Písmák Čekání
Čeká-li člověk, zbyde již,jen oči pro pláč, a v srdci tíž. Čeká-li člověk, na svou milovanou,zevšedne, a všichni zapomenou. Čeká-li člověk, na své přátele,neztrácí čas ani naděje. Čeká-li člověk, na své štěstí,plyne čas rychleji, kdo ví jestli.
Sny jako červená stuha
Všichni na mě naléhají, abych stuhu daroval. Nezmůžu se asi na nic, proč bych toho litoval. Nikdo neví, proč se dívám, do daleka hodiny. Přesto nikdo neřekneme, přestaň civět tolik ty.
Mán.
Slova pominou jak jarní rosa,ani ta mi už nepomůže z toho prokletého lesa. Chci žít na plno, říkám si. není snad nikoho, kdo nemá nic na práci. Dokážu hýbat horami, jenž jiní neumí,kdo však pomůže mě, v tomto mém rozímání.
Nejistota
Kdyby žena byla z kamene, určitě by to byl ten nejjemnější kámen pod sluncem. Kdyby žena toužila po lásce, určitě by k ní muž byl milostiv, jak nejlépe dovede. Kdyby žena uměla vařit, nemusel bych kupovat drahé pokrmy pro její mlsný jazyk. Kdyby žena čekala dítě, určitě by ve stáří slyšela jen chci tě.
Modrá zášť
Ohlédněme se dopředu a uvidíme mraky,Ohlédněme se dozadu a neplačme,Ohlédněme se doleva, kde lidé tančí,Ohlédněme se doprava, tam kde lidé mlčí,Ohlédněme se do svého nitra, kde není návratu,třeba nás něco překvapí, bez ladu a spěchu. Pohleďme jak noc na zem se snáší,Pohleďme jak jiným bolestím vytváří,Pohleďme jak zaniká den a začíná noc,Pohleďme jak utíká čas, ne pro radost,Pohleďme, co jsme to provedli za chyby,napravme je, s možností svobody. Nezmůžem nic, protože nechceme,Nezmůžem nic, protože stůněme,Nezmůžem nic, protože jsi nejsme jisti,Nezmůžem nic, protože lžeme blízkým,Nezmůžem nic, protože zlo nás pohlcuje,začněme se hlídat víc, nebo umřeme. Budujme nové hnízdo pro naše děti,Budujme nová přátelství mezi lidmy,Budujme své touhy pro jiné,Budujme věci přeckajíc nás celé,Budujme základy pro všechny,co aspoň věří, že lidé žijí.
Německá sbírka - 1.
Niemand weiss, was nehme ich. Niemand weiss, was möchte ich. Alles ist ganz bei uns,so finde dich gleich. Keine Fragen, keinen Lustohne alles in unseren Bewusst.
Závět štěstí
Čtvrtinu bych daroval všem lidem, co si ho zaslouží. Čtvrtinu bych daroval pro budoucnost, aby jsme se na sebe nehněvali. Čtvrtinu bych daroval do přítomnosti, aby jsme se nezničili. Čtvrtinu bych schoval do pevného sejfu, tam by čekal zase na někoho, kdo bude rozdělovat, tak jako já své kousky štěstí.
Odpovězte si 1.
Daruj kousek sebe pro dav lidí jen tak směle. Vybírej chytře, tak aniž bys neudělal někomu tíže. Zvol si jednoho, který Ti bude tlumočit, co vlastně za myšlenky budeš potřebovat vyřešit. Dám Ti do ruky pergameny, aby jsi neztratil naději, že vše napsané ještě nemají.
Zvukové texty 1.
Dribias almento, nybrias zentreto.
Quatisake manti, elentora dantry.
Minatium da sanqe, di lebnino lante.
Grudindino perpo dila nente, di kamtida ela sante.
Jsme tu
Jsme tu a nic necítíme.
Jsme tu a nic nevidíme.
Jsme tu pro rány boží,
pro ty, kteří v nás věří.
Otazníky
Přejeme si věřit,
přejeme si svěřit svá tajemství jiným. Těm kterým věříme, jimž svěříme kousek sebe.
Rád bych věděl,
rád bych věděl co si mám myslet, když ostatní odejdou. Vím, že si ostatní o mě myslí, že i já odejdu.
Úděl
Udělte nám bodyček to našich unavených těl.
Udělte nám úder pro ránu pekel.
Udělte nám lekci, kterou si zapamatujem.
Udělte nám metály, když už nemůžem.
ŽJJ-Plnící pero
Život je jako plnící pero. Každý s námi tvoří svá mistrovská díla,aniž by jsme nad nečím přemýšlelia vždy jsme nahrazeni někým jiným. Tak jako člověk jsme jinačí v kvalitě a potažmo i barvě inkoustu. Není hanbou se na sebe podívat do zrcadla a říct si: "To jsem opravdu já, ten který není jen inkoust, se kterým ostatní píší.
REM fáze
Probuďme se do chladného rána. Vítr začíná dýchat do oken a my stále ještě spíme. Nejsme jen peciválové na kamnech, jako Honza z pohádek. Sníme o lepší budoucnosti, o krásných ženách na paloucích, o majetcích nedozírných hodnot, jsem snad kníže jenž nechápe svůj důvod.