Dětská povídačka

Douška mateří na spánku,
v mysli jedna a další vzpomínka,
polévky dobroučké z kaluží
a dítě, které netuší,

19. 05. 2024
4
2
42
Volné verše

Přespolní

V potůčku nohy,
hlava zakloněná,
chladivá voděnka chladí,
od trnů trnových,

16. 05. 2024
7
4
60
Volné verše

Zaříkávačka

Co bylo, už není
šeptám slova
a vše se mění.
Vítr se s tělem vlní

15. 05. 2024
1
0
33
Volné verše

Sudička

Jediná zbyla
sudička s černým přehozem
z ruky do ruky prosívá
prach zalitý lomozem

15. 05. 2024
0
0
15
Volné verše

Drbky

Blíže než kdy jindy
vnitřní světy v plné síle
tonoucí se stébla chytil
však stále nemá pointy.

13. 05. 2024
1
1
29
Volné verše

Odlesky dávné

Odlesky od kytary
propůjčily svátost i zář,
pár taktů písně na břicho
pár jich políbeno na tvář.

13. 05. 2024
0
0
15
Volné verše

Svatojánská

(Báseň pro Katarinu)
Milá,
je čas úrody, je čas přání,
všechny zimní rampouchy,

13. 05. 2024
0
0
23
Volné verše

Fraktály

Co dělám v noci.
Běhám s tygrem po věčnosti,
nad hlavou jestřáb hlídá,
zda splývám s řádem Všehomíra.

10. 05. 2024
3
4
60
Vázané verše

Polibek žabí

Seděla žába na prameni
smála se mému nesmyslu
že políbím žabáka
bez postranního úmyslu.

10. 05. 2024
3
0
36
Volné verše

Účty

Jednou mi jeden pán poslal čerta (opravdového, namalovaného). Já mu složila básničku. Můj styl balení nezabral, tak příště zkusím něco více o tom, noooo o lásce, či co to, jak to.
Není vidu ani slechu,
že uzavřel jsem jeden pakt,
měl sto vůní, však pouze jednu příchuť,

10. 05. 2024
0
0
17
Volné verše

Horská

Očima ostrovida
den se s nocí vítá.
Na hřbetu ostrovida
svezeš se do snu,

08. 05. 2024
8
4
80
Volné verše

Archaická

Horovo oko pohlédlo
skrze prostor, časů rám,
mým skromným, zdá se říci umem,
starodávný příběh

08. 05. 2024
1
2
35
Volné verše

Tři minutky v undergroundu

Básníci v undergroundu
chvástají se, kdo dřív najde
verš bez trapné líbivosti
a kdo dřív hlady zajde.

08. 05. 2024
1
1
40
Volné verše

Lehkovážná houpačka

Vyrobíš mi houpačku.
Pomalujeme ji květy,
budu se houpat sem a tam,
vykládat ti hloupé věty.

08. 05. 2024
0
0
20
Volné verše

Hodinka Ženy a Muže

Žena, jako růže, plna písně a je fakt kost,
co nemá šprýmu nikdy dost.
Pán, už velký jako muž,
šel ji na hrad dobýt srdce a vzal si kuš,

08. 05. 2024
0
0
24
Miniatury, hříčky
Nahoru