Bohumil

Výběr

Bohumil
Stanislav Strmiska
I.
„Už to pomalu žloutne,“ poznamenal jen tak pro sebe na adresu okolní trávy, když ráno vycházel zdomu. Zapálil si ubalenou cigaretu a vydal se na nádraží. Dokouřil a začal si pískat jakousi melodii, kterou někde slyšel a nezbavil se jí pak celý den.

19. 04. 2012
22
24
3294
Povídky

A za pár dnů budu muset koupit další auto

A za pár dnů budu muset koupit další auto
Stanislav Strmiska
I.
„Krám zasraný. “ křičel jsem jako smyslů zbavený a kopal při tom do kola včera koupeného auta. Na první pohled vypadalo dobře a ani Tom, který se mnou vždy do bazarů chodil, nic zvláštního na tom šmejdu nenašel.

05. 04. 2011
5
8
1093
Povídky

Devátá část

DEVÁTÁ ČÁST
Stanislav Strmiska
I.
Rozhodla se, že mu to prozatím neřekne. Cestu tramvají absolvovala jaksi automaticky. Překvapilo ji, že vystoupila na správné zastávce, přestože jednou určitě přestupovala.

20. 02. 2011
8
8
2620
Povídky

Jiné vnímání času a prostoru

Jiné vnímání času a prostoru
Stanislav Strmiska
„Co to máš. “ optal se Myk Dyka. Vešel totiž do Dykovy pracovny bez zaklepání, dveře byly pootevřeny, a uviděl tu zajímavou věc na stole – krabici z nějakého průhledného materiálu, v níž se právě smršťovala nějaká podivná a trošku světélkující hmota.
„Experimentoval jsem a hrál si s různými typy energií a nějakou hmotou.

06. 08. 2010
3
7
1168
Povídky

Náhradní pták

Stanislav Strmiska
Náhradní pták
Má vášeň pro fotografování mě přivedla až sem do nehostinné pustiny saharské pouště na hranici Mauretánie a Mali. Není zde příliš bezpečno. Ovšem neobávám se ani tak zvířat, kterých se zde po nocích pohybuje poměrně dost, ale ve dne je téměř nespatříte, jako spíš členů Saláfistické skupiny pro kázání a boj, což je islámská teroristická organizace, která zde operuje. Jako běloch jsem pro ně vítaným zpestřením.

29. 07. 2010
4
13
1520
Povídky

Zvláštní cestovní kancelář

Stanislav Strmiska
ZVLÁŠTNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘ
I.
Drobně mží. Procházím šedou ulicí. Chodím tudy každý den z práce.

15. 06. 2010
12
31
4294
Povídky

Tma

Tma
Stanislav Strmiska
I.
Co bych o sobě řek´. Nic. Nic pozitivního.

05. 06. 2010
1
18
1321
Povídky

Druhý je den

Druhý je den
Stanislav Strmiska
Je již sedmý den po úplňku, a přesto na kostelní věži spí ještě poslední pták s hlavou schovanou pod křídlem. Je však možné, že nespí, poněvadž není na první pohled zřejmé, jestli mu stále tluče srdce.
Po poměrně kvalitně opracované žulové dlažební kostce na místním náměstí, honosícím se jménem téměř významného místního rodáka, zbyla v silném kontrastu k ostatním pečlivě seskládaným dlažebním kostkám v okolí pouze průměrně neúhledná černá díra.

04. 06. 2010
0
0
1198
Povídky

Jitka

JITKA
Stanislav Strmiska
„Dnes jsou ta rajčata nějaká divná,“ znělo jí hlavou stále dokola. Snažila se jim nevěnovat pražádnou pozornost a mysl chtěla soustředit na úplně jiné věci. Jenže to nešlo. Rajčata se stále vracela.

01. 06. 2010
3
5
1162
Povídky

Jako když pukne kaštan

Stanislav Strmiska
Jako když pukne kaštan
Kola vyťukávají svůj monotónní rytmus, a přestože to zpočátku působilo rušivě, miluji ticho, zvykl jsem si po krátké době a nyní mě ten zvuk ukolébává a uspává. Přistihl jsem se každou chvíli, že procitám ze spánku, který se snad ani spánkem nazvat nedá. Bylo to jen takové krátké zavření očí, snad delší mrknutí.
Horší než ťukání kol, je paní, co sedí někde za mnou.

30. 05. 2010
1
2
1013
Povídky

Heřmánková

Stanislav Strmiska
Heřmánková
Voníš jak peří křídel heřmánkových ptáků
Víří pel, když mávnou

26. 05. 2010
1
5
907
Volné verše

Křik (KOULE/Lastura)

Uprostřed bíle kachlíčkovaného porodního sálu
ozval se dunivý a burácivý hlas.
Tak jsem tu.
Spolu skaždým letokruhem

26. 05. 2010
2
3
1639
Volné verše

Jabara černoocasá

Jabara černoocasá
I.
Ten nápad se mi v hlavě zrodil, když jsem procházel kolem nenápadného činžovního domu na Malé Straně. Na jedněch z vchodových dveří, kolem kterých jsem ten večer šel, jsem objevil lístek přilepený izolepou, na němž byl nápis obyčejnou propiskou: Našel se šedý zakrslý králíček, jeho majitel, ať se přihlásí v bytě číslo 7 ve druhém patře.
A to mě inspirovalo k tomu, abych dal do novin inzerát.

17. 05. 2010
1
6
1138
Povídky

Utopenci

Stanislav Strmiska
Utopenci
I.
Dobře jsem ho v té tmě poznal. Byl to Tony. Anna ho nesnášela.

02. 04. 2010
3
5
1087
Povídky

Tragédie páteční noci

Tragédie páteční noci
Stanislav Strmiska
Byt staršího domu je temný. Za několik okamžiků odbije na starých nástěnných hodinách půlnoc a nastane ten odpradávna tajemný a magický čas. Obyvatelé bytu šli před chvílí spát. Další den pro ně má být velmi náročným, velmi šťastným, velmi slavnostním.

20. 03. 2010
0
3
1219
Povídky

Na letišti

Na letišti
Stanislav Strmiska
I.
Slunce pálí jako ďas a já pádím na poskakující koloběžce alejí vzrostlých topolů. Jedu, ostatně jako skoro každý jiný den, na letiště. Trávím tam většinu volného času.

05. 03. 2010
1
1
967
Povídky

Krátké vyprávění na dobrou noc

Krátké vyprávění na dobrou noc
Stanislav Strmiska
Když se vrátil, vyprávěl nám hrůzostrašné příběhy z cesty. Seděli jsme všichni a mlčky pozorně naslouchali. V jeho černých očích se dala vypozorovat úzkost a náhlé trhavé pohyby hlavou prozrazovaly hrůznou vystrašenost. Pořád pozoroval okolí.

04. 03. 2010
1
2
1768
Povídky

Strašná povídka

Strašná povídka
Chodila venčit dva psíky. Takové ty malinké, bílé, dlouhosrsté. Kdybyste je nasadili na násadu, mohly by z nich být vcelku solidní smetáky. Takový pes, to není vlastně ani pořádně pes.

02. 03. 2010
1
3
1340
Povídky

Na počátku bylo slovo

Na počátku bylo slovo
Stanislav Strmiska
I.
„Na počátku bylo slovo, jenže my nevíme jaké,“ začínal vždy svoji přednášku. A pak už se motal ve vysvětlování a kombinování různých teorií o tom, jak to tady vlastně funguje, co je smyslem našeho bytí a jak se na svět a vesmír můžeme dívat. Krátce pohovořil o Einsteinově teorii relativity a pak přešel ke kvantové mechanice.

01. 03. 2010
1
3
1321
Povídky

Zvíře

Stanislav StrmiskaZVÍŘEI. Dlouho sedí u okna a vyhlíží kohokoliv. Dny se pomalu táhnou a hodiny takřka stojí. Na každou další sekundu, kterou oznámí kyvadlo velkých kukačkových hodin, čeká nesmírně dlouho.

23. 09. 2009
6
22
4710
Povídky

Jak jsem pochcal mouchu

Stanislav Strmiska
Jak jsem pochcal mouchu
Tak jsem dnes pochcal mouchu. Ono mi o to vlastně ani nešlo, ale občas se taková věc stane. Prakticky jsem se o tom vůbec nechtěl ani zmiňovat, ale už se stalo; on to má být příběh totiž o úplně něčem jiném. Tady totiž půjde hlavně o jedno naprosto neschopné individuum, které nemá práci, má problémy schlastem a občas si zahulí, žije jenom zdůchodu jeho nemocné matky a celý den nic nedělá; chrápe a vymýšlí nějaké levoty.

04. 06. 2009
0
5
1834
Povídky

Jeden je den

Stanislav Strmiska
Jeden je den
Byl již šestý den po úplňku, ale několik ptáků stále ještě spalo shlavami schovanými pod křídly na kostelní věži.
Osiřelá vdova vzala aktuální výtisk akutních zpráv a zabalila do něj krvavou tlačenku, kterou den předtím tajně olizoval zahradníkův pes.

04. 06. 2009
0
1
1189
Povídky
Nahoru