Písmák KAPITOLA 1.
Katherine MengardonI feel his influence runs sooooo deep in current cinema. It’s everywhere.
Katherine MengardonMám pocit, že jeho vliv je v současné kinematografii velmi hluboký. Je všude.
...
Štěstí je prdnout si a neposrat se (IIII)
No a kdo já jsem.
V týhle chvíli je to takhle - Jsem osmapadesátiletá bývalá žena. Ne, neprošla jsem změnou pohlaví, jen jsem onemocněla a moje ženská se někam vytratila. Vzali mi vaječníky a dělohu a tak si myslím, že to, že od tý doby nechavám chlapy chladnými s tím nějak souvisí, protože před tou operací jsem chlapy neodpuzovala, kdežto teď, ačkoliv jsem prvně ve svým dospělým životě.
...
Štěstí je prdnout si a neposrat se (III)
V první řadě je dobrý vědět, že to, co vyprávim není ani stížnost, ani obvinění. Vyprávim to, dopodrobna, aby si všichni uvědomili, co za paseku napáchá neláska rodičů, že krev fakt není voda a že, pokud nechcete svoje děti milovat, radši je fakt nemějte. I když každá tragédie se časem stane veselou příhodou, pokud při ní někdo nezemře.
Tak veselá příhoda.
...
Štěstí je prdnout si a neposrat se (II)
Na včerejšek se mi zdál strašlivej sen - běžela jsem v noci po ulici a snažila se zdrhnout mámě. Máma běžela za mnou, polonahá a opilá a křičela na mě. vsechny ty věci, co na mě vždycky křičela. Jak jsem odporná, jak jsem jí zkazila život, jak jsem celej muj otec, jak jsem tlustá, jak se za mě stydí a jak mám vypadnout.
...
Pomník
Pomník
Z knihy Malostranský hospodáři
Setkání v hospodě si vzali tentokrát na starost redaktor Kolda a fotograf Chudoba. Chtěli najít něco mimořádného a zajímavého a tak to vzali přes Valdštejnskou a U Schnelů. Bylo by to pěkné, prostředí vynikající a na vysoké úrovni. Ta výška je však odradila.
...
Štěstí je prdnout si a neposrat se
Kdysi mi vyšla knížka. Nevěděla jsem, proč, jestli jsem byla neodolatelná žena, nebo neodolatelná spisovatelka, prostě vyšla. Tehdá jsem spíš doufala, že jsem neodolatelná žena, teď doufám, že jsem neodolatelná spisovatelka. Ačkoliv nebylo mou ctižádostí vydávat knihy, teď ještě knihu vydat chci, považuju to za svou povinnost, protože potřebuju, moc potřebuju, lidstvu něco sdělit.
...
Solferino (2)
Náš prapor dorazil do Peschiery v noci 22. června LP 1859. S generálmajorem baronem Reichlinem jsme se spojili dva dny před tím. Po té nás hnal nekřesťanským tempem k jihu.
...
Stín křídel
Sága „Stín křídel“
Díl první „Zrození křídel“
1. Kapitola první: Stín bolesti
Podzimní podvečer zahalil Thalaron do zlatavého světla. Slunce zapadalo za kopce a jeho paprsky se pomalu rozptylovaly v mlze, která se začínala plížit údolím. Země byla chladná a vzduch těžký, předzvěst přicházející zimy, která slibovala býti krutou.
...
Liebengrad, ukázka z ještě rozepsané knihy
Venku si Franz pevně dopl kabát až ke krku, protože ulicí protahoval nepříjemně studený vítr a byl rád za své kožené zateplené rukavice, které si nasadil, aby nechodil s rukama v kapsách, jako všichni ti kolemjdoucí a rozhodl se, že se projde Moskvou. Jen tak, nazdařbůh, kam ho nohy ponesou a až se jim nebude chtít tak tak si najde taxík Mosktaxi, který je bezpečný a solidní a nechá se dovézt zpět do Ibisu a nebude muset mít strach, že skončí s kudlou v zádech.
Dal se Velkou Pirogovskou, což byla pulsující ulice plná života a přešel na protější chodník a všel do malého parku. Byly tam stromy natřeného dole na bílo vápnem a vypadaly, jakoby jim někdo nasadil bílé pletené ponožky, asi na zimu, aby jim nebyla zima.
...
Občanská povinnost: Kapitola 2.
“Lariane 12-27, povolávám vás k právu opustit byt. ” Naposledy se podíval na úzký proužek světla, který zářil na mapu. Byla na ní celá Jednotka 2, společně se sloganem “Je POVINNOSTÍ občana využít PRÁVO, ke kterému je POVOLÁN. ” Pak vyšel z bytu a chvíli čekal.
...
Občanská povinnost: Kapitola 1.
14. května 2109
Rezidence 12-27, Jednotka 2
Larian již snědl svůj obědový příděl a usadil se do křesla. Čekal na další právo. Jakmile digitální hodiny ukázaly 13:56, právo bylo doručeno: “Lariane 12-27, povolávám vás k právu zapálit si cigaretu.
...
KAPITOLA 4 a)
Vy:
Pokud mohu poprosit, ohodnotíte mi následující text.
Oproti zdejšími našinci všeobecně zastávanému veřejnému mínění, že film je to, co, nebo nač, shlížíme při projekci, fascinováni, okouzleni nebo zhypnotizováni kaskádovitostí zrovna pojímaného děje, popřípadě obrazivostí průběžně měnlivých podob bažících si jako v pěně na ploše plátna biografu, dokonce ve víceméně stejné míře lebedění i v uživatelské verzi obrazovky, popřípadě monitoru – nesměle namítám ve snaze upozornit, že kromě takovéto prvotní vrstvy existuje v týchž chvílích vyprávěcí skupenství paralelní, zachycující roztodivné poznámky, znalosti, implikace a východiska, které dotyčnému filmu předcházely.
Jedná se titul od titulu o celou s ním související dílčí a různě stanovenou mytologii, která bez aktuální divákovy pozornosti při promítání probíhá jenom pouze zastřeně, aniž by byla bezprostředně zjevově zobrazována na plátně.
...
Gana XVI.
Soud proběhne rychle. Bez svědků a obhajoby. Prostě mi nějaký úředník vmalé vydýchané místnosti přečte rozsudek, pak mě naloží do velkého obrněného autobusu a ve společnosti podobně postižených nás odvážejí za město.
Na rukách mám pouta a na klopě slavnostní uniformy stále připnuté vyznamenání za statečnost, což působí jako jeden velký špatný vtip.
...
Zápis snu - Na útěku
(Inspirováno povídkami zmetra od Alžběty Rývorové (najdete na Varda. blog)
Jdu na vlak. Rozhoduju se, zda pojedu rovně nebo půjdu doprava. Na poslední chvíli vybírám pravo.
...