Vánoční svátky

Byla mi zima a já se choulila pod stromem, který alespoň trochu bránil futeři, aby mě naprosto nezničila.
Okolo mně byly stromy a zase jen stromy. Naprosté ticho.
Netušila jsem, jak jsem se zde ocitla a kdo vůbec jsem. Myslela jsem pouze na jediné.
Je mi zima.

Slabý kabát začínal tuhnout a ruce modrat.
Ozvaly se kroky.
Naproti pod smrčky stály dvě laňky a naprosto bez hnutí mě pozorovaly. Z očí jim kapaly slzy.
Ozval se křik dravce jako varování a vzápětí okolo nás prudce prolétl. Laně s úlekem odběhly.
Sněžilo stále víc a já přestávala cítit nohy.
Nikdo nepřicházel.
Teploměr na vzdálené hájovně ukazoval –15°C.
Bylo prvního ledna.