O řece, ostrovu a kaštanu
Dnes jsem pohnul ostrovem.
Stačilo jen
na ráhna větví
napnout plachty
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDnes jsem pohnul ostrovem.
Stačilo jen
na ráhna větví
napnout plachty
Můj svět se nevykroutí
tvým výdechům.
Mám svůj dech a ten mi šustí
v očích jak ruce volajících
Hřeším si lásko na přehmatech
nedorostlá křeč poznání
a režnou nití těsná všatech
ten černej motýl na skráních
Závrať a vždy mé: kéž.
Strž – jako pád.
Krajina stala se stěnou. Svislé.