Ve své peněžence měla jednu malinkou prázdnou krabičku od očního stínu, ve které nosila ostří, odšroubované z růžového ořezávátka, z jejího šuplíku s výtvarnými potřebami. Nebo to mohla být prázdné tělo propisky, které také sloužilo jako úschovna ostrých předmětů.
Měla ho tam pro jistotu, až zase přijde těžká chvíle, kdy by s ním musela běžet na dívčí toalety a na stehna si načmárat pár krvavých ranek. Těžkou chvílí mohla nazvat všelicos, nepovedený test, neschopnost soustředit se, potlačené slzy, křik táty, nebo zhnusení ze sebe samé.
...
1
97
3
Povídky
28. 11. 2024