Májový večer
V zelené laguně strom na strom dýchá
parožím andělů rozkvetlou hlubinu míchá
Dva stíny veslují bez vesel v lavičce prámu
ruka se do ruky zavíjí na kraji těsného chrámu
...
V zelené laguně strom na strom dýchá
parožím andělů rozkvetlou hlubinu míchá
Dva stíny veslují bez vesel v lavičce prámu
ruka se do ruky zavíjí na kraji těsného chrámu
...
Básníci v undergroundu
chvástají se, kdo dřív najde
verš bez trapné líbivosti
a kdo dřív hlady zajde.
...
Pronic za nic tvořím,
slečinkám se dvořím,
pozdě, zpátky nejdu,
zpět na rodnou kejdu.
...
Sedá si do mrakupřihlíží dolů
světskému zázrakukaždému tvoru
vlascem z mlhovinysvírajíc mezi prsty
naláká prost vinyplovoucí hvězdy
...
Zdálo se, zdálo se mi
že už jsem hluboko v zemi
lijavec na mě nedosáhne
k povrchu mě cos táhne, táhne
...
Nevěcná věčnosti,
chtěl bych dát formu tvému žalu,
když spíš,
naříkáš a voláš,
...
Zelený mrakodrap vykřikl v dáli,
ač je to k nevíře, velcí či malí,
vysoký jako ten rozrostlý dub,
na talíř nasypu hromádku hub.
...
Až cestou zpátky
se ojínily kopce.
Mrazem jsme přišli k sobě
jako včera;
...
Totalita všedních dní,
za tu klidně zabudni,
nový život, lásky kraj,
jako každý jinotaj.
...
Stromy a keře v různém květu,
zeleň vegetace blahodárná.
Tak těžko k tomu napsat větu
i nejlepší naše snaha marná.
...
Snad báseň, snad víra,
snad smrt, na kterou se neumírá,
snad pravda, které není dost,
snad touha jen tak, pro radost.
...
Pochybnost
Prázdná a temná jako noc
opilá Verlainovými verši
almara stará stála v domě
...
Mé zrcadlo už neodráží setmělé stíny nijakéuž rozbilo se, rozsypaločas střepy spláchl lijákemPro mě už léto nekvetečím je to, to mi řekněteMožná jsem cestou kolem polí sebrala jen to, co bolíto hezké jsem tam nechala No, snad jsem jen moc spěchala… .
...
Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
...