09.09.2008 10:00 |
K dílu: Cesta
|
Torakulus
|
Člověk je tím, kým není a stydí se za mrtvého Boha. Podobni achilleovcům pláčeme nad Penthesileou...
|
09.09.2008 09:43 |
K dílu: Čas je darem věčnosti
|
Torakulus
|
Znásilněni tvarem, kdy věčnost je šlépějí času a tak i prchavější - žije pouze v okamžiku.
|
04.09.2008 11:21 |
K dílu: Pohár lidskosti
|
Torakulus
|
A přece bytost nejhlubší viny má nejblíže spasení...
|
04.09.2008 11:15 |
K dílu: Jako v den Stvoření
|
Torakulus
|
Divná pomlka... Na jakém Místě přestal bůh se svojí orbou? Zapomenut - jako člověk... A jenom ticho přebíjí samotu.
|
29.08.2008 12:27 |
K dílu: Skvrny na obloze
|
Torakulus
|
Jak napsal kdosi - největší vědomí je v nevědomí. Máme pouze jednu duši a i ta je zavěšena na tenkém vlákně - jako srdce andělů. A i té se někdo vzdává vlastněji než těla...
|
28.08.2008 11:39 |
K dílu: Stačí ti jeden záchytný bod
|
Torakulus
|
Láska znamená přiznat bytí druhému (tím poráží jinak všudy-přítomný solipsismus), znamená nekonečně se ponížit, nekonečně zapřít sebe sama a tím získat svůj život...
Vědomí pro druhého, není vědomím sebe...
|
28.08.2008 11:30 |
K dílu: Okovy
|
Torakulus
|
Možnost a schopnost (lidská) svobody. Stojíme před číselným (snad čas) zámkem dveří (jakých?) a máme vedle sebe konečný počet kombinací vstupního kódu. Ovšem to neznamená, že máme dovednost jej otevřít. Ona schopnost je totiž vždy transcendentní. (jaký je smysl vyprávění o Pádu Člověka? Co se stalo po tím Stromem?)
|
28.08.2008 11:24 |
K dílu: Unikáme si
|
Torakulus
|
...aby vzdavše se vlně přemohli oceán...
|
28.08.2008 11:22 |
K dílu: Tobě
|
Torakulus
|
A mé srdce mlčí a chrání si chrám...
|
28.08.2008 11:21 |
K dílu: I řeka má dvě tváře
|
Torakulus
|
Řeka, plynutí, zrození, vzkříšení, živly - rozměr člověka...
|
27.08.2008 13:42 |
K dílu: Co je krásný verš?
|
Torakulus
|
Jedinečností metafor jste se dostala "za jazyk". Pliváním ostatních se nenechte znechutit, na internet může psát i cvičená opice (registrace je příliš hrubé síto), což lze rozeznat i z formy vyjadřování kritiků (výrazy jako šmarjáá, trotli, nerozlišování velkým a malých písmen, tedy učivo základní školy, kterou jsem zvládl i já) - kteří paradoxně kritizují vaši formu. Bohatý jazyk odkazuje na bohatou skutečnost. A skutečnost se tak stává básní /člověk jako básník bytí/. Rád se pustím do vaší další tvorby, však práce volá.
|
27.08.2008 13:05 |
K dílu: Dálka
|
Torakulus
|
Pro Rajmund:
To vám věru pouze připadá. U takovýchto básní je třeba přemýšlet - tzn.: dálka nemusí být pouze poměrná veličina fyzikální, pozitivistická (jak se domníváte vy), ale může čítat i prvek existencionální, může odkazovat ke vztahu... Zkuste zadumat nad tím, co to je metafora (pro začátek doporučuji slovník nečeských slov, či nějakou encyklopedii) a má-li pro básníka nějaký význam.
Pro autora:
Jemná báseň...
|