Písmák Vize budoucnosti
Je ticho. Jen čas zní v prostoru bez kapky lidské něhy. Po stěnách se plazí hrozba čehosi netušeného.
A v očích postavy zborcené na podlaze sladce páchnoucí místnosti se zrcadlí strach.
Nerada dávám názvy:)
Jsem sama. Šíleně sama. Sama- bez šance na změnu. Ztratila jsem se a nikdo mě nehledá, nikdo po mně netouží.
Posledni snih
Vločky zlíbaly parapety
hebounká pírka se rozprostřela vsvěty
do noci tály prsty zimy
housle tichounce zpívaly rýmy
Čtvrtá hodina nad učebnicí
Oční stíny hrají za oponou z řas divadlo.
tleskají jim všechny základy společenských
věd. Tužka běží svůj rutinní maratón
po nerecyklovaném papíře (chudák lesy)
Noční melancholie
Vkrátké letní noci
pár melancholických múz
mě zlíbalo po těle
Řekni až budeš moci
Město před usnutím
Ulice zpívá čarokrásně
a domy tančí do rytmu
za deště not píšu básně
otvírám duši nočním snům
14. 5. 2004
Vysvlékána neony zulice
ladím si housle podle tónů tmy
Střípky okamžiků
se tiše drobí na parapet
Dotknout se hvězd
Dotknout se hvězd
Chtiví samci
a lhostejné samičky
balancují na vrcholu
Hravě
Hravě
U řeky
hluší milostným opojením
jsou vězni okamžiku věčnosti
Touha
Touha
Soumrak si tiše šeptá snocí.
Zoufale toužím po přítomnosti JEHO
( i Múza prchá zpod pera poety,
---
Bolím tě
sklouznutí po schůdku zrady
zamrazí
Dýchala jsem jinou vůni
***
Vdlaně
schoulit se tak
a nechat kolovat vžilách
pocit bezútěšnosti