Písmák Noční přání
Noční přání
je to zatím jen klepání na tvoje váhání
nenechej zočí perly si krást
nezkoušej pominout to, co je zřetelné
Temný svět
Temný svět
bledé oči spozdravem
snaží se teď otevřít
temná místnost
Pán z cukru
Pán zcukru
Jdu ulicí zářivou
vkabátu a naboso
Klidně se dívejte.
Sedmnáctá svíčka ještě hoří
Sedmnáctá svíčka ještě hoří
kyvadlo myšlenky unáší
vratký vor po hladině života
srdce ti nese
Můj pocit
Můj pocit
viděl jsem jak…
bezmocně hledí starý strom
stojí pod skálou unavenou
Žralok
Žralok
. Naposled natáhnu a típnu ho o okraj.
Tohle dřevěná loďka má ještě snad vydrží.
Chvíli prut podržím, pak ho jen přišlápnu.
Čekám v přístavu
Čekám vpřístavu
Moje princezna je smutná…
Já proto všem beruškám,
přidám pro radost ještě jednu tečku.
Kořeny samoty
Kořeny samoty
Chtěl bych si vyhnat zkoruny všechny ty můry pochybné
chtěl bych opět pocítit mrazení vzátylku
Každý den sleduji, jak kolem mé postavy nehybné
Meruňka
Meruňka
Šel kolem zahradník, utrhnul meruňku
Šťastlivec. lidumil.
Šel kolem zahradník, já pod stromem ležím.
Zrcadla tajných snů
Zrcadla tajných snů
tady jsem…
haló, tady jsem…
moře, hvězdy ani lidé neodpoví
Oblohou i životem
Oblohou i životem
Létávám nad krajinou
a létávám nad budovami města
Proč najednou na křídlech a na nohou
Něco krásného
Něco krásného
jen jedna sněhová vločka vzduchem letí
a já jsem rád.
že právě na tvé dlani se rozpustí
Na křídlech papírových draků
Na křídlech papírových draků
Na křídlech papírových draků snáší se smích
A hloupí si létají někde voblacích
když náhodou vmechu a kapradí chtěla bys spát
Čtrnáct padesát devět
Čtrnáct padesát devět
loučím se snepoznanými kraji
sdávno vyschlými slzami
díky tobě poznal jsem, sebe hlouběji