Písmák také zůstanu.......
milí přátelé,
po půl roce jsem se zase v návalu práce dostal k písmákovi.
nestačil jsem se divit
nechápal jsem a nechápu dosud
zas to byl jen sen......
chtěl bych být tvou kořistí,
ty můj chřestýši neřestný,
chci vědět o čem oběť sní,
když tělo padá do listí.
chtěl bych .....
chtěl bych .
chtěl bych .
chtěl bych si oblíct větrovku a vyrazit s tebou na střítežské paseky
chtěl bych se s tebou koupat v podzimním slunci
je to krásné
vryj mi jizvu
někam do těla
vrať se mi ze samoty
pomalu
tichá noc
ave Maria, Pán s tebou
porodíš syna
syna, kterého všichni zradí
syna, kterého přežiješ
zippo
Tak se zase vracím z restaurace za tmy. Jako obvykle zakopávám o zrnka písku. Bác . Tady museli vysypat snad celou sklápěčku .
Vánoce pozdě, ale včas
Je advent. Očekávám příchod Spasitele. Když se oprostím od křesťanského základu a budu advent a Vánoce vnímat tak, jak je vnímá většina z nás, totiž jako příležitost k zamyšlení nad vlastním životem, příležitost k zamyšlení nad osudem světa, příležitost k setkávání s přáteli a s rodinou, nutně musím dojít k absurdním otázkám:
Proč se zamýšlet a setkávat právě v tomto období . Proč zrovna o vánocích navštěvujeme všechny naše příbuzné, na které celý rok pomalu nepomyslíme .