|
Kanárek zlatý uvízl však,
Ty jeho volání o pomoc neslyšíš snad,
Zraněná křídla má a nemůže vzlétnou,
Zlaté peří začíná pomalu blednout.
Uvízl v sadu zlého snění,
Víra a pochopení zde chybí,
Však doufá, že jej někdo jednou pochopí,
Že tu klícku svou tak opustil.
Klícka mu brání křídla svá roztáhnout,
Ty pak chřadnou a cvrlikání jako tichý pláč zní,
Dříve klícka pro něj byla náručí láskyplnou,
Teď slunce už přes mříze nesvítí.
Vpusť do jeho duše trochu světla,
A nesvazuj mu jeho zlatá křídla,
Kanárek Ti bude zpívat věrně zas
A ty bude opět vnímat světa krás.
|
Písmák