Viktorčino tiché 5
Oblíkla jsem dnes do žlutý svý dopoledne
a medvídkovi vyholila hlavu
on vpředstírání korálkové slepoty
stále zvedá packy za medovou vůní
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOblíkla jsem dnes do žlutý svý dopoledne
a medvídkovi vyholila hlavu
on vpředstírání korálkové slepoty
stále zvedá packy za medovou vůní
Maluj mě křikem
maluj mě nahou
maluj má bosá chodidla
schnoucí semeno na stehnech
je těžko které bere
dech na rtech tiché miserere
šimrá tesknem
na zádech
Kouřová znamení
Poloprůhledná clona se před námi rozestupovala a vzadu znovu zavírala. Stěží se dalo poznat, kdy jsme vyjeli zjednoho města a kdy vjíždíme do jiného, protože lidé, domy, závody a nová staveniště jsou úplně všude, jako bychom projížděli jedním ohromným, rodícím se velkoměstem.
Pohled nahoru byl děsivý. Vysoko nad tou průmyslovou, do posledního čtverečního metru civilizovanou krajinou neslo stejnoměrné proudění nekonečný, stále se obnovující mrak rovnou khorám.