Písmák Kouřící doutník
Proč bych měl propůjčovat kapesníku snítku větru po dešti v kamenném obydlí břidlice s ohnivým satanem vrážícím do červené řeky syčení vln.
Proč bych měl stát na pokraji posedu ješitných jeptišek honících
zajíce.
Nevim nic z pokoje ani nevim,kde je postel,kam zrak by spal.
Známá
Den již skoro vykonal pouť svou,
přikrývka mlh kryje zem,
v tom obrys postavy.
Mezi stromy mihnul se,
I mušky mají své dny
I mušky mají své dny,
kdy se dotýkají mírně,
mírně za šera
hladiny.
KaPostroj
Jen tak nechat
něco kapat,
aby mohlo něco papat.
Sestoupit dolu,
Dvě tváře
V podlaze,
dvě tváře.
Dlaždice na kuráže,
kostek koláže.
Na talíř
Červená tužka,
Po bílém papíru,
s modrou pomalu na míru.
Na míru v postely
Lahev
Jak je dnu lahve,
Když hrdlo nemá.
A jak zas hrdlu,
co nemá dno.
Nevim
Proč mě nic nenapadá.
Měl bych být rád,
že bránit se nemusím.
Bráním se zuby necchty,
Pláň
Ji našel,
pyšný nebyl,
styděl se a chvíli nebyl,
tím co myslí si,
0000001
Nebe blankytu,
yantarová ňadra porostlá mechem,
tančí s mým dechem,
skláním se Jaru,
0000002
Ranním jasem voláni,
v černi přilétají,
dvě ruce se stisknou v křídlech šepotu.
Kvintesence čehoSi
Tak závratné jsou vrchy hor,
kupících se jak hejno mušek,
tam a sem.
Ovázány jsou barevnou stuhou,
Nigredo
Těkavá stěna zrcadlící.
Na měsících,jež sluncem jsou.
neb účinnost ztrácí pro uvědomělé.
kalí i tříští nástroj .