Pomsta

Držel v ruce obrázek své ženy a po tvářích se mu valily slzy jako hrachy. Díval se jí přímo do očí a vzpomněl si na ty všechny chvíle, které spolu strávily. Najednou mu přišlo všechno absurdní a směšné, převalil se na posteli až pod ním zapraskala. Viděl teď co dřív neviděl, bylo mu jí líto, ale jen chvíli.

29. 10. 2001
0
0
987
Povídky

Anděl smrti

Pomalu jsem se šoural po úzké pěšince z trávy. Měla takovou zelenou barvu, že tomu oči ani nechtěly věřit. To mě ale nepřekvapovalo. Vůbec nic už mě nemůže překvapit pomyslel jsem si a zrychlil abych došel včas.

19. 11. 2000
0
0
1413
Povídky

CESTA

Je tma a kolem spíše tušený, než viditelný prostor. Je to takový divný pocit být ve tmě, která je spíše než opakem světla jejím zákonitým popřením. Připadá vám, že světlo vůbec neexistovalo a tma vámi prostupuje jako všudepřítomná věc. Kolem vás je neprodyšné ticho.

18. 11. 2000
0
0
1209
Úvahy

DOPIS

Je večer. Vrátili jste se právě z práce. Prožili jste bláznivý a neustále někým vyrušovaný den. Takový den - blbec.

17. 11. 2000
1
0
1413
Povídky

Na dobrou noc

Dobrý večer. Jmenuji se Frank. Jak dál ptáte se. To je zbytečné, abych vám říkal své příjmení – stejně mne neznáte a asi nikdy nepoznáte.

16. 11. 2000
0
0
1155
Povídky

Co mne napadá u písmenek

A – To je začátek abecedy. Začátek a konec je jediné, co je jisté. A jako auto, A jako Atlas – cestování. Nic jiného.

15. 11. 2000
1
0
1166
Povídky

Cesta metrem

“Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají“ ozvalo se z jednoho z tisíce reproduktorů v jednom z tisíců vagonů metra. Všechny dveře se s třísknutím zavřely naráz. „Příští zastávka Florenc – přestup na metro C“ a vozy se rozjely. Z okna byly vidět záblesky od kabelů, které přes své stáří zatím jen pouštěly „pár ampérů“ přes své zpuchřelé vnitřnosti.

14. 11. 2000
0
0
1179
Povídky

K & K

Probudil se z horečnatého snu, zvedl se a popošel ke svému jedinému oknu. Otřel si z čela studený pot a podíval se ven. Venku bylo psí počasí, pooring with cats and dogs, etc. Hromy stíhaly blesky, ač jsou asi milionkrát pomalejší.

14. 11. 2000
0
0
2766
Povídky

Anděl

Když se snáší noc na střechy mého vězení, padá na mně žal. Tohle si opakoval dnes a denně. Šel se podívat, snad pokochat, z okna. V dálce, přes zamřížované okno, viděl pole.

13. 11. 2000
0
0
1158
Povídky

To poslední od muže natolik šíleného aby chtěl žít...

To poslední – od muže natolik šíleného aby chtěl žít
Jednoho dne ráno jsem se probudil. Teda neprobudila se má fyzická stránka, protože ta byla už několik hodin mrtvá. Ale tak proč se moje já, moje něco jako duše, pohybovala nad svým tělem a přemýšlela jako obvykle. Asi je něco na tom, že po smrti se dá existovat.

13. 11. 2000
0
0
1197
Povídky

Pravda

Podíval se na podlahu. Zdálo se mu, že se mírně vlní, ale to bylo asi tím, že skoro dva dny nespal a měl v sobě tolik alkoholu, že by to stačilo na zabití dvaceti abstinentů. V hlavě se mu teď honila spousta nových věcí, nevěděl nad čím přemýšlet dřív. Chtěl toho spoustu, ale ničeho nedosáhl.

22. 05. 2000
0
0
1476
Povídky

Zapalovač

Zapalovač
Ozval se zvuk na hranici slyšitelnosti a dveře se zavřeli. “Héj, to je katastrofá” prohlásil Etlik. “Hele, nechci Ti nic říkat, ale jestli teď nevystoupíme, tak na další zastávce budeme muset čekat skoro třičtvrtě hodiny” odpověděl jsem mu. “Počkej, já se zeptám”.

03. 05. 2000
0
0
1225
Ostatní nezařaditelné

Sylvie

Sylvie
Henry se díval přes okraj zábradlí na zapadající slunce. Ten večer bylo nádherně. Obloha hrála barvami - přes oranžovou, nachovou až po zářivý purpur. A když už slunce zmizelo za obzor a poslední červánky odešli do svých měkkých peřin, tak vyskákali na oblohu hvězdičky.

01. 02. 2000
1
0
1118
Povídky

Kdo za to může?

Když se ráno probouzíš,
nač myslíš.
Když jdeš spát,
nač myslíš.

20. 01. 2000
0
0
1287
Úvahy

Já ? Nebo Nejá ?

Pavel se ráno probudil celý spocený, ale jako obvykle vstal, šel se umýt a obléknout. Potom si šel udělat do nově vybudované kuchyně svoji snídani. Nakonec se k jídlu posadil, ale neochutnal ho. Venku začalo být horko a jemu se chtělo jít na plovárnu, vstal a vyšel z domu.

19. 01. 2000
1
0
1112
Ostatní nezařaditelné

LÁSKA

Každý chceme prožít lásku, každý si tento cit chceme zkusit a v životě ochutnat toto rajskéovoce. Jenomže jevelmi obtížnévyjádřit nějakobecně, co vlastně láska je a jak ji poznat. A jaká je láska. Můžeme mít rádi sami sebe - být sobečtí.

18. 01. 2000
0
0
1741
Úvahy

DVA

Dva
Vyšli ven z učebny. Drželi se za ruce. Byli to Sam a Lucy. Každý to o nich teď už věděl.

18. 01. 2000
0
0
903
Povídky

Dopis

Dopis
Je večer. Vrátili jste se právě z práce. Prožili jste bláznivý a neustále někým vyrušovaný den. Takový den - blbec.

13. 01. 2000
0
0
944
Ostatní nezařaditelné

Cesta za sluncem

Žila byla jedna malinkatá myšička. Měla strašně ráda louky a ráda po nich běhala. Bydlela ale se svýma dvěma sestřičkami, jedním malým bratříčkem a svými rodiči ve velkém domě v ještě větším městě. Bylo tam sice krásně, bydleli na okraji města, ale louky byly stále více a více vzdáleny – město se rozrůstalo jako tma, která se krmí sama sebou… A ještě tam byl jeden velký, černý a protivný kocour.

13. 01. 2000
0
0
880
Pohádky

Cesta

 
 Cesta 
 
 Je tma a kolem spíše tušený, než viditelný prostor. Je to takový divný pocit být ve tmě, která je spíše než opakem světla jejím zákonitým popřením. Připadá vám, že světlo vůbec neexistovalo a tma vámi prostupuje jako všudepřítomná věc. Kolem vás je neprodyšné ticho.

13. 01. 2000
1
0
999
Úvahy

Cesta metrem

Cesta metrem
“Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají“ ozvalo se z jednoho z tisíce reproduktorů v jednom z tisíců vagonů metra. Všechny dveře se s třísknutím zavřely naráz. „Příští zastávka Florenc – přestup na metro C“ a vozy se rozjely. Z okna byly vidět záblesky od kabelů, které přes své stáří zatím jen pouštěly „pár ampérů“ přes své zpuchřelé vnitřnosti.

13. 01. 2000
0
0
829
Ostatní nezařaditelné

Anděl smrti

Pomalu jsem se šoural po úzké pěšince z trávy. Měla takovou zelenou barvu, že tomu oči ani nechtěly věřit. To mě ale nepřekvapovalo. Vůbec nic už mě nemůže překvapit pomyslel jsem si a zrychlil abych došel včas.

13. 01. 2000
3
1
3316
Ostatní nezařaditelné

Proč?

Proč .
Proč ke mně nechceš zavítat,
stále jsi jinde jen,
nechceš se na mě mile usmívat,

13. 01. 2000
1
0
840

Co mne napadá u písmenek

A – To je začátek abecedy. Začátek a konec je jediné, co je jisté. A jako auto, A jako Atlas – cestování. Nic jiného.

13. 01. 2000
2
0
1255
Ostatní nezařaditelné

Na dobrou noc

Dobrý večer. Jmenuji se Frank. Jak dál ptáte se. To je zbytečné, abych vám říkal své příjmení – stejně mne neznáte a asi nikdy nepoznáte.

13. 01. 2000
1
0
1102
Povídky

Pro opravdu otrlé - á la Bukowski

To poslední – od muže natolik šíleného aby chtěl žít
Jednoho dne ráno jsem se probudil. Teda neprobudila se má fyzická stránka, protože ta byla už několik hodin mrtvá. Ale tak proč se moje já, moje něco jako duše, pohybovala nad svým tělem a přemýšlela jako obvykle. Asi je něco na tom, že po smrti se dá existovat.

13. 01. 2000
4
0
1329
Ostatní nezařaditelné
Nahoru