O životě

Když ráno slunce svítí
přeji Ti krásný den
ráno totiž vstávám
vždy jen s úsměvem

S úsměvem se probudím
když o Tobě si snívám
do oken a do duší
po ránu se dívám

Když si povím probuzen
jako vlastně každý den
že tam kam jdu, jdu s úsměvem
no tak po ránu jen

Jednou řeklas: „Nesměj se!“
přísně s důrazem
povídal jsem „Podívej“
vždyť život je jen sen

Nemám rád ty smutné sny
kde hrdinou je ten
jež bývá na konci
potupně sražen

Sražen z koně mečem
srpem tupě zbit
kopím, kordem, bičem
prostě čím lze mít

Šťastný byl však každý sen
z těch co jsem kdy měl
kde hrdina byl odsouzen
lásky zákonem

Chci se pořád smát
a náhody mít rád
osudu se neptat
zda měl bych něco znát

Užijme si sen
ten sen třeba na předměstí
a neptejme se pořád
proč my máme to štěstí

Když je život sen
tak smrt je potom ráno
které jednou přijde
které je nám dáno

Užijme se chvilku
tu chviličku jen
náš kratičký život
je totiž jen sen