Deník ze Zóny II
KAPITOLA DRUHÁ
Z hudby okolí by se jeden pomalu zbláznil. Stěrače stále kvílely, motor stereotypně pobublával a bubnující kapky velké jako duhové kuličky, se kterými Artyom v dětství soutěžil, tomu nijak nepomáhaly.
Vysoká tráva a keříky se zachytávaly o podvozek mezi kolejemi. Drezína nadskočila, nebo se to Artyomovi jenom zdálo, když najela na most přes říčku Loznytsia.
Deník ze Zóny
KAPITOLA PRVNÍ
Dlouhé čekání v koloně aut se blížilo ke konci a poslední dva vozy byly před ním. Už dobré tři hodiny popojížděl v koloně dvou pruhů u hranic Běloruska a Ukrajiny, u kterých chodili policisté a každé vozidlo prohledávali. Psovodi obcházeli kolem zavazadel, které cestující museli vyndat na zem. Poté si vždy od nich někdo vyžádal průkaz totožnosti a cestovní pas a došel k budce, kde seděly převážně ženy a cosi vyhledávaly na počítači.