Písmák Strážci času, kapitola 3.
„Doktorko Stephensová, doktorko Stephensová. Musíte jít rychle semnou, je to naléhavé. “ Ve dveřích ordinace se objevila udýchaná zdravotní sestra a tvářila se dost zděšeně. Žena sdlouhými, oříškově hnědými vlasy, vbílém plášti se otočila od stolu a pohlédla ke dveřím.
Strážci času, kapitola 2.
03:00 hodiny vnoci.
Prodíral se křovisky strny se mu zachytávaly za oblečení i za kůži, kde po sobě zanechávaly krvácející škrábance. Tma ho tlačila do očí a obloha nad ním, jež rozeznával mezi stromy, byla černá jako uhel.
Neustále postupoval pořád dál a dál, a skrze mlhu těžko rozeznával věci před sebou, za sebou, kolem sebe.
Strážci času, kapitola 1.
07:30, ráno.
Josh Hanks si vykračoval po chodníku, vruce třímal kufřík snotebookem a pohupoval sní sem a tam. Byl vysoký, neohrabaný a hubený. Měl řídké světle hnědé vlasy a začínající pleš na temeni.