Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesanitka
22. 07. 2000
1
0
3111
Autor
alina
Ztichlou ulicí líně se vleče vůz rychlé pomoci
s majáčkem do mlhy blikajícím
Kapky deště uhýbají před stěrači
Sanitka pomalu městem se prodírá
siréna bezhlučně krájí tvůj čas
Tvé básně jsou vesměs smutné. Tahle samozřejmě taky. Fakt hodně tísnivý. Pocity vyléváš úžasně.
Co tím chtěl básník říct? Chybí tomu srdíčko, je to jen úvod, trochu té strasti naznačit, kterou ten stísňující zvuk sirény skrývá.
Taky bych ráda věděla "co tím chtěl básník říct"! Byl to jeden z neidentifikovatelných pocitů zoufalství, který musel - neznámo kudy - ven!! Jak už jsem psala v úvodu sama k sobě: moje básničky nejsou cílené, vznikají zcela samy, když něco strašně bolí. O jejich vzniku nemám moc ponětí, netuším, kde se berou, kráčí to zcela mimo mě. Extrémní situace jest ta, když si nějakou svou básničku přečtu s odstupem 2 let a pak žasnu, když pochopím o čem je. VIZ!!!: motto, které jsem napsala do svého vztahu k literatuře.