No, nebudu se snažit předstírat, že poezii rozumím, tak jako se o to pokouší většina dnešních pseudo-básníků, takže do kritiky strof a dalších básnických prostředků se nepustím. Tudíž jen pár připomínek:
nepřijde mi zrovna taktické se v prologu navážet do jakýchkoliv vrstev potenciálních čtenářů. Koneckonců, ty se jim snažíš vnutit, ne oni tobě. Já si to sice přečetl právě a jen kvůli tomu prologu, ale mě nelze brát za statistický průměr.
za druhé- na to, že je to tak krátký (relativně vzato, na báseň to docela ujde) a já nejsem žádnej jazykovej pedant, tam máš aspoň dva do očí bijící překlepy:
... v černých silonkách, těch co zde zbylY
...co volánek to krůČek k Bohu, tak vzpomínáš?...
A teď trochu chvály- ačkoliv u většiny dnešní "poezie" mám pocit, že kdybych si dal trochu trávy, napsal bych to samé, tady jsem ten pocit neměl. Asi v 60% případů mě v básni okouzlila neotřelá (a nádherná) slovní spojení. Občas mi sice přišlo, že nabíráš tendenci mlácení prázdné slámy (tj. dáváš přednost formě před obsahem), ale zdaleka ne tolik, jak je dnes zcela běžné. Prostě jsem to víceméně pochopil, o co tam jde, a to je u "necitlivého"(pokud je necitlivý ten, kdo nečte básně) člověka vlastně velký úspěch:) Takže- pro mě na velmi dobré úrovni.
|