhán
S leností a hloupostí závist určitě souvisí. Prapříčinu závisti bych ale hledal někde hlouběji, ať už v Tvém citátu nebo v tom axiomu z prologu nebo jinde. Připadá mi totiž, že dispozice k závisti má každý, ale projeví se jen u těch líných a hloupých. Mimochodem, ten Tvůj axiom v prologu je jeden z projevů tzv. Zipfova zákona: čím je něco větší, tím je toho míň - a naopak: čím je něčho víc, tím je to menší.
04.02.2006 00:00	K dílu: Štěstí	čouhán
Ten axiom v prologu je tedy zřejmě neuvědomělou prapříčinou závisti!?
21.02.2006 00:00	K dílu: Sny	čouhán
To zní, hezky symetricky a hlavně jednoznačně. Má to však jeden háček. Málokdo si umí svůj sen uvědomit tak zřetelně, aby podle něj mohl žít. Lidé i sny jsou už zkrátka takoví. Proto je tenhle citát tak významný.
27.01.2006 00:00	K dílu: Vlaštovka (nahrávka)	čouhán
Dnešní ráno - nedospáno, krutě byl jsem probuzen. jaké hrůzy se dnes stanou? Co přinese tenhle den?
26.01.2006 00:00	K dílu: Vlaštovka (nahrávka)	čouhán
Dobrá, dobrá, co je Tvoje, nenecháš si brát. Jdu si ustlat do pokoje, půjdu radši spát. Boty zouvám s prázdným břichem, nechám těch svých rad. Rýmy schovám pod pohovkou, hořkým smíchem nad vlaštovkou přestanu se smát.
24.01.2006 00:00	K dílu: Vlaštovka (nahrávka)	čouhán
Nezlob se, že se znovu vracím k tomu prvnímu refrénu. Ten rým mi stále nedá spát. Vymyslel jsem ještě několik dalších alternativ. Třeba si některou vybereš, nebo Tě to snad alespoň inspiruje k něčemu jinému, ještě lepšímu. můžeš svět zeshora pozorovat nemůžeš se na nás vynadívat než mraky zbarví se do nachova nikdo se před tebou neschová nikdo ti nemůže rozkazovat vítr si s tebou jen pohrává s vánkem si vesele pohráváš vítr ti odvahu dodává jaké tam pocity zažíváš? jak si to nahoře užíváš? vítr tě lehounce ovívá můžeš se ve větru pohupovat Pokud by sis z toho nic nevybrala a stále si tvrdohlavě stála na svém, urazím se a se sarkastickou poznámkou na adresu té Tvé nanicovaté vlaštovky, že chtěl bych ji pečenou dozlatova, pak už jen zoufale zvolám Proč se Ti nic z toho nezamlouvá? a smutně rezignuji na všechno co má křidélka.
23.01.2006 00:00	K dílu: Vlaštovka (nahrávka)	čouhán
To chápu. Taky nemám rád, když mi do toho někdo šťourá. ;-) Můžeš si tam vnutit sama nějakej lepší, nenucenější. :-) Nebo to opravdu nechat tak. Při zpívání na rýmech tak nezáleží. Nic se nemá přehánět.
23.01.2006 00:00	K dílu: Vlaštovka (nahrávka)	čouhán
Ta Tvoje vlaštovka je doopravdy kouzelná. Text má v sobě půvabně prosté překvapení - a ne jen pro děti. Hudba to nádherně vzletně dokresluje. Je to téměř profesionální výtvor. Říkám "téměř", protože mi tam jedna věc trochu vadí. Zatímco druhý refrén se pěkně rýmuje, v prvním refrénu je ten rým takový nedotažený. Co kdyby v první části R1 bylo třeba "jen ať tvůj let ještě chvíli trvá"? Myslím, že by to obsah textu příliš nezměnilo. Co Ty na to?
14.02.2006 00:00	K dílu: Jako socha	čouhán
Těší mě, děvčata, že Vás ta básnička oslovila. Tvoje veršíky, už_v_pyžamku, jsou kouzelné - zvláště ty "blbůstky".
21.12.2005 00:00	K dílu: Jako socha	čouhán
Jsem rád, že se Vám to všem líbilo. Ještě jsem trochu upravil konec. Doufám, poslednískleničko , že ta úprava mu neubrala na zábavnosti. Milá BAD_GIRL, nevím, jestli jsem správně pochopil Tvou jemnou výtku, ale pořád si myslím, že "bezesporu" je jedno slovo, přímo příslovce. Stejně jako třeba "bezezbytku". Přečetl jsem si pár Tvých básní a musím uznat, že jsou okouzlující. Ty Tvoje verše přímo žeru, ač drtí mou pýchu na maděru.
21.01.2006 00:00	K dílu: Vločkou být	čouhán
Pěkně se učíš - vysedáváním u počítače a klábosením s podobně postiženými (obdarovanými?) (ne)šťastníky. :-) Já osobně nedostatek času obcházím tak, že si melodie skládám cestou na autobus. Přeju Ti úspěšné skládání hudby i zkoušek.
21.01.2006 00:00	K dílu: Vločkou být	čouhán
Nechtěl jsem Tě nijak zahanbit. Bylo to míněno jen v žertu, ale veselý úsměv se tam nějak nezobrazil. :-( Spíš mě zajímá ta melodie. Stáhl jsem si nahrávky Tvých posledních písní a už se těším, až si je budu moci poslechnout.
21.01.2006 00:00	K dílu: Vločkou být	čouhán
Je to moc hezká, náladová písnička. Jsem skutečně zvědavý na tu melodii co si k ní broukáš. Až budeš ten text doplňovat o refrén a další sloky, změň, prosím, to tvrdé "y" v předposledním verši. Vím, že při zpívání by si toho nikdo nevšiml, ale takhle to kazí dojem tak, že ho ani ta krásná sněhová barva nezachrání.
20.12.2005 00:00	K dílu: Zloba	čouhán
Děkuji Vám za příznivé ohlasy i na tak nepřívětivou básničku. Možná tedy zkusím vytvářet básnickou sbírku, ale jenom jednou.
28.01.2006 00:00	K dílu: VZPOMÍNKOVÁ	čouhán
Je nejenom dojemná. Má nádherně vybroušený styl jako ručně broušený křišťál. Chtěl bych stále leštit ty neotřelé rýmy. Jako každá opravdová ruční brusířská práce má i jednu drobnou vadu. Sama jistě víš, kde je ta rýha ukrytá.
23.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
To je skvělé. S tím Heideggerem to je docela případný postřeh. Prof. Vopěnka je teď totiž spíš filosof než matematik, lépe řečeno filosofující matematik nebo matematický filosof, a na Heideggera se občas ve svých knihách odvolává. Jsem rád, že jsi znovu zmínil nejistotu a nepohrdáš jí. Je sice v zásadě pravda, že ten "barbarský" přístup daný touhou ovládat je natolik omezený, že nejistotu a mlhavost nezvládá, ale moderní technologie poslední doby čím dál více využívá teorii pravděpodobnosti a teorii fuzzy množin, aby ovládla i neurčité, nepřesné, nezaškatulkovtelné jevy našeho světa. Začalo to vlastně už v roce 1947, kdy americký matematik Shanon přišel se svou převratnou definicí entropie a založil tak teorii informace. Bez ní by dnešní mobily nebyly. :-)
23.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
ještě avi
23.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
Díky za poučení o Frommově charakterologii. Ani po jejím přečtení se však nemůžu vyjádřit dostatečně přesně. Ten můj "extrovert" se sice na první pohled podobá Frommovu autoritativnímu charakteru, ale jeho touha ovládat není patologická. Zřejmě si nerozumíme ve významu pojmu "ovládat". Přidávám ten slíbený odstavec z knihy prof. Vopěnky "Rozpravy s geometrií". V elektronické podobě ta kniha dostupná není, leda tak v nakladatelství Práh, kde nedávno znovu vyšla jako první část tetralogie "Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci". `Barbarský přístup ke světu, při němž si jevy vykládáme výhradně službami, jež nám poskytují, je pochopitelně k vytváření pohlcujících výkladů přímo předurčen. Šikovný barbar je schopen k nejrůznějším účelům velmi úspěšně skládat (sešikovat) služby, jimiž si různé jevy vykládá. Nestačí se však divit, když se stane, že ten, kdo si předsevzal odpoutat nějaký jev od jeho ustáleného pohlcujícího výkladu - což v tomto případě znamená pozorovat ho nikoliv z hlediska služeb, jež nám poskytuje - najednou objeví nějaký úplně nový výklad toho jevu, který nad to umožní tento jev opět využívat, a to způsobem, na nějž by ani ten nejšikovnější barbar nikdy nepřišel. Tisíce takových zkušeností však nepřesvědčují zatvrzelé barbary, že úplně nové využití nějakého jevu můžeme nalézt většinou tehdy, když žádné jeho využití nehledáme.' K plnému pochopení tohoto citátu je třeba znát význam dvou výrazů, které prof. Vopěnka před tím zavedl: 1. barbar 2. pohlcující výklad Pojem barbar znamená ve Vopěnkově pojetí člověka, jemuž jde jen o využívání a ovládání okolního světa a ne o porozumění podstatě jevů, které využívá. Pohlcující výklad je takový výklad nějakého jevu, který nás okamžitě napadne, když si toho jevu všimneme. Ostatní možné výklady jsou tak odstaveny, skryty - jsou mimo naše duševní zorné pole. Např. když malý kluk vidí na zemi něco kulatého, považuje to za míč a hned do toho chce kopnout. Vopěnkův příklad inspirovaný geometrickými vztahy mezi úsečkami: blázen, jenž vykročí směrem k vycházejícímu měsíci, aby se ho zmocnil. Prof. Vopěnka to pohlcování výkladem ve své knize "Rozpravy s geometrií" výstižně popisuje slovy: `Dojde-li k pohlcení jevu jeho výkladem, pak je ovšem vypracování nějakých úplně nových výkladů tohoto jevu značně obtížné. V takovém případě nás na nějaký nový výklad musí někdo upozornit, tedy jak se říká "otevřít nám oči"...' K ještě hlubšímu pochopení by bylo třeba definovat ještě pojmy "jev", "výklad" a příp. další. To už tady ovšem dělat nebudu a spolehnu se na běžné významy těchto pojmů, které se od Vopěnkova pojetí tak moc neliší (jako v případě barbara).
22.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
Rozumím Ti, Che_(ops)i, velmi dobře. Mně je taky mnohem bližší porozumět než ovládat. Vím ale, že lidé mají rozdílný přístup k životu a ke světu, a ti, kteří radši ovládají mají na svůj postoj taky právo, ať už mi jsou sebevzdálenější. Tito lidé (extroverti) se od těch ostatních (introvertů) liší především ve dvou věcech: jsou víc slyšet a je víc vidět když něco pokazí. Stejně tak, jako z toho nemůžeme usuzovat, že je jich víc, nemůže ani nikdo tvrdit, že jejich postoj je nepřirozený nebo dokonce patologický. Je asi pravda, že jejich touha ovládat může snadněji přerůst v patologickou úchylku než touha vědce po lepším porozumění světu. Přesto jsem přesvědčen, že nikdo nemá právo je předem odsuzovat jako škůdce. To mi však nijak nebrání klidně souhlasit s Tvým závěrečným, výstižným výrokem, že "... tlaky ze společnosti nám vlastně brání ve štěstí" (i když je nepokládám za patologické). Moc hezky se na toto téma rozepsal řecký filosof Plútarchos už před téměř dvěma tisíciletími v pojednání "O klidu v duši" (nebo tak nějak). Docela nedávno (před 20 lety) se k tomu pěkně vyjádřil uznávaný filosofující matematik, prof. Petr Vopěnka, v jeho Rozpravách s geometrií. Jeho nádherně stručný, přímo břitký výrok uvádím jako citát tady. Pro Tebe si dám tu práci a opíšu sem celý odstavec, který mu předchází, pokud o to budeš stát.
21.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
Děkuji Ti, Che_(ops)i za vysvětlení Tvého názoru i za citát. Máš naprostou pravdu když mluvíš o vzdělání jako o procesu, kterého se účastní celý člověk se vším všudy. Myslím si však stále, že cílem vzdělávání by němělo být jen vytváření sebe sama. To je, podle mého názoru, málo. Člověk přece cítí největší uspokojení z toho, že dokáže porozumět nebo ovládnout něco, co ho přesahuje. To, co lidé svou vůlí a činností vytváří, je přece především mimo ně. Když se jim to daří, pak teprve mohou pocítit ono uspokojení, které je jenom uvnitř. Tak taky chápu výraz "fulfilment" z toho Frommova citátu. Možná nejsme vůbec ve sporu. Já si ty vnější záležitosti, o které člověk usiluje, dokážu představit jako jakési testování vlastních schopností, potenciálu nabytého vzděláním. A to, že se vnější záležitosti i vzdělávání neustále vzájemně ovlivňují, na tom nic nemění. Je to vlastně taková hra, kterou člověk hraje, protože ho baví a uspokojuje. Musí však, jako v každé hře, neustále udržovat jistou rovnováhu v tom zaměření navenek a dovnitř. Pokud někdo přežene to zaměření navenek a přestane se starat o rozvíjení vnitřního pocitu uspokojení, dostane se do potíží, o kterých mluví Erich Fromm. Jsem přesvědčen, že člověk potřebuje motivaci zvnějšku. Lze si sice představit, že někoho motivuje jen to samotné vzdělávání a sebezdokonalování, ale takových lidí moc nebude. Upřímě řečeno, pokud se někdo takový vyskytne, kdo to o sobě tvrdí a snad tomu i věří, je docela dobře možné, že si svou pravou pozici ve světě prostě neuvědomuje. Kdo z lidí ví, čím vším je ovlivňován?
21.01.2006 00:00	K dílu: Je vzdělání vstupenkou do "lepší společnosti" a co je "lepší společnost"	čouhán
Souhlasím s Tebou v tom, že pojmy "lepší společnost" a "kvalitní vzdělání" jsou mlhavé, rozostřené, vágní a, jak tvrdí chroustjazz, dosti subjektivní. Jsou dokonce tak neurčité, že Tvoje upřímná touha po jejich správném výkladu nemůže být nikdy plně uspokojena. Přesto má smysl o nich přemýšlet, psát, diskutovat - a nejen v Písmákovi. Tvoje úvaha mi, mimochodem, připadá taky dost rozostřená, ale je dobře, že ses k ní odhodlal. Já si, narozdíl odchroustjazzu, myslím, že odpověď na tu Tvoji otázku v titulu je kladná. (Naštěstí je poznat, že je to otázka, i když tam někde chybí otazník. :-)) Nějaká společnost, ať už je jakákoli, se stává lepší společností proto, že v ní o něco jde. To znamená, že lidé, kteří tu společnost tvoří, se zabývají něčím závažným, důležitým, významějším než ostatní lidé z jiných společností. Čím je to jejich počínání významější, tím musí být jejich vzdělání hlubší, širší a kvalitnější, aby ten význam byl náležitě uchopen. Jedině tak se může takové počínání setkat s úspěchem - alespoň občas. Souhlasím i s Tvýmm závěrem, že člověku jeho vzdělání nezaručí důstojné místo v lepší společnosti. Musí mít ještě další vlastnosti a schopnosti, např. být společenský, veselý, zábavný, duchaplný, taktní, spolehlivý, zásadový, tolerantní atp. - alespoň trochu od něčeho z toho. Velice trefně to vyjádřil Oscar Wilde v povídce Obraz Doriana Graye, když citoval názor jistého aristokratického strýce na odborné zkoušky pro vstup do diplomatických služeb. Ten citát jsem právě umístil na Písmáka sem. Stručně shrnuto: kvalitní vzdělání je nutnou podmínlkou vstupu (vstupenkou) do lepší společnosti, ale nikomu nezaručí, že v té společnosti vydrží. Nemohu však souhlasit s Che_(ops)em, že "Cílem vzdělání by mělo být vzdělání samo". Vzdělání by totiž vždycky mělo mít nějaký praktický vnější účel. Záleží přece na tom, co člověk vytváří. Připouštím, že čím je účel lidského konání obecnější, dlouhodobější, zprostředkovanější a tedy méně praktický, tím je považován za ušlechtilejší. Může se dokonce zdát, že od jisté úrovně obecnosti se účel vytratí a místo něj nastoupí nezištnost, obětavost, altruismus, čest. To ovšem hodně záleží na způsobu chápání těchto krásných pojmů. Stejně tak je to i s cílem vzdělání, jen ty krásné pojmy by byly ještě mlhavější. Pokud Tě téma vzdělání ještě stále zajímá, nepochybně oceníš daší výstižný citát na toto téma.Tenhle postřeh pronesl americký ekonom Robert Reich při přijímání ceny nadace "Vize 97".
26.10.2005 00:00	K dílu: Před svatbou	čouhán
Jenyku, nevím sice, jestli by se to hodilo do repertoáru I. Bartošové, protože texty jejích písní neznám, ale myslím to docela vážně. Každopádně trvám na tom, aby to bylo před svatbou a ne po zprávách. Vám ostatním děkuji za vlídný komentář. Souhlasím s Tebou, Bulime. Jen si myslím, že nemusí být všechny sloky stejně dlouhé. Není to přece písnička. Ten pokulhávající rytmus jsem ve druhé sloce nechal vědomě, jen s mírnou nespokojeností. Víc mi vadí nepříliš povedený poslední rým v první sloce. Děkuji Ti za kritiku. Možná to zkusím ještě vylepšit.
21.10.2005 00:00	K dílu:	čouhán
Těžko se definuje co je "dobrej rým". Snazší je prostě si všímat, co dobrej rým není. Podle mého názoru by rým neměl být příliš okoukaný (láska - páska, rád - kamarád). Taky by se k rýmování neměla příliš často používat slova stejného slovního druhu ve stejném skloňování nebo pádu (známe - máme, motorka - ponorka) a už vůbec ne se stejným slovním základem (teče - neuteče). Zdůrazňuji, že to je můj osobní názor, ne nějaká závazná teorie vyčtená z tlustých knih o literatuře. Dobrej rým je například: frajírka - v trenýrkách nebo anděla - nedělá.
24.10.2005 00:00	K dílu: Citat III.	čouhán
To je zase pravda, Mirae. I vědci jsou jednotliví, neopakovatelní člověci. Kromě toho jsou však jedineční v tom, že se s ostatními vědci baví především o tom, v čem by se mohli shodnout. Pokud se jim to dlouho nedaří, prohlásí předmět svého sporu za nevědecký a najdou si něco jiného, o čem by se mohli spolu bavit. Tak vlastně vytvářejí onu objektivní realitu. Je to sice stále do jisté míry subjektivní záležitost, ale je toho dost, o čem se lidi mezi sebou baví - a nemusí být zrovna vědci. Každý z nás přece dobře zná ten pocit, kdy se s někým jiným v něčem shodne. Například nůž, o který jsem se pořezal, by nepochybně mohl pořezat i někoho jiného. Těší mě, Sali, že se Ti filosofování zamlouvá. Je to znát i z ostatních Tvých citátů. Rád si o nich občas zapřemýšlím - dokonce i když bych měl zrovna spěchat.
21.10.2005 00:00	K dílu: Citat III.	čouhán
V tom máš, Mirae, zajisté pravdu. Kromě toho jsou lidé zvyklí na to, že v některých věcech se shodnou s ostatními lidmi. Tomu, na čem by se mohli shodnout úplně všichni, se říká objektivní realita a zabývá se jí věda. To, co si myslí nebo představuje jen jeden jediný, neopakovatelný člověk, vždycky existuje, i když je to objektivně nemožné. Na takovéhle představy je tudíž věda krátká. O nich se dá tak leda filosofovat nebo vymýšlet chytré citáty.
14.10.2005 00:00	K dílu: O oprávněném nároku	čouhán
krvepot: To sice má, ale pochybuji, že je s tím spokojený. . Jestli mu přesto fandíš, máš na to plné právo. plovárna: Jednoho zeměměřiče.
14.10.2005 00:00	K dílu: Kvadratická rovnice	čouhán
Milá Elyanne, tahle říkanka je o tom, co je kvadratická rovnice. Pokud Tě skutečně zajímá k čemu vlastně je ta kvadratická rovnice dobrá, to už je jiná otázka. Kvadratická rovnice se hodí k řešení mnoha zajímavých problémů ze života, například k tomu, za jak dlouho se zastaví auto, když při rychlosti 150 km/h dupneš na brzdu. Odpověď na tuhle otázku je lepší zjistit si radši před tím, než to začneš zkoušet za volantem se stopkami. Pokud Ti tenhle příklad připadá až příliš ze života, můžeš se místo toho ptát, za jak dlouho spadne na zem kámen, když ho vyhodíš z okna ve 14. patře. To není tak nebezpečné (pokud si ovšem pod tím oknem zrovna nehrají děti).
13.10.2005 00:00	K dílu: Kvadratická rovnice	čouhán
a x x + b x + c = 0
21.10.2005 00:00	K dílu:	čouhán
Ta úvaha mi přijde příliš dlouhá na to, jak banální je její výzva. Nebo to měla být jen provokace? Nevšiml jsem si žádného náznaku, že by to bylo míněno nějak originálněji než to na první přečtení vyznívá.
18.10.2005 00:00	K dílu:	čouhán
Tvoje báseň je opravdu hezky obrazná. Některé obrazy jsou naléhavé svou zřejmostí (obloha z šedého plyše), jiné zase nutí domýšlet si jejich význam (maluju prstí na rodokmen), což je v zábavné, i když na nic nepřijdu. Rýmy jsou natolik neotřelé, že odolají i těm oprávněným výtkám (větru - orchestru). (Když už jsme u toho větru vidím, že za ním chybí čárka do páru. :-)) Přiznám se, že mě taky ruší ten kulhavý rytmus ve 2. verši. Nevím jak moc trváš na tom břečťanu, ale možná by šlo nahradit ho něčím kratším, co taky hoří a dýmá. ;-) Klidně bych radši snesl něco méně poetického (třeba jen "řízný dým listů se rozplývá v den") než polykat to "se". Zaslouží si tip.
21.10.2005 00:00	K dílu: Jaký člověk je chytřejší?	čouhán
Těžko rozhodnout. Možná je chytřejší ten pomatený, když toho ví víc než ten druhý (přinejmenším o to TO). Ale líp je na tom určitě ten druhý, který TO ještě neví. On má totiž stále ještě jistou, třeba malou, šanci, že se nepomátne, až se TO doví.
28.09.2005 00:00	K dílu: Noční chodec	čouhán
Tvoje báseň je celá tmavá, pošmourná, zachmuřená. Ta černá konzistence jí však sluší. Je z ní cítit že byla skutečně hluboce prožitá. Je mi tak nějak blízká, pochopitelná, i když všemu nerozumím (hvězda co ukazuje na tvůj nahý krk.). Rýmy zapadají jako klíč do zámku, jen rytmus občas trochu pokulhává. Tip.
01.10.2005 00:00	K dílu: V tvém stínu	čouhán
Snad jsem Tě tím svým sáhodlouhým rozborem Tvé jediné krátké věty moc neunavil. Tak Ti teď jednoduše přeju naprosto samostatné dýchání a přiměřeně opětované milování.
27.09.2005 00:00	K dílu: V tvém stínu	čouhán
Nechci žít v tvém stínu a nesnesu, abys žil ty v mém. Krásně jasně a přitom lapidárně jsi touhle jedinou strohou větou vykreslila břit, na kterém musí balancovat snad každý intimní vztah. Čím intimnější vztah, tím ostřejší břit. Nejstabilnějším mezilidským vztahem je tedy lhostejnost. Hledání té správné míry stability a intimity je snad to nejnáročnější a přitom nejkrásnější umění, které mohou dva lidé sdílet. Proto po něm každý touží, ale jen málokterým se to skutečně daří.
21.01.2006 00:00	K dílu: (Ne)milé probuzení	čouhán
To mě sice těší, ale myslím, že už se nějak moc dlouho rozptyluješ. Koukej se jít zase učit nebo Ti ten Internet doopravdy vypnu! ;-)
27.09.2005 00:00	K dílu: (Ne)milé probuzení	čouhán
Děkuji všem za zastavení a vlídná slova, Vesuvance navíc i za hezkou ilustrační fotku. Zvlášť mě těší kladný odborný posudek vyhlášené znalkyně kočičí povahy - Poulett.
22.09.2005 00:00	K dílu: (Ne)milé probuzení	čouhán
Blahopřeji Vám, děvčata k úspěšnému hádání! MALÁ_zelená_ale_MOC_šikovná: Je Ti docela podobná. Zelené má ale jenom oči.
21.10.2005 00:00	K dílu: Chceš vědět	čouhán
Pěkně stavěná, provokativní ... báseň. Nevadí mi na ní ani ten sladkobol, ani to Vernerovo 17. století. Snad jen ten poslední rým (netrvá - přetrvá) by mohl být trochu nápaditější.
28.09.2005 00:00	K dílu: Amerika a budoucnost	čouhán
Pěkná úvaha i diskuze. Ta analogie dnešní role Spojených států amerických s rolí starověkého Říma je opravdu podnětná. Američanům dnes, stejně jako Římanům před dvěma tisíciletími, jde především o moc, slávu a bohatství. Na vědu si ale najímá schopné vědce odjinud. Amerika sice zdědila evropskou vědu, ale stará se o ni spíše jako mecenáš a spotřebitel. Američané umí vědu organizovat a přetavovat ji v technologii. Bádat za ně ale musí mladí vědci z Evropy, Ruska, Číny, Indie atp. Výstižně to charakterizuje vtip, že na amerických univerzitách přednášejí ruští profesoři čínským studentům.
04.09.2005 00:00	K dílu: Poslední rým	čouhán
...
01.09.2005 00:00	K dílu: Poslední rým	čouhán
Jani, to je v pořádku. Aspoň si máš co domýšlet. ;-) Děkuji Ti, TToscano, za chválu, přání, tip i obrázek. Takhle nějak tenkrát opravdu vypadala. :-) Šťastná ale už zřejmě není. Jak by taky mohla - beze mne. :-( Díky, Lenty za povzbuzení. Skutečně bych se rád tetelil v Tvé chvále, ale nechám to radši tak, jak to je. Teď už bych to mohl jedině pokazit. Šlo by to zachránit leda tak, že budu tvrdit, že to tak má být; že je to umělecký záměr. ;-) Děkuji Ti, Vesuvanko, příště třeba zkusím zase něco o přírodě. komedie: Tu nahrávku na smeč jsi proměnila. Vedeš 1:0.
22.08.2005 00:00	K dílu: Když mluví léto s podzimem	čouhán
Mám pocit, že básni rozumím docela dobře, ;-) i když si dovedu představit i jiné její významy. To je její klad. Rýmy jí sedí jako ulité. Mně vůbec nevadí tři příslovečná určení za sebou ani opakovaný smích. Tip jako hrom.
19.08.2005 00:00	K dílu: V ráji	čouhán
Děkuji Vám všem za příznivý ohlas. JeremyMarku, oceňuji Tvoji shovívavost k mému předpotopnímu stylu. Tentokrát je to přece ještě starší než trampské hnutí. Nemusíš mě ale vůbec šetřit. Kritiku vydržím statečbě. Z oprávněné kritiky se poučím, neoprávněná mě zase naučí stát si za svým.
19.08.2005 00:00	K dílu: V ráji	čouhán
Děkuji Vám všem za příznivý ohlas. JeremyMarku, oceňuji Tvoji shovívavost k mému předpotopnímu stylu. Tentokrát je to přece ještě starší než trampské hnutí. Nemusíš mě ale vůbec šetřit. Kritiku vydržím statečbě. Z oprávněné kritiky se poučím, neoprávněná mě zase naučí stát si za svým.
14.08.2005 00:00	K dílu:	čouhán
Naprosto rozumím Tvojí rozmrzelosti nad tou dnešní spoustou celebrit. I to srovnání se zemědělci je, podle mého názoru, na místě. Jde tu o obory které mají buď společenskou prestiž nebo jsou pro společnost užitečné. Nemám nic proti, hudbě, zpěvu, natož pak ženské kráse, ani si nelibuji v hrabání se v hlíně. Jen si myslím, že je třeba nějak rozumně zaplnit širokou mezeru mezi těmi dvěma extrémy. Kdyby tak někdo objevil a prosadil takovou činnost, která by byla užitečná a přitom měla i prestiž! Toho bych ochotně oslavoval jako největší celebritu, i kdyby se o něm psalo v Blesku.
14.08.2005 00:00	K dílu: O víře	čouhán
A jaký měl k tomu všemu originální smysl pro humor! Určitě by Tě pobavily jeho vzpomínky, třeba z knížky "To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane!".
14.08.2005 00:00	K dílu: O víře	čouhán
Rozhodně si, milá Nicollette, nemyslím, že jsi hloupá! Tvoje včerejší reakce svědčí o opaku, a to včetně té Tvé poznámky na konci. Tvůj postřeh o bolesti a hlouposti jako důsledku přílišné jistoty je opravdu neotřelý. Jen jsem se musel trochu ohradit proti té Tvé poznámce v závorce. Rozumím Ti sice, ale co bych si nerejpnul, když jsi mě pošťouchla? :-) Chtěl jsem vyvolat diskuzi o tom námětu, ne o citátu jakožto literárním útvaru, jak bývá u ostatních písmáckých kategorií zvykem. Myslím si, že je zajímavé diskutovat i o názorech někoho jiného. Zvlášť když mi nejsou cizí. Od Feynmana jsem toho samozřejmě četl víc než tento citát a v mnoha ohledech se s jeho názory a postoji ztotožňuji. Přesto, pochopitelně, nemohu prohlašovat, že do puntíku vím jak to či ono myslel. Konečně, o kom to prohlásit můžu?
14.08.2005 00:00	K dílu: O víře	čouhán
Děkuji Vám, děvčata, za Vaše postřehy a názory. Ano, vesuvanko, tenhle Feynmanův citát už tady byl před stěhováním serveru, ale připadalo mi škoda nechat ho ztracený. Alespoň jsem se dozvěděl o názorově spřízněném fyzikáři slečny overflow. Máš naprostou pravdu, overflow, s tou jistotou však o něco víc než s Tvou námitkou vůči názvu citátu. Kdo se hodně spoléhá jen na jistotu, má nepochybně život jednodušší a tím pádem i pohodlnější, ale taky chudší. Ovšem jen dokud mu to vychází. Jakmile to jednou nevyjde, natluče si mnohem víc, než ten, kdo se méně spoléhá na více nejistých opor. To není jen jalové filosofování, to je vlastní zkušenost - možná i Nicollett ina (když psala o bolesti a hlouposti). Souhlasím také s tím, že věřit a být si jistý není totéž. Věřící člověk však má některých jistot víc než nevěřící. Ty měl zřejmě Feynman na mysli. Nemluví však o tom, k čemu věřící používají ten svůj přebytek jistoty. Zejména křesťané často dělají věci, které nejsou vůbec pohodlné ani hloupé, za to však tak bolestné, že by se k nim nevěřící sotva odhodlali. Ještě tu je jedna, přímo fyzikální analogie, která názorně předvádí moji metaforu o velkém množství nejistých opor: tření. To si může každý prakticky vyzkoušet, když se v podchodu rozhoduje, jestli půjde po schodech nebo po nakloněném chodníku pro vozíčkáře, případně pojede výtahem. Kde bys nejradši ztratila oporu? Zdravím Tebe i Tvého fyzikáře. :-) Nikolette, ještě pořád si myslíš, že tohle téma si nezaslouží hlubší kritiku? ;-)
13.08.2005 00:00	K dílu: Podobenství o lodi, větru a moři	čouhán
Děkuji Ti, KayTee, za zařazení do klubu. Díky tomu jsem v něm objevil autory stejné krevní skupiny - s příměsí chlóru, jódu, hořčíku a dalších mořských minerálů. :-) Vaše chvála, Vesuvanko a Overflow, mě těší. Melodie ale není nic moc. Jen taková pracovní verze. Ani ji tu nebudu vystavovat.
12.08.2005 00:00	K dílu: Sobě vlastním vězněm	čouhán
Litovat někoho a přitom přiznávat, že si za to může sám, je dost nestabilní postoj. (Nejhorší je to u sebe sama. ;-)). Většinou to člověka strhává na jednu (Danielson) nebo na druhou stranu (Diana, Eg_Ar_11). Kdyby se v té Tvé písni projevilo obojí, byla by stokrát lepší (tzn. ne jenom dvakrát :-)). Já z ní však cítím jen tu lítost. Přesto si zaslouží tip.
11.08.2005 00:00	K dílu: Jahodová	čouhán
Děkuji Vám oběma za věcnou kritiku. Přiznávám, že ten námět není zrovna originální, ale mám za to, že v písničce to tak nevadí jako v básni. Ta melodie, ginevro, je taková prostá, rozverná. Má tak navozovat nevázanou, laškovnou atmosféru, která napovídá, jak je to třeba brát. Můžeš si ji poslechnout zde , pokud máš na svém počítači možnost přehrávat soubory typu wav. Text jsem trochu poopravil, aby rytmus byl slyšet i bez melodie (až na jednu slabiku v posledním verši).
04.08.2005 00:00	K dílu: Píseň pro válečného zpravodaje	čouhán
Děkuji Ti, JeremyMarku, za Tvůj názor. Tak nějak si představuji kvalifikovanou kritiku. Vůbec mě neuráží, dokonce s ní převážně souhlasím. Skutečně mám rád staré trampské písně. Jsem rád, že vím, jaký dělá dojem na zkušeného kritika. ;-) Ještě jednou díky.
04.08.2005 00:00	K dílu: Píseň pro válečného zpravodaje	čouhán
Naštěstí to nemusíš snášet vůbec. ;-) Já bych však snesl i konkrétní kritiku, ať už jakkoli zdrcující. V čem je to slabé?
02.08.2005 00:00	K dílu: O ubohosti	čouhán
Díky za hezký příklad jednoduché činnosti. Vím, že by měl být pojem "jednoduchá služba" přesněji definován, ale to by pak už nevypadalo jako citát. Každé jen trochu rozumné tvrzení se dá zpochybnit - zvláště citáty a definice. ;-)